To už bude taková klasika. Když něco přestane jezdit, tak se najednou výrobce modelové železnice probere, a že „to budeme vyrábět a prodávat“. Není to zdaleka poprvé. Když Rajky míří, místo do cementáren, do kovošrotu, tak Tillig, má ten skvělý nápad, že je (konečně) začne vyrábět, a zrovna Igra koupí formy od Loco. A v posledním roce se valí smršť barevných variant od obou výrobců, až se to nakonec všude válí se slevami.
Štve mě to. Protože skoro 20 let zpět jsem začínal na Rajkách od LPH (a že jsem jich postavil…) a tehdy jsme nikdo ani netušili, nevěřili, netipovali, že se jednou budou výrobci přetahovat o zákazníky, a to ještě ve stejný moment, s modely tak krásných a typických českých vozů Uacs / Raj. Když už ta nabídka existuje, je asi správný čas se podívat na pár obrázků a říct si k tomu pár slov. Jak se liší, který je lepší, který je horší a jestli jdou provozovat společně.
Abych Tilligovi nekřivdil, tahle situace se opakovala v posledních letech už x-krát a nejen v TT u různých výrobců. Nikdo nic, a najednou během měsíce ohlási 2-3 výrobci stejný model.
Sehnal jsem si Rajku od Tilliga, Rajku od Igry, měl jsem už Rajku od LPH. A jediné, co jsem si nesehnal, protože zrovna došly, jsou Rajky od Rosťopiše, tak použiju jeho fotky.
První Igra – v klasické Igra dlouhé krabičce, spřáhla bokem.
Při vyndání chyběl nárazník.
Našel jsem ho naštěstí v krabičce. Jsou tam zasunuté dost lehce, takže moc nedrží. Doporučuju zakápnout lepidlem všechny 4… U jiné Rajky jsem měl vypadlé zábradlí z otvoru v cibuli, opět oprava otázka chvilky, ale na pár míst by to chtělo lepidlo.
Rajka v typickém barevném provedení, epocha VI, Kotouč Štramberk.
Potisk je slušný, jsou znát nestejné krytí tamponu, ale až pod makrem. Potisk loga je v pohodě, i když při velkém přiblížení není dokonalý. Ale pro jakýkoliv provoz a výstavu je to úplně perfekt v pohodě. Font popisů je na můj vkus moc tenký, přidal bych 30 % tučnost. Cibule mají dělící rovinu na spodní hraně rovné části, neruší to.
Rajka Igra vychází samozřejmě z Rajky Loco, od které Igra přebrala asi před 2 roky formy. A Rajky Loco zase vycházely z Rajek LPH, jen postupnou výměnou nedostupných dílů se modely vlastně vyvíjely tam, kde jsou dnes. Nejdříve Loco vyměnilo cibule za svoje, a byla to ta nejhorší změna. Od té doby se mi Rajky Loco/Igra nelíbí. Tvar cibulí je prostě španý. Ostré hrany, moc špičaté vršky, celý tvar je divný a určitě ne správně.
Ve větším celku to zanikne, ale Rajku Igra/Loco poznáte na kolejišti ze dvou metrů naprosto jistě v jakémkoliv barevném provedení.
Detailnost rámu je fajn, nechybí tabule na průvodky ani madla pod nárazníky (všimněte si – madlo je už od dodání prasklé). Na čele rakve není nic – ukážu rozdíl později.
Je to jasná vada při motnáži, ale stačí ho tlakem natlačit zpět a neřešit. Určitě to u mě není důvod něco reklamovat nebo vracet.
Horní můstky vychází opět z filozofie LPH a mají plný rastr, tedy nejsou průhledné.
U některých modelů jsou nalepené plošinky lehce šikmo, pocitu z modelu za 1499 Kč to nepomáhá. Kvůli tomu se pak vyosí i žebříky.
Provedení plošinek je pěkné. Choboty jsou natřené správně, provedení výpustí je celkem podobné jako u LPH.
Provedení žebříků jě nové konstrukce, ale vychází opět z LPH filozofie zhruba ve stejné tloušťce jako původní.
Rám je celý přepracovaný včetně podvozků 26-2.8 s otvory.
Rakev je hladká. Později ukážu, proč to říkám.
U některých modelů jsem viděl křivě přilepené cibule. Bohužel kvalita montáže je to, na čem se dá Igra nejvíc nachytat a i když to na kolejišti nepoznáte, určitě za tu cenu by člověk radši model sestavený alespoň rovně a správně.
Igra zrovna nedávno ohlásila novinku (zatím jen jako 3D model), a to zesílný rám. Díky tomu bude opět možné rozšířit množství variant o další sérii. A v tu chvíli dává naprostou logiku, že cibule jsou bez svárů a nedojde ke konfliktu „verze se svárem zde – vs – rám zesílený“. Za mě promarněná šance, když už to překreslili špatně do 3D včetně cibulí, mohli ty cibule předělat na lepší tvar a investovat do změny. Možná se mýlím, možná to je oměřené a správně, ale dokud mi to nikdo nedokáže, tak tomu prostě subjektivně nevěřím. (Zdroj foto: FB Igra model)
Rajka Tillig je balená v těsném blistru v krátké krabičce.
Jako doplněk je jen univerzální sada háků, hadic a topných spojek.
Neměl jsem k dispozici lepší barevené provedení, takže cibule nebudou moc vidět. Už při rozbalení je poznat, že se jedná o „velkotovární“ model v jiné kvalitativní kategorii.
Detailnost je na úplně jiné úrovni. Rakve mají naznačené i sváry a jednotlivé nýty/šrouby na vršku rakve, což mi teda celkem vyrazilo dech. Vypadá to skvěle.
Celkový pohled na čelo s plošinkou. Tato verze má podvozky Y25, měla to malá menšina vozů hlavně na Slovensku. Fajn je, že to Tillig umí vyměnit mezi 26-2.8 a Y25.
Držáky na koncovky na obou stranách jsou opět další krásný detail.
Co nejvíc působí z dálky je tvar cibulí. Jsou kulatější a k vozu sedí proporcionálně prosté lépe (aby taky ne, když jsou mnohem lépe provedené).
Lávky jsou mnohem jemnější včetně zábradlí a jsou děrované, je přes ně krásně vídět.
Cibule jsou potisknuté po všech směrech. Dělící rovina je na spodním zůžení, neruší tedy uprostřed cibule, jako bylo třeba u LPH. Spára je ale o něco znatelnější, než u Igry. Choboty jsou jemnější a na konci mají výraznější výpustní ventil – „bambuli“, což je správně oproti Igře, která má vše víc slité do jednoho průměru.
Uprosřed je vzduchový ventil (modře).
A pozor – mají všude naznačené sváry. Je to krásný detail, byť o měřítku svárů by se dalo diskutovat. Jestli má svár 0.1 mm v modelu, bylo by to cca 12 mm ve skutečnosti. A Rajky určitě nemají sváry 1,2 cm vysoké. Je tedy spíš o preferencích každého, jestli preferuje sváry neviditelné s ohledem na měřítko, nebo přehnané ale hezky rozdělující cibuli na sekce. Nejsem ani za jedno řešení vyhraněný a hladké cibule u Igry/LPH mi nevadí. Když se podívám na fotky skuteného vozu, sváry tam nevidím a to stejné očekávám tedy od modelu. O středovém sváru v půlce cibule pak už bylo popsáno spousta stran diskuzních fór, ale pravda je, že se liší dlé sérií vozů. Někde je a někde není, v tomto ohledu je víc univerzální řešení bez svárů, kdy se pak nerozporuje, že zrovna daný typ vozu je měl/neměl.
Provedení plošinek je u obou výrobců velmi podobné. Tillig nenatírá držák koncovek, ale zase má držáky na rakvi. Pokud by nebyla vada křivé montáže u Igry, je to zde 1:1.
Dokonce Igra má lehce jemnější provedení zábradlí, je to poznat jen v detailu.
Co se týče výšky vozu, i když fotky zkreslují, tak jsou +/- 1 mm shodné.
Ani zde to nevypovídá přesně kvůli křivé podložce. Vozy Igra naštěstí i s tvarem cibulí nejsou jako celek vyšší. Co se týče kombinovatelnosti v soupravě, s ohledem na rozměry je to v pohodě.
Ani při takovém pohledu mi nevadí snížená detailnost Igry, vadí mi ty špičaté čepice místo cibulí.
Jemnost žebříků Tilliga je celá mnohem lepší.
Jiné prvovedení nárazníků obou vozů. Jsou zde vidět spoje forem na obou cibulích, oba neruší.
Igra tady vypadá jako taková čistší LPH stavebnice, Tillig je bohužel o parník dál v pocitu z továrního modelu.
Pohled na mřížky plošinek – rozdíl pro Tilliga je velký.
Igra není špatná, určitě ne. Ale proti Tilligu je takové holátko, taková lepší malosérie.
Ta plastičnost na detailech u Tilligu tomu dodává takovou tu zmenšeninovou přidanou hodnotu, že jste si pořídili něco, co si doma neumíte vyrobit.
Tillig má i ovládací páky v otvorech rakve. To Igra nemá vůbec, do LPH se to doplňovalo leptem.
Skutečné vozy někdy nemají zvýrazněné kotvičky a některé nemají na straně plošiny kotvičky vůbec.
Spodek Tilliga je podobně provedený jako Igra, zde oba vozy naznačují zásadní prvky podobně.
Třetí kandidát je Rosťopišovská Rajka. Rosťa vyrobil stavebnici Uacs typ 495, tedy první série. Má nižší rám, jiný tvar cibulí – ty mají např. kulatější hrany. Obsahuje tisknuté a leptané díly a už vyžaduje zkušenějšího modeláře.
Rámy verze 495 se ve skutečnosti občas prohýbaly, proto později došlo k zesílení konstrukce a vznikly pozdější odvozeníny, mimo jiné např. ta se zesíleným (lichoběžníkovým) rámem. Vzadu je běžná Rajka LPH s lepty od Rosťopiše. V ruce jsem je ještě hotové neměl, ale je to každopádně čtvrtý hráč do hry, kterého zvážit pro ty, co si chtějí stavět.
Stavebnice Rajek typu 495 budeme během podzimu opět doskladňovat.
Srovnání Igra – Tillig – LPH.
Tuhle Rajku LPH mám ve sbírce už cca 15 let, stále má ale co nabídnout v porovnání se současnými konkurenty.
Je osazená lepty Detail, dnes už lze zaměnit za lepty od Rosťopiše.
Tvar cibulí mělo už tehdy LPH chycený velmi dobře, je velmi podobný Tilligovi a je pohledově povedneý. Proti tomu vidíte, jak ta hrana u Igry strašně vyčnívá a vypadá to divně.
Já jsem u Rajky žádný spodek nedělal, protože jsem si rám nechal tehdy na vůz Sklmmp. Ale šly do toho umístit kinematiky, kovová kola, ložiska… prostě všechno, co se dá užít i dnes.
Ve srovnání tak Rajka LPH nevychází vůbec špatně, věrností tvarům bych jí řadil mezi Igru a Tillig. Nemá sice žádné sváry na cibuli a v základní stavebnci nebyla spousta detailů, i tak ale má vlastní stavba stále své odpodstatění. Podívejte třeba na jemnost leptaných zábradlí, ta je bezkonkurenční.
Například provedení chobotů je podobné u Igry i LPH, značí postupnou evoluci jednoho stejného. Ani Igra, ani LPH nemají ventily dostatečně zvýrazněné.
Více to vynikne proti Tilligovi.
Raději bych provozoval LPH s Tilligem, než Igru s čímkoliv. Rozdíl je zde určitě menší.
Když bych měl LPH Rajku v originál stavu, pořád by se provedením postavila někde mezi dva tovární výrobce – provedení lávek a zábradlí bylo spíš podobné Igře, ale tvar cibulí Tillgovi.
Igra. Kdyby ty cibule byly lépe provedené, neměl bych k tomu zásadní výtky.
Tillig proti tomu nemá problém, je to detailněji provedený model za stejné peníze.
Rajka LPH je čistě fanouškovský projekt, ale i dnes má smysl si jí postavit, hlavně s využitím leptů. Konečným vzhledem nijak nezaostává za továrními vozy, někdy je i překračuje. A to se často u jiných typů vozů nestává. Respekt těm, co se tehdy o vznik této stavebnice zasloužili.
Jízdní vlasnosti. Tillig jezdí naprosto volně, perfektně jede s nulovým odporem. Igra má proti němá znatelný jízdní odpor. Na 10 vozech už to bude poznat.
Nyní si každý musíme položit otázku, jestli nám v soupravě kombinace vadí. Na fotkách to vynikne, v reálu „z metru“ mně Rajka Igra nevadí.
Igra má obrovskou výhodu v tom, že je asi 10x pružnější, než Tillig, co se týče výroby variant. Můžeme si u ní objednat výrobu série dle konkrétního požadavku. U Tilligu si netransparentně dělají, co chtějí (nebo co jim někdo doporučí, že se mu samotnému vyplatí).
Kvůli tomu se bojím, že se budou vyskytovat zajímavé série Tilligovských Rajek jako „exkluzivní malosérie“, zatímco Tillig bude krvácet na produkci sračkových variant, o které není zájem. Což je ostatně problém téhle slovenské verze s Y25 v epoše VI, kterou dnes prodejci zoufale prodávají s 30 % slevou. Místo toho, aby tahle slovenská série byla čistou exkluzivní malosérií, děje se úplný opak. Tillig měl ve vlastním zájmu vychrlit „osmou“ verzi červenohnědých Rajek v epoše IV, po kterých se v první vlně zaprášilo. A mohl na tom vydělat hromadu peněz. Ale z nějakého (mně neznámého) důvodu se vyskytují zajímavé verze vždy jen u jednoho prodejce. A nechce se mi věřit, že by u Tilliga jen tak řekli „nein, my nedělala zajímavá verze pro modelář co my dobře prodala“.
Z principu si já prostě žádnou exkluzivní limitku kupovat nebudu. Jen bych Tilligovi potvrzoval, že měl někdo pravdu, že „čeští modeláři by o to neměli zájem, ale někdo nás tu zachrání a udělá to na vlastní riziko“. Pak ať si tedy Tillig prodává ve výprodeji slovenské Y25 Rajky o třetinu levněji, a celý trh nabídka/poptávka půjde do kopru… Dobře jim tak. Já si na příště klidně zase slepím LPHčko. Štve mě to.
Určitě nemám problém všechny tři spojit do jednoho vlaku, ale jistě sami vidíte, že se trochu liší. Výškou, tvarem, detailností.
Nutno říct, že i Igra udělala chybu v množství variant, protože jejich snaha „udělat všechno“ měla efekt, že se ty Igra Rajky dnes prodávají taky kolem 1000 Kč ve výprodeji, stejně jako ty Tilligovské. Prostě, když dva dělají totéž, ceny jsou totéž… Igra válcuje trh flexibilitou vyrobit jakoukoliv verzi do 2 týdnů. Víc dokáže poslouchat potřeby sběratelů a obchodníků. U vzhledu má ale (bohužel) navrch Tillig.
Proto mě štve, že najednou všichni zaměřili pozornost na to stejné a nevyhrál nikdo. Koupím to nejnutnější, co potřebuju pro provoz. Nejlépe v akci. Nemusí být nutně ani od jednoho výrobce, dají se míchat. Ale že bych musel dělat sbírku „mám všechny Rajky“, tak mě ty modely za ty peníze tolik nelákají. Ypsilonka stojí 1050 – 1200 Kč, a Rajka stojí 1500 Kč… Cenová hladina se bohužel posouvá čím dál výš a Rajka je jedna z nejdražších vozů.
Jen prozradím tajemství, že na podzim chystá Rosťopiš leptané doplňky na Rajku Tillig, tak sledujte eshop nebo články a jistě se tu něco objeví. Už takhle je ta Rajka nejdetailnější, ale Rosťopiš jí prostě potřebuje ještě detailnější.
nejde jen o tvar cibuli…..resil jsem s Igrou potebu dilu, ktere se mi ztratily pri beznem provozu, vse slibili (dokonce 2x) neposlali nic. pak jsem kririzoval jejich drahou stavebnici, odpoved zadna (pritom bych byl rad i za nejakou trapnou vymluvu (s omluvou)), takze domaci instalace sprahel, zlepsovani vlastnosti podvozku baiek svepomoci, hledani upadlych dilu proste konci, stejne jako igra u me. cisterny, ktere neprojedou oblouk bez vykolejeni, jsou uz nastesti prodane a kdyz se mnou vyrobce nechce komunikovat, nemusi. mnoho zdaru preji tem, kteri lacni po atraktivni versi, ktere tento vyrobce jeste teprve vymysli v nejakem budoucnu.
Super srovnání. K tomu jen dotaz: Jak by ve srovnání dopadly Rajky od Malé Železnice z 3D tisku? Jsou to ty stejné od Rosťopiše, nebo mají jiného autora (například čertt)? Díky předem za info.
Jan: Díky moc, i tohle je stinná stránka. Výrobci si bohuže občas myslí, že naší povinnost je kupovat (a platit) a ten zbytek „nějak dopadne“ (pro ně dobře a bez starostí), a to se zdaleka netýká tedy jen zmíněné Igry.
P.B.: V ruce jsem neměl, ani nevím, kdo to dělá (můj osobní tajný tip je stejný). Nedávno jsem slyšel špatnou zpětnou vazbu na jejich sypáky „2 roky to mám postavený a prohlo se to jak svině, můžu to akorát vyhodit, vláčí to rám po kolejích“.
Děkuju za článek. Musím konstatovat, že takový bych si rád přečetl v Železničním magazínu. Aby tam pro jednou bylo i něco krityčtějšího a oběktivního. Nechcete se s nimi domluvit? 🙂
Ta kvalita je u Igry dost smutek. U dvou kusů mám např uvolněné vnitřní zábradlí a tak hrkají. S tím už nikdo nic nenadělá, rozlepovat to nebudu.
Spřáhla mě štvou. Nejen že si je člověk musí nasadit, to bych překousl. Ale zhruba u poloviny se mi zadrhává zobáček v horní poloze a musím je tak doplňovat z vlastních zásob. U minulé objednávky nebyly ani ve stejné výšce a nešly za boha spojit. Nechal jsem si to na dlouhé zimní večery.
Na druhou stranu mám pozitivní zkušenost se zpětnou vazbou a dodávkou náhradních dílů. Ale možná jsem jen šťastlivec, protože se se mnou bavilo i MTB a vyšli mi maximálně vstříc a na vlastní náklady. Ale to už odbočuju…
Moc děkuji za recenzi, která mě úplně mluví z duše.
Dříve jsem si postavil 8 rajek ze stavebnice. Ne všechny se mi podařilo provést k mé plné spokojenosti (hlavně popisy). Později jsem koupil postupně 12 kusů od Loco, které jsem považoval za hodně zdařilé i přes známé chyby. A oproti stavebnici měly kinematiku krátkého spřáhla. Na kolejišti toho najezdily hodně, dá se říci bez problémů. Pak přišla Igra. Objednal jsem si 2 kusy a přišla mi „stavebnice“. Jeden vůz měl upadlé všechny cibule a můstky, druhý jen můstky a 2 nárazníky. Nereklamoval jsem to, dodělal, ale už od Igri žádnou rajku nechci vidět.
A s rajkami přišel i Tillig . A musím říci, že mě to hodně potěšilo. Opravdu poctivá zmenšenina originálu s perfektními jízdními vlastnostmi. Jen doufám že se ještě dočkáme klasického provedení ve IV. epoše a třeba i toho zesíleného rámu.
Též sem nasypu trochu mouder: 1) tvar cibulí je u všech rajek všech typů naprosto stejný. Jiný měl pouze první prototyp. Jediné, co se na cibulích liší, je technologie výroby, když na začátku se vyráběly složitějším postupem svařováním z většího počtu lisovaných dílů. Výsledná tvar byl ale stejný, jen měl navíc několik svarů a různé série měly mírně jinak detaily plnícího víka. Jak říká klasik „ano, mám střet zájmů, ale ho nevyužívám“, cibule na mých rajkách jsou tvarově správně a nejpodobnější jsou si s Tilligem. Co Tillig na cibulích netrefil je tvar chobotů v místě napojení na cibuli. A choboty jsou sice krásně tenké, ale díky držení standardů výroby z dob BTTB jsou nápadně tenčí, než zábradlí modelu a nejvíc to vynikne v kontrastu s brzdařskou plošinkou, která se designem zasekla někde před 40 lety… Jinak je ten model tvarově velmi dobře provedený. Čeho se ale u Tilliga nejspíš nikdy nedočkáme, je verze se zesíleným rámem, a to opět díky jeho zabedněnosti. Podvozky 26, ač jsou z nové formy, jsou navrženy ve stylu „dělal to takhle už pan Zeüke“ a tudíž jsou mnohem širší, než mají být, tedy by se do zesíleného rámu ani nevešly. Na model Tillig jsem nakreslil sadu leptů pro náhradu silných plastových dílů, s nimi je rajka modelová a celkem nezničitelná. Brzy by měly být v eshopu.
Model Igra je staré známe Loco. Ve své době to byl fajn model, ale Igra ho začala vyrábět hůř a o třetinu zdražila, což jsou tak zhruba jediné změny. Rakev nemá detaily, má špatně úhly zkosení stěn, cibule jsou jak dopravní kužely, na rámu jsou doplněné okapové plechy, což se dělalo až v posledních letech provozu a navíc tak, že správně mají pokračovat až k rakvi (tedy mají vypadat jinak a neměl by je mít žádný vůz ČSD). Jestli má v něčem Loco věhlas, tak to byla vždycky kvalita čistoty barev, potisku a celkové montáže. O tohle všechno rajka v podání Igry bohužel přišla…. Ale zas bude verze se zesíleným rámem, kterou dosud krom stavebnic nikdo nenabízel.
A zase střet zájmů. Zatímco současné modely Igra a Tillig mají stejnou předlohu a tudíž by i měly stejně vypadat (nevypadají a chyby mají oba, Igra v mnohem větší míře), moje stavebnice rajky jsou nejstarší vyráběný typ, a ten naopak právě jinak vypadat má. Rám byl užší a delší, na něj jiná rakev, rozteče cibulí jiné, přístup na ně byl z opačné strany vozu, zábradlí úhelníkové a ne trubkové… A stojím si za tím, že je tvarově správný. Bylo by ale trochu zavádějící ho přímo srovnávat s Tilligem a Igrou, berte to spíš jako inspiraci, co se dá dneska malosériově vpodstatě doma vytvořit. A pak taky člověk musí mít chuť si to sám postavit.
Koukám, že i u vagónů nastal jev, běžný v kitařině. Jedna firma ohlásí na sezónu novinku a několik dalších se ji pokusí na trhu předběhnout. Občas se jim to povede, ale většinou na úkor kvality modelu.
Co se rajek týká, v „Pamětech starého práškaře“ byla fotka údajně z letiště v Chebu, kde byla pevně umístěná silně modifikovaná rajka používána jako cisterna na letecké palivo. Silně modifikovaná znamená, že na fotce byly na rakvi jen tři cibule v pravidelných rozestupech.
Moc hezky sepsaná recenze a přesně popsaná fakta, díky za to. Přestože byly před lety na trhu modely Loco, postavil jsem si vlastní Rajky se základem LPH, doplněným o maximum možného – lepty Rosťopiš se super jemnými detaily, podvozky SDV (u pár ks lomený rám SDV), kvalitními dvojkolími a KKK, což je běžný standard. U Loco se mi nelíbil tvar cibulí a tak to zůstalo u Igry. Tillig má tenké choboty, zvláštně provedené lávky mezi cibulemi a mohutné zábradlí, obojí zřejmě napraví avizovaná sada leptů. Otázkou je, zda investovat další prostředky a úsilí do již tak drahého modelu. Za mě zatím zůstávám u popsané modelařiny. Top je stavebnice typu 495, snad se k ní taky v zimě dostanu.
Objektivní zhodnocení, se kterým se víceméně ztotožňuji. Modely Loco/Igra jsem si neopatřil, neb se mi silně nelíbí dost příšerný tvar cibulí. Na ně, když se podívám, vidím hračku, která vypadá jako Rajka. Vedle toho Tilig proporčně na první pohled sedí, ano, to je model Rajky. Nejen tvarem cibulí, ale i bohatostí detailů Tillig nad Loco/Igra vede. Zvlášť oceňuji provedení můstků mezi cibulemi. Mínusem u Tilliga je příliš mohutné zábradlí, madla a žebříčky, s kterými kontrastuje příliš subtilní výpustní potrubí (choboty), které mají téměř stejnou tloušťku jako zábradlí na plošince. Další detail, který je u Tilliga správně a u Loco/Igra špatně je použitý typ nárazníků, Sám jsem v uplynulých dvaceti letech postavil devatenáct Rajek ze stavebnic LPH, jak šel vývoj, dostupný materiál a moje schopnosti, od stavby čistě ze stavebnice k postupnému uplatňování různých vylepšení v podobě osazení ložisky PEHO, kulisami stejného výrobce, lepty nejprv Detail, později Rosťopiš a u několika i zesíleným rámem od SDV a nakonec i podvozky stejného výrobce a z přebytků jiných stavebnic SDV ještě i upravenými čelníky a nárazníky. S uplatněním těchto vylepšení se i z této letité stavebnice dá postavit model, který neudělá ostudu, jemností leptaných doplňků předčí i oba tovární modely a proporčně rozhodně vypadá lépe než Loco/Igra (až na ty nešťastné kostky pod víky na vrchu cibulí). Samostatnou kapitolou je pak stavebnice od Rosťopiše v kombinaci 3D tisku, leptu a plastových podvozků z produkce SDV. Jedná se sice o jiné, nejstarší, provedení vozu, tudíž nelze ve všech ohledech srovnávat s předchozími modely, věrnost předloze je však u tohoto provedení, v rámci možností technologie výroby, naprosto nekompromisní. Tvar tištěných cibulí je perfektní a jsou na nich jemně naznačené sváry. Leptaná rakev není tak bohatá na detaily jakou u Tilliga, má však naznačeny příruby manometrů. Všechny tovární modely tato stavebnice převyšuje jemností plošinek, zábradlí, žebříků a madel provedených z leptů. Jediný prvek, ke kterému mám výhradu, je malá a nepřesná ploška, kterou se k rámu lepí příruba tlakového potrubí (obdobný problém je i u stavebnice LPH). Ta, se obávám, se snadno odlomí, zapadne dovnitř rakve a sotva se ji podaří vyprostit ven a znova přilepit. Jinak je za mne tato stavebnice nejlepší Rajkou na trhu.