Kolejiště KŽM Praha 3

V tomto týdnu jsem se už podruhé za tento rok vydal na výstavu Klubu Železničních Modelářů z Prahy 3 na pražském Masarykově nádraží. Původně jsem chtěl pořídit pár pěkných fotek a dát je sem jako takovu malou pozvánku pro ty, kteří třeba tuto akci nezaznamenali, ale nakonec to moc slavně nedopadlo…

Na jaře jsem vyrazil až na půl sedmou večerní (otevřeno bylo do sedmi) a nutno podotknout, že se to vyplatilo. Přes den se prý stála hodinová fronta, všude spousta dětiček (nic proti dětem, ale jdu tam kvůli modelům). Tentokrát byla zavíračka už o šesté, takže jsem vyrazil na půl šestou. U vchodu spousta kočárků, trochu jsem se vylekal. Ale uvnitř už to opět docela šlo, takže bylo trochu toho nezbytného klídku na kochání se 🙂

Vzal jsem s sebou i foťák s tím, že tam udělám pár snímků. V sále však bylo poměrně šero (venku už byla tma), takže bez blesku jsem nedal ani ránu (stativ nemám, s ním by to šlo) a nechtěl jsem neustálým blýskáním obtěžovat okolí. Takže jsem udělal pár zkušebních fotek a po desetiminutovém prohraném souboji s nastavováním všemožných režimů jsem to vzdal a šel se kochat. Proto mají fotografie spíše dokumentační charakter.

Výstava určitě stojí za osobní shlédnutí, modulů je tam cca 25 metrů v TT a něco málo ostatního (H0, G, malé kolejiště TT pro děti). Dostatek informací o kolejišti se dá pročíst na http://www.kzm-praha.cz, takže se zde rozepisovat nebudu. Oficiální web výstavy je http://www.vlacky.info.

Provoz je hodně různorodý a záleží i na hodině, ve kterou přijdete. Při mojí návštěvě byl zrovna v provozu Brejlovec z leptu s novými Tillig rychlíkovými vozy Y v barvách ČD. Brejlovci bych vytkl jedinou věc, a to je ta střešní „zahrádka“ 🙂

Naprosto parádní je provedení krajiny. O to víc mě těší, že je zde lehká inspirace krajinou Posázavského pacifiku.

Patráky vlastní výroby, na jejichž zhotovení se výhledově také chystám. Škoda, že je netáhla Zamračená, to byla jediná věc, která mi chyběla ke spokojenosti.

K modelům se dá dostat až na opravdu minimální vzdálenost, takže jsem si mohl prohlédnout spoustu detailů. Nikdo vás neodhání, naopak mi ještě při mých foto pokusech pózovala lokomotiva 🙂

Krajina je velmi střídmá a nepřeplácaná. Opravdu někdy méně znamená více.

Jediný pořádný „úlet“ je Desiro – hudba budoucnosti na našich tratích. I když možná už ne tak vzdálené… Jak jsem pochytil, dětmi i členy klubu hojně přezdívané „Pendolino“ 😀

Tohle byla opravdu výborná přírodní scenérie…

Zrovna po ní jede Sergej s ucelenou soupravou vozů Falls (vozy jsou ze stavebnice od Detailu)…

Výřez části tratě s ochranou proti závějím.

Sergej s ucelenou soupravou jedoucí kolem staré vechtrovny s kapličkou v pozadí. Provoz nebyl nijak divoký, neustále však po kolejišti něco jezdilo. Kromě zmíněných ještě třeba Ragulin Roco s ucelenou soupravou Eas ze stavebnic Detail. Spousta dalších zajímavých strojů stála bohužel „odstavená v depu“ (na stole) – Hektor, Kocour, Zamračená…

Víc fotek už opravdu nestálo za to sem dávat. Příště vyrazím určitě znovu a zkusím to s focením vychytat trochu lépe. Pokud jste ještě nestihli a nemáte to daleko, určitě zaskočte. Jak říkám, určitě to stojí za to. Já jsem se opět trochu namlsal na moje plánované moduly, získal nějaké nové poznatky a inspirace a zároveň jsem opět po dlouhé době viděl výborně zpracované kolejiště. Už se nemůžu dočkat, až svoje modely projedu po něčem podobném. Toto kolejiště mi bude určitě velkou inspirací.