Pivovarský areál (1) – pivovarský komín a plot

Pro mě za mě, vlezte si třeba na komín. Pivovary mají komíny často dva (a více) – jeden ze sladovny, jeden z kotelny (pro vytápění areálu bez ohledu na to, jestli se vaří nebo ne) a z varny vede většinou další komín na odvod páry. A právě ten kotelnový dneska zkusím vyrobit z kartonové stavebnice od Resinových modelů.

Stavebnici jsem k dnešnímu dni v nabídce už nenašel, objednával jsem jí už asi 6 let zpět – typické syslení „musím to vzít hned, určitě to budu brzo stavět“. Na druhou stranu, kdybych nekoupil, už se dneska si nedělá… A že by se jiné stavebnice komínů stále vyráběly, mi nepřijde.

V plánku od Milana Ferdiána u kolejiště Mankovice komín byl a to proto, aby opodstatnil skládku uhlí s kusou kolejí v areálu pivovaru. Celý areál se nachází vlevo nahoře. Mně to přijde jako nápad, který stojí za to využít. Uhelnou skládku skutečně v areálu mít budu. A v rohu místnosti vysoký komín trošku odstíní kolejiště od zdi – takže samé výhody. Kdybych se na kolejiště díval z pohledu „za staniční budovou“ určitě bych si komín necpal hned přes čumák, protože do dvou dnů bych ho urval, až bych se snažil natáhnout do kolejiště. Je to vždy o tom víc uvažovat a méně 100% kopírovat.

Takže – stavebnice od Resinových modelů (později přejmenované na Nové modely, když se začaly specializovat na lasercut a tak tam z resinu nebylo nic), nyní už zase snad „Resinové“ po zavedení nějakých 3D tisknutých modelů do sortimentu. Dva kartonky, to bude asi pohoda. Jeden komínový a jedna pata komínu, cena byla tehdy krásných 136 Kč.

Komín samotný je připravený jako zúžující se a má na sobě již gravírování jako imitaci cihel (jen v horizontální linii). Dále jsou zde vygravírované drážky pro ohyb. Gravírování je poměrně mělké a zpětně doporučuji pro ohyb drážky projet nožem. Neudělal jsem to, a šlo to blbě – drážka je spíš naznačená než progravírovaná do rozumné hloubky, takže se karton láme i okolo drážky a ne jen v ní.

Na horní a spodní část jdou nasunout věnce, které pomáhají držet tvar.

Oba se lepí zvenku, ten spodní je lepší nasunout shora přes užší část.

Samotný komín má o jednu klopu víc, ta slouží k přilepení komínu k sobě navzájem. Je potřeba se nenechat zmást gravírováním, které je zbytečně i přes neviditelnou klopu. Bude to vidět, ale já to fouknu směrem ke zdi. Je potřeba každopádně počítat, že kdo má vysoký požadavek na estetiku, musí si s tím hodně vyhrát, nebo počítat s tím, že jednu stranu schová.

U spodku jsem měl asi smůlu – chyběly mi tam dvě stěny. Chvíli jsem na to čuměl a nechápal, jak se to má skládat. Pak jsem našel na internetu návod (v balení nebylo nic než díly) a podle návodu jsem pochopil, že mi něco chybí. Chvíli jsem nad tím duma a z důvodu umístění komínu v rohu jsem netrval na tom, že musí být spodek 100% přesný.

Slepil jsem tedy dostupné díly do kvádříku.

Přikryl jsem to víkem z cihel.

Poté dva prstence, a přilepit komín. Lepší je pohlídat si orientaci cihel, aby nebyly každý díl úplně jinak.

Takhle nějak to mělo vypadat původně – ozdoba bočnic na předpokládaném místě.

Slepený komín připravený na povrchovou úpravu.

První vrstvu jsem nastříkal nějakou šedou jako podklad, teď přijdou na řadu cihly.

Zkouška v terénu – úspěšná. „Kouřovod“ bude přiveden ze strany mimo kolejiště, kde se předpokládá i kotelna. Je celkem běžné, že komíny jsou samostatně stojící bez přímého napojení na budovu. Vznikající kulisy pivovaru si nevšímejte, budu o ní mluvit příště.

Komín jsem nastříkal červenohnědou základovkou ze spreje.

A poté jsem udělal tu největší chybu, že jsem ho chtěl tekutým patinátorem napustit do spár bílou „maltou“. Komín navlhnul a trochu se ohnul.

Ale dejme tomu, z některého úhlu se to ztratí.

Pak jsem suchým štětcem komín přešmrdlal světle šedou – vždy lehce namočit špičku štětce, otřít o karton, a zbytky barvy na štětci jsem dělal hlavně horizonátlní linky světlejších cihel.

Dalo by se dělat ještě vertikální stékance, ale tam mi přišlo, že to komín opticky zmenšuje a dělá ho to moc „upatlaný“, tak jsem zůstal u těch horizontálních šmrdlanců.

Usoudil jsem, že méně je někdy více a prací jsem zanechal. Ještě by se daly doplnit ocelové prstence na zpevnění komínu (některé komíny je mají, jiné nemají).

Poslední činnost byla pistolí nastříkat na vršek špínu ze sazí a kouře.

Ve spodní části jsem nastříkal hlavně horní plochu podsady a prstence. Spolu s tím, jak barva do některých spár za celou dobu nezatekla a spáry zůstaly černé od gravírování, to vypadá solidně.

Jinak je ale hotovo, jako kulisa do výrobního areálu to bohatě stačí.

Druhou stavebničkou, kterou jsem si tentokrát vytvořil sám, je pivovarský (nebo jakýkoliv jiný) cihlový plot. Z prodávaných stavebnic mě nic nezaujalo, žádný plot nebyl zděný, vše byly jednoduché betonové ploty. Snaha o navázání spolupráci s 3D modeláři/tiskaři nepřinesla požadovaný výsledek buďto pro nedostatek času, nebo se výsledný plot prohnul. Já jsem si tedy v rámci možností laserového řezání vytvořil vlastní plot – jakkoliv dlouhý a bez kompromisu v motivu cihel. Stavebnička z dvouvrstvého kartonu (každá vrstva je gravírovaná na jednu pohledovou stranu), k tomu cihlové sloupky, cihlové vršky a betonové stříšky sloupků.

Slepeno je za chvilku, cihly mají skutečný rozměr, žádné „TT/H0“. Díky variabilitě jsem si mohl dovolit plot do úhlu dle potřeby.

Plot je opět ideální nastříkat červenohnědou základovkou ze spreje – výsledek je matný, základovka dobře kryje i na karton, a odstín je na spoustu aplikací ideální.

Plot jsem opět nepravidelně napustil tekutým patinátorej RailDust od LifeColor. Karton stále dost sál, takže jsem dělal asi 3 – 4 vrstvy, než to vypadalo rozumně.

A opět šedou barvou LifeColor jsem suchým štětcem ještě zvýraznil pár motivů nebo hran na plotu. Rovnou jsem stejnou barvou natřel i betonové vrchní kryty sloupků. Komín i plot jsou oba opatřené úplně stejnými metodami a množstvím zašpinění.

Dále by šlo na plotě znázornit stékance nebo pistolí ho trochu vystínovat, za mě to ale nebylo nutné. Šlo hlavně o rozbit jednotnosti cihel, a to se povedlo a přitom to bylo naprosto jednoduché a rychlé.

Usazení plotu – bylo potřeba zamaskovat spodní římsu plotu. Zde posloužila molitanová drť sypaná do kapky lepidla.

Z druhé strany stejně tak, mix s hlínou.

Zde je zasypaný plot nad úroveň římsy přesypanou hlínou. Vše je prokapané lepidlem. Ten plot už z toho nikdo nevytrhne ani násilím.

Hlavní je zapracovat plot pod úroveň terénu, aby vypadal jako součást okolí.

Po delší době jsem vytáhl svou kouzelnou bednu s lišejníky Noch obalenými listovím.

Pro zamaskování plotu poslouží víc než dobře.

U konce plotu dokončil napojení jen pomocí drceného molitanu.

Celé to přechází k tmavých keřů v pozadí ve světlejší keře sypané molitanem až po samotný molitan. Není to nic extra, ale přechod barev od tmavých po světlé je dobrý optický trik.

Z vnitřní strany areálu jsem žádnou zeleň nedával, tam je kolej po rekonstrukci (betonové pražce a nový čistý štěrk). Starý plot je jen tak rovný, jak 100 let starý – špatně založený – plot může být…

Za plotem jsem ze zbytků statiky ještě nalepil pár malých keřů.

A pár chomáčků jsem nalepil ještě kolem plotu i z vnější strany – vždy do kapky lepidla. Jedná se o statiku (především Polák), která během flokování zhrudkovatěla. Taková tráva už od sebe nejde oddělit. Podle návodu na webu výrobce jí stačí postříkat lehce vodou, mně to ale nepomohlo, tak jí používám na různá postranní křoviska.

Plot zakomponovaný do okolí – kolem plotu neudržovaná tráva nebo malý keř. Statika by zde sypat nešla (nedá se tak blízko umístit flokovačka) a ani by méně hustá tráva kolem plotu nevypadala dobře.

Důležité je zachovat spíš odstíny splývající s okolím.

Pravá část plotu komplet.

A levá část plotu komplet.

Pohled na celý oplocený areál. Vrata nijak tvořit nebudu kvůli délce a úhlu kolejové spojky. Správně by měl být areál zavřený, to zde ale není možné, reálná vrata by měla cca 20 metrů a pro zachování průjezdného profilu by nijak zredukovat nešla.

Komín jsem nijak nelepil – mám strach, že až jednou naklopím kolejiště kvůli opravě, že bych ho ulomil. I při případném transportu bude lepší ho uložit do krabice zvlášť a pak ho vrátit na místo. Je tak jen posazený do terénu a zůstane kolem něj malá škvíra.

Jak vidíte, stavba už je dál. Příště budu pokračovat pivovarským dvorem a částí pivovaru. Dnes ale komín a plot – hotovo.

Kdo by sháněl plot ke svému pivovaru, dal jsem ho na eshop.

Stavebnice cihlového plotu