Využití umělé inteligence v modelaření
Znáte ten názor, jak se říká, že umělá inteligence časem převezme všechny profese? Už se těším, až za mě umělá inteligence bude osazovat obtisky – přesně, rychle a kvalitně. Do té doby může umělá inteligence posloužit alespoň jako poradce pro vše-vědění. Ti, kdo jí ještě dnes odmítají, zřejmě ještě neobjevili kouzlo toho, co všechno může poskytnout snadno a rychle. A myslím tím stále jen modelaření.
Už pár měsíců jí využívám na kozultace při tvorbě modelů. To, co mi dříve trvalo celý večer zjistit (nebo jsem to nezjistil a jen tipoval), mám dneska za 10 vteřin a můžu pokračovat. Chci dneska ukázat pár na sobě nezávislých dotazů a odpovědí, co mě v poslední době zaujaly. A možná jste něco z toho ještě nevěděli, protože se o tom třeba mezi modeláři nikde dosud nediskutovalo. Ano, umělá inteligence je nepřesná (čerpá z nepřesných zdrojů), občas si trošku vymýšlí nebo neodpovídá podle našich představ. Když generuje koleje, obvykle má obrázek 1 až neurčito kolejnic při dvoukolejce. Ale taky se tomu nesmí věřit každá kravina, je to vhodné na získání základního přehledu a to pro tento článek stačí.
Ti, kteří „UI“ používají denně, pro ty to bude dnes další článek na přeskočení. Ale třeba někoho zaujme, že mu chatbot pomůže s řešením otázek, které nám modelářům pravidelně vyskakují v hlavě. Obzvláště v době, kdy už dneska každý může mít v chytrém telefonu několik nástrojů s umělou inteligencí zdarma, je tahle možnost za mě určitě ke zvážení.
Dotaz: Jak se nakládají vozy Uacs a co všechno můžou převážet?
Odpověď: Vozy Uacs jsou speciální čtyřnápravové cisternové vozy určené pro přepravu sypkých práškových materiálů. Typicky se používají v chemickém, stavebním a potravinářském průmyslu.
Jak se nakládají?
- Horní plnění: Na střeše vozu jsou plnicí otvory (poklopy), přes které se materiál sype dovnitř. Nakládka probíhá gravitačně z sila nebo pomocí pneumatického systému.
- Vykládání: Probíhá tlakovým vzduchem – do vozu se vhání stlačený vzduch, který fluidizuje prášek a vytlačuje ho přes spodní výsypky do potrubí. Díky tomu lze vykládat i do vzdálenějších zásobníků.
Co mohou převážet?
- Cement, vápno, popílek
- Práškové chemikálie (např. uhličitan sodný, síran amonný)
- Plasty v granulích
- Potravinářské prášky (mouka, cukr) – pro tyto účely jsou vozy speciálně upravené (potravinářská čistota)
- Minerály (kaolin, baryt)
Typická kapacita vozu Uacs je 60–70 m³ s nosností kolem 65–70 tun.
Dotaz: Chtěl bych schéma vozu Uacs.
Výsledek, který stačí k základní představě pro ty, co vidí vůz Uacs poprvé:
Dotaz: Jaká malá nákladní vozidla se hodí k pivovaru 90. let?
Odpověď: Pro pivovar z 90. let se hodí menší nákladní vozidla, která tehdy běžně zajišťovala rozvoz sudového i lahvového piva do hospod a obchodů. Typicky šlo o:
1. Avia A31 / A21
- Česká klasika – velmi rozšířená v 90. letech.
- Nosnost: cca 3–4 t.
- Často s plachtovou nástavbou nebo skříňovou pro lahvové pivo.
- Výhoda: kompaktní rozměry, snadná údržba.
2. LIAZ 100 / 110 (menší verze)
- Pro větší pivovary, ale stále vhodné pro regionální rozvoz.
- Nosnost: 6–8 t.
- Typicky valníková nástavba s plachtou.
3. Škoda 706 MTS (starší, ale v 90. letech ještě v provozu)
- Používala se hlavně v menších pivovarech, často jako valník.
- Nosnost: kolem 5 t.
4. Mercedes-Benz 814 / MAN 8.136
- Západní vozy se začaly objevovat po roce 1990.
- Skříňové nebo valníkové provedení, ideální pro lahvové pivo.
- Nosnost: cca 4–5 t.
5. Multicar M25 (pro velmi malé pivovary)
- Pro rozvoz menších zásilek (např. hospody v centru města).
- Nosnost: do 2 t.
Dotaz: Mám model Škody 1203 mikrobusu – jak jí můžu v modelu využít? Může převážet nějaký náklad?
Odpověď: Model Škody 1203 mikrobusu je skvělý doplněk k scénám z 70.–90. let, protože šlo o univerzální vozidlo. V modelu ho můžeš využít několika způsoby:
Možnosti využití:
- Firemní rozvoz
- V 90. letech se 1203 často používala pro rozvoz menších zásilek – například bedny s lahvovým pivem, sudy (menší KEG), nebo reklamní materiály.
- Můžeš ji označit logem pivovaru a dát jí pár beden piva uvnitř nebo na nosiči.
- Servisní vůz pivovaru
- Mohla sloužit jako auto pro techniky, kteří jezdili opravovat výčepní zařízení v hospodách.
- V modelu můžeš přidat nářadí, kufry, hadice.
- Doprovodné vozidlo pro akce
- Pivovary často vozily promo materiály na slavnosti – plakáty, stánky, sudy na ochutnávku.
- Můžeš ji postavit vedle nákladního vozu s pivem na nějaké „pivní slavnosti“.
- Přeprava osob
- Mohla vozit zaměstnance pivovaru, obchodní zástupce nebo brigádníky.
- V interiéru můžeš naznačit sedačky a figurky.
Náklad, který se hodí:
- Bedny s lahvovým pivem (dřevěné nebo plastové přepravky)
- Menší sudy (30 l KEG) – vejde se pár kusů
- Reklamní materiály (plakáty, stojany)
- Servisní vybavení (nářadí, hadice, kufry)
Dotaz: Jak modelovat pivovarský dvůr, aby odpovídal skutečnosti? Co by na něm mělo být u středně velkého pivovaru?
Odpověď: Skvělá otázka! Pivovarský dvůr u středně velkého pivovaru (řekněme 90. léta) by měl působit realisticky a zahrnovat prvky typické pro provoz. Zde je přehled:
Klíčové prvky pivovarského dvora
- Hlavní budova pivovaru
- Varna, sladovna, sklad surovin.
- Typická cihlová nebo omítaná fasáda, často s komínem.
- Sklad sudů a lahví
- Otevřený přístřešek nebo krytý sklad.
- Palety s přepravkami, sudy (KEG i klasické dřevěné).
- Rampy pro nakládku
- Nakládací rampa pro nákladní auta.
- Možná i menší rampa pro dodávky typu Avia nebo Škoda 1203.
- Nákladní vozidla
- Valníky s plachtou (Avia, LIAZ), dodávky (Škoda 1203).
- Parkovací plocha pro auta pivovaru.
- Technické zázemí
- Plynové nebo parní kotelny (komín).
- Malé dílny, servisní prostor.
- Reklamní prvky
- Cedule s logem pivovaru.
- Staré plechové reklamy na pivo.
- Drobnosti pro realismus
- Palety, sudy, přepravky s lahvemi.
- Vozíky na sudy, ruční manipulační technika.
- Zaměstnanci (figury) – nakládka, úklid.
Tipy pro modelování
- Materiály: Cihlové zdi, betonová plocha dvora, kovové rampy.
- Atmosféra: Trochu „patiny“ – oprýskané fasády, rez na kovových částech.
- Rozměry: Dvůr nemusí být obrovský – stačí plocha pro 1–2 nákladní auta a sklad.
Chceš, abych ti připravil: ✅ Podrobný plán rozložení pivovarského dvora (schéma)
✅ Seznam doplňků pro model (sudy, palety, vozíky, reklamy)
✅ Vizualizaci – jak by mohl vypadat hotový dvůr v měřítku H0?
Příkaz: Navrhni vizualizaci dvora H0.
Výsledek:
Dotaz: Chtěl bych vytvořit pivovarský dvůr s dlažbou. Jakou velikost kostek a skladbu zvolit?
Odpověď: Pro pivovarský dvůr v měřítku TT (1:120) je důležité, aby dlažba odpovídala reálným proporcím a historickému stylu.
Jaká dlažba byla typická pro pivovary?
- Kameninová kostková dlažba (žulové kostky) – velmi běžná na dvorech pivovarů až do 90. let.
- Betonové panely se objevovaly později, ale kostky jsou autentičtější pro klasický pivovar.
Velikost kostek v reálu
- Historické žulové kostky: 8–10 cm (malé), 12–14 cm (střední).
- Na dvorech se často používaly střední kostky (12–14 cm), protože lépe snášely těžká vozidla.
Velikost v TT
- Pro 12 cm kostku:
12 cm120=1,0 mm\frac{12 \text{ cm}}{120} = 1,0 \text{ mm} - Pro 14 cm kostku:
14 cm120≈1,2 mm\frac{14 \text{ cm}}{120} \approx 1,2 \text{ mm}
✅ Ideální velikost kostek pro TT: 1,0–1,2 mm.
Skladba dlažby
- Klasický vzor: „na koso“ (diagonální), nebo „řádkový“ (rovné linie).
- Okraje: lem z větších kamenů nebo obrubníků.
- Patina: lehce zašedlá, s tmavšími spárami, občas olejové skvrny od aut.
Tipy na materiály
- Laser-cut papír (např. Auhagen, Noch – TT dlažba).
- Reliéfní fólie (Busch, Faller).
- 3D tisk – ideální pro přesné rozměry
Dotaz: Jak vysoké stromy by měly být v TT, aby byly reálné – smrky a listnáče?
Odpověď: Pro měřítko TT (1:120) je potřeba převést reálnou výšku stromů na modelovou:
Reálné výšky stromů
- Smrk (Picea abies): běžně 20–30 m, starší jedinci i 40 m.
- Listnáče (lípa, dub, javor): 15–25 m, výjimečně 30 m.
Výpočet pro TT
- Přepočet:
modelová výška=reálná výška/120 - Smrk 25 m:
25/120≈20,8 cm - Smrk 30 m:
30120=25 cm - Listnáč 20 m:
20120≈16,7 cm - Listnáč 25 m:
25120≈20,8 cm
✅ Doporučené výšky stromů v TT:
- Smrky: 18–25 cm (podle stáří a typu scény).
- Listnáče: 15–20 cm.
Zde je tabulka doporučených výšek stromů pro měřítko TT (1:120):
| Druh stromu | Reálná výška (m) | Modelová výška (cm) |
|---|---|---|
| Smrk (mladší) | 15–20 | 12,5–16,5 |
| Smrk (dospělý) | 25–30 | 20,8–25 |
| Dub / Lípa / Javor | 15–20 | 12,5–16,5 |
| Velký listnáč | 25–30 | 20,8–25 |
| Ovocný strom | 4–6 | 3,3–5 |
✅ Tip: Pro realismus kombinuj různé výšky – ne všechny stromy jsou stejně vysoké.
✅ Rozptyl: Smrky dej vyšší (20–25 cm), listnáče spíš 15–20 cm, ovocné stromy kolem 4–5 cm.
Co se mi na tom líbí? Není potřeba tipovat, riskovat, zdlouhavě přemýšlet (pozor, toto může být ve výsledku na škodu!) – stačí se zeptat a dostanu několik tipů na to, jak dostupné téma zpracovat. Jaká vozidla a doplňky využít, jak nevytvořit nesmysl. Nyní by šlo vymyslet další 5000 variant dotazů, co by mě zajímalo – jak funguje pila, jak jí modelovat na kolejišti, proč je u pily silo na piliny… Ty možnosti jsou neomezené, a konečně se díky tomu odstraní ten faktor „nováček vs. protřelý pardál“ kdy železniční modeláři se dělili na ty, co nevědí a na ty, co jim to nechtějí říct.
Sorry – archivní školení na téma umělé inteligence ukázalo, že pokud nejde o konkrétně specializovanou UI, je to velmi prolhaná záležitost. Mimo jiné dokáže perfektně čarovat se starýma fotkama a kdo nezná místní dobové reálie, může si dost ošklivě naběhnout na vidle. Jenom na téma „vítání tatíčka Masaryka chlebem a solí před radnicí v Plzni nabídla UI šest věrohodně se tvářících fotek a ani jedna nebyla pravá. Vždycky šlo o perfektní koláž a ani v jedno případě neseděly detaily.
Ano, protože obecná AI neumí „upravit“ obrázek, ona se tím ani netají – ona ho musí přegenrovat znovu. Zkoušel jsem nějaké dotazy jako „vyčisti obrázek a srovnej“ a ze Zamračené byl Brejlovec, protože to celé generuje znovu.
Sorry – specializovaná AI = buď generický LLM, kterému se do kontext okna podhodí „specializovaný obsah“, nebo generický LLM dotrénovaný tím „specializovaným obsahem“. Pokud chci vědět to, co ví internet o Uacs/Raj, tak krásně stačí generický model. Mám-li hromady elektronizovaného obsahu a chci se v něm rychleji hrabat, pak dát tento obsah do kontext okna modelu dneska zvládne každý. A pokud si to budu chtít dotrénovat, tak už se budu muset trošku snažit a rozjet si něco lokálně, v ten moment je prostě lepší to naházet do Notebooku LM. Máte-li pocit, že AI dodá „pravou fotku tatíčka Masaryka“, tak není problém v těch modelech, ale v pohopení toho co jsou aktuání LLM.
Imho důležitější … (1) galaktická propast mezi free a placenými modely, (2) kladením otázek typu „jak se něco dělá“ není efektivní promptování a nevede k nejlepším dosažitelným výsledkům, (3) „kreativitu“ modelů lze řídit – slovně ovlivňovat tzv. „teplotu“ ve výstupní softmax funkci, (4) u ubrázků jsou obrovské rozdíly mezi modely, Open AI mizerné, Gemini 3 stále nejlepší.
S finálním závěrem článku zcela souhlasím :))