Nedělej (Model)scény a zajeď do garáž

Při hrabání v hromadě budov a doplňků jsem se dohrabal až ke garáži od ModelScene. Přišlo mi to jako vhodná rychlovka na kratší podvečer, tak jsem do ní říznul. Bude umístěná vedle (neviditelné) bytovky v Měchenicích, asi pan přednosta tam bude parkovat svoje fáro.

Po tom, co moje první tři budovy v životě byly vlastní výroby, největší na kolejišti, navrhnuté svépomocí a bez jakýchkoliv zkušeností se stavbou budov od jiných výrobců, mě vlastně už asi nic nepřekvapí. A tak mi došlo, že to, co roky odkládám ze strachu (-> stavbu budov na kolejiště), jsem asi schopen realizovat. A proč nezačít po menším areálu pivovaru pěkně pozvolna velkou garáží…

Stavebnička v blistru, dílů, co by se za nehet vešlo.

Vše jsem lepil opět lepidlem B7000. Má spoustu nevýhod – hned fixuje, hned drží, hned se dá pokračovat. Je strašný, jak se nemusí čekat na proschnutí do druhého dne nebo se nestihne cigárko, aby se dalo odůvodnit „proč u toho sedíš tak dlouho“. Tím se z týdenního projektu stává odpolední rychlovka.

Je zde i pěkný návod, já jsem trošku prohodil pořadí stavby a začal jsem sestavením boků garáže k podlaze.

Jako ne úplně ideální bych označil uchycení dílů – jednak jsou spojky dost silné (zbytečně), je jich opravdu hodně (zbytečně) a spojky jsou v místě zeslabení (gravírování), což trochu komplikuje oddělování – nožem si promáčkente gravírování nebo nůžkami netrefíte správné místo.

Než mi to došlo, jak vše pasuje, musel jsem díly prohazovat a zkoušet, takže určitě nedoporučuju dle návodu začít bočnicemi k sobě a až pak přilepit podlahu. Mimo jiné díly nejsou zaměnitelné a jdou lepit jediným způsobem.

Při lepení jsem měl pořád pocit, že dělám něco špatně, trošku to do sebe nepasuje. Přijde mi, že zde vznikla stavebnice zmenšením z jiného měřítka a volba jiné síly kartonu způsobila, že zámky mají přesah nebo mezi některými díly vznikají viditelné spáry. Zde je to dobře vidět vpravo nahoře.

Sestavení hlavní kostra.

Střecha je řešena jako vyndavací a zastamdací, kdy se zasouvá zezadu pod přilepené klínky.

Dobré řešení pro ty, co dělají třeba nějakou scénku a chtějí si měnit obsah garáže podle ročního období nebo nálady.

Barevné řešení jsem si nazval „metodou jednoho štětce“. Barvami Lifecolor (které jsou vhodné rovnou na štětec) jsem natřel nejprve stěny uvnitř krémovou. Neočištěným štětcem jsem začal natírat šedou (betonovou) podlahu. Zůstatky světlé barvy v betonu zanechaly jemné stínování. Pak jsem natřel černou střechu, na střeše ulpí trocha šedé.

A štětec s nánosem takové „tmavě šedé“ pak do okrové barvy a natírat fasádu – dole jsem přitlačil, ze štětce se uvolňovala černá. Nahoře jsem nabíral barvu v původním odstínu, vše jsem postupně přechodem zamíchal do sebe. Výsledek je stékající špína a dole u podlahy špína / prach / bláto / mechy.

Taková pěkně hnusná zanedbaná garáž stavěná kdysi svépomocí a dnes držící silou vůle.

Nyní je čas přilepit „maskování“ zámků v podobě štuků v rozích. Natřel jsem si díly opět světlou krémovou ještě na aršíku.

A teď pozor – aby předimenzované zámky nepřekážel při lepení, tak jsem je ostříhal jemnými nůžkami, ubral jsem všude možná 0,2 – 0,3 mm. To by způsobilo asi nepěknou mezeru, jinak řečeno to progravírování na rozích by bylo zbytečné.

A přilepit. Opět – díly jsou o cca 0,3 mm delší než stěny a je vidět, že nepasují úplně přesně.

Zbytek pak doženou patinátory, ale jako základ je to docela pěkně hnusný.

Zeleně jsem si natřel oplechování. Tenký karton nesnese natírání jakoukoliv vodou a kroutí se, měl jsem to natřít radši fixou.

Z odstínů plechových prvků lze vybírat ze všech, co se dají někde ukradnout. Protože je to železničářská garáž, tak zřejmě na železnici. Nejlepší je tedy zelená ze záchodků, šedá ze stožárů nebo žlutá z výstražných pruhů na lampách. Případně červenohnědou se nezkazí nikdy nic. Koluje historka, že ve Vysokém Mýtě měli všichni natřené ploty podle zrovna vyráběného typu autoubusu… Asi snad jedině kromě vínové vězeňské. Takže asi tak. Nakonec jsem všechny plechy stříknul sprejem základovkou a vagónovou zelenou, dost to karton zpevní. Vrata se lepí ze 3 vrstev (plechy, jekly na hranách a krycí plech na středu), v případě chuti lze i dle návodu rozstřihnout a otevřít. Ty drobné pásky mají být asi výztuhy do plechů, ale to mi na TT přijde už zbytečné stejně jako „asi-kliky“ vlevo nahoře.

Vlepená zelená mřížka zadního okna.

Další oběť zmenšování, je sice přiložená „slída“ na zasklení, ale rozměr je úplně mimo (moc krátká a vysoká). Vyrobit si novou z jakéhokoliv zbytku obalů nebo folie je samozřejmě to nejmenší.

Nalepené oplechování, a nakonec i ta otevřená vrata jsem zkusil. U oplechování jsem lepil nejprve čelní (je na celou šířku) a k němu pak boční (ty lze na konci zastříhnout).

Nyní už jen zbývá napatinovat plechy vrata nějakým světlým washem (protože tmavý by na tmavých vratech nebyl moc vidět) a je hotovo.

Pokud bych přetmelil zámky, mohl jsem garáž umístit někam do prostoru, já jí mám ale do trávy a tak viditelné zámky bez problému skryju.

Pohled na zadní část, zatím jen nahrubo posazeno do terénu. kolem dám vyšší trávu a bude to „cajk“.

Napatinovaná střecha i plechy vypadá dost realisticky, až jsem překvapený. Vedle garáže bude ještě parkovací stání a hromada naházenejch fošen (znáte z prosince).

Ověřeno, garáž je pro auta do 3,5 tuny. Kdo nechal garáž otevřenou, může si vyhrát s plakáty, uskladněnými pneumatikami, mastnými fleky na podlaze a dalšími doplňky. Já chci, aby z garáže vykukovalo auto, takže interiér pro mě nemá význam. A hlavně – po odsunutí střechy lze vždy do garáže i nadále pohodlně vkládat další doplňky.

Kolem garáže jsem dosypal písek.

A po obvodu jsem se rozhodl nalepit velké trsy / křovíčka.

Vlepeno po obvodu – nepovedené chuchvalce zdrcnuté statiky jako větší plevel. Když na to naházím ještě pár listoví, budou z toho už keře nebo kopřivy. Asi se o garáž nikdo moc nestará, potáhne to pak vlhkost do stěn…

Chomáčky jsem natřel lepidlem a přesypal Naturexem. Vzhledem ke končící výrobě firmy Polák chci říct, že zrovna třeba tohle listoví jsem měl rád – vypadá to suprově.

Hotovo, je to jen garáž, není potřeba to tam nějak čančat.

Hlavní účel byl schovat hranu garáže, a to se povedlo. Sypané dřevo krásně doplňuje poslední stranu. A je to.

Až na pár drobných rozměrových nepřesností a evidentního zmenšování není co vytknout. Prostě garáž. Kdo čekal tajemný hrad v Karpatech nebo raketovou vědu je asi zklamán, ale já jsem dostal přesně to, co jsem chtěl. Jednoduchá garáž, snadno sestavitelná, v rozumné detailnosti a zbytek už je v rukách a očích…