Tárovací vůz z vozu Smmp – další leptíky v akci

Zatím poslední leptaný projekt, na který jsem se chtěl vrhnout, je tárovací nástavba na vůz Smmp. Její fotku jsem našel ve starých diskuzích na k-reportu. Protože jsem fotku našel v době, kdy byla na trh uvedena stavebnice Smmp od SDV, hned jsem na tento vůz dostal chuť 🙂

Jeho využití je sice spíše do kopřiv, v lepším případě pro milovníky všemožných speciálních strojů a zařízení. Ale je to tak zvláštní a unikátní vůz, že jeho stavba mě prostě lákala. Navíc to bude krásný „věšák“ na graffiti 🙂 A také je to další vůz na téma „spodky z rajky na tisíc způsobů“.

Protože jsem se trochu seznámil s kreslením leptů, rozhodl jsem se vytvořit nástavbu opět z leptu. Původně jsem jí chtěl tvořit z plastových tabulek, což by v případě tohoto vozu nebyl žádný problém, ale lept dokáže kromě větší přesnosti nabídnout i případnou replikovatelnost, což se taky hodí 🙂

Je to opět leptík 0.3 mm, takže dostatečně pevný.

Protože se bojím složitých tvarů, pojal jsem nástavbu jako „vezmi čela nástavby a z jednotlivých plátů k nim pájej jednotlivé díly bočnic“. Nikde se nic nemusí ohýbat, což je výhoda, ale zase vzniknou ostré hrany na zlomech nástavby, které bude třeba trochu přetmelit. Uvidíme…

Čela jsou ze dvou vrstev.

Bočnice jsou v požadovaných místech proleptány pro naznačení svárů. Sváry by měly být spíše vystouplé, ale to by zase nešly vyleptat jiné díly, takže jsem raději zvolil tento inverzní způsob. Myslím, že konečná patina olejovkami hrany i tak krásně zvýrazní.

Jedinými doplňky nad samotnou boudu jsou madla ke dveřím a kliky do dveří.

V čelech jsem v leptu vytvořil zámky, díky kterým je možno do sebe díly přesně usazovat.

Zde se určitě více hodí pájení, já se přesto v první zkušební verzi z nedočkavosti pustil do lepení vteřinovým lepidlem.

Pro základní tuhost konstrukce je nejlepší nejprve spojit vnitřní čela s bočnicí a vrchním dílem střechy.

Poté druhá bočnice.

Nyní už by měla nástavba celkem solidne držet pohromadě. Díky zámkům zapadají díly téměř dokonale přesně (je tam drobná vůle, ale to spíš pro jistotu).

A nyní přijdou na řadu šikmé díly. Ty opět zapadají do zámků s mírnou rezervou, je třeba je usadit, aby byly od obou sousedních dílů stejně vzdálené.

Se škvírou jsem počítal a raději jsem obětoval lehčí mezeru mezi díly, než aby byl jeden díl větší a nepasoval tam.

Ostatně to je hlavní důvod, proč je pro kompletaci lepší pájení – vzniklá mezera se propájí a tím se jednak ucpe a druhak se zpevní spoj.

Nad dveřmi je větrací otvor, který těžko říct, jestli je skrz vůz nebo je zacpaný nějakou mřížkou.

Pošuci mohou do rýh vlepit třeba nítě a tím naznačit nepravidelně vystouplé sváry, využijí tak rýhy jako šablonu pro lepení výstupků 🙂

Celkově se mi nástavba líbí a s výsledkem jsem spokojený. Víc se od bedny na kolečkách čekat nedalo 🙂

Protože při lepení mi však nevyhovovala tuhost bočních dílů vůči sobě a nepravidelná mezera mezi díly způsobená prohýbáním jednotlivých dílů (u pájení toto myslím nehrozí), vytvořil jsem si obkreslením původních čel novou vnitřní výztuhu z plastové destičky.

Vlepením vteřiňákem se celá skříň krásně zpevnila, problém vyřešen 🙂

Jak už jsem zmínil, jediný bonus ke krabici jsou madla… takže hurá na osazení. Otvory jsou předleptané, ale nejsou skrz.

Stačí projet vrtáčkem – ideálně cca 0.3 mm, zde jsem vzal průměr větší, což zas tak nevadí.

A vlepit madla. V leptu jsou madla dvě, každé na jednu stranu vozu, to třetí je uprostřed proleptané a po rozříznutí jsou z toho 2 kliky. Kování se mi bohužel uleptalo…

Tím je sestava komplet. Její osazení trvalo, když to přeženu, 30 minut 🙂

Spáry jsem zevnitř vytmelil Surfacerem 500.

A pak už stačí zkušebně osadit na téměř hotový novinkový ČSD Pa od SDV (o něm bude článek příští týden, takže je to jen zkušební podstavec). Nástavba pasuje přesně, nikde se neviklá ani nikudy neprofukuje, prostě je šitá na míru tomuto vozu.

Samozřejmě se v případě nástavby nejedná o žádnou komplexní stavebnici, ale pouze o základ pro přestavbu, kdy se dají detaily a zpracování dotvořit dle svého uvážení.

Nástavba v základovce.

Detailní pohled na čelo.

Ještě uvidím, jak se rozhodnu s otvorem nade dveřmi – jestli ho ponechám nebo utěsním zevnitř třeba černě natřeným „něčím“.

Asi jsem měl hned na začátku vysvětlit, co je to vlastně tárovací vůz – je to vůz o nějaké „ověřené“ hmotnosti, který slouží ke „kalibraci“ kolejových vah. Takže většinu času se válí v kopřivách a když je někde potřeba zkalibrovat nějakou váhu, tak se z kopřiv vytáhne a putuje až k váze a zase domů do kopřivového háje… Jak jsem se dozvěděl od kolegy Jirky Sládka, vozy nemají ani brdzové špalky určené k brzdění za jízdy, aby jejich „sjížděním“ nedocházelo ke snižování certifikované hmotnosti. Mají jen ruční brzdu, aby nikam neujely (tím se špalky samozřejmě nesjíždí). Jen mi vrtá hlavou, jak se do výpočtu hmotnosti zohledňuje sjíždění dvojkolí 🙂

Nástavbu jsem nastříkal mixem obyčejné žluté a bílé v odstínu „libovolně“.

Na fotce skutečného vozu je vidět, že barva je hodně vyšisovaná, takže je to dost jedno.

Dodatečně přijde ještě vůz „dotvořit“ patinou, což mu také trochu upraví odstín, takže opravdu není potřeba se odstínem trápit.

Pro porování velikosti následuje…

…pár fotek…

…s obyčejnou Rajkou.

I když se vůz může zdát velký, na těchto fotkách vidět, že velikost je v pořádku a vpodstatě kopíruje průjezdný profil, který poměrně naplno využívá i Rajka.

A zde i pěkný rozdíl kvality provedení odlitku vozu Smmp oproti Rajce, přitom to mají být uplně shodné rámy…

A tady už jsou obtisky na rám – univerzální pro ČD i ČSD.

A tady zatím prototyp obtisků na nástavbu pro verzi ČD – natisknul jsem nějaké graffiti a tagy pro ty, kteří je budou chtít osadit. Vše je v barvě skříně, já jsem svůj odstín trefil, ostatní budou muset případně také – popisky jsou i s okolím v barvě nástavby… Ale když se netrefíte, tak to nevadí, imituje to přetřené a znovu nastříkané popisky. Odstín skříně je cca 1:1 obyčejná Agama Žlutá a Bílá a lehounce Rzi.

Zde už obtisky na skříň pro ČD.

A zde obtisky ČSD – liší se jen absencí graffiti a jiným popisem na bočnici, který však celkem zanikl a na modelu není moc vidět.

A už nanesené obtisky včetně všech graffiti, co jsou v sadě – umístění graffiti samozřejmě libovolné, ale na střechu asi nikdo kvůli tagu nepoleze, takže aby to dávalo smysl 🙂

Obtisky jdou lehce – třeba čepelí nože – zatlačit do drážek.

Spodek už jsem „prohodil“ za budoucí reálný rám – jedná se samozřejmě opět o odlitek Smmp od SDV.

Už jsem slyšel od jednoho kolegy i názor „dám to na spodek Pao od Hekttora“ – pánové tak takto ne! Ne, že bych vám nedoporučoval Hekttorův vůz, ale když pominu to, že je to „taky“ plošiňák, tak se jedná o úplně jiný vůz. Má jinak tvarovaný rám, jinak rozložené detaily, navíc má otvory v rámu, ale hlavně je výrazně delší! A brzdařskou plošinu k tomu předpokládám na přečuhující části rámu dělat neplánujete?! 🙂 To samé platí i pro Sklmmp, obě nástavby jsou určené právě pro tyto „Rajkové“ rámy, které jsou kratší! Na plošiňák od Roca by vás to taky určitě nenapadlo 🙂

Pustil jsem se do rámu. Rám jsem si chtěl vyrobit sám, ale nakonec jsem sáhl po rámu z Rajky.

A k tomu logicky již ukázané boky rámu od SDV. Problém je (což se mi ještě nikdy nestalo), že podélníky byly o 1 mm delší než by měly být. Je to hodně stará série, výrobce jsem o tom informoval, takže už by se to teď stávat nemělo. Ale otázka byla, jak se s tím vypořádat.

Tak jsem rám rozřízl, protože podélníky nešly do rámu napasovat (podélníky měly zářezy dále od sebe).

Teď už šly podélníky nalepit, jen uvnitř vznikla logicky mezera. Tu jsem vyplnil kouskem plastu a zalil lepidlem.

Teď už je rám slepený a nějaká ta desetinka na rozvoru rozhodně poznat nebude, když bych to dělal sám od nuly, bylo by to ještě méně přesné.

Na okraje jsem nalepil obyčejnou A4ku, aby neprosvítal rám pod nástavbou, a blíže uchycení náprav jsem nalepil kousek plastu jako podklad pro kinematiky.

Čelníky z obyčejného kousku plastové tabulky.

Zkušební usazení – sedí to jak jsem čekal. Rám trošku přesahuje kvůli podélníkům na délku.

Osazeny nárazníky SDV a leptané stupačky na všechny rohy.

Další zkušební usazení, vypadá to nadějně.

Pak jsem několik let zapomněl fotit a vytvořené fotky zašantročil. Přesto, abych článek oficiálně ukončil, jsem nafotil již hotový model. Rám je přestříkaný černě a obtisknutý sadou vytvořenou na míru.

Kinematiky zde nejsou, vůz má spřáhla vlepená do podvozku.

Podvozek je stříknutý matným lakem, moc jsem ho nepatinoval.

Graffiti jsem tvořil v nějaké webové aplikaci na tvorbu graffiti.

Obtisky se povedly, nejsou vůbec poznat, že jsou tvořeny jednoduchou technologií.

Tárovák je tedy dokončen, mám z něj radost, a může jet tárovat…

Stavebnici můžete zakoupit na e-shopu MojeTT.cz >>>