Dřevák Be jako obytný vůz

Jako prozatím poslední část smyšleného pracovního vlaku do něj chci zapojit něco obytného. K tomu se ideálně hodí dřevák Be (dříve Ce) ze stavebnice LPH. Stavba se téměř neliší od stavby klasického vozu pro osobní dopravu a je opět snadná, takže jí zvládne opravdu každý.

Vozy ze stavebnice jsou opět takové hybridy obou verzí a pro zvědavce doporučuji nahlédnout na stránku kolegy Lubomíra z Kubické paraboly, který se velmi pěkně věnoval nejen stavbě v dobovém stavu, ale i historii vozů. Dalším zdrojem je stránka drevaky.wz.cz.

V Lužné jsem pár podobných vozů vyfotil, budu z nich rámcově vycházet, i když celkově je to opět spíš vůz podle mé fantazie.

Případně i tento požární Rybák. Stavěný vůz je sice z větší části fikce, ale nápadů se dá v reálném provozu nalézt hodně. Potkat se dají třeba přestavěné 010 nebo 020, dále „Baiky“ osmidvéřové i čtyřdvéřové, rychlíkové vozy Y… No inspirace je spousta pokud chcete mít i pracovní vlaky 100% reálné.

Dílů je opět jen pár.

Stačí slepit boky k sobě.

V tuto chvíli máme hezký základ pro Bi, tedy s plošinou.

Pro úpravu použiju tuto mini sadu leptíků od Hekttora, která nahrazuje také uzavřené přechodové můstky.

Původní jsou trochu masivnější, ale není to tak zlé.

Ty původní je tedy potřeba odstranit

A přilepit leptaná dvířka.

Na obě strany.

Potom k čelům natupo přilepit boční dveře – je potřeba si to zkoušet nasucho, abyste něco nepřilepili jinak.

Pokud je vše přilepeno dobře, zapadne čelo do střechy a stačí ho přilepit ke zbývyjící části skříně. Zároveň jsem z balzy začal vyřezávat zrušená okna (která samozřejmě na klasickém vozu Be nejsou).

Balza bude imitovat dřevem zadělaná okna.

Podvozek jsem začal opět tím, že jsem vyřezal výztuhy pro umístění kinematik.

Přilepil jsem boky podvozků. Ložiska Peho tentkorát dávat nebudu. Vůz plánuji do provozu jen minimálně, spíše na odstavnou kolej, takže jeho provozní vytížení nebude tak intenzivní aby se domky rychle vyběhaly. Dodělat se to dá vždycky.

Poprvé pohromadě, už to opět nabírá tvar.

Namísto původních čelníků použiju ty leptané.

A do nich původní nárazníky.

Pohled z boku.

Tentokrát konečně použiju kinematiky DK-model vnější. Jsou to dvě staleté, jedny z prvních pokusů o pájení. Ze zbytků co jsem našel se mi povedlo poskládat dvě funkční, i když jejich estetická hodnota je nulová. Opět platí, že vůz bude v provozu méně namáhán, takže tyto kinematiky budou akorát a alespoň je využiju.

Kinematiky nalepené.

Komínek na střechu ze zbytku rámečku stavebnice.

Dolepená přechodová lávka.

Natřené kinematiky matnou černou.

Na jedné straně jsem zaslepil oboje dveře boční i ty čelní.

Okna jsem zaslepoval na každé straně jiná. Záměrně jsou taková nepravidelná a nemusí být rovnoměrně se skříňí, protože byla dodělávaná po vyřazení vozu z osobní dopravy 🙂

Bateriová krabice doplněná leptem.

A přilepená pod vozem.

Nalepené schůdky.

Dva kolegové, vypadají sice téměř stejně, přesto je dělí několik desetiletí od svého nasazení do provozu i od svého vyřazení z běžné služby… Můžeme být rádi, že už alespoň ty dřeváky nejezdí 🙂

V základu č. 1.

Ze strany č. 2.

Spáry jsem alespoň trochu zabrousil a přestříkl silnější vrstvou základovky aby se zalily.

A celou skříň Zelení vagónovou Agama.

Střecha střední šedou s trochou rzi mezi spáry jako základ pro patinu.

Podvozek matnou Černou, Rzí a matným lakem.

Zde byl přestřik nutný kvůli dolepovaným leptům. U dřevěných schůdků jsem s tou rzí trochu „přitlačil“.

Celý model v akrylovém lesklém laku.

Zelení jsou zatřená i čela střech.

Obtisky jsou použité z běžné sady od Detailu.

Ponechal jsem je naprosto v původní verzi. Na výztuhách skříně chytají celkem špatně, je potřeba hodně „vodičkovat“. Kliky u dveří jsem natřel barvou Hliník.

Po zalakování lesklým lakem to bude dobré.

Černě jsou natřeny přechodové lávky.

Dvojkolí stříknutá černou.

A vyčištěná kostkou na čištění kolejí.

Kolem komína zastříkáno černou lihovkou, předpokládám že pracanti si občas zatopí 🙂

Střechá nepravidelně zastříkána rzí.

Stejně tak i boky, aby se zelená utlumila a představovala starší neudržovaný nátěr.

Patina snadno, rychle, čistě a hlavně decentně, tak se mi to líbí.

Ještě jeden pohled…

Protože původní šachty ke kinematikám „zařvaly“ už kdysi dávno, vzal jsem zbytky kinematik z V100.

Z celku jsem uřízl jen samotnou šachtu a trochu jí zvětšil prostřední otvor, kterým se zasunovala do původní kinematiky.

Přilepil jsem na trny kinematik vteřiňákem, pro jistotu pořádně „prolito“ a stříknuto aktivátorem.

Ještě přijdou natřít černě. Je to sice nevzhledné, ale funkční. Na jedné straně je Peho „zacvakávací“ spřáhlo, tato část bude spojena s vozem Vtr.

Na druhé straně je klasické Tillig spřáhlo pro spojení s lokomotivou nebo ostatními vozy.

Vnitřek jsem jedním tahem natřel Krémovou. Je to hodně odfláknuté, ale uvnitř vidět nic nebude, spíše jen kdyby se dovnitř dostalo nějaké světlo, aby se odrazilo od světlé barvy a dávalo tušit, že vnitřek není v černé barvě.

Z kousku světle zeleného papíru budou příčky, aby nebylo vidět skrz všechna okna. Na levé straně bude WC.

Rámy oken natřené lehce zelenou blíže neurčitelného odstínu, jedno okno určené na WC zatřeno zevnitř krémovou a madla oken natřena také krémovou.

Okna drží v otovorech i sama o sobě, ale pro jistotu jsem na každé dal kapičku Herkulesu.

Zbývají dolepit háky do připravených otvorů v leptaném čele rámu.

A po finálním sesazení skříně a rámu se přilepí leptaná madla.

Tyto doplňky už stačí jen natřít černou a „Dřevák“ pro pátou epochu je připraven vyrazit na trať. Ve výsledku tomu těch pár leptiků přeci jen pomohlo vcelku výrazně, především ta jemná madla jsou hodně znát už na první pohled.