DSC_0682 Dnes to bude opět architektonické. Sehnat na kolejiště skladiště nedá moc práce. Poměrně vzácné je ale v nabídce zděné skladiště, které by nebylo obloženo dřevem, jak to většinou známe. Možná právě tím mě model zaujal, krom toho se jedná o skutečně malou stavbu, která ale přitom udělá hodně parády .Dnešní článek bude o stavbě malého nádražního skladiště od jednoho z „domanakolenoidních“ výrobců. Tahle stavebnice skutečně není dílem žádného továrního výrobce, nýbrž jednoho kolegy nadšence, který postupně zpracovává do stavebnic modely drážních budov podle skutečných předloh. To s sebou sice nese nevýhodu v dostupnosti stavebnic, neboť nejdou sehnat běžně v obchodech, výrobce je posílá zájemcům poštou. To bych však neviděl v dnešní době, kdy většinu „vláčkařských“ prodejen nahradily eshopy jako velkou překážku. Naopak výhoda je ta, že autorem stavebnice od A do Z člověk, který je „jeden z nás“. Přesně tedy ví, jak se takový model sestavuje, co si při konstrukci může dovolit, co ne a jak udělat stavebnici atraktivní.

Já se pustil do stavebnice malého skladiště. To mě zaujalo svou vysloveně „kapesní“ velikostí. Pokud máte na kolejišti stísněné prostorové podmínky ve stanici, nebo chcete oživit diorámko, pak by pro vás mohla být tahle stavba rozumným řešením. Jak jí získat? V tuhle chvíli nejspíš není jiné řešení, než se ozvat e-mailem přímo autorovi na adresu plastyk3(zavináč)seznam.cz. Všechno ostatní už si dohodnete. Stavebnice skladiště je k dispozici hned v několika provedeních. Buď ve verzi pro epochu III a mladší, kdy má skladiště zkrácenou střechu na straně ke kolejím a výše umístěné rampy, nebo naopak starší provedení se souměrnou střechou a sníženou rampou. Dále je možné sehnat budovu i v měřítku H0. V sortimentu je toho víc, další stavby se navíc připravují. Já budu stavět novější provedení budovy v TT, které stojí lehce přes čtyři stovky.

DSC_1005

Stavebnice se dodává klasicky v sáčku. Krom samotných dílů obsahuje i návod. Co se tedy týká komfortu pro modeláře, není to nic ve stylu „poraď si sám“ a v tomhle ohledu by se zde mohla řada profláklejších výrobců učit. Návod je jak textový, tak ilustrovaný, vše podstatné je v něm zmíněno. Navíc mi autor mailem poslal fotonávod, podle kterého se nelze při stavbě splést.

DSC_1006

Nedočkavě jsem vysypal díly. Vzhledem k tomu, že se nejedná o továrního výrobce, jsem něměl přehnaná očekávání, avšak zpracovaní stavebnice a její rozsah se mi hodně zamlouvá. Několik různých materiálů, dokonale čisté vypálení dílů, které jsou dokonce očíslované. Tím, že je stavebnice celá vyřezávaná laserem, smazávají se veškeré rozdíly, které by mohly mezi tovární a „domácí“ výrobou nastat. Je to jenom o pečlivosti přípravy.

DSC_1007

První aršík je z kartonu o síle 2 mm. I při takové síle jsou řezy tenké, dokonale kolmé a čisté.

DSC_1008

Druhý je z tenčího kartonu. Stavebnice je stylem zpracování nejvíce podobná zřejmě stavebnicím od firmy KB model, která taktéž nabízí velice povedené modely. Rozdíl je ale v tom, že stavebnice KB jsou výhradně papírové a nejsou možná v některých místech vyřešeny až tak do finále.

DSC_1009

Tady je materiálová rozmanitost poměrně bohatá. Další aršík zobrazuje díly, které jsou ve skutečnosti ze dřeva. Pro jejich výrobu byla zvolena skutečně tenká překližka. Překližka má příjemnou barvu i strukturu dřeva. Zatímco dýha by se v této síle kroutila a nejspíš i rozpadla, překližka je poměrně houževnatá a pracuje se s ní pohodlně.

DSC_1010

Dále ve výčtu materiálů figuruje silnější překližka s díly trámů a krovů.

DSC_1011

Dále tu je hromádka drobnějších dílů. Nahoře v kartonu vidíte vyřezané zesílené rohy stěn, dole pak mříž okna ze čtvrtky, kousek fólie na zasklení a matku, která slouží k upevnění budovy na kolejiště.

DSC_1012

Hrubá omítka bude naznačena pomocí šmirglpapíru. Možná to zní pofidérně, ale počkejte, jak dobře to bude vypadat 🙂

DSC_1013

A nakonec tu máme střešní krytinu. Jak je vidět, autor věnoval hodně pečlivosti výběru kvalitního materiálu, který dobře zobrazí požadované díly.

DSC_1016

Hurá na na stavbu. Ta probíhá velice rychle, proto jsou fotky po větších skocích. Při stavbě jsem nepostupoval přesně podle návodu, cest jak se dopracovat ke zdárnému výsledku je nejspíš několik.

DSC_1017

Napřed jsem sestavil stěny. Všechno jsem pasoval se základní deskou, aby byla zaručená dokonalá kolmost. Lepil jsem Herkulesem i vteřiňákem, jak kdy. Vteřiňák spoj udrží na místě, dokonalé propojení zajistí až Herkules.

DSC_1018

V základně budovy je dírka, na základně díl s vyříznutým šestiúhelníkem a do toho vteřiňíkem vlepená matka. Buď můžeme s její pomocí budovu připevnit na kolejiště, nebo otvor využijeme pro protažení kabelů napájejících osvětlení. Já nemám kolejiště ani světla, takže díru nevyužiju na nic.

DSC_1019

Obvod budovy jsem opatřil podezdívkou. To je jediné místo, kde je i po dokončení stavby patrný spoj dvou dílů, jinak jsou všechny dobře maskovány. Proto je dobré při lepení těchhle dílů postupovat pečlivě. Pokud všechno slepíme hezky, nevznikne ve spoji žádný schod. Přecijenom je ale dobré rohy napustit nějakým lepidlem a přejet lehce šmirglem, tak docílíme čistého rohu.

DSC_1020

Cvičně jsem si slepil pilíře pod rampu. Je třeba sestavit 2 x 4 pilíře, každý ze 4 dílů. Což je zdlouhavá práce už jenom podle toho, jak to tu vidíte napsané. A to jste to nelepili 🙂 Díly jsou ale velice přesně vyřezané a všechno do sebe dokonale zapadá.

DSC_1021

Následovat budou štuky na rohy budov a k vratům. Jsou ze slabšího kartonu, který je třeba naohýbat. Z rubu dílů jsou vygravírované drážky, což o to. Jenomže ty samy o sobě k ohnutí nestačí, ohyb by byl do kulata. Je proto nutné drážky protáhnout pilníkem s ostrou hranou a drážku prohloubit co to jen půjde. Pak už jsou štuky krásně přilepit na místo. Dva štuky na čela budovy se neohýbají, nalepí se jako prosté obdélníky.

DSC_1022

Takto slepený základ jsem nastříkal bílým sprejem. Postupně jsem nastříkal dvě, tři vrstvičky, aby se nikde nevytvořily stékance. Ačkoliv je dosud všechno na sestavě papírové, nic se ani náznakem nezačalo kroutit.

DSC_1023

Základ jsem nechal schnout a začal pomalu tvořit ostatní prvky. Jako rozcvičku jsem si střihnul schody. To sice vypadá jako titěrná práce, ale v bočnicích jsou vygravírované důlky a tak pozici jednotlivých stupňů snadno trefíte. Jediné, co je potřeba hlídat je to, že boky schodů jsou levý a pravý a není radno je prohodit.

DSC_1024

Hodně mě zajímala střecha. Ta představuje eternit a ke stavebnici jsem měl přibalené dvojí provedení. Jedna verze byla vyřezána do černého papíru, druhá do jemného šmirglu. To bylo dříve, kdy se smirková střecha dala pořídit jako doplňková výbava, dnes už jsou stavebnice dodávany nejspíš pouze se šmirglem, který skutečně vypadá lépe.

DSC_1028

Základem střechy je překližková deska, která jde podle vypálené drážky v hřebeni ohnout.

DSC_1029

Z hladké strany začneme od okraje lepit jednotlivé řady krytiny. Jde to velice snadno, protože smirkový papír je samolepící, takže pouze odstraníme krycí pásku a klademe jednotlivé řádky přes sebe.

DSC_1030

Efekt je skutečně dokonalý. Mimo to mě tenhle úkon bavil, vpodstatě se se to celé udělá samo, jenom lepíte samolepky a za odměnu máte takhle perfektní střechu. Když jsem dolepil krytinu až ke hřebeni, začal jsem lepit zase zrcadlově od druhého kraje.

DSC_1032

Aby bylo střechu podle čeho definitivně natvarovat, pustil jsem se do krovů.

DSC_1033

Do zářezů ve štítech jsem vsadil díl pod hřeben střechy a to mě namlsalo k nasunutí dřevěného štítu.

DSC_1034

Všechno drželo bez lepení, tak jsem si řekl, že zkusím do budovy nasunout bez lepení co půjde a dostal jsem se k trámům, co zevnitř podpírají podlahu a venku rampy. Pomocí vteřiňáku jsem na budovu nalepil i hrubou omítku ze šmirglu. Dlouho jsem váhal nad zbarvením budovy, ve hře byla klasická „drážní“ béžová, nakonec se mi ale zalíbila kombinace bílé a originální barvy hrubého smirku. Sice to na fotkách vypadá trochu jako domeček pro panenky, ale v reálu a hlavně po patině to vypadá trochu míň holčičí 🙂

DSC_1035

Boční omítku doporučuji lepit podle vsunutých trámů, aby dokonale lícovaly otvory na ně. Omítka na čelech se lepí od oka podle citu.

DSC_1036

No, trochu jsem se chtěl pokochat…

DSC_1037

Definitivně jsem nasunul trámy do stěn, pojistil zevnitř lepidlem a položil na ně podlahu. Zároveň jsem je spojil nalepením podélného trámu pod rampou.

DSC_1038

Do otvoru ve stěně jsem vlepil okno. Samostatně jsem slepil rám a zasklení a celek pak vlepil zevnitř na stěnu. Konstrukce okna je taky laserovaná, ale jemností si v ničem nezadá s detaily leptaných modelů.

DSC_1039

Do jedné stěny jsem už nalepil vrata.

DSC_1040

A také rampu. Všechno krásně lícovalo, podlaha na sebe dobře navazuje bez výrazných spár.

DSC_1041

No, pořád jsem pošilhával po střeše, tak jsem se k ní vrátil. Postupně jsem vteřińákem pospojoval všechny díly. V místě hřebene v sobě díly drží pomocí zámků skoro samy, u dalších trámů se to bez lepidla neobejde.

DSC_1042

Nosná konstrukce střechy jde takto bez lepení nasunout na budovu.

DSC_1043

Všechno krásně lícuje, nikde nejsou spáry.

DSC_1044

Zase to moje kochání… Na čela střech ještě přijdou přilepit dřevěné lišty.

DSC_1046

A lišty přilepeny. Musí se přilepit tak, aby lehce přesahovaly přes horní plochu střechy. To už jsem střechu i s krytinou přilepil na nosnou konstrukci.

DSC_1047

Díky tomu bylo možné přilepit hřebenáče. Efekt dokonalé střechy jest dokonán.

DSC_1049

Doplnil jsem druhou rampu a osadil všechny schody. Vzhledem k tomu, že je celá stavba podle reálné předlohy a konstruovaná podle modelářských norem, není základní deska symetrická, na každé straně má jiný přesah. Proto jsem jí měl do poslední chvíle odebíratelnou, nebo alespoň jsem si to myslel. V průběhu lepení mi ale někam zateklo lepidlo a teď už nešla budova vysunout. Podložka je ale zrovna v pozici, kdy její poloha vůči koleji neodpovídá umístění okna (je na opačném konci skutečné budovy). Zas tak moc mě to ale netrápí. Takže jsem k podložce přilepil i schody a betonové sloupky podpírající rampu.

DSC_1050

Pilíře pod rampou jsem napřed přebrousil pár tahy po širglu, aby zmizely stopy po spárách mezi jednotlivými stěnami.

DSC_1051

Když už je ale skladiště řešeno tak detailně, nedalo mi to a vrata do druhé stěny jsem vlepil jako otevřená. Díl jsem rozříznul na poloviny a umístil je do pozice, v jaké se mi líbíly.

DSC_1052

A pustil jsem se do dokončovacích prací. S kolegou Zejmim jsme právě dokončovali zatravňovačku vlastní konstrukce, takže okolí skladiště přišlo zatravnit coby pokusný králík. Pilíře pod rampou jsem napřed natřel šedou barvou imitující beton a základ zasypal hlínou prolitou lepidlem. Po vyschnutí přišel kolem budovy v drnech naflokovat mix barev statické trávy. Skladiště je trochu zarostlejší, ke každodennímu provozu už v současném provozu mého zamýšleného kolejiště sloužit nebude. Ke stěnám jsem také nalepil jako dobré oživení kousky keříků MiniNatur.

DSC_0681
Stavba je tím hotová. Jediné, co je třeba doplnit a co stavebnice neobsahuje, jsou madla vrat. Ve vratech jsou vypálené otvory, podle jejich rozteče jsem ze struny naohýbal čtyři madla a do vrat zalepil. A to je skutečně všechno, můžeme začít patinovat.

DSC_0682

K patinování jsem použil pouze prachové patinátory rozmíchané ve vodě. Posloužila rez, hlína, prach a podobné humusy. Postupně jsem jimi v různých mixech zaneřádil celou budovu. Hodně pomohlo hlavně barevné zvýraznění jednotlivých prken na štítech i podlahách, to samé jsem provedl i na střešní krytině. Mimochodem střecha není dosud přilepená, ponechal jsem jí pouze nasouvací, neboť drží dobře sama o sobě a budu mít tak alespoň později do budovy pohodlný přístup, pokud bych chtěl doplnit vnitřní osvětlení.

DSC_0683

A jak skladiště umístit do kolejiště? Budova je konstruovaná podle NEM, odpovídá tedy výška rampy, vzdálenost od kolejí a podobně. Správně je to následovně: k pražcům je budova přiražená delším přesahem základní desky a kratší část střechy je taktéž blíže kolejím.

DSC_0687

Na následujícím obrázku to sice vypadá dobře, ale přesně tak je to špatně, budovu jsem otočil. Přesto přistavený vůz Ztr krásně lícuje s rampou. Čím to? Jednak model vozu Ztr je vyroben s chybou, jeho karoserie je o nějaký ten milimetřík užší, než by správně měla být, hlavní rozdíl ale dělá ona norma, která zaručuje spolehlivou průjezdnost všech vozidel, a tedy i těch nejširších, jako je třeba Kbkks.

DSC_0684

Takto je to tedy správně. Mezi vozidlem a rampou je značná mezera, ta ale zajišťuje bezpečný průjezd všech modelových vagonů i lokomotiv.

DSC_0688

Když se průjezdnost vozidel ukázala jako takový chyták, který jde jak vidno ne vždy určit spolehlivě pocitově od oka, jak si tedy poradit? Šikovným pomocníkem je šablona průjezdného profilu modelových vozidel od stejného výrobce jako samotné skladiště. Jak je na šabloně vidět, poloha rampy je takřka přesně podle normy, šablona nelícuje, protože jí odklání zasetá tráva.

DSC_0686

Jak vidíte, na šabloně je spousta čísel. Zatím je v tom slušný chaos, ale jedná se o dobrou vychytávku. Pokusím se to vysvětlit. Nápis „rampa“ označuje měřítko polohy TTčkových nakládacích ramp, podobně „peron“. Nápis Rosťopiš značí to, že je výrobce ochotný na zakázku do šablony vygravírovat nápis jaký si zvolíte. Netvrdím, že se pak taková šablona dá používat místo občanky, ale jako dárek to může být užitečné.

DSC_0689

Z druhé strany to nevypadá o nic méně chaotičtěji. Nápis prozrazuje, že šablona funguje pro provoz bez elektrické trakce, tudíž vůbec nezohledňuje polohu troleje a průjezdný profil elektrických lokomotiv. A teď k čemu slouží všechna ta okénka a hromada čísílek u vozových skupin? Na rovině k činčemu, protože tam jsou si všechny vagony rovny.

DSC_0690

Ovšem v oblouku, tam už se věci mění. Šablona je pohyblivá a v oblouku pomáhá určit odstup objektů od trati, aby mohla spolehlivě projet všechna vozidla spadající do konkrétní vozové skupiny A, B, nebo C. Do těchto skupin jsou rozděleny všechny vozy podle délky. Do které skupiny jaký vůz patří, se dá najít na internetu. Čísla kolem malých okýnek v šabloně udávají poloměr oblouku. Celé to pak funguje tak, že podle toho, jakou skupinu vozů plánujete v daném oblouku provozovat, najdete příslušné okénko. Podle poloměru onoho oblouku povysunete boční část tak, že vnitřní ukazatel v okénku bude lícovat s měrkou u čísel. Vysunutá část šablony pak určuje mez, kam může ještě projíždějící vagon vybočit a tedy není radno tam umisťovat perony a cokoliv jiného. Vychytaná věcička…

DSC_0691

To už je skutečně vše. Ikdyž se věnuji nejvíc stavbě lokomotiv a vagonů, musím říct, že stavba skladiště pro mě byla hodně příjemná změna. Stavebnice je připravena pečlivě a přesně, všechno do sebe zapadá „na první dobrou“ a po sestavení vypadá parádně. Krom toho je stavba dobře promyšlená a skoro jsem si chvílemi připadal, jako když stavím skutečný barák.

DSC_0693

V poslední době se na trhu objevili i další výrobci laserovaných budov. Z některých staveb je ale na první pohled patrná jednoduchost, což vede k nemodelovému vzhledu, přitom nejsou určeny přímo začátečníkům. To u tohoto výrobce rozhodně nehrozí, navzdory „neznámosti“ Plast modelu s těmito modely nejde šlápnout vedle a jistě si pozornost modelářů zaslouží. Na červnové „mašince“ v Pečkách výrobce prezentoval i další rozpracová stavebnice a určitě je na co se těšit.

7 komentářů k článku “Horka nad Moravou: lokálkové skladiště”

  1. VoVo :

    Tohle je opravdu „věc“, to se mi jako stavebnice moc líbí, dokážu si představit, kolik práce s tím je, než se dostane do ruky pytlík s tolika různými díly a materiály. Je toto náhoda, nebo se jedná o stejný vzor?

  2. Střelec :

    Hezoučký skladišťátko, ale pro mě přišlo o rok později, než mělo. Co se týká rovných ohybů štuku, doporučuju zkusit ohýbačku na lepty. Kdyby byla v nabídce malá výtopna, nezlobil bych se (byť ji má letos v plánu nejmenovaný renomovaný výrobce). Hezká by byla celodřevěné kůlna na lokomotivu, na kterou je výkres v článku o výtopnách a depech někde na Hekttoru. Nahradil bych na segmentu plastovou improvizaci něčím pohlednějším.

  3. igino :

    V Bielsko Bialej na modulovom TT stretnutí som mal možnosť vidieť a zakúpiť toho viac. Môžem potvrdiť vyššie pochvalné pasáže v texte. 🙂

  4. MartinP :

    Autor skladiště toho má rozděláno opravdu více a v kvalitě která je dána tím, že autor stavebnic je sám modelář, který si staví laťku poměrně vysoko. Rozpracovaná staniční budova podle Dětřichova nad Bystřicí je opravdu bomba.

  5. Anonym :

    Ahoj, kde se dá koupit ta měrka na TT? je super, jinak máte odkaz na pordejce stavebnice? Děkuji F.

  6. LachTTan :

    Zajímavá stavebnice. Díky zpracování „pajšlu“ se dá nechat jako rozestavěná, či spíše, dle epochy, rozpadající se.

    Spíše mne zajímá, kde se dá sehnati měrka profilu. Velice to potřebná a užitečná pomůcka.

  7. Rosťopiš :

    Měrka pochází od stejného autora jako samotná stavebnice skladiště. Kontakt na výrobce jedině mailem, viz odstavec nad první fotkou.

    Souhlasím, že provedení stavebnice vcelku vybízí ke zpracování různých otevřených či rozpadlých variant, proto jsem nechal jedna vrata pootevřená. Skutečná budova stojí do dnešních dnů a ikdyž není dráhou využívaná, žádná rozvalina to není.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..



Omlouváme se, že z důvodu velkého pracovního vytížení reagujeme na zprávy se zpožděním. Skrýt