Sergej Roco – nikdo ho nečekal, ale když už je…
Pamatujete, když firma Roco uvedla na trh svůj model „Ragulina“? Konkurenční Tillig svůj model záhy stáhnul z výroby a mezi modeláři se rychle rozneslo, jak je model kvalitní i detailnější. Tato historie se nyní opakuje, jen s tím rozdílem, že v hlavní roli se představuje jiná velká motorová lokomotiva. Tentokrát jde o stroj všem jistě dobře známý, na mezinárodní scéně označovaný jako M62 nebo „Taigatrommel“ . Pokud stále nevíte, o kom že se to mluví, po nápovědách „Sergej“ a T679.1, jste určitě doma.
Každý železniční fanda už o něm jistě slyšel, vždyť to svého času byla naše nejrozšířenější lokomotiva, která byla tehdejším ČSD dodána v počtu 600 kusů, z toho některé jezdily na slovenské širokorozchodné trati a dva také v průmyslu. Místo Sergejů se po našich tratích mohly prohánět Pomeranče, v rámci států RVHP se ale měly lokomotivy nejvyšší výkonové kategorie (tedy nad 1750 kW) vyrábět v Sovětském svazu, kde v Lugaňsku (dnes ležícím na Ukrajině) vznikl typ M62, objednaný Maďarskými dráhami. Tato robustní lokomotiva se rychle rozšířila po všech zemích východního bloku a na dlouhou dobu se zde usadila. Do Československa se z počátku dostávaly stroje ještě bez tlumiče výfuku, což se samozřejmě projevilo na vnější hlučnosti. Další dodávky měly tlumič už od výrobce. Právě první variantu provedení si vzala jako předloho pro svůj model rakouská firma Roco, která se poslední dobou stále více prosazuje ve velikosti TT. Avizované novince jsem se snažil ubránit, nehodila se mi do epochy a peněz také nebylo nazbyt, ale čert to vem, mašinku jsem si přinesl z burzy a nyní se s vámi podělím o svoje dojmy.
Model je zabalen v bytelné krabičce, kde má spousty místa. Obal je opravdu kvalitní, hravě by odolal i leckterému poštovnímu doručovateli.
Po sejmutí víčka se pod molitanovou vložkou nachází již samotný model, zabalený ještě ve fólii. Lokomotiva přesně sedí ve vybrání, které je pro ní určeno, nemá žádnou vůli k pohybu a tudíž je vyloučené i poškození při neopatrném zacházení s krabičkou.
Součástí balení je také sada dolepovacích doplňků. Obsahuje šroubovku a hadice vzduchového potrubí, a to jak v modelové verzi, tak ve verzi zkrácené, aby byla zachována funkčnost kinematiky. Také v rámečcích naleznete kabely vytápění vlaku, které se ale na tomto stroji nevyužijí. Nevadí, alespoň zbyde na nějakou novostavbu…
Tady máme celý obsah krabičky. Pod molitanem jsou umístěny průvodní listy jako seznam náhradních dílů, srozumitelný obrázkový průvodce údržbou modelu a také návod k obsluze, kompletně přeložený do češtiny.
A zde se nám už model představuje v plné síle. Lokomotiva váží skoro čtvrt kila, opravdu je to těžká nákladní lokomotiva : )
Model představuje stroj T679 1006, tedy nemá na střeše tlumič výfuku. Skutečná předloha sloužila ve Zvolenu a tam byla také v roce 1992 zrušena.
Po stránce věrnosti je model Sergeje opravdu povedený. Dodržené proporce, výborně zpracované detaily…..
Co víc si může normální modelář přát? Důkaz, že na střeše opravdu tlumič není : ) Oba výfuky, ventilátor strojovny, houkačky i ty dva čudlíky vpravo jsou extra dosazované díly a jsou nabarveny i se střechou.
Potisk a povrchová úprava vůbec jsou velmi kvalitní. Ostré přechody barev, čitelné popisky…. Na bocích má lokomotiva natištěné tabulky maďarského typu, které byly v provozu později vyměněny za standartní provedení.
Model prostě odpovídá předloze v době dodání, která měla na čelech později ještě 300 mm žluté pruhy.
Další záběr střechy, dosazovaný je i celý panel pod ventilátorem, což ukazuje malá škvírka. Zároveň to ale dává tušit možnosti variant, kterých se jistě také brzy dočkáme.
Velice povedeným detailem střechy je hlavní ventilátor. Ten je zpracován velice jemně a ve dvou hloubkách, takže pod sítí ji vidět vrtule chlazení.
Další detail střechy…
Chromovaná lišta na čele je parádní. Pozorné oko si všimne, že střešní okap je několikrát zalamovaný, a barevný předěl ho přesně sleduje.
Narozdíl od modelu firmy Tillig, který je plný kompromisů, Roco dodrželo i vodorovné žebrování bočních mřížek.
Ještě jednou detail střechy…
Tak co, máte ze mě respekt? Fajnová hvězda na čele, dokonalý soutisk barev. Také potěší bíle lemované nárazníky, které jsou v TT novinkou (když pomineme Ragulina od koho jiného než – Roca) Olemované jsou i světlomety, což u propagační fotky od výrobce nebylo.
A takhle mašinka vypadá v oblouku R310.
Výrobce udává jako minimální průjedný oblouk právě R310. Já jsem ale s lokomotivou bez problémů projel i na plechovém R286 a ještě byla rezerva.
Dalším rozdílem od modelu Tillig je to, že otočný čep podvozku je nad střední nápravou (Tillig mezi 1. a 2.), takže podvozkek vybočuje souměrně a nevypadá tak rušivě.
Navíc je vypuštěna drastická mezera mezi rámem a maskou podvozku. Za okny je vidět další ze skvělých vychytávek, imitace strojovny. Případné dobarvení efekt ještě umocní.
Okénka jsou dokonale průhledná a po obvodu potištěná…
Poháněných je všech šest náprav, z toho dvě (vždy na kraji) jsou opatřeny bandážemi. Sběr proudu je také ze všech kol.
Čáry máry fuk – a pojezd je venku : ) Dobrou zprávou pro všechny kutily je to, že veškeré doplňky a zasklení jsou vsazeny bez lepení a dají se tedy podle potřeby demontovat.
Model je osvětlen teple žlutými SMD diodami, které svítí od minimálního napětí. Přepínají se podle směru jízdy. Koncové červené osvětlení lokomotiva nemá.
Stroj je plně připraven na digitalizaci a ozvučení, stačí místo analogové propojky připojit dekodér. Já jsem však zatím věrný starému dobrému analogu, takže o provozu „na digitálu“ nemůžu referovat.
Jízda modelu je klidná tichá a plynulá. Rozjezd je plynulý a žádné „vycuknutí“ z klidu se nekoná. Pouze při maximální rychlosti (přepočteno na zhruba 140 km/h) je slyšet motor. Ten je pětipólový Roco, a na jednom konci je instalovaný veliký setrvačník, který zaručuje dlóóóuhý dojezd. I při dojezdu bez napětí v kolejích světla svítí až do úplného zastavení.
Celý rám je zhotoven z kovu stejně jako těla podvozků. Všechno drží pohromadě pomocí šroubků, takže při údržbě se dostanete všude. Zde si všimněte perfektního provedení makety strojovny, na TT něco nevídaného.
Na tuto děrovanou základnu přesně sedne reproduktor při ozvučování. Vpravo můžete vidět stanoviště strojvůdce, také velice povedené.
Pokud se vám zdá, že jsem model až doteď jenom vychvaloval, učiním tomu přítrž a také si rejpnu : ) Jedinou vadou (zato podstatnou) trpí vícero modelů nezávisle na způsobu ovládání a době provozu. Hned jak se novinka dostala do prodeje, objevily se na různých fórech ohlasy, že mašinka „jezdí – nejezdí“. Po chvíli provozu totiž dojde k zahřátí tlumivek před motorem (ty zelené válečky s proužky) a lokomotiva střídavě zpomaluje a zrychluje, přičemž nikdy nedosáhne plné rychlosti. Jako jedna z možných příčin byla označována neočištěná pájecí pasta na plošném spoji, která vytváří zkraty. U mě se ale problém neprojevoval ani po hodě téměř nepřetržitého provozu, tak jsem lehce propadl nadšení, že jsem dítě štěstěny a měl jsem při koupi šťastnou ruku. S jízdou jsem byl naprosto spokojen a tak jsem se chtěl podívat, jestli se i v mém stroji nachází „pájecí pasta“ a jestli by se nedala preventivně odstranit, abych se vyhnul případnému nepříjemnému překvapení, které by mohlo přijít. Na destičce opravdu v okolí pájených míst byla jakási lepkavá čirá hmota, tak jsem se do ní pustil s uchošťourem navlhčeným technickým lihem. Spoje jsem důkladně vydrhnul….
…a postavil lokomotivu na koleje. Hádejte co přišlo, tři… dva…jedna… PÍP! Časový limit je vyčerpán a ti z vás, kteří tipovali nepříjemné překvapení, právě získali plný počet bodů : ) Model neujel ani startsetové kolečko a žhnul tak, že jsem ho radši odstavil. Narozdíl od ostatních případů ale model střídavě nezrychloval, ale jel pořád pomalu. Dal jsem se znovu do drhnutí. po pár kolečcích jsem docílil „sériové vady“, model začal nekontrolovaně zrychlovat. V tu chvíli to pro mě byl úspěch : ) Pořád se ale ohříval, takže zase další lekce kurzu leštění plošných spojů pro začátečníky. Uchošťour jsem lehce navlhčil vodou a potom ještě jednou to samé suchým uchošťourem a konečně od té doby jezdí lokomotiva jako dřív. Bez zahřívání, bez kolísání rychlosti. Budiž tedy toto návodem pro ostatní modeláře, kteří mají stejné problémy.
Vada je zřejmě v tom, že opravdu jakási čirá hmota způsobuje zkraty, nebo je někde „studený spoj“, který občas funguje a občas ne. Nerozumím elektronice, ale zdravým selským rozumem mě napadá toto. Každopádně čisticí kůrou nic nezkazíte. Rozhodně nedoporučuji zkoušet přepájet jednotlivé spoje (i když by to mohlo být také řešení), při případné reklamaci by vám nemusela být výrobcem uznána. Jak už jsem ale psal, zase v pohodě jezdím a potíže se už neopakovaly, takže výrobek stále hodnotím kladně.
Už z výroby je mašinka osazena novým spřáhlem Tillig v šachtě s kinematikou. Zde je na rovině spřažena s vozem Bmto (Kuehn), který je nejdelším vyráběným vozem.
A takhle spojení vypadá v R310. Provoz je však bezproblémový i v protiobloucích R286. Otvor v pluhu je dostatečný pro výkyv šachty. Někteří namítají, že u modelu mohl být přibalen i pluh ve variantě bez otvoru pro šachtu, jako je to obvyklé u modelů H0 téhož výrobce. Obávám se ale, že by to ani nebylo možné, i v klidové poloze totiž šachta pluh přesahuje. Mě otvor v pluhu nevadí, ale je to na každém modeláři, co komu vyhovuje a co preferuje.
Na závěr pár fotografií sergeje „v provozu“…
Kdesi v Československu v roce 1981…
Kolejiště nemám, tak jsou použity jednoduché fotopodstavce.
Protože lokomotiva je už z výroby určená pro vozbu těžkých nákladních vlaků, nějaký manipuláček o dvou vozech by byl pro ni urážkou: )
Chce to spousty vozů, při testu mi model utáhl vlak o 52 nápravách (stará plastová kolečka, nápravy uložené v plastu) bez známek prokluzu. Pár vozů by určitě ještě zapřáhnout šlo, problém byl, že mezi posledním vozem a lokomotivou byla škvíra pár centimetrů : )
Největší radost Sergejovi uděláte dlouhou ucelenkou kotlových vozů nebo „sypáků“
Časem bych chtěl model opatřit lehkou patinou, vybarvit strojovnu a stanoviště…
…aby mohl být použit jako muzejní stroj, přecijen T679 není typický stroj pro pátou epochu : )
Pokud chcete srovnávat modely Tillig a Roco, udělejte si obrázek sami, já zvolil Roco a nelituji i přes počáteční potíže s provozem. Každý model vznikal za jiných podmínek i v jiné době, a v okamžik, kdy vstoupil na trh byl pro spoustu lidí zajímavý. Určitě se najde vláčkař, který se zbaví Tilliga a přezbrojí na „novější techniku“, stejně tak ale i někdo, kdo zůstane u své staré dobré lokomotivy.
Roco se podle mě trefilo přesně do černého, vytvořilo model, který je za slušné peníze solidně zpracovaný. Vzhledové vady jsem žádné nezaznamenal, škoda potíží v elektronice, která se sice neobjevila u všech kusů, ale také ne u počtu zanedbatelného. To je skutečnost, kterou bych od firmy takového formátu jako Roco nečekal. Rozhodně ale svých peněz nelituji a jestli výrobce u dalších sérií závadu odstraní (jako že první série je už vyprodaná), nebude modelu co vytknout.
Na závěr se sluší poděkovat nejen čtenářům, kteří se dostali až sem a přitom se ani jednou nepřistihli jak usínají, ale především kolegovi VoVo, díky jehož pomoci mohl tenhle příspěvek vzniknout. Sám jsem si na vlastní kůži vyzkoušel jak se článek tvoří, a musím říct, že to není nic, co by se dalo zvládnout za pět minut, i když v tomto případě jde jen o popis hotového kousku. Opravdu kolegu oceňuji za to, že místo lepení dalších modelů stavby ještě přerušuje a pořizuje „dokumentaci“. Za to mu tedy také náleží poděkování : )
Pěknej článek a super fotky! A model je opravdu povedený, viděl jsem ho naživo a opravdu lahůdka, doporučuju. Sergej se mi teda moc nehodí do provozu, ale budu o něm uvažovat, zvlášť kdyby udělali třeba pozdější verzi s tlumičem v unifiku s 60 cm žlutým pruhem, za ty prachy je to totiž kup desetiletí 🙂
jop jop, konecne som tento model zohnal, dost rychlo sa totiz zacal minat a veru s tilligom sa to porovnavat neda. mam doma oba, aj sergeja aj tilliga jazdne vlastnosti su u tilliga v pohode, ale prevedenie kasne a detaily tak to uz je u roca ina kava. takze tillig pojde na burzu. sergeja od roca mozem len odporucit. 100%
Pekný článok ktorý ma konečne presvedčil
VoVo: mysleli ste tento? http://www.modely.biz/modelova-zeleznice/loko-t679-csd-3/
Ospravedlňujem sa hneď po odoslaní som zistil že je to tillig. Ale mysleli ste tento náter?
Ne e tohle je 30 cm pruh na čele, já myslím 60 cm pruh kolem celé skříně – http://sergeje.bilysklep.cz/tapety/781251aT.jpg
Krásný model, velmi slušná cena. Jen bych rozhodně nedoporučoval čistění čehokoliv vodou a plošného spoje už vůbec ne. Vhodný je na to pouze čistý líh. Fakt je, že popisované problémy mě dost překvapují. U svých Ragulinů Roco jsem je naštěstí nezjistil a u Sergeje by to chtělo fundovanější průzkum. Já ho, bohužel, nevlastním, jistě se ale nějaký, více „elektronicky založený“, majitel časem najde, prozkoumá to a zveřejní.
Tyky bysem radši jako VoVo to barevné provedení z poslední dyby. Jako model pěkný, ale sergeje nebily zas tak úplně nějlepší. Z 600 jich u nás zbylo 6. To svěčí o jeho velkém neúspěchu. Sergejů bylo v celim SSSR už tolik že je už nikdo nechtěl. A to byl základ problému. Proč se dřív nezrušily Zamračené které byly starší? Protože Sergej je velká těžkopádná, nehospodárná lokomotiva. Problémem bylo taky to že opadl zájem o nákladní dopravu takže už nebyly potřeba.
Sergeje byly velmi oblíbený a takřka bezůdržbové stroje, ale měli prostě smůlu protože byly vyrobeny v Sovětském svazu a po revoluci k nim byla velká nenávist a tak najednou přišlo na řadu jejich masivní vyřazování, které vůbec nebylo spojeno s poklesem nákladní dopravy a nebo jak se udavá kvůly velké hmotnosti a třínapravovým podvozkům.
Musím souhlasit že je model opravdu povedený. Co se týče jediný maličkosti co bych vytknul je kromě již zmíněného problému i to že čelo pochází z formy německýho sergeje na kterým je jinak zábradlí a ten otvor po zábradlí (nad světli vedle tý mřížky) je zatmelen až později a ne zcela dokonale.
Co se týče lokomotivy jako takové tak jako zastánce bardotek musím uvíst to že jsou od sebe vzdáleny pouze 2 roky (první kousky 751 v r.1964, první 781 v r.1966). Takže to že by byli starší se nedá říct. Ovšem bardotky jsou relativně ekonomické lokomotivy (ať už po stránce výživy nebo oprav) a vycházejí dokonce levněji v provozu než mnohem populárnější a rozšířenější brejlovci. Sergejové sice měli nízké náklady na údržbu (bohužel pouze před revolucí, po revoluci se náhradní díly staly prakticky nedostupné) ovšem jejich provoz vycházel na až dvojnásobek ceny provozu brejlovců, o bardotkách ani nemluvě (pro zajímavost podle údajů ze ŽOS Česká Třebová je cena paliva spotřebovaná za hodinu u motoru K6S 310DR zhruba třetinová oproti K12V 230DR). Z toho vyplívá že provozovat sergeje znamenalo že za jen o málo vyšší výkon zaplatím zhruba dvakrát až pětkrát tolik než za provoz řad 749-754.
Myslím že to byl nejpádnější důvod rušení sergejů, dalším byla elektrizace dalších tratí a pochopitelně také nižší potřeba TĚŽKÝCH nákladních lokomotiv. To bylo zapříčiněno jak obecně kratšími nákladními vlaky tak především poklesem nákladní dopravy po revoluci.
Chtěl bych se zeptat na fotu Sergeje roco kde si v Československu v roce 1981 je autobus Š11 od jakého je výrobce?Jeto kompletní model nebo je to stavěno z odlitku?
Dík.
Někde jsem četl, že Sergej měl na volnoběh spotřebu 100 litrů za hodinu, při startu spotřeboval 200 litrů paliva. Komu by se to chtělo platit? Nikomu ekonomicky uvažujícímu. Jinak souhlasím s tím co píše TTmili – pokles výkonů na nezadrátovaných tratích, pokles potřeby strojů, celkový přístup „lepší dvoje Brejle než jeden Sergej“ atd atd.
Zdravím ohledne toho plošného spoje. Sem elektrikář slaboproudař tak si myslim ze ta pasta na spojich rozhodně nemůže dělat zkraty je to na bazi lihu a kalafuny spíš to bude nějaký studený spoj takže já bych to u těch dvou rezistorů zkusil znovu prohrát páječkou.Když se to udělá opatrně tak to výrobce při reklamaci nepozná.
Zdravím, jaké jste našel závady na modelu od Roca?
Děkuji za info.
PP
Tak koukám, že se objevila na jednom fóru „prosba“ o průzkum trhu, zda vyrobit další verzi. Za mě říkám, že pokud bude další verze s tlumičem, 60 cm žlutým pruhem kolem skříně a hranatými nárazníky, tak se asi neudržím a koupím 🙂 Dělat verzi s 30 cm pruhem na čele mi přijde jako plýtvání materiálem – jednak ho dělá Tillig (a všichni už ho tudíž mají, kdežto po 60 cm pruhu je sháňka) a jednak je to verze, kde stačí nechat natisknout dvě inventární čísla (jedno jako T… a jedno jako 781) a máme dva modely do dvou epoch 🙂
Tak se to tu pokusím zase tak nějak shrnout do jedné velké odpovědi : ) Jediné vady, které jsem na modelu zjistil jsou tyto: problém v elektrice, který způsobuje neklidnou jízdu a přehřívání. Jak se dá odstranit (alespoň mě se to tak povedlo) je popsáno v článku. Jenom pro upřesnění-uchošťour jsem samozřejmě ve vodě neráchal bůhví jak dlouho, jenom jsem ho navlhčil, aby nepouštěl chlupy. Takže tato vada je odstranitelná i v amatérských podmínkách a navíc se nevyskytuje u všech kusů. Další vadou je jak píše TTMili jsou zaslepené otvory pro uchycení madla u verze BR120. Je to řešeno vložkou ve formě a opravdu, když se na model podívám u lampičky a hodně zblízka, tak dva ze čtyř „otvorů“ jsou opravdu trochu vidět. Protože to ale není na první (a moc ani na druhý) pohled vidět, nepovažoval jsem za nevyhnutelnou nutnost to v článku zmiňovat. Toto se bez významného zásahu do vzhledu opravit nedá, otázkou je, zda je vůbec co opravovat. Jinak modelu opravdu není co vytknout.
Autobus na jedné z fotek je podrobněji rozebrán v článku o diorámatech. Pokud vím, hotový se sehnat nedá, pouze odlitek z burzy.
No a protože po Sergejích se jenom zaprášilo, Roco chystá na duben další várku. Zatím se vedou debaty o barevném provedení, zřejmě se Rakušané řídí heslem „náš zákazník-náš pán“. Pokud bych mohl, rád bych provedení z posledního období provozu, tedy tlumič na střeše, velké obdélníkové nárazníky, červená skříň s 600mm žlutým pruhem. Nejradši 781.600, která má boční žaluzie dělené na dvě pole, ale to už bych toho asi chtěl moc : )
jedna vec ohladne nepravidelneho chodu, problem uvadzany na diskusnych forach. vyrobca uvadza ze je vhodne model prevetrat 30 min jednym a potom 30 minut druhym smerom. Pred jazdenim som sa pozrel ako sa model rozobera a mrkol na creva. pohoda. potom som si zlozil jednoduchy oval lebo este nemam hotove kolajisko a prevetral model podla planu 30 minut dopredu nasledne 30 minut do zadu. model za nezahrieval, smrad teda olej citit nebolo a teda po hodinke model pekne tisko slapal jak hodiny. kedze vsetko bolo good model som uz nerozoberal, naco sprtat do niecoho ked to slape jak hodinky. podotykam ze model je nastaveny na analog, teda digital robit nebudem takze v tejto objasti nemozem referovat jak sa model sprava, na analogu vsetko good, maximalna spokojenost a radost z modelu.
Připojuji se ke kladnému hodnocení modelu Sergeje. Rovněž jsem neodolal a zakoupil jsem si ho na burze v Praze prosinci 2009. Od léta mám již původní model od Roca v německé verzi v digitálu. Rovněž já nejsem zastáncem digitálu a mám rozestavěné kolejiště v analogu, ale zvuk (u první mašinky v TT) mě tak oslovil, že jsem neodolal na při letních slevách jsem model koupil za 6.000,-Kč. Po Vánocích jsem zatím přehodil skříně a mám vlastně loko ČSD se zvukem. Patinu provedu až po záruce, zatím mám dost práce s kolejištěm. Protože rovněž já nemám mnoho peněz na vyhazování, tak jsem se rozhodl osadit několik lokomotiv dekoderem a střídavě řidít kolejiště digitál-analog (jde to, ale nesmí být v rozvodu žádný kondezátor). Přestože jezdím na kolejiště v analogu digitál mě funguje bez problému i v digitálu, i když mám na kolejišti smyčku ve skryté části. Přepínání je jednoduché přes dvoupólový vypínač do kolejí a samozřejmě analogové lokomotivy musí být odstaveny na odpojených úsecích (stačí jedna kolejnice). Ještě chci uvést, že digitální lokomotiva jezdí i se zvukem na stejnosměrný proud v anologu (při zastavení samozřejmě motor zhasne a zhasnou světla). Modelářím již 40 let a tedy k digitálu jsem měl nedůvěru, ale tímto modelem ROCO jsem změnil svůj názor (video se zvukem lokomotivy připravuji na sránkách našeho klubu http://www.moldavacek.cz)
no já sergeje moc nemusím protože v době kdy byly dováženy byl také vyroben prototyp lok. kyklop T499 ktere byly menší,rychlejší,výkoňejší,hezčí ,méně hlučné a hlavně české jenže sovětský svaz nám je zatrhl a poslal sergeje.
Sergeje mám objednaného, tak doufám, že dubnová várka vyjde, protože první jsem nestihl. Už se nemůžu dočkat.
Jinak pro vlstika nedemnou:
Sergeje u nás nevytlačily Kyklopy T499, ale Pomeranče T679, které také dělalo ČKD. Kyklopy byly projektovány spíše pro rychlé osobní vlaky, než přímo jako nákladní. Pomeranče naproti tomu byly těžké 6ti nápravové lokomotivy stavěné výhradně pro náklad.
T499 se nikdy nedostal ze stádia prototipu a byly vyrobené jen 2 kusy. Navíc měly problémy s váhou na nápravovým tlakem (Poměrně velká lokomotiva na 4 nápravy). Uznávám ale, že kdyby se Kyklopy povedly a ujaly, byly by to ve své době jedny z nejmodernějších lokomotiv v Evropě. Je škoda, že byl vývoj zastaven.
Pomeranče T679 byly funkční sériové lokomotivy, které byly při srovnatelném výkonu úspornější, tišší a vůbec modernější, než Sergeje. Je škoda, že jich zůstalo jen pár na Slovensku.
diky za informace
Nevíte někdo prosím jaký odstín červené na této fotce? http://www.zelpage.cz/fotogalerie/big/781031.jpg
Nevíte někdo prosím jaký odstín červené na této fotce? http://www.zelpage.cz/fotogalerie/big/781031.jpg
Je to želpage, takže počítej, že ty barvy jsou hodně vytažený a dost možná ani neodpovídaj… Napiš si majiteli toho Sergeje jakym odstínem to natírali, všechno ostatní budou úvahy +/- o odstín.
Trochu mimo modelářské tema,ale docela by mne zajímalo co to ty chlapy zo Slovenska napadlo,zrekonstruovat Sergeje do podoby bez jakéhokoliv tlumiče dobrý,ale proč na něj sakra napatlali unifik se žlutým pruhem,když byli všechny tyto kusy počátkem sedmdesátýchlet osazeny tlumičem československé konstrukce(což zásadně změnilo vzhled střechy)a unifiku se v tomto uspořádání nemohli dočkat!Asi zvítězila líbivější varianta,než historická hodnověrnost a ty,věci znalejší veřejnosti, tiše skřípěj zubama.Takže bacha,tento nátěr je paskvil!
Foarte bun articolul (comentariul). Am si eu cateva Sergei versiunea DR, MAV, PKP, SZD, dar inca nu mi-a venit aia CSD. E greu de gasit? Toate modelele mele au fost facute mai tarziu pentru ca toate au lumini LED albastre nu galbene care ar fi fost mai real. Nu stiu cine a venit cu idea asta sa schimbe luminile la modele mai ales locomotivele cu aburi de exemplu modelurile facute de ROCO BR 44’s.Arata bine la masini BMW, Mercedes in viata reala, dar nu prea merge la modele. Din cauza spatiului foarte mic ROCO nici nu a luat timp sa instaleze lumini rosii (marker lights?) in acest model superb, ar arata foarte bine si cu lumini rosii la spate ca in viata sau la modelul lor asemator din scala HO, sau cum au putut sa faca in modelul anterior clasa BR 132. Da a fost de necrezut cand au iesit cu modelul acesta pe piata, nimeni nu s-a asteptat. Nu am avut nici o probleme inca cu modele mele pina acum desi le-am testat fara vagoane, cateva minute in sens de mers inainte si pe urma inapoi. Daca intradevar e vreun scurt circuit de la PCBoard, nu o fi de la contactele de cupru care alimenteaza motorul? Alea daca nu fac bine contact cu motorul sau nu sunt pozitionate corect poate sa dea probleme electrice. Am avut o problema similara cu o locomotiva de la Tillig (BR 118.0) dintre primele facute. Tillig a pus a hartie tiparita sa imiteze motorul si toate chestile in camera masinii (similar lucru la modelul lor BR 218). Fiind situata deasupra PCBoardului cand modelul e folosit la vitezi mari sau accelerat foarte des, pasta de grafit care foloseste compania sa unguie mecanismul (roti dintate, worm gear,etc) din cauza vitezei si a folosintei intense pasta se incalzeste si devine subtire si asa se imprastie peste tot mai ales sare in sus pe hartie si se depune mai ales pe hartie care mai tarziu in efect face hartia sa devina ceroasa (ceruita) (wax), care atinge conectiile de la firele electrice (soldate pe PCBoard) care sunt soldate pe fisiile de contact de cupru care alimenteaza rotile. PCBoardul a inceput sa faca fum, a trebuit schimbat si inainte de hartie am pus pe PCBoard o fisie foarte subtire de plastic transparent si am curatat totul mai ales mecanismul si am inlocuit pasta de grafit cu grasa pentru mecanisme facuta de compania LGB.
Foarte curios o locomotiva asa de recunoscuta a fost exportata in atatea tari comuniste, dar nici una in Romania, Bulgaria nu cred ca au avut nici ei, nici Yugoslavia? In comparatie cu modelele de la Peresvet si de la compania Tillig, palaria jos!, respectele mele lui ROCO.
O intrebare pentru voi specialisti, cred ca stiti mai mult despre locomotivele din Europa, eu traiesc in America din 1988 si tot caut pe INTERNET si YOUTUBE, de ce modelele rusesti (M62) facute de ROCO au tampoane? (nu sustin nimica ca carcasa care se intilneste la modelele de la PIKO), credeam ca rusii au cuplare automatica, numai locomotivele pentru export (mai ales tarile Europene) au tampoane si in Rusia in loc de tampoane au inlocuit cu table (placi) de metal. As putea sa aplic la fel la aceste modele, nu?
Ahojky,koukám,že jsou tu „experti“ na Sergeje,poradí mi někdo – jak byla od r.1988 označována širokorozchodná verze Sergeje? a)781.5,b)781.7,c) 781.8.Děkuji nikde jsem to nenašel
No, správná je verze C, 781.8. Je ale otázka, kolik strojů takhle nakonec bylo fyzicky za ČSD označeno. Moudrá písma praví, že byly totiž širokorozchodné stroje vyřazovány, až nezbyl žádný. Kdy přesně k tomu došlo ale nevím. Řada 781.8 byla tedy v roce 1993 obsazena znovu pomocí dvou strojů převázaných z normálního rozchodu. Jak dlouhá byla ale pauza, kdy žádná lokomotiva 781.8 neexistovala nevím…
Nejspíše xxx.8, ta poslední…