Vodojem z papíru
Stavba na kolejišti i modulech pokročila. Koleje jsou položené, výhybky přehazují, štěrk je nasypán a proto je čas po „vagónobraní“ od Vova na pár domečků. Snad skoro každá větší stancie měla dříve vodojem (chybně vodárnu) pro napájení parních lokomotiv vodou.
Tyto stavby, byť trochu v ústraní, neodmyslitelně patří nejen k české železnici. Proto jsem se rozhodl zakoupit barevně velmi atraktivní model od Nove Modely. Předlohou je vodojem z Českomoravské transverzálky v Pocínovicích z červených lícovek a bílými rohy – vskutku vrchol drážní architektury 19. století.

Stavebnice je pečlivě zabalena do pytlíku, který je přisponkován do velkorysé krabičky. Stavebnice umožňuje poměrně nezvyklou modifikaci – a totiž částečný řez, kterým lze nahlédnout do útrob. Samotný interiér však součástí stavebnice není. Vše je vypáleno laserem do kartonů o různých tlouštkách a drsnosti. Nutno vyzdvihnout kvalitu vykreslení zdiva a prkenného opláštění patra budovy. Co ale v balení není, je návod. Výrobce má nějaké na webu, ale pro tento konkrétní vodojem jsem jej nenašel – škoda. Naštěstí stavba není příliš složitá a podle obrázku na krabici, případně fotek předlohy lze sestavit.

Díly šly dobře odřezat skalpelem a přesné zámky do sebe perfektně zapadaly. Stačilo vše pojišťovat kapkami vteřinového lepidla. U říms a obvodové zdi, kde je kantor nejtlustší (až 2mm) je dobré napustit i hrany. Netřepí se a v případu římsy lepidlo vytvoří i celistvý povrch.


První zádrhel přišel až se střechou. U laserem řezaných dílů, které zůstávají na listu kartonu, stejně jako dílky v rámečku u plastikových stavebnic, může nastat problém u jejich rozeznání.

Zejména pak u trámů krovu, kdy mezery mezi díly na listu vypadají podobně jako díly. Na to jsem přišel až po nalepení, kdy domnělé trámy byly užší než výřezy ve šítech. Stejně tak pro mě nebylo patrné jak se mají udělat krokve. Nařezal jsem proto na správnou délku proužky kartonu až po nalepení. Správný postup to spíše nebyl, ale fungovalo to. Aspoň si člověk trochu více zamodelařil.

Z důvodu převisů střech a zákoutí mezi trámy se musel model začít barvit již v průběhu stavby. K tomu posloužily hlavně dvě techniky – akrylové barvy na štětec a lihové fixy COPIC. Akrylové barvy používám velice rád – dají se dobře míchat, dobře kryjí na většině kartonů a ředí se vodou. Míchání barev je důležité – lze tak docílit realističtějších odstínů, lze rovnou „stínovat“ a „špinit“. Navíc nezakryjí texturu. Detaily a drobnější díly pak zůstaly na fixy. COPIC vyrábí fixy hlavně pro designéry. Jsou lihové, takže karton je velmi rychle saje. Příliš nekryjí, tudíž jde využívat i vrstvení a stínovaní.

To lze výborně využit u kamenné podezdívky, kde jsem vrstvil dva odstíny šedé, abych vytvořil plastičntější dojem z kamenů. Spáry pak zvýraznil tmavě šedou.

Obě techniky lze i kombinovat. Například u dřevěného pláště, který byl vyřezán z červeného kartonu. Základní barvou byla hněda fixa – kombinací vznikl unikátní hnědobarevný povrch jehož okraje jsem dále patinoval naředěnou tmavě hnědou a černou akrylovkou. Okrasný rám okna jsem nechal v původní barvě kartonu, čímž pěkně okno vyniklo. Odobný postup jsem použil pro střechu z bobrovek. Nerovnoměrnost vpíjení lihového fixu krásně zvýraznilo výborně vypálené tašky. Následně stačilo naznačit pár stékanců štětcem.

Bílé rohy z velkých kvádrů jsem nechal bez barvy. Původní barva kartonu naprosto odpovídala. Dveře, okna i komín byly natřeny štětcem ještě před vyříznutím a zasklením. Úplně samostatně jsem stavěl komín, který byl co do kompletace nejobtížnější kvůli svému šestihrannému profilu.

Stavbu jsem vylepšil detaily z 3D tisku. Na fotkách skutečných vodojemů jsem si všimnul, že na přední fasádě jsou kladky od drátu/ lanka) které spojovalo plovák s ukazatelem na vodoznaku. Také dost často přibyly držáky telegrafního a elektrického vedení. Úkol jako stvořený pro resinový 3D tisk.

Tím byl vodojem hotov. Celá stavba včetně návrhu a tisku doplňků trvala asi čtyři večery. Stavebnice nakonec nebyla tak složitá, ale začátečníkovi bych ji nedoporučil. Škoda nedostupnosti návodu (alespoň já jsem ho nenašel) a web výrobce tomu taky moc nepomohl. Výsledek je ovšem velice pěkný, hlavně díky vykresleným detailům a výběru barevně atraktivní předlohy.


Muzu se zeptat jake akrylove barvy na stetec pouzivate?
Používám akrylové barvy na plátno značky Pébéo. Dají se sehnat v uměleckých potřebách.
Na laserovaný „dřevěný“ i skutečně dřevěný povrchy jsem se naučil používat tmavý lihový mořidlo na dřevo. Předtím se mi zhusta stávalo, že klasický barvy (akryláty i syntetika) nezatekly do spár a tak v nich zůstávaly nebarvený světlý fleky. U „cihel“ se mi to kupodivu nikdy nestalo.
Ty hrany by zasluhovaly přetmelit a přebrousit, je škoda tak takto nechat.
Jednou jsem na zkoušku objednal asi 4 stavebnice, ale vrátil jsem je ( po složitých dohadech s výrobcem) . Tahle stavebnice ale vypadá použitelně.