Aktivita (2) – jen osobní doprava

Minule jsem toho moc neodjezdil, tentokrát jsem si to chtěl trochu vynahradit a využít tuto příležitost k definitívní přejímce osobních vlaků do provozu.

Dalo by se i říct, že za ty zmiňované „3-4 večery“ se nedá zažít provoz. Na začátku je to spíš velká bramboračka, co vlastně vytáhnout za vozy, jak uspořádat provoz, jak si správně „hrát“. A tak jsem odebral polovinu dopravy a začnu pomaleji. Dnes tedy jezdím jen osobní dopravou a je to další měsíc čistě tréninkový, abych si osvojil základní provoz na kolejišti, organizaci křížení vlaků, výběr vlaků ze skryťáku, ale také si nadále zažil ovládání kolejiště atd. Pokud se chcete inspirovat a máte kolejiště stále ve fázi „rozpracováno“, zkuste to podobně. Pokud už máte kolejiště zabydlené, třeba vám pár slov v článku dá nějakou inspiraci pro obohacení současné situace. Cílem je dneska odjezdit nějaký ten čas jen v osobní dopravě a pokračovat v tvorbě zvyků, analýze chyb, zlepšování organizace dopravy a zažití a optimalizaci ovládání.

Původně jsem chtěl tento měsíc už nastavit nějakou mimořádnou situaci, ale leden byl pro mě tak náročný, že z osobních a časových důvodů jsem se k ničemu lepšímu nedostal. Ale nápadů je dost a spěch na to není. Tento měsíc jsem většinu volného „osobního“ času trávil expedicí objednávek a výrobě zásadní novinky – bočnic pro stavebnice LPH. Jestli jste ještě nebyli na e-shopu a máte doma nevyužité „dřeváky“, které vám přijdou moc obyčejné a chtěli byste je trochu vyšperkovat, koukněte tam! Bude z toho parádní souprava pro trampské vlaky 60tých let, tedy období, kdy ještě sobota byla pracovní a auto nebylo samozřejmost, a tak se přecpané vlaky v neděli valily ráno jeden za druhým do Posázaví, a odpoledne zase zpátky do Prahy. I to bude časem jeden zajímavý námět na aktivitu, ale zatím to bude hlavně motivace, abych vozy dokončil (a nebojte, článek bude).

Takže jsem zametl všechny překážející nákladní vozy do skryťáku nebo mimo koleje, uvolnil jsem si všechny zásadní koleje pro osobní dopravu, a nasadil jsem všechny osobní vlaky na startovní čáru. Tady jsou doslova všechny vlaky pohromadě. Jak je (bylo) na Pacifiku klasikou, samá patra. Bpjo a Bmto. Rekreační víkendový rychlík „na horním pacifiku“ Praha – Čerčany – Zruč n/S a „Kvatro“ jako vratná souprava do Měchenic. Až bude něco lepšího náhradou, rád zařadím místo řady 842.

Rychlík stojí zatím odstavený na manipulační koleji, stejně jako Kvatro o fotku výše. Koleje, kam jsem si určil, že se prostě z hlavní tratě nevjíždí, protože slouží pro posun a nakládku.

Začíná rozjezd do výchozích pozic. Bpjo odjíždí do skryťáku, jeho úkol je příležitostná posila o víkendech (řekněme pro zjednodušení, že 1x za 2-5 vlaků přijede místo běžné soupravy 749 + 2x Bmto právě tato souprava).

Rychlík zmizí taky do skryťáku, jeho četnost výskytu bude podobná jako jednotky Bpjo, možná ještě méně.

Třívozový rychlík projíždí bez zastavení peceradskou zastávkou. Na tuto zastávku je moc dlouhý, vejdou se jen dva vozy. No ale řekněte, kdo z vás to má – možnost mít zastávku na dva dlouhé vozy?! Velmi často se z úsporných důvodů dělají zastávky na „solo motorák“, ale pokud je kolejiště na delší soupravy, je potřeba tomu zastávku přizpůsobit. Já jsem si zase ubral z volně tratě, takže se nechlubím, jen jsem se omezil jinde 🙂 Fotka je ze strany nákladiště.

Teď už se ve Vraném doprava ustálila. Vrané a jeho nádraží bude, podobně jako ve skutečnosti, takové nácestné nádraží „větší vesnice“ (obyvatelé Vraného prominou). Většina vlaků zde jen projíždí (se zastavením), málokterý vlak zde jízdu končí. Může zde ale příležitostně docházet i k odstavování, nocování nebo tvorbě osobních vlaků. A je vlastně jedno, jestli se bavíme o třívozovém rychlíku, nebo o solo Hurvínkovi – to jen, abyste neměli pocit, že je potřeba na to mít dlouhé vlaky. Zároveň je díky své poloze Vrané ideální místo pro křižování vlaků, které zde bude velmi časté. Jsou nádraží, kde se většinou křižování neprovádí, Vrané už je v tomto ohledu z těch „větších malých“, kde to bude standard.

Jsou dvě možnosti, jak vlaky srovnat. Buďto lokomotivami k sobě, nebo naopak lokomotivami k námezníkům. Když je nádraží dost dlouhé (jako ve skutečnosti), tak běžně přijedou soupravy lokomotivami k sobě tak, aby cestující mohli k oběma vlakům bez obcházení blíže stojícího, ale taky, aby přijížďějící lokomotiva nevjela do potenciálního pohybu cestujících. Na kolejišti je to často „na chlup“ od námezníku k námezníku – není od věci mít soupravy kratší, než je užitná délka koleje, i za úkor určitého ústupku. Lépe se pak modeluje jakýs-takýs provoz. Kvatro stojí na koleji, která byla původně míněná jako skladištní (nakládková), ale z důvodu nedostatku kolejí jí budu muset využít jako „hybridní“, kdy bude sloužit pro motorák nebo nákladní vozy. Jak už jsem říkal, jediná kolej pro odjezd/vjezd na Měchenice je prostě málo a zpětně bych to hodnotil jako určité provozní omezení, nebo možná spíš provozní výzvu.

749+2x Bmto odjíždí směr skryťák, nádraží se vyprazdňuje.

Ještě ho po přestupu cestujících dožene Kvatro jedoucí na Měchenice.

Vpředu je areál budoucí betonárky.

Stejná souprava vjíždí ze skryťáku z druhé strany, aneb „dětské kolejiště“ v praxi. Milan Ferdián ve svých pláncích rozlišuje kolejiště tzv. dětské a dle tzv. logiky kruhu. V dětském kolejišti se vlaky honí dokola, v tom dle „logiky kruhu“ se lokomotivy objíždí ve skrytém nádraží, a vlak se vrací ze stejného směru, na který odjel. Já ten okruh vítám jako výhodu – nebaví mě posunovat z nutnosti ve skrytém nádraží, když se můžu kochat jezdícím vlakem ve viditelné části.

Příjezd stejných dvou souprav, ale v opačném pořadí kolejí. První kolej od staniční budovy je ponechaná volná pro přijíždějící vlak z Měchenic. Je to tak nejlepší, tyto dvě koleje budou ty zásadní pro střídání vlaků a první kolej chci ponechat, pokud to půjde, jen pro měchenický směr.

Opět lokomotivy u sebe, soupravy se vejdou od námezníku k námezníku, což už je mnohem lepší, než kdyby byly oba vlaky přes celé délky kolejí.

Kvatro mezitím vyčkává v Měchenicích. I zde je prázdno, později se budou volné koleje hodit… Ale tady se budou dva osobní vlaky potkávat spíše zřídka.

Pohled na obrazovku Rocrailu – v toto chvíli je obsazena měchenická kolej (ve spodní části červená), ve Vraném stojí dva vlaky na 2. a 3. koleji, a ve skryťáku jsou 3 ze 4 sledovaných kolejí obsazené.

Špatné pořadí rozjezdu vlaků. Sám jsem na pacifiku jako kluk sledoval křížení vlaků, a správné pořadí vždy bylo, že první vlak vjíždí na bližší kolej jako první. Pak vjíždí na vzdálenější kolej vlak z druhého směru. Po výstupu/nástupu cestujících odjíždí první vlak ze vzdálenější koleje, a jako poslední odjíždí vlak z bližší koleje staniční budově. Tak je zajištěno, že vlak nekříží cestu cestujícím při nástupu a výstupu.

Až teď, když sleduju pořízené fotky, vidím ty chyby. Opět vjíždí rychlík na bližší kolej jako druhý, což je špatně.

V tu chvíli jsem uplatňoval pravidlo „dlouhý rychlík se mi lépe vejde na nejdelší kolej“, což provozu neodpovídá. I tak je ale vidět, že vlaky nejsou od námezníku k námezníku, za což jsem hrozně rád.

A teď dorazil vlak z Měchenic. Zastavuje „vpravo od staniční budovy“, aby nekřížil přechody přes koleje.

Při přehazování vlaků jsem „předjížděl“ rychlíkem, ale opět špatně – přijede osobák na bližší kolej, dále rychlík na vzdálenější, pak odjíždí rychlík a poslední odjíždí osobák.

Takže příště to zkusím znovu a lépe. To je zrovna věc, která – když chci zachovat provozní logiku – je věc zvyku, cviku a rutiny.

Pro pobavení (moc vtipné to ale věru není) ukázka, co dělá kombinace vozidel Kuehn. Lokomotiva a vagón se zaklesnou v začátku oblouku nárazníky a dojde k vykolejení.

Bmto dokáže nárazník od Zamračené úplně vysunout a vyhnout pryč.

Jindy dojde k vykolejení podvozku vozu Bmto.

Zachyceno v momentu největší působící síly – lokomotiva se vznáší ve vzduchu. Celá tahle nepříjemnost se táhne už od prvních Brejlovců, a hrozně mi vadí, že na to Kuehn nikdy nebyl schopen reagovat a stejnou chybu zopakoval i pro Zamračené. Aby vozidla jednoho výrobce nebyla schopna projet běžný poloměr? Za toto chce „pan Torsten“ naše peníze – jako vážně? A ví se o tom, a nikdo to neřeší – proč?! Pokud se tohle bude opakovat, tak jsou lokomotivy Kuehn u mě bohužel „na odstřel“ na prodej a náhradu za MTB. To je ten rozdíl že „lokomotiva je skvělá, ve vitríně vypadá moc dobře“ a pak „lokomotiva neprojede oblouk“.

Daný incident se stal v místě prostřední výhybky – vlak přejede EW1 v přímém směru a najede do oblouku v IBW (R310). V tu chvíli se vlak zalomí a vypadne.

Celou situaci jsem vyřešil zatím tak, že jsem si prohodil směry osobních vlaků.

V druhém směru, i když je uspořádání výhybek úplně shodné, k vykolejení nedochází. Naopak ale v tomto směru docházelo v zrcadlově opačném místě k vykolejování soupravy 749 + B Kuehn. Prostě jsem testoval a hledal kombinaci, kdy nevypadává žádná souprava. Ale je to za ty peníze úplně „na ho*no“ – to každopádně. Kutilská řešení na to existují, ale aby souprava z 5 tisíc vypadávala kvůli neschopnosti výrobce to vyřešit, se mi nelíbí. Problém bude, až si budu chtít objíždět soupravy v nádraží, že budu muset hlídat vrácení do původního směru, nebo vyhýbání se dané staniční koleji, což při počtu 2 – 3 kolejí není zrovna ideální.

Postupně jsem si projížděl různé soupravy na různé koleje. Vadnou kombinací je v osobní dopravě pouze Kuehn-Kuehn. Vozy problém nemají, problém je v lokomotivách, protože lokomotivy Kuehn vyhazují i nákladní a osobní vozy Tillig.

Někdy příště musím upravit námezníky a odlišit námezník pro vlakovou cestu (červeně) a bežný (černo-bílý). Díky tomu může Kocour popojet ještě o dalších 10 cm až k námezníku za vozem B, protože vlaková cesta mu bude končit až u červeného námezníku (námezník vlevo od lokomotivy, společný s manipulační kolejí, znamená jen označení průjezdného profilu, ale lokomotiva ho může klidně přejet a pokračovat až na konec vlakové cesty).

Ještě jednou se projela souprava Bpjo, tentokrát solo jako osobní vlak bez křižování v nádraží. Ne vždy se bude vlak křižovat s jiným v protisměru. Zatím „podle chuti“, ale celé to spěje k tomu, že pokud chce člověk dát provozu řád, tak se bez nějakého domácího grafikonu nakonec třeba stejně neobejde?!

Hlavní průjezdná kolej je „druhá“ od staniční budovy.

I Bpjo se vejde s jistou rezervou mezi námezníky.

Dlouho čekající osobní vlak z jednotky Bpjo dohnal další vlak ve složení 742 + 2x Bmto a zastavil pro umožnění výstupu cestujících.

Kvatro přivezlo pár cestujících přestupujících na oba vlaky.

Teď stojí Zamračená na konci vlakové cesty těsně u nejvzdálenějšího námezníku, vůbec nevadí, že stojí na výhybce z manipulační koleje.

Stejně tak stojí až u námezníku lokomotiva druhého vlaku.

Pohled na celé nádraží. 3 vlaky, a přitom není nádraží přecpané vlaky. Je opravdu hezčí radši mít kratší vlaky, než všechny koleje nacpané k prasknutí.

Odjezd jednotky Bpjo.

A za chvíli opět příjíždí na stejnou kolej Kocour s Bmto. Toto je teoretický problém – jiná vhodná kolej volná není, buďto vlak přijede na kolej bližší ke staniční budově, nebo musí nejprve odjet vlak v opačném směru.

Ideální situace uvolněných přechodů pro cestující. Zatímco Kvatro nikam nespěchá a cestující přestupují do modrých pater, přijel a opět odjíždí vlak s šedo-modrými patry.

Zde rekreační vlak „na Dobříš“ vjíždí na první kolej, protože má namířeno na Měchenice a jinou možnost nemá. Trojcestnou výhybku považuju za úzké místo kolejiště. Sice je výhybka už „moderní“ s broušenými jazyky a kovovou srdcovkou, ale množství hran mi způsobuje neklidnou jízdu vozů, někdy si některý vůz dokonce nadskočí.

Souprava zastavuje mimo staniční budovu až u námezníku, aby uvolnila přechody pro cestující.

V nádraží se teď nachází dva vlaky, přechod se stejně nepovedlo uvolnit, budu muset zajíždět ještě dál (nebo přidat přechod).

Připraveno k odjezdu. Angličan Tillig si moje sympatie také nezískal, jízda přes něj je neklidná. Nutno ale říct, že vozy Kuehn zvládají takové situace bravurně, Kocour Tillig taky. Rukodělné vozy „jak kdy“, MTB modely přejíždějí tyto složité výhybka značně neklidně – tipuju, že tam je obecný problém s rozchodem dvojkolí „od oka“, ale víc jsem se tomu zatím nevěnoval.

Odjezd do stoupání.

A za 5 vteřin už se blíží do koncové stanice. Můžete si všimnout, že jsem docela pohnul s krajinou, aneb co udělá trocha polystyrenu, tmel a hlína.

A už vjíždí do Měchenic.

Na druhé koleji stojí Kvatro, takže vjezd na třetí kolej. Zde správně, vjezd na vzdálenější kolej.

Zastavení umožňuje pohodlný výstup cestujících jako ve skutečnosti. Staniční koleje jsou i zde dlouhé opravdu dostatečně.

Nyní následuje rozpojení soupravy a posun (objetí) lokomotivy, nejprve k areálu skláren.

Přehození jediné výhybky a zpět druhou kolejí. Dále za lokomotivou zde časem budou stát kryté vozy nakládající zboží ze skláren.

Ale ouha, na koleji je motorák. Psal jsem o tom zrovna minule v mém dilematu, jestli je nutné kolejová spojka k první koleji.

Běžně by asi motorák po příjezdu osobního vlaku brzy odjel, takže by se kolej uvolnila.

Tady ale motorák zatím nikam nejede, takže se musí uklidit na manipulační kolej.

Nyní může Kocour dokončit objetí.

Směr Vrané, z jiného směru se na třetí kolej nedostane.

Za poslední výhybku a přehodit zpět.

Připraveno k odjezdu.

A už je na cestě dolů do údolí Vltavy.

Příjezdem před přechod jeho cesta končí.

Na závěr musím říct, že ovládání výhybek myší přes počítač spoří ohromné množství času. I když nemám zatím vlakové cesty (ani nevím, jestli je v ručním režimu RocRail umí?), pořád je mnohem rychlejší klikat na obrázek, než lovit v menu Multimouse přepínání na jednotlivé výhybky a jejich nastavování. Od určitého počtu výhybek to za to stojí, a když mi vlak přes jedno nádraží projede 5 bodů, které je potřeba kontrolovat, tak se to skutečně dělá mnohem lépe na obrazovce než na ručním ovladači.

Co jsem se dnes naučil? Zpětně jsem pochopil/osvojil princip příjezdu vlaků ve správném pořadí. Trochu jsem standardizoval soupravy točící se dokola, i když stále „s otazníkem“ kvůli lokomotivám Kuehn. Další věc, která mě doteď netrápila, je číslování adres lokomotiv. Moje osobní lokomotivy se nyní pohybují v rozmezí adres 4 a 18. Snažil jsem se původně naprogramovat nějakou ucelenou řadu podle logiky čísel lokomotiv, např. 751 219 má adresu 19, že se to bude dobře pamatovat. To ano, ale člověk se dost nakliká, než se přepne ze 4 na 19. Teď bych tedy spíš uvažoval si často přepínané lokomotivy naprogramovat adresami blízko k sobě, ať si ušetřím klikání. Něco jako „1-10 pro osobní dopravu“ a „11-20 pro nákladní dopravu“. Ať při křižování nemusím přepínat o 15 čísel.

Co mi tenhle měsíc ukázal? Prostor pro nákladní vlaky je, ale jsou momenty, kdy i osobní doprava vyplní skoro celé kolejiště. Budu tedy muset disponovat vlaky s rozmyslem a někdy bude osobní vlak čekat na uvolnění koleje pro vjezd nebo možnost objetí.

Je také lepší si vyladit některé soupravy jednosměrné, než řešit u některých lokomotiv jejich problémy s vyhazováním vozů. Netýká se to jen Kuehna, ale i různé kombinace doma dělaných vozů, ale bohužel musím jmenovitě toho Kuehna určit jako zásadního viníka.

I osobní doprava, pokud je „na ruku“ dokáže zabavit na velkou část času. A to si nemyslím, že mám kolejiště nějak moc velké. Pro jednomužnou obsluhu už ten základní plán Mankovic nabízí dostatek zábavy. Jiné soupravy už není „kde brát“, není na ně moc místa ani ve skryťáku, takže další kombinace by obnášela jejich sundavání z kolejí a nasazování jiných souprav.

10 komentářů: „Aktivita (2) – jen osobní doprava

  • 1. 2. 2021 (11:34)
    Trvalý odkaz

    Zachytil som v tvojom článku, že sa ti nepáči ako reaguje lokomotíva 751 s vozňami v zatackach, že ju možno vymeniš za inú. Ak tak urobís, mám o ňu zaujem.

  • 1. 2. 2021 (20:17)
    Trvalý odkaz

    Někde (snad u TTmodeláře) mívali v nabídce upravené – prodloužené spřáhlo právě pro lokomotivy Kuehn. Máte s ním někdo zkušenost? Také mě taková úprava čeká, protože s tím běžně jezdit nejde, ale asi to spřáhlo zkusím nějak zbastlit doma.

  • 2. 2. 2021 (0:55)
    Trvalý odkaz

    Kolize loko Kuehn : viz Traimania – Kolize lokomotivy T 478.1 s vozem Bmo Kuehn (09.05.2019), Zkušební jízda motorové lokomotivy T 478.1210 od firmy Kuehn (04.06.2019)

  • 2. 2. 2021 (13:21)
    Trvalý odkaz

    Problém so zaklesnutím nárazníkov medzi lokomotívami T 478.1 (2 ks MTB) a T 478.3 (2 ks Roco) s poschodovými vozňami Kuehn som riešil tiež. Súpravy mám dve, vždy dva vagóny sú medzi sebou spojené vodivým magnetickým spriahadlom a na vonkajších čelách sú pre spájanie s lokomotívami inštalované štandardné spriahla ako na snímkach v tomto článku. Na poschodových vozňoch Kuehn som skrátil nárazníky tak, aby vonkajšia plocha taniera nárazníka bola zarovno s čelnou stenou vozňa. Na niektorých nárazníkoch sa mi to podarilo aj o čosi hlbšie. Počas prevádzky túto úpravu nie je vidieť a problém mám odstránený. Vozne mi robia už iba radosť, obzvlášť po inštalácii osvetlenia interiéru. S inými osobnými štvornápravovými vozňami rôznych typov Kuehn a Tillig som problémy so zakliesnením nárazníkov počas prevádzky s vyššie uvedenými mašinami nemal. Používam koľajivo Tillig, najmenší polomer mám 310 mm, výhybky EW1 a EW2. Lokomotívy Kuehn zatiaľ nevlastním.

  • 3. 2. 2021 (4:36)
    Trvalý odkaz

    Mal by som ešte malú pripomienku k tomu ,,ukladaniu,, osobných vlakov v stanici. Je správne ak vlaky vchádzajú postupne tak aby najprv obsadili najbližšiu a postupne najvzdialenejšiu koľaj. Odchody su presne opačne. Na zeleznici sa vyskytuje aj mimoriadná situácia, keď vchadza/odchádza vlak popri stojacom vlaku, zníženou rýchlosťou len 10km/h. Problém vyriešený! Čo sa týka suprav pouzil by som kratsie vozne alebo skôr prívesné vozne.

  • 3. 2. 2021 (7:10)
    Trvalý odkaz

    To uz u CD davno neplati. Muze se stat, ze druhy vlak prijizdi na kolej pred vlak, ktery uz tam stoji. Na peronu je ale vypravci a dava rucni navest „Stuj“ tercem nebo praporkem. Vlaky stoji naproti sobe, vetsinou tak, aby neblokovaly prechody pres koleje. Taktez odjezdy se mohou dit tak, ze nejprve odjede vlak z koleje blizsi stanicni budove. To muze nastat tehdy, kdyz vlaky stoji cely od sebe a odjizdejici vlak tak neohrozuje nastup a vystup cestujicich druheho vlaku.

  • 3. 2. 2021 (15:28)
    Trvalý odkaz

    To som nevedel. U nás na Slovensku to platí stále ale za podmienky že je rušňovodič vyrozumený V rozkazom (všeobecný rozkaz o max. rýchlosti 10 km/h). A vlakový personál vlaku ktorý stojí v stanici je vyrozumený aby strážil každé dvere, resp. aspoň dával pozor aby sa tam niekto nemotal.

    Napadá ma už len možnosť aby vlak vchádzal na koľaj bližšiu k stanici a zároveň aby bola medzi nimi jedna koľaj voľna alebo obsadená iným ako osobným vlakom. Dúfam že to u ČD platí alebo nie? Po ,,89,, sa toho asi veľa zmenilo. 🙂

  • 6. 2. 2021 (21:18)
    Trvalý odkaz

    Na samém začátku jsi napsal: “ Předpokládám, že asi málokdo si doma maluje vlastní grafikon vlakové dopravy.“ Neumím sice posoudit, kolik lidí si ho maluje (já určitě ano), ale možná právě tohle je ta chyba: Když máš grafikon sestavený předem, nemusíš zkoušet metodou pokus-omyl, co se dá vyjezdit. (Jestli se ti nechce nebo neumíš vymyslet GVD vlastní, můžeš převzít/upravit nějaký skutečný. Dtto platí pro staniční technologie, oběhy hnacích vozidel a souprav apod.) Možná námitka: Dodržování modelového času při one-man-show. Odpověď: Na co? Stačí stanovit si ve staniční technologii skupiny vlaků a stanovit (případně v reálu změřit) časy potřebné pro jednotlivé operace a časy mezi skupinami neměřit – budou „gumové“, tj. takové, aby se v zákulisí vždy stačila připravit další skupina vlaků. A ještě jedno doporučení: Je dobře vymyslet si celé navazující tratě včetně stanic/dopraven na nich, které nahrazuje skryťák. Pak můžeš/musíš respektovat možnosti těch virtuálních stanic při křižování, můžeš naznačit jejich charakter skladbou a délkami osobních i nákladních souprav apod.

    Jak jsem zjistil, pro některé mladší kolegy jsou neřešitelné třeba úlohy typu „přivezu do dopravny D 3 dva vozy k přístavbě na dvě nakládková/vykládková místa, obě obsazená vozy, které mám odvézt, a ve stanici mám místo celkem na tři vozy, tzn. jen jedno volné, a jednu objízdnou kolej.“ Už si nepamatuju, komu jsem svého času v diskusi na modely.biz ty postupy popsal pro použití na minikolejišti typu Kameničky. Tohle se dá snadno řešit šoupáním papírků po plánu kolejiště; jakmile to jednou mám vyřešené, zapíšu si to do staniční technologie a příště pojedu bez velkého přemýšlení a vymýšlení podle ní.

    OT: Úlohy tohoto typu „posunovacích hlavolamů“ (shunting puzzles) se v divokých devadesátkách občas zadávaly uchazečům při výběrových řízeních na různá šéfovská místa i v neželezničních podnicích. Bylo komické pozorovat, jak často se u toho potili ti jinak vrcholně sebevědomí aspiranti na místa ředitelů zeměkoule.

  • 7. 2. 2021 (9:50)
    Trvalý odkaz

    Hanku, v jednom bodě nemáš úplně pravdu. Když vytvořím grafikon, musím jej reálně vyzkoušet, jestli sedí. Je to bolístka všech věcí vytvořených od stolu. Vím, o čem mluvím, podle podobných výpotků jezdím v reálném životě.
    Pro svoje představy kolejišť a dep jsem sestavoval různé grafikony, turnusy a oběhy, jenže pak se najednou začaly kumulovat vlaky na jedné nebo druhé straně, nebo se nestíhal seřadit Mn ve skryťáku, protože byl špatně navržen čas… Člověk, který s tím nemá zkušenost, s tím bude zápasit a jen reálná zkouška ukáže, co zvládne on i jeho kolejiště.
    Pak taky si může ověřit, jakým způsobem zasáhne do provozu mimořádnost. To se z papíru nevyčte. Taky je dobré si ověřit, za jak dlouho se grafikon dostane zpět do svých časů, když se mi něco nepovede, třeba se protáhne posun. Pokud tato vcelku běžná a reálná změna nabourá grafikon do pomyslného druhého dne, je v něm něco špatně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..