Jak jsem se rozhodl pro DCC systém Roco

dsc_0054Dneska je to 500. článek. Slušela by se zase nějaká výroční „bomba“, ale nic takového jsem prvoplánově nechystal. Z těch 500 kousků je 251 mých, 249 ostatních kolegů. Rozdělili jsme se tedy rovným dílem, za což patří všem opět dík! Budeme tu dál, budeme dál psát o tom co nás baví i co nás nebaví, a dál přinášet co nejvíce užitečné články.

Přemýšlel jsem, co by tak bylo výroční. Kolejiště už stavím, i když jsem stále v začátcích. Tak jsem si řekl, že výroční by mohlo být moje uvažování o ovládání kolejiště – a to o tom digitálním, pro které jsem se nakonec rozhodl. Pro mě, dlouholetého kobercového analogistu, je stavba kolejiště a s tím spojený přechod na digitál opravdu velkou událostí a velká změna. Takže…

Nechci se věnovat prvoplánově digitálu, jeho výhodám nebo nevýhodám, ani nikoho přemlouvat aby si „něco“ koupil. Chci sepsat poznatky, které jsem docela složitě sbíral z různých zdrojů a které jsem musel „objevit“. Stejně tak v průběhu stavby se chci věnovat průběžně některým komponentům, které budu používat, protože ne vždy jsem k nim našel někde slušný návod nebo popis funkce. Takže to berte s rezervou 🙂 Zkušené digitalisty dneska ničím neobohatím.

Původně jsem chtěl ovládat tatranské kolejiště analogově. Moje první pokusy s digitálem nebyly moc úspěšné (přečíst si o nich můžete ve velmi starém článku), ale s odstupem času to přisuzuji neznalosti, nezkušenosti a především velmi špatné volbě ovladače.

Dlouho jsem uvažoval, jak pojmout v analogu ovládání stanic, přechod jednotlivých ovladačů, ovládání mezilehlých stanic a přitom mít stále možnost ovládat vlak z jednoho místa v jednom člověku. Tento úkol se nakonec ukázal jako sice řešitelný, ale velmi složitý (pro mě jako neelektrikáře) a příliš uzavřený ovládacím systémem (pro jakoukoliv formu modulovky naprosto nevhodný). Také by bylo potřeba se spolehnout ve velké míře na kamarády a kolegy, aby pomohli se zapojením, a víte jak to dneska je – každý má svých starostí dost. Takže jsem potřeboval něco, co zvládnu zprovoznit sám.

Takže jsem nakonec jedno páteční odpoledne zasednul k internetu a začal zkoumat možnosti digitálu a v neděli jsem seděl večer na pivu (ano, i modelář potřebuje občas chvíli nemodelařit :)) s vymyšleným řešením. Tedy rozhodnutí bylo nakonec jasné. Opustím úvahy nad analogem, a kolejiště už od začátku provedu jako digitální.

Protože bych rád s kolejištěm výhledově občas vyrazil někam ven, říkal jsem si, že když už digitál, tak se budu snažit propojit ho i s PC a budu řídit provoz částečně automaticky. To není u pevně spojených jednotek žádný problém, odpadají problémy s objížděním (hlavně rozpojováním) lokomotiv na konci tratě a člověk si bude moci jen tak sednout a chvíli na to po práci tupě čumět.

Kolejiště by mělo být schopné fungovat ve dvou režimech:
– ruční za použití ručních ovladačů, přestavování výhybek a semaforů ručně, nejlépe přes klasické pulty
– automatický za použití počítače

Začnu postupně, třeba zase někomu pomohu utřídit myšlenky jak do toho. Profesionálové opět prominou, ty opět dneska ničím zajímavým neobohatím 🙂 Pokud bude někde nějaká nepřesnost, budu rád za opravu. Nechci se zároveň stavět do pozice nějakého lektora DCC, máme tu jiné kolegy, kteří včera ještě dělali analog přes 2 dráty a dneska nám kážou o výhodách digitálu v přehledných tabulkách :)))

Tady bych všeobecně viděl díru v informovanosti – DCC je jen jeden ze způsobů digitálního řízení. S ostatními systémy je nekompatibilní (např. systémy Motorola a další). Pokud tedy hovořím o ovládání přes DCC, pak mám na mysli už konkrétní systém. Pokud bych hovořil o ovládání „digitálem“, pak může být systém jakýkoliv. DCC je jen takové „zažité“ pro univerzálání pojmenování digitálního ovládání, u nás toho nejrozšířenějšího, tak pozor na záměnu 🙂

Na trhu jsou vpodstatě dva dominantní systémy DCC, které nejsou vzájemně 100% kompatibilní.

První je DCC se sběrnicí XpressNet. Ten používá například Roco a Lenz.
Druhý je DCC se sběrnicí Loconet. Ten používá Uhlenbrock a objevuje se i na nových centrálách Roco (Z21 s velkým Z).

Oba se řídí shodným protokolem NMRA. Dekodéry jsou kompatibilní, ale rozdílná je právě použitá sběrnice, která je jiná. Nejde tedy používat Multimaus v Zababově (který používá sběrnici Loconet), ale zdigitalizované vlaky ano. Formát signálu v kolejích je shodný, ale data tekoucí sběrnicí jsou odlišná.

XpressNet má u nás jednu obrovskou výhodu proti zahraničí – je naprosto masově rozšířený kvůli své dostupnosti, a to hlavně díky firmě Roco, která dodává velmi výhodné začátečnické sety s MultiMyší (MultiMaus) a zesilovačem 10764. Je to sice velmi jednoduchá forma digitálu, neumožňuje některé pokročilejší funkce jako čtení nastavení z dekodéru, ale pro rozježdění menších domácích kolejišť je naprosto dostatečné. Pokud člověk koupí set, tak ho myš s „centrálou“ vyjde cca na 2000 Kč, což je podle mě cena naprosto pěkná. Pro porovnání, na svůj prvotní díl projektu bych potřeboval 2 pulzní ovladače, každý v ceně dejme tomu poloviční, tedy zde to vyšlo finančně nastejno. Další výhodou tohoto systému je, že existuje několik tuzemských výrobců, kteří se zabývají výrobou komponentů podle veřejně dostupných schémat. Sehnat tedy různé dekodéry příslušenství atd. je dneska už naštěstí otázka spíše stokorun oproti komerčním zařízením za ceny řádově vyšší.

Loconet má u nás naopak tu nevýhodu, že kromě velkých modulových spolků se mu vpodstatě nikdo nevěnuje a je tak rozpadlý na malé osamělé enklávy v podobě modulišť nebo jednotlivých domácích kolejišť. Centrály pro domácí ježdění začínají s ovladači někde o 6 tisíc výš (spíš ještě výš) a to už je rozdíl poměrně znatelný. Kromě komerčních produktů se nedá na internetu sehnat nic z příslušenství, nikdo to „na kšeft“ nevyrábí. Nechci se pouštět do přímého srovnání funkcí protože je podrobně neznám, Loconet by toho měl umět víc a je koncipován právě pro větší kolejiště, ale prostě pro menší projekty zabíjí jeho použití ta naprostá nedostupnost a nepřístupnost. Když budu mít Loconet, neznám ve svém okolí nikoho, kdo by ho měl také. Když si přinese ke mně myš, tak si nezajezdí.

Neviděl jsem zároveň lepší ovládací prvek než je MultiMaus.

dsc_0053

Její ergonomie je dodnes špičková – krásně padne do ruky, dá se ovládat jednou rukou, vypadá sama o sobě pěkně a i přes omezené možnosti nastavování a dnes už malého displeje je prostě podle mě v kategorii základních ovladačů nejlepší.

dsc_0054

Existují i různé jiné „myši“ vyráběné doma, které toho umí víc, ale ergonomií se jí žádná ani neblíží.

dsc_0056

dsc_0057

Takže rozhodování nebylo složité – pořídím základní sadu pro XpressNet, tedy Multimaus a zesilovač 10764.

dsc_0045

dsc_0047

dsc_0051

dsc_0052

dsc_0058

dsc_0060

dsc_0061

Pro připojení do kolejiště jsem si napájecí konektor Track out zakončil banánky.

dsc_0065

dsc_0067

Myš ma doma každý, zesilovač taky, jejich zapojení je snadné a dá se z nich vytvořit i větší provozní celek (jak už jsem minule dával odkaz na Moduly Brno, kteří na tomto systému také jezdí a mají pěkně ukázáno zapojení více zesilovačů, pokud to bude vůbec kdy u mě potřeba). Takže kdo si bude chtít přijít zajezdit, bude mít vždy možnost. Omezení počtu lokomotiv, ovladačů nebo příslušenství by nemělo být pro menší projekty žádnou překážkou.

Časem bych případně uvažoval o dokoupení pokročilejší centrály (H-centrála, NanoX apod.), které stojí už od tisícovky (doprodej od STE Electronic např. na ITvlaky.cz) a umožňují například čtení nastavení dekodérů, případně vestavěnou zpětnou vazbu a připojení do PC přes USB (taková centrála stojí cca 2000 Kč na www.dccdoma.cz).

MultiMaus funguje částečně jako samotná centrála, pro zesilovač 10764 je nutné mít vždy 1 myš zapojenou ve vstupu Master. Další myši nebo jiné ovladače se připojují přes vstup Slave.

dsc_0061

Je-li Slave zařízení víc (a to jich určitě mít budu), je potřeba rozbočka a kabely, tak jsem hned taky nějaké pořídil. Kabel je obyčejný „telefonní“.

dsc_0076

A rozbočka s pěti konektory.

dsc_0072

Do jednoho se přivede kabel ze Slave z centrály, do dalších se připojí až 4 ovladače, nebo 3 a pokračování do další rozbočky.

dsc_0073

Rozbočka by se hodila v nějaké krabičce, já jí zabuduji přímo do rámu kolejiště.

dsc_0071

Já budu mít zatím 1 myš, časem bych pro ovládání více vlaků pořídil už například jen XMaus ze stránek MŽ Sezemice, která za 800 Kč vypadá jednoduše a pěkně. Nechci nutně lpět na používání Multimausů, ale 1 myš se prostě podle mě neztratí, protože i bez počítače umožňuje rychle programovat základní funkce přímo na kolejišti, testovat přehazování výhybek při zapojování atd.

Tím podpora zahraničních společností v části ovládání kolejiště končí. Multimaus a centrálu se mi povedlo sehnat bazarovou za 2000 Kč (nebyla vytržená ze setu, jak je to zvykem, ale vypadala pořád jako nová), k tomu originál trafo 36VA od Roco za 250 Kč a můžeme jezdit.

Dále jsem se rozhodl spolehnout (a podpořit) pouze na tuzemské výrobce. Volba padla na pana Krále z webu www.dccdoma.cz, což jsou vlastně sestavené komponenty podle plánů z DCCkoleje. To samé vyrábí i DIGI-CZ, MŽ Sezemice a STE Electronic (výroba byla v srpnu 2016 ukončena, už se jen doprodávají zbytky). Volba je na každém, na výběr určitě je. Funkčně to bude vše podobné.

Analogové ovládání příslušenství jsem zavrhl, protože by to neumožňovalo automatické ovládání přes PC. Finanční náročnost sice o něco vzroste, ale ubyde něco kabeláže, něco vymýšlení složitých (pro mě) zapojení relé a diod a něco času strávaného zapojováním kabeláže pod panelem. Dnes se velmi často říká „mít digitál a ovládat příslušenství ručně je jako…“ no prostě je to poloviční využití digitální výhody. Já jsem zatím nikdy zastáncem digitálu sice nebyl, ale nakonec to beru jako nutnost, že je prostě dneska lepší to do digitálu zapojit. Díky ovládacímu panelu neztratím tu „ruční práci“ a radost si vyhrát s nastavováním vlakových cest, a zbytek už bude jen plus. Když to vezmu obráceně, spousta lidí jezdí na analogu, ale snaží se ovládací panel tak zjednodušit a vytvořit tolik závislostí, že to vlastně začíná být taky automatizované ovládání. Jde jen o to, kde má každý vlastní práh únosnosti a co ještě nepovažuje za digitalizaci.

Objednal jsem několik komponentů, které budu potřebovat pro zprovoznění kolejiště komplet v digitálním ovládání. Detailně se na ně podívám kdyžtak příště. Pro nejpodrobnější informace v ČR o těchto tuzemských digitálních komponentech doporučuju určitě web Lokopin, dále pak web Honzíkovy Vláčky (lepší hledat konkrétní hesla přes google nebo vyhledávání, je tam hodně článků, které s modelařinou téměř nesouvisí a jsou spíše takovým deníčkem a špatně se v tom orientuje). Další informace se dají najít na DIGI-CZ, které popisují funkci jejich vyráběných komponentů, a případně na webu fucik.name, kde jsou podrobnosti o jednotlivých modulech. Na webu DCCkoleje jsou pak především návody pro ty, kteří si chtějí vyrobit díly úplně sami. Pro amatéra jako já tam moc zajímavých informací není. Na webu DCCdoma (spíše přímo v elektronickém objednávkovém systému) se pak dají najít také nějaké informace. Když si všechny weby člověk poskládá dohromady, dokáže dostat docela detailní obraz o situaci, funkcích a požadavcích.  Je to seřazené víceméně vzestupně, začít na Lokopinu a když už člověk ví, tak skončí na DCCkolejích, kde už se mluví o konkrétních součástkách. Alespoň u mě to takhle fungovalo.

Pro zpětnou vazbu budu potřebovat moduly zpětného hlášení S88. Ty slouží pro předávání informací o obsazení kolejového úseku. Pro řízení počítačem nutnost, nevýhoda je, že se vlastně v nádraží nezbavíte tvorby izolovaných úseků. 1 kolejnice na každém úseku musí být napájena vlastním vodičem z modulu a musí být izolovaná od ostatních.

Když nemám centrálu se vstupem pro zpětné hlášení S88 a současně výstupem USB do PC (např. NanoX z DCCdoma), budu potřebovat k přenosu informací modul „RUS“ (Roco USB), častěji nazývaný jako Gen-Li USB + S88.

dsc_0068

Ten se připojuje jako běžný ovladač do XpressNetu (jako myš).

dsc_0062

dsc_0063

A na druhé straně je klasický USB výstup.

dsc_0069

Propojuje se do PC obyčejným tiskárnovým kabelem.

dsc_0075

Pokud má modul i část pro zpětnou vazbu, připojují se do něj kabely ze zpětných hlášení S88. Zpětné hlášení je tak úplně nezávislé na použité centrále, sběrnici a způsobu zapojení jízdy vlaků.

dsc_0070

Nevýhoda je, že je to další kabel skrz kolejiště navíc. Je to obyčejný UTP kabel pro LAN sítě.

dsc_0074

Zbývá vyřešit ovládání výhybek a návěstidel (a případně jiného osvětlení). Pokud chci ovládat vše přes PC, potřebuju vše řešit digitálně. Musím tedy nakoupit dekodéry příslušenství. Těch existuje více druhů podle toho, k čemu jsou nejlepší. Jsou dekodéry speciálně pro elektromagnetické přestavníky, speciálně pro serva, speciálně pro motorické přestavníky… Liší se hlavně způsobem zapojení nebo délkou přestavovacích impulzů. Všeobecně ale všechny slouží k jednomu – na základě příkazů pouští napětí do výstupů 🙂 Další typy jsou na osvětlení – na návěstidla, na budovy, na blbinky jako jsou blikající billboary atd.

dsc_0080

Některé dekodéry umožňují změnou režimu volit mezi krátkodobým výstupním napětím (přehazování výhybek) nebo trvalým napětím na výstupu (návěstidla nebo osvětlení ulic), takže je možné 1 dekodér použít na různé účely.

dsc_0081

Jiné dekodéry jsou zase speciálně vyvinuté pro světelná návěstidla, kde umožňují nastavit správné závislosti rozsvěcení znaků. Asi se tomu celému budu věnovat později, jak si tím budu sám procházet. Podstatné jen je, že člověk musí mít představu, co přesně od dekodérů požaduje a podle toho vybrat ty správné (a nechat si je případně nakonfigurovat, což mi pan Král z DCCdoma udělal na přání ještě před zasláním přesně podle mých požadavků).

dsc_0077

dsc_0078

Pokud chci mít i ovládací pult – což určitě chci, abych nemusel nutně zapojovat vždy PC nebo nemusel vše ovládat po jedné adrese na myši – budu potřebovat „převodník“ TCO. Do toho se zapojují klasické přepínače nebo tlačítkové spínače z panelu, a převodník TCO je převádí na digitální signál vedoucí do dekodérů výhybek, návěstidel a dalšího příslušenství. Zní to sice jako kravina, na 30 cm digitalizovat signál a pak ho zase rozkódovávat, ale pro ovládání přes PC je potřeba mít všechen signál k příslušenství v digitálu. A TCO slouží jen jako další možnost, jak digitální povely získat vedle myši a PC. Výhoda také je, že z ovládacího panelu vede jen 1 kablík (XpressNet) a je tak možné mít panel odendavací, odpojitelný, nebo podle délky kabelu i přenositelný. Žádné silné svazky do kabelu a částečná úspora s kabeláží – i když jak se budu věnovat později zapojení, sranda to také nebude a vyžaduje to trochu používat mozek 🙂

dsc_0079

Na ovládání vlaků mě nejprve samozřejmě odrazovaly ceny dekodérů, což je běžný první argument proti digitalizaci – „nebudu digitalizovat 30 mašin po tisícovce za dekodér“. To je pravda, toho jsem se také hodně bál a nechtělo se mi do toho. Pak jsem objevil dekodéry Lais DCC, které pochází z Číny a jsou za velmi přijatelnou cenu kolem 300 Kč za kus. Čína už naštěstí není co bývala, věci z Číny relativně fungují a tyto dekodéry jsou již praxí osvědčené i u nás, takže jsem 1 zkusil koupit. Jednoduše – jezdí to. A to je hlavní. Dekodér nedisponuje několika pokročilými funkcemi, z nichž podstatná pro běžného modeláře je snad jen chybějící ABC (zastavování vlaků před návěstidly atd.). Ostatní funkce považuju za tak pokročilé, že vyjádření „je levnej a chybí mu spousta funkcí, které pane určitě potřebujete, tak si kupte u nás radši Lenz“ je zavádějící. Poselství je to, že po třech stovkách do mašiny už je únosná cena a pro pár „elitních“ mašin se dá koupit něco lepšího.

dsc_0082

Pro zprovoznění dvou nádraží „z ničeho“ (10 výhybek, 12 návěstidel) mě tedy vybavení stálo zhruba následující částky:
– Multimaus + 10764 + adaptér – 2250 Kč
– TCO modul (tlačítkový pro 52 adres – obsazeno bude asi 48) – 360 Kč
– RUS (Li-USB + S88) – 720 Kč
– 3x modul zpětné vazby (3×8 úseků) – 1200 Kč
– 4x multidekodér (pro výhybky a návěstidla, 4×8 výstupů pro 16 výhybek, 32 světel na návěstidle, nebo kombinace) – 960 Kč
– 1x dekodér světelných návěstidel (16 výstupů na 16 světel, tedy v ceně na 1 výstup cena podobná s multidekodérem, ale s lepší vhodností pro moje potřeby návěstidel) – 470 Kč
– nějaká drobotina jako kabely, svorky, rozbočky XpressNet atd. – cca 300 Kč

Celkem jsem tedy zatím „v tom“ za cca 6300 Kč. Z toho komponenty pro ovládání přes PC cca 2000 Kč. Dva pulzní ovladače by mě stály tak jako tak cca 2000 Kč. Takže mě to vlastně vyšlo o 2300 Kč dráž oproti analogu + 2000 Kč za nadstavbu v podobě ovládání přes PC, a to není tak strašné… Když bych naopak nechtěl dělat ovládací pult, je to dalších -360 Kč a do budoucna další úspora za tlačítka, kabely, v analogu by byly relé atd. – ono se to nezdá, všechno jsou to korunové položky, ale zkuste v GME koupit 30 tlačítek, nějaké kabely, konektory, a 1000 Kč je v tahu velmi záhy. Na druhou stranu mám komplet digitální ovládání za cenu jedné ozvučené lokomotivy. Prostě uznávám, že to není relativně zas tolik peněz…

Když dám do „všech“ lokomotiv dekodéry Lais, a těch bude třeba 10 (asi jich bude víc, ale 10 je už slušný počet) tak je to další +3000 Kč. Takže pořád je to celé kolem 10000 Kč a to mi přijde pořád docela snesitelné v porovnání na ostatní položky, které do kolejiště zahučí. Například jen do kolejiva a přestavníků jsem dal už podobnou částku, a to nemám krajinu, lampy, návěstidla a žádné vozidlo. V nákladech na vozdla se ty 3 stovky už taky opravdu ztratí…

Příště začnu jednotlivé komponenty už zapojovat, tak se na ně podívám detailněji.

9 komentářů: „Jak jsem se rozhodl pro DCC systém Roco

  • 2. 10. 2016 (23:06)
    Trvalý odkaz

    VoVo, blahopřeji k pětistému článku. Digitál už neřeším, ale rád si Tvoje i dalších články přečtu. Ať se Ti daří dál

  • 3. 10. 2016 (11:25)
    Trvalý odkaz

    …a až tam bude jezdit nějaká ozvučená mašina, to teprve bude radosti…

    Já šel do digitálu po návštěvě u Jacka – prostě ty ozvučené zamračené mě odzbrojily. Máš jen smůlu, že s tvým námětem to na ty zamračené moc nevidím:-)

    Ale přeji hodně síly do práce! Jako je pro mě tento web návodem, jak se pustit do stavby vozidel, těším se, až sem budu chodit na rady se zprovozňováním digitálu na kolejišti!

  • 3. 10. 2016 (20:08)
    Trvalý odkaz

    Já mam v digitálu úzkou – startset ROCO byl kdysi za šest a půl. ROCO výhybkovej dekodér byl na osm kousků. DCC mě moc neoslovilo (to ani elektronika obecně), ale uvažuju o druhý myši pro režim “slave“, protože by pak bylo možný jezdit ve dvou (jeden velkou stanici s vlečkou do fabriky a výtopnou, druhý zastávku s vlečkou na pilu, kam neni přes les vidět). Pak by byl provoz zajímavej, i když jde jen o ovál. Systém považuju za zajímavej, ale bohužel není pro lidi, co je digitální éra tak nějak minula. Přiloženej manuál tohle bohužel nenapraví.

  • 3. 10. 2016 (20:30)
    Trvalý odkaz

    Také blahopřeji k pětistému článku. Jsem moc rád, že tento WEB tady je. Chodím si sem pro pomoc a rady. Pokrok se nedá zastavit ani v železničním modelářství, a to je dobře ..Je jen škoda ,že digi nebylo před skoro padesáti lety, když jsem jako třináctiletý kluk začínal. Svoji analogovou sbírku bych asi finančně nezvládl,digitalizovat proto zůstanu u analogu Přesto fandím všemu novému a přeji hodně úspěchů v další modelařině a psaní bezva článků.

  • 5. 10. 2016 (0:43)
    Trvalý odkaz

    Hlavne blahopreji k poctu clanku, ale kdyz vidim ty ceny, tak se me zmocnuje hruza. Pokousim se o male kolijstatko a strop jsem si dal za elektroniku a prestavniku max 3000 Kc. Vim ze to neni cesta pro vsechny, ale pokud to spocitam, at pro analog nebo DCC, pak centrala Arduino + Motor shield cca 600 (pro ovladani v DC nebo DCC podle volby), master treba Arduino Mega + par displayu pro info, nejaka klavesnice, servomotor pro vyhybky(55Kc), shield pro ovladani 16 servomotoru(180Kc), tak jsem cenove uplne nekde jinde. Jinak opet gratuluji k strankam, ktere jsou mi stale inspiraci

  • 7. 10. 2016 (17:47)
    Trvalý odkaz

    LiMar75 – pokud je kolejiště hodně malý a dovolí to terén, zkus udělat ovládání výhybek ruční pomocí bowdenů nebo táhel. Sice bude ovládání žádat víc pohybu, ale zas to bude zajímavější.

  • 10. 10. 2016 (16:14)
    Trvalý odkaz

    Strelec: tohle byla taky jedna varianta, ale kolejiste bude na dva dily a nenasel jsem nejaky zpusob, jak propojit bowdeny z dilu na dil

  • 13. 10. 2016 (16:53)
    Trvalý odkaz

    Taky se připojuju ke gratulaci a jen lituju, že jsem Ti na web už dlouho nepřispěl, byly by počty článků vyrovnané 🙂

    Já jsem taky začal s DCC, zatím jen koupí centrály a dekodérů ležících v šuplíku, ale nechci jít cestou „samodomo“ příslušenství, kvůli závislosti na jednotlivcích (takové to „na webu to máme, ale on už to Pepa nedělá“). A že bych si konfiguroval Arduino – já chci modelařit, ne programovat. Ale každý ať si zvolí dle svého. Mě teď třeba baví to, jak do mašin s běžným dekodérem (Zimo MX648, protože zvuk) dostat osvětlení dle VI. epochy vč. dálkových světel a tak. A jde to.

    Tak držím palce do stavby a dalšího bádání, MojeTT budu sledovat i nadále a pokud budu moct, pomůžu to dotáhnout na 1000!

  • 2. 12. 2016 (9:16)
    Trvalý odkaz

    Já xmaus od mž Sezemice mám. Umí ovládání lokomotiv 0-99 a funkcí F0-F2.
    Když se spustí tak se objeví hlavní menu.Směr se mění modrým tlačítkem stop červeným tlačítkem F0 šedým tlačítkem.
    Žluté tlačítko když se zmačkne poprvé tak se objeví L. Tím se nastaví adresa lokomotivy modrým plus šedým mínus. Když se zmačkne podruhé tak se spouštíF1 modrým a F2 šedý. Když potřetí tak se objeví chyba softvéru. Když počtvrté tak se vrátí na hlavní menu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..