Kulový blesk (1) – stěhováci ze zbytků
Když jsem nedávno třídil náhradní díly, co tak různě zbydou z různých výměn, reklamací a variabilních produktů, našel jsem pár stěhovacích nástaveb na RT/RTO. A taky jsem našel navíc pár kabin a tisknutých autobusů. Napadlo mě vyrobit, co zatím ještě vyrobeno nebylo – stěhovací RTO a k tomu nějaké RT do party.
Jako první jsem vyndal nástavby a zkontroloval. Nemám k tomu rámy, ale něco se vyrobí. Kvalita odlitku odpovídá době cca 10 a více let zpět, kdy mustrem byly proužky Evergreenu. Prostě jiná éra modelaření, taková ta analogová 🙂

Měl jsem k tomu i odlitá kola, takže jsem si je připravil na pásku pro nástřik. Vše jsem očistil od hrubých nálitků žiletkovou pilkou a nožíkem.

Celkem bude jedno RTO, jedno RT, a to třetí ještě nejsem rozhodnutý, možná z toho bude skladovací bouda někam do areálu.

Takže rozřezat jeden výtisk 706 RTO MTZ – stejně si je můžu postavit z leptu, a ty tisknuté měly nějaké věci zbytečně zjednodušené proti leptu. Zhruba za první nápravou se bude řezat.

Takže žiletkovou pilku a fiknout to, jde to poměrně snadno. Ze zadní části RTO může být opět nějaká chajda nebo skládek.

Vyzokušet – výška sedí, šířka sedí. Nesedí dekl na střeše, neměl by tam být. Jde obrousit, já ho tam nechám…

A přilepit lepidlem B7000, kterým jsem rovnou i vyplnil případné vzniklé mezery mezi oběma konstrukcemi.

Odlitkům třeba chyběla vrata, asi byla součástí nějaké doplňkové sady, kterou samozřejmě nemám – tak jsem si je dořezal na laseru.

A nalepeno. Je to zhruba. Koukal jsem, že nástaveb byly asi dva typy – nižší rám a vyšší rám. Tyto jsou s nižším rámem, pod vraty nejsou žádné konzole se světly, ty byly u těch nižších verzí samostatně na rámu.

A z čela musí pryč městské specifikum verze MTZ – budka na orientace. Šlo to ubrousit celkem v pohodě.

A nástavby do šedé základovky. Bude tam dost začišťování od bublin na odlitcích.

Jinak to ale vypadá nadějně. Jemnost detailů není už samozřejmě žádný skvost, ale barva udělá určitě dost.

Černou jsem už stříknul kola. Kola mají být trilexy, na dnešní dobu už se nedá říct, že by byla nějak moc povedená (spíš vůbec), ale po natření se to snese.

Připravil jsem si zamaskovanou kabinu. Až pak mi došlo, že jsem si na to koupil vyřezávané masky. Tak si je nechám na příště…

A stříknuto – zespodu černou a shora základovou šedou.

Drobné bublinky na odlitku jsem očistil kotoučkem na vrtačce, bublinky mezi prolisy pak skalpelem.

Přestříknuto opět základovkou – vypadá to mnohem lépe.

A pak, po pádu z 20 cm, se stala katastrofa. Výtisk se ukázal jako hodně křehký, rozletěl se jako skořápka z vyfouknutého vajíčka. Tím bohužel tenhle pro mě zajímavý projekt končí, RTO byl ten hnací motor, kvůli kterému jsem se do toho pustil… Nepovedlo se mi ani dohledat všechny rozlétnuté díly a řezat další autobus kvůli tomu nebudu… V dalším díle budu stavět RO od Aleše Marboa.


zkušenost konsistentní s tím, jak vnímám resinové tisky já. nikdy nevím, kdy se co rozpadne. jednou noha od lavičky, jindy kastle mašiny.
Já jsem si blahé paměti vyráběl stěhovák ještě z leptu „Erťáka“. Vyšlo to moc hezky a dodnes mi dělá v poličce radost.