banner

Základní přestavba Hektora T435

100_7792Když jsem toho červeného hektora kupoval, ještě jsem vůbec netušil, jaký mu bude konec. Byl ve verzi DR 107 (červená skříň, bílá střecha, černý pojezd, kyvačkové podvozky). Vypadal jako nový, nic neolámané (dokonce všechny držáky kastle byly na svém místě). Ale jízda nic moc. Zřejmě se pár let schovával někde ve vlhku.

Takže první nápad byla remotorizace. Podařilo se mi sehnat úzké třípolové motorky (vypadají jako řada MIG od MegaMotoru, ale nejsou, je to spíš MIC (made in China)). Prý mají menší otáčky než Migy. Když jsem rozebral pojezd, tak jsem si řekl, že když už to je rozebrané, tak to stříknu. No a jelikož závaží bylo přilepené zevnitř ke kastli a nešlo tedy zkrátit (což je pro instalaci jiného motoru potřeba), výsledkem je tato kompletní úprava. Přestavbou bych to nenazýval, jsou to hlavně kosmetické změny.

V zadání jsem si tedy stanovil:
– vyměnit motor
– nástřík do verze odpovídající ČSD za ponechání všech částí lokomotivy
– dolepení tabulek a dalších doplňků od Detailu
– lehká patina

Mám doma i kompletní sadu leptů na přestavbu od Hekttora (doplňky 1. série a zábradlí), ale nechtěl jsem ho používat, pokud by se něco na první pokus nevyvedlo, takže snad příště. Jak jsem později při studování materiálů zjistil, udělal jsem dobře, protože kyvačkové podvozky měly až lokomotivy 3. série, takže s doplňky na 1. sérii by mohli počítači nýtů nadávat (stejně jim doporučuju, ať dál nečtou) 🙂

100_7389

Po rozebrání pojezdu jsem vyndal všechny pohyblivé části (hlavně nic nepoztrácet – hlavně kuličky v ložiskových domcích, ty už jsem nějaké ztratil dřív, tak jsem si dával pozor). Následovalo připravení místa na motor. Jelikož má trochu jiné rozměry, bylo potřeba odfrézovat držák původního motoru a zarovnat okolí. Chce to zkoušet, přesný návod asi moc neexistuje. Motor je narvaný “až pod střechu”, takže radši vzít rám víc do hloubky než míň. Když motor seděl tak nějak rovně, přistoupil jsem k dalšímu kroku.

Pojezd jsem zase složil (kromě podvozků), zalepil páskou plechy na sběr proudu a po očištění jarovou vodou stříkl i s podvozky nejdříve Surfacerem a poté jakýmsi odstínem podobným šedohnědé (jelikož jsem plánoval patinu, bylo to tak trochu jedno). Na závěr jsem do barvy přimíchal ještě trochu rzi a stříkl poslední vrstvu. Stejně tak jsem vzal i kola. Po nástřiku jsem je očistil houbou na čištění kolejí, stejně tak jsem přejel i plechy na sběr proudu.

100_7391

Pak už jen stačilo začít vracet vyndané pohonné ústrojí tam, kam patří. Motor jsem usadil přibližně na své místo pomocí oboustranné pásky a připájel dráty. Našel jsem doma jen zvonkový, je trochu tlustší ale mě to nevadí, zastávám v modelaření heslo “co oči nevidí, to srdce nebolí” a tohle opravdu vidět nebude. Navíc jsem pájel poprvé v životě, tak jsem to tak trochu prasácky zalil cínem. Myslel jsem si, že by mohl cín přichytit i motor, což se nepodařilo, a tak jsem to po správném usazení celé zalil vteřiňákem. Je potřeba dát pozor, aby vteřiňák nezatekl do šneku. Jelikož původní hřídel nepasovala na nový motor, pomohl jsem si tím, co bylo zrovna po ruce. Výsledkem je takovýhle paskvil jak je vidět na horní fotce, radši se nebudu chlubit z čeho to je (ale funguje, což je důležité 😀 ).

Aby se do kastle vešlo i závaží, bylo potřeba ho u motoru cca o 4 mm zkrátit (já to vzal radši o víc, protože jsem v době řezání ještě nevěděl, kde přesně bude motor). No a pak už stačilo jen posadit na koleje… a… nic moc… Je to prostě BTTB takže se hektor trochu houpe (což dělal už předtím, i když jsem se snažil teď všechno vyčistit). Do pohyblivých částí jsem kápnul olej na modelové převody.

Remotorizace byla sice psychicky náročná (chvíli jsem myslel, že to vyhodím), ale nakonec se povedla v rámci možností a motor si teď krásně přede. Na 25 % napětí se rozjíždí celkem plynule (nemám zatím pulzní zdroj) a na 50 % jede skoro stejně rychle, jako jel starý motor na nejmenší možnou rychlost (alespoň mi to tak přijde), takže už nevystřelí do dáli jako blesk, což je potěšující.

100_7387

A konečně jsem se mohl pustit do toho, na co jsem se těšil rozhodně víc. A to skříň. Před nějakou dobou jsem kupoval úplně nově odlitou, a tak jsem jí teď použil. Oproti BTTB verzi je na střeše ochuzená o pár detailů, ale nevadí.

Původní nápad byl (trochu jsem se bál) stříknout skříň jen tmavě červeně, střechu šedě a hotovo. A tak jsem stříknul obě barvy. Když byl výsledek docela slušný, chtěl jsem udělat žlutý pruh na čelech… no když už jsem byl v tom maskování, tak jsem vymaskoval pruh kolem celé kastle s tím, že uvidí se, jak to vyjde, snad to moc nezateče v místech strojovny, které se maskovaly opravdu špatně. K maskování jsem použil pásku Tamiya, šířka 6 mm – čím užší, tím líp kopíruje povrch. Pruh jsem umístil podle fotek pod okno na boku skříně a zároveň nad světla, povedlo se mi to docela rovně.

100_7313

Stříkal jsem tenké vrstvy cca 6x (lihové Agamy, takže základní zaschnutí bylo otázkou deseti vteřin). Když už se mi zdálo, že barva dostatečně kryje, strhl jsem pásku a byl jsem překvapen. Barva skoro nikde nezafoukala, jen malinko na jednom čele, ale čekal jsem to mnohem horší. Boky dopadly nadmíru dobře. Snažil jsem se stříkat kolmo abych nedal barvě příležitost zafouknout, navíc pod malým tlakem a malé množství barvy (výhoda dvojčinné pistole).

100_7310

Následovala aplikace leptaných doplňků. Rozhodl jsem se použít lepty T435, a tak jsem byl rád, že v aršíku byly 4 tabulky. Že jsou to 2 a 2, každé s jinými čísly, mi došlo až když jsem je nalepil 🙂 První dvě jsem stříkl červenou a po zaschnutí přejel brusným papírem, čímž se obrousila barva z číslic a lemování. Nalepil jsem je gelovým vteřiňákem na čela. Zároveň jsem nalepil i hvězdy (zde pod světlomet), ale dost zanikly, chtělo by to žluté lemování 🙂 Poslední věcí na čelo je okraj střešních světlometů. Nechal jsem je v barvě leptu, patina to doladí. Stejné doplňky přišly i na druhou stranu (viz foky níže). Pod okna kabiny jsem dal tabulku ČSD. Obtisky už aplikovat nebudu a jinam mě nenapadlo, kam by se hodila, aspoň to pod okny nepůsobí tak prázdně (viz předcházející fotka). Na aršíku mi zbyl ještě 2x lvíček a 2x výrobní tabulky, taky už mě nenapadlo kam s nimi, použiju je na jiné modely.

100_7792

Na bok skříně ještě musí přijít logo ČKD. Na skříňi už je na něj vylisované přesné místo takže stačí jen nenalepit vzhůru nohama. Zároveň mi vyvstala otázka, kam se dvěma zbývajícími tabulkami. Jelikož pro hektora je typické číselné označení na střeše nad žaluziemi, které je černé na bílém podkladu a zasklené, natřel jsem tabulky na bílo, opět obrousil a přilepil na “své” místo. Fotka opravdu odhalí každý detail, až tady vidím spoustu věcí, které prostě v reálu vidět nejsou, tak to berte prosím s rezervou.

100_7791

Lokomotiva byla tedy kompletní a jako nová. Ale to nebyl účel, a tak jsem popřemýšlel o patině. Rozhodl jsem se zkusti pro změnu komplet patinu pistolkou. Celá patina mi trvala asi půl hodiny včetně čištění pisote a výsledek je super. Oproti pigmentům vidím jako výhodu, že pigment napatláte a už ho špatně odstraníte, kdežto barvu stříkáte postupně a tak můžete včas přestat. O patině se rozepíšu jindy. Na větší plochy je výsledek pistolkou asi lepší. Takže jsem vzal trochu barvy Rez (od Agamy) a celou skříň velmi jemně poprášil. Střechu samozřejmě víc, stejně tak i podvozky a ochozy se zábradlím. Očouzení u motoru jsem naznačil lehce černou, hodně naředěnou. Vzal jsem černě trochu i žaluzie na boku. Je to opravdu velmi decentní.

100_7794

Jelikož barvy mi přišly dost kontrastní, do zbytku rzi jsem přilil trochu bílé (cca 1:1) a stříkl hlavně boky. Výsledkem je parádní vyšisovaná a vybledlá barva, místy intenzivněji, místy méně, podle toho jak jsem kde “přitlačil”. Bohužel fotky trpí na špatné světelné podmínky, přeci jen nemám doma ateliér, moc toho vidět není. Zde je to zrovna našěstí vidět docela dobře (hlavně na kabině).

100_7369

Protože jsem neusadil motor dostatečně nízko, na jedné střaně mi vznikla trochu mezera mezi ochozem a skříňí, ale opět platí, že fotka to děla horší. Takže brousit víc než míň. Zde je vyblednutí také dobře vidět. Na závěr samozřejmě všechno sjednotit matným lakem. Možná to časem vezmu ještě jednou, místy ještě prosvítá lesk. V kabině zůstalo trochu volného místa, dostane se tam trochu světla. Skrz sice vidět není, ale díky užšímu motoru je vidět skrz alespoň při pohledu z boku do čela.

100_7799

Okna jsem vyrobil z víčka od mléčných výrobků, prostě nastříhat požadovaný rozměr. Zevnitř jsem je přilepil Clearfixem od Humbrolu, nechtěl jsem riskovat poleptání nebo zbělání od vteřinového lepidla. Nevypadá to až tak špatně. Nárazníky jsem ušpinil lihovkou (fixou), bohužel po nástříkání lihovou barvou nebo lakem měla fixa tendenci se skvěle rozpíjet (což mi nedošlo).

100_7803

Malá okénka směrem k ochozu jsem zasklil Clearfixem, moc dobře to nedopadlo. Clearfix měl tendenci se propadat a není v rozích 100% průhledný. Poslední vychytávku, kterou jsem si vyzkoušel, bylo naznačení světlometů. Před stříkáním jsem světlomety vyvrtal a zevnitř podlepil. Zrovna jsem se trefil s velikostí vrtáku, že se mi většinou ani nezbortily okraje světel. Po nástřiku a dokončení všech prací (i patiny) jsem do nich nakapal (nakapal je silné slovo, spíš násilím vpravil) Clearfix, je to taková hustá kaše. Po zaschnutí jsem očekával efekt skla, což se povedlo velmi pěkně. Rozhodně lepší než bílou barvou naznačovat světla, tuhle technologii budu využívat i v budoucnu. Na osvětlení si zatím netroufám, nejsem v elektrice moc zběhlý.

100_7788

Co říct závěrem? Možná spíše v bodech:
remotorizace se vyplatí, ovšem se špatnou koncepcí pojezdu nic nuděláte
úprava zabrala cca dvě hodiny remotorizace a cca pět hodin barvení
osadím nová spřáhla Tillig až mi dorazí, uchycení zůstalo na drátek
lokomotivě to ve skutečnosti opravdu sluší, bál jsem se příliš silného zábradlí, ale žlutý pruh přes celou délku ho opticky zmenšuje
ještě mi chybí houkačka, ta původní byla ulomená, zrovna teď je někdo nabízel na internetu
na manipuláku to bude ideální lokomotiva, když podobně dopadne rozpracovaná 742, budu naprosto spokojený

No a příště… kdoví co bude. Doplňky na dalšího hektora už doma mám, ale jelikož teď Hekttor vydal komplet stavebnici v leptu za použití dílů z V100 od Tilligu, možná už bude další hektor leptový. Láká mě hlavně kvalitní jízda, což za celkovou cenu lehce nad 2000 Kč není špatná nabídka.

8 komentářů u „Základní přestavba Hektora T435“

  1. Pánové, potřeboval bych od Vás radu. V Praze na burze jsem zakoupil krásnej odlitek kasle na Hektora. Dál jsem si od Pojezdů. EU objednal plechy. Vzal jsem si ochoz od Hektora a taky ještě jednu plachtu s plechama. Bylo to v nabíce u Pojezdů. EU, tak jsem si to vzal komplet. Ale doma jsem pak zjistil, že na tý druhý plachtě s plechama je například kulatej průduch, kterej má přijít na předek střechy a na kasli vůbec neni. Dál jsou tam i další dekly s kterejma si nevim rady. Koukal jsem se i nafotky na prototypech a i tam jsem zjistil, že na střeše je ten průduch vždycky hranatej a ne kulatej jak je na fotografii v nabídce Pojezdy. EU. Poraďte mi prosím někdo jak na to. Díky Placmen.

  2. No už jsem pobrouzdal na netu a zabrousil jsem na stránky Hekttoru. Tady jsem zjistil, že mám lept na prototypy a I. série. Objednal jsem si to ještě s jiným leptem na T 435.
    Inu udělal jsem to z lehkovážnosti a mladické nerozvážnosti. Musim tedy ještě dokoupit ten co potřebuju. Vůbec ale nevim jak do kasle napasuju nějakej rám. Já měl do teď vláčky vždycky jako koupený hotovky ..

  3. Dobrý den, přeji.
    Musím pochválit…. Doma mám taky starého Hektora (zelený „rusák“). Rád bych mu vyměnil motor, ale nevím, jaký tam dát (aby byl pomalý a zabíral na malé otáčky…). Kde jste tedy sehnal ten motor, který jste použil? Nejlépe, aby nestál svět :). Děkuji a mnoho zdaru přeje Adam Juliš

  4. Pokračování:
    Rekonstrukce Hektora včetně dosazení nových převodů zde: http://old.kzmcb.net/view.php?nazevclanku=prestavba-t435-0-tt-zeuke-1-dil&cisloclanku=2009020001
    Zpomalení chodu mašiny neuděláš motorem (nové pětipólové nejsou pomalejší než staré třípolové), ale jedině rekonstrukcí převodů. Ale upozorňuju, že to takto nedokopeš do stavu jako jsou nové Hektory Tillig, byť je jejich kvalita – na současný stav techniky – zoufalá.

    Zabírat na malé otáčky to bude ale třeba tehdy, pokud budeš mít pulsní regulátor. Ten dokáže ládovat plný točivý moment i při malých otáčkách, to by ti asi vyřešilo problém.

Napsat komentář

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.