Kulový blesk (3) – 706 RTDS od TTauta.cz
No, tak od Štěpničků, neboli TTaut, tu nic nebylo – pozor – 9 let. A ne proto, že by nebylo o čem psát, jen jsem nějak auta nestavěl. Tak konečně zase něco, alespoň bude vidět ten pokrok. Do třetice stěhovací flotily tentokrát 706 RTO s dlouhou kabinou.
Ideální čas shrnout, kam se vývoj u TTaut posunul za posledních třeba 10 let. TTauta zachytily nástup 3D tisku za mě v té nejlepší podobě. Nové stavebnice jsou tisknuté, ke starým se dodávají tisknuté díly místo původně odlévaných. Vývoj probíhá v provedení kabin nebo pojezdů. Doplňují se maskovací pásky na míru vyřezané pro každou kabinu a kola… Srovnávat první stavebnice před 15 roky a dnes přesně ukazuje, jak se ten vývoj dá posunout i v rámci „garážové“ výroby (a to myslím jedině v dobrém, většina z nás jsme takoví večerní garážoví modeláři a výrobci).
První Tatru jsem stavěl v roce 2010 a to sklápěčku 815 ve vojenské verzi.
Tehdy to byly prostě odlitky.
Stavebnice chodí stále ve stejných sáčcích, takže zvenku to vypadá pořád podobně.
Ale dneska jsou to 3D tisky, a to ve 100 % dílů. Už tu není jediný odlitek.
A teď pozor – vrata se dají lepit jako otevřená. Proto jsou zvlášť. Spodek se stříká obvykle jinou barvou (většinou červenou) a je zvlášť. Takhle vypadá stavebnice, kde výrobce uvažuje jako modelář. Proč bych dělal nástavbu v kuse a maskoval barevné pásy, když můžu pro každý barevný pás vyrobit samostatný díl? Geniální…
Kabina. Zapomeňte, co jste znali o čirých kabinách. Tady je „čirá kabina nové generace“. Je totiž čirá, ale je dutá. Do ní přijde výtisk interiéru (sedačky, motor…). Takže pracuje se s ní jako s odlitou kabinou, ale výsledek je jako s dutou kabinou. Opět geniální.
Ke kabině ještě jeden poznatek – střecha i k čiré kabině je samostatně. A to proto, že se dá nastříkat jinou barvou a pak přilepit. Žádné maskování. Opět geniální nápad.
Takhle to pak vypadá spolu bez střechy.
Takhle to pak vypadá složené. Že do sebe vše perfektně zapadá asi není třeba zdůrazňovat. Tohle už není stavebnice, to je skládačka.
Kola a rám – takto to přijde tisknuté. Nádherná práce, všechny detaily na místě. Jediná kola jsou na podpěrách, jejích odstranění vyžaduje pouze nožík a tlakem „odříznout“ podpěry od kol. Jediný dosazovací díl je nádrž, a tu podezřívám z toho, že se předpokládá jiná barva, než je černá barva rámu. Mimochodem, za mě není potřeba rám ani kola barvit, matná černá přímo z tisku je ideální.
Protože jsem chtěl vyzkoušet masky, objednal jsem si je ke stavbě navíc. Bohužel jsem zvolil špatný typ (pro střední kabinu) a já mám dlouhou. Tak jsem musel zase improvizovat. Tahle stavebnice je tak jednoduchá, a já jsem toho důkazem, že jediný zádrhel se může stát mezi stolem a židlí…
Vše jsem mohl stříknout základovkou. Střecha je stříknutá střední šedou a vymaskovaná.
A opět žlutá LifeColorka s odstínem „chromová žlutá“. Práce opět na 10 vrstev, ale nakonec to vypadá dobře.
Stříknutá vrata – výhoda, proč je stříkat samostatně, je, že jinak by se kolem nich muselo opět maskovat, protože hrana střechy je šedá. A v tom členitém prostoru je jednodušší to dotřít štětcem, než to maskovat. Tedy to opět usnadní stříkání, za mě opět geniální pojetí. Nevýhoda stříkaných vrat extra je, že pak můžou jít špatně natlačit do připravených pantů.
Na podvozek se ještě lepí nádrž. Je lepší neimprovizovat, při nasazeném rámu nástavby se přilepí podle vzpěry a podle otvoru pro víčko nádrže.
Zkouška, sedí to dokonale, všechno do sebe tak krásně zapadá, že je to radost.
Pohled zespodu rámu. Přední kola se lepí na leptanou nápravu, zadní rovnou na tisknutou osu.
Kvalita tisku bere dech, výfuk je součástí rámu rovnou z tiskárny. O co jednodušší to měli průkopníci před 15-20 roky, kdy stačilo zespodu naznačit kardan. Dnes výrobce musí vyloženě podle rozměrů vymodelovat celý spodek, aby byl jeho model konkurenceschopný.
Zkouška bílé střechy. Je potřeba nepodcenit dočištění zbytku podpěr, pak teprve střecha perfektně sedne na kabinu.
Je to zatím naprosto krásná práce – vše do sebe tak přesně zapadá a nikde není prostor pro chybu v umístění dílů vůči sobě.
Pohled na masky oken, nyní bude čas na jejich sloupnutí a samozřejmě odstranění nálitku (před nátěrem nárazníku). Dá se to upižlat skalpelem.
Nyní můžu opět aplikovat podvod v podobě nátěr spodní části nástavby fixou. U kabin se opět dá dohledat několik provedení, zvolil jsem jednodušší, kde je červený jen nárazník.
Sloupávání nešlo podle očekávání. Na pár místech se barva držela tak pevně sebe, že se odloupla i ze skříně.
Na druhé straně dokonce ještě horší. Příště bych tedy volil opět objetí skalpelem a až pak sloupnutí.
U stříkání kabiny mi nějak nedoteklo, že se musí maskovat i zevnitř. A tak jsem si jí omylem zevnitř trochu zastříkal žlutou.
Zaretušovat a vyčistit ale není velký problém.
Co se mi na stavebnici nelíbí, že v jednom místě upřednostňuje věrnost předloze proti měřítku a účelu použití. A vysvětluje to, proč se všechna auta, co jsem na netu viděl hotová, jeví jako zlomená. Tipoval jsem, že jsou špatně sestavená, ale chyba je v konstrukci. Rám totiž postrádá pevnost a tam, kde není zpevněný nástavbou nebo kabinou, se bude kroutit.
Jak je vidět, k průhybu stačí poměrně malý tlak. Co tu udělá v čase, se teprve ukáže. Rozhodně neříkám, že je to důvod, proč nekoupit. Ale říkám, že pokud bude mít někdo pocit, že se mu auto začíná postupem času prolamovat, je správný čas vyztužit ho dodatečně mezi kabinou a nástavbou tak, aby k průhybu nedocházelo.
Nyní už je možné nalepit pečlivě očištěnou kabinu, aby dobře dosedla a začít vše slepovat.
Z leptů zbývá osadit hlavně zrcátka (na výběr dva tvary), blatníky a případně kliky – ale pozor, sada je shodná s kat.č 166 a kliky jsou zde jen 3 (potřebujete 4). Pro kliky jsou naznačené otvory pro předvrtání vrtákem 0,5 mm.
Patina přestřikem hnědou řídkou barvou. Kola, rám, spodek nástavby i střechy
A jako druhý krok napuštění tekutým hnědým patinátorem.
Poté setření patinátoru do požadovaného zašpinění ze střechy i z boků.
Do prolisů jsem napustil patinátor pořádně a spodek…
A rozetřel směrem nahoru. Občas roztírám prstem, je v něm lepší cit než v různých utěrkách nebo vatičkách. Zároveň prst dobře očistí vystouplé hrany.
Pak už jsem jen vršek střechy patinátorem našpinil do rezavých stékanců a patina je hotová.
Poslední úkolem je dolepení právě zrcátek a předem natřených blatníků. Chybějící čtvrtou kličku jsem vyrobil ze špendlíku.
Ještě jsem zkusil nalepit stěrače, ale přišly mi pro RT moc velké / dlouhé / nevhodně tvarované (velký úhel ramínka proti liště). Asi bych doporučil je případně alespoň zastřihnout. Já je dal zatím úplně pryč, spíš mě tam rušily. A určitě volit stříbrná ramínka.
Tím je vše ze stavebnice osazené kromě obtisků, leptů tažných ok, stupaček a možná rezervy, která by ale stejně nebyla vidět.
Co dodat, já jsem z pojetí současné stavebnice nadšený. Když vidím jiné evropské výrobce, jak tisknou, tak si říkám, že tohle je naprosto na evropské špičkové úrovni do kvality provedení, tisku, zpracování, detailnosti…
Je to naprosto perfektní moderní stavebnice, která vyhovuje trendu „chci to mít hotové snadno, bez špíny a rychle“. Trochu to reflektuje i to, že se dneska modelaří víc v kuchyni a večer se to musí sklidit, takže musí být vše o něco jednodušší.
Pak už stačí jen umístit někam do provozu nebo zaparkovat kdekoliv. Každý, komu to ukážete, řekne „hahaaa, kulový blesk, a máte sklep?“
Už nevím, jak bych to pochválil. Začátečník to v pohodě sestaví, pokročilý si s tím vyhraje. Můžu jedině doporučit vyzkoušet některou z posledních stavebnic, zklamaní určitě nebudete.
Stavebnice mám skladem, tak je můžete koupit i u mě.
