Kdysi dělal výměnová návěstidla z leptu HekTTor. Ale ten to zabalil. A najednou tu není nic. ES Pečky dělají hotová po kusech, ale cena pro 30 výhybek je cca 3000 Kč. To mi přišlo dost peněz. Nic pro modeláře, co si je dokáží sestavit sami. A tak opět – zapojit mozkové závity a pokusit se vytvořit za málo peněz hodně muziky.
Já prostě zatím nejsem 3D-čkovej typ. Neumím to kreslit, nemám tiskárnu. Pravda, kostku bych asi zvládnul. Ale to další… A tak dělám, s čím umím. A to je karton, plast, laser a řezání ve 2D. Napadlo mě, že vyrobit základní výměnová návěstidla vlastně není takový problém – že na tom vesměs nic není. A tak jsem při jedné ranní kávě dostal nápad a za chvíli bylo hotovo.
Skvelý zdroj informací jsem čerpal z https://vlaky.bestsite.cz/ a taky už je něco staršího tady:
Cílem bylo vyrobit stavebnici moderního (80. léta a dál) návěstidla pro epochy IV, V a VI za rozumé peníze, aby i člověk s 30 výhybkami (mám jich tak nějak podobně) nemusel dát výlatu za výměnová návěstidla. Bude to mít pár kompromisů, šlo by to udělat detailnější (a dražší – z leptu), ale pro základní využití by to mělo stačit.
Základ je karton. Tloušťka 1 mm pro konstrukční části a 0.5 mm pro detaily. Základ tvoří podkladový pražec, ten je síly 1 mm. Jeho délka odpovídá tak, že od osy návěstidla po osu koleje je to normovaná vzdálenost. Takto daleko by měl být v ideálních podmínkách. V modelovém provozu (v obloucích) bude muset být možná dál, to už si ale každý doladí podle potřeby a pražec si zastřihne dle délky, co mu zbývá od výhybky, aby neovlivnil funkci pohybu přestavovacího pražce.
Dále je zde v síle 1 mm ještě samotné návěstidlo („bedna“) – ze tří dílů, středový je určen pro vlepení osy.
Z kartonu 0.5 mm, který nabízí slušný poměr pevnosti a jemnosti, jsou vyrobené mechanismy přestavovacího závaží – imitace mechaniky a samotného závaží. Závaží se lepí ze tří vrstev.
Součástí je pak už jen obyčejný špendlík na nástěnky, jehož zakrácením vznikne požadovaná délka tyčky – správá výška osy návěstní bedny je 750 mm nad TK (temenem kolenice). Záleží na hloubce zástavby celého mechanismu v kolejišti. Rozhodně přijdou vhod solidní štípací kleště.
Stavbu je vhodné začít sestavením návěstidla – ze tří vrstev. Kdo chce krychli, použije tři vrstvy dílů „A“ – získá čtverec pro všechny směry. Tato návěstidla se používala od roku 1987 do roku 1997. Později se přešlo na užší typ (od 1997 dál), kdy přímý směr je užší. Ty lze vyrobit tak, že se místo dílů „A“ (1 mm světlý karton) použijí užší díly „B“ (0.5 mm černý karton), čímž se ušetří 1 mm šířky. V provozu jsou ale dodnes takové směsky, že se dá potkat na jednom zhlaví vzor Rakousko-Uhersko, vzor „dežo odnesl do surovin“, vzor „v pátek nám to tu mládež rozkopala“ a dalších 10 typů.
Tato (v originálu prosvětlená) krabice se nalepí na špendlík – díky tomu je zaručena maximální pevnost proti poškození. Samozřejmě v kartonu se nepočítá s možností osvětlení, to ostatně neuměl ani lept. A špendlík se zalepí do pražce. Díky tomu vznikne kompaktní a poměrně pevný celek, odolný proti ohnutí. Já lepm lepidlem B7000, ale vteřiňákem by se určitě nic nezkazilo (naopak).
Závaží s imitací přestavovacího mechanismu se pak lepí z boku (jedno, z kterého) k ose i pražci. Zde lze samozřejmě zvolit umístění vlevo/vpravo podle požadované výhybky. Samotné závaží je ideální vyrobit ze tří vrstev. Kdo nemá nervy, nechá jednu vrstvu, ale jde to přilepit i bez pinzety – na jedná stranu se nanese lepidlo a prostě se to proti podložce připlácne k sobě.
Ruční výhybky mají závaží umístěné víc u země, dálkové ovládané výhybky mají závaží v úhlu 45 stupňů.
Tím je návěstidlo hotové. Je to práce na 3 minuty. V sadě jich je 5 ks – mít za 15 minut složených 5 návěstidel mi přijde jako rozumná nabídka. Navíc na to stačí lepidlo, nůžky a pinzeta. Žádné pájení, ohýbání… Chtěl jsem to udělat prostě strašně jednoduché. Pokud nefandíte 3D tisku, nebo nefandíte leptům… tak pokud už nefandíte ani kartonu, tak už nevim 🙂
Nyní je na řadě povrchová úprava – základovka jistí to, že se celý model zpevní a prosytí.
A dále černá.
Jde to stříkat sprejem nebo natírat jakoukoliv akrylovou černou barvou štětcem.
Zkusil jsem šipky naznačiit akrylovou fixou. Výsledek byl špatný. Sice to technicky jde, ale nevypadá to moc dobře.
Takže obtisk. Šipky v obtiskovém aršíku obsahují čtyři šikmé a dvě přímé – podle zvolené předlohy.
Šimké šipky jsou voleny tak, aby šly osadit jako jeden souvislý pruh – ustřihnou se těsně, namočí, a výměnové návěstidlo se tím vlastně dokola obalí. Protože užší varianta návěstidla je volitelná, pak přichází na řadu ruční skládání ze 4 šipek.
Nutno doporučit, že obtisková vodička je podle mě nezbytná, aby se obtisk obalil kolem návěstidla. Používám Hypersol, jen lehce se dotknu štětcem.
Akrylovou fixou dotřít detaily – žluté nebo černo-bílé závaží. Podívejte i proti hrotu fixy, jak jemné to je.
Tím je návěstidlo kompletní a může jít do kolejiště.
Vzhled závisí na kvalitě složení a lepení, ale v tom měřítku se toho dost ztratí.
Osazování je vyloženě práce pro pinzetu. Samotné návěstidlo jsem sestavil jen prsty, ale pinzeta by se hodila. Tady na tom kousku je třeba vidět, že jsem špatně slepil tři díly do kostky a vznikly tam schody. Ale viditelné hlavně na fotce a makro…
Stačí natřít pražec barvou pražců v okolí, zkrátit ho a napojit na pohyblivé části výhybky. Ideální je samozřejmě nechat si na to prostor, nebo osazovat před štěrkováním (ne jako já). Je taky potřeba počítat s tím, že ovládací pražec se pohybuje – nechat mu prostor pro přestavování do stran. Výsledkem je sice nevzhledná, ale funkční díra. Kdo požaduje silnější pražec, využije odstřižek a podloží si druhou vrstvou.
Vzdálenost je vhodné doladit dle poloměru oblouku, ale zdá se, že cokoliv rozumného bude v pohodě.
Důležité je pohlídat si orientaci šipek s ohledem na každý jeden kus – vyrábět je rovnou s konkrétním účelem na danou výhybku a preferovat přednostní směr. Taky pozor na to, ze které strany se návěstidlo dává. Najít se dá na fotkách skoro cokoliv. Jestli někdo máte zkušenost, jaká obecná pravidla se používala, budu rád za komentář.
Výhybková návěstidla, která nesmí chybět u žádné výhybky v síti ČD/ČSD…
Nejsou pohyblivá, nejsou nezničitelná, nejsou nejdetailnější. Ale jsou za nejlepší peníze a zvládne je skompletovat i ten, kdo nemá rád lepty a nesnáší pájení.. A to mi přijde taky zajímavá možnost.
Schválně se zeptejte návštěv, jestli poznají, kam návěstidlo ukazuje. Myslím, že pokud nejsou železničáři, tak poznají leda prd. Proto pro mě pohyblivost není vůbec požadavek, stačí, že tam něco je.
Zde dálkově ovládaná verze se žlutým závažím a úhlem 45 stupňů.
A zkušebně posazeno u výhybky (zde nesedí ukazatel návěstidla se stavem přestavení výhybky).
Jde o malý detail, ale prostě jsem nebyl spokojený s nulovou nabídkou na trhu, tak jsem si pomohl sám. Zkusím vymyslet s kolegy něco lepšího z 3D tisku, ale cena bude určitě o něco vyšší, i když třeba princip zůstane podobný.
Dal jsem na e-shop i ruční verzi.
I dálkovou verzi, pokud byste taky potřebovali něco jednoduchého.