27
10/14

20151005_214145Konečně mi dorazila prototypová stavebnice autobusu ŠM 16,5 v TT. Na první stavbu jsem se hodně těšil, i když prototypová stavebnice se niky nestaví hladce (spíše naopak). Ale už dneska se ukáže, jestli vše pasuje jak má.

Dnes už se toho o ŠM 16,5 moc neví. Zbylo pár fotografií, nějaké prospekty, případně vzpomínky pamětníků. Ve výrobě od roku 1966 (první funkční vzorek, následovaný prototypem) do roku 1969 (14ti kusová ověřovací série). Celkem tedy bylo vyrobeno jen 16 ks tohoto dlouhána a vlastně to byl i první sériově vyráběný kloubák v ČSR. Před ním byl jen prototyp RTO-K. Nedochoval se žádný autobus ani od jednoho typu. Co je však pozitivní, že se našel dostatek nadšenců, kteří začali stavět alespoň repliky. 706 RTO-K už jezdí od minulého roku, ŠM 16,5 se staví na Slovensku (http://railweb.sk/Karosa/index.html). Díky tomu si bude možno opět připomenout dávno minulé časy, kdy se tyto, dnes již výjimečné, autobusy vyskytovaly v provozu. Poslední skutečná ŠM 16,5 dojezdila v roce 1984 v Pardubicích. Jednotlivé evoluce autobusu se samozřejmě opět lišily, podrobně je to popsáno zde: http://www.sx11.ic.cz/sm16_5.html. Provedení vpodstatě následovalo aktuálně vyráběnou sérii autobusů ŠM 11. Prototyp neměl prolisy na bocích – to je jeho nejzásadnější poznávací znamení. Navíc v průběhu provozu docházelo k různým drobným opravám a úpravám, jako například výměna křídel dveří za jiné (již bez spodního zasklení), mimo jiné se občas liší i výška červených pruhů na jednotlivých křídlech. Funkční vzorek naopak měl vlnité bočnice, ale měl nedělená čelní okna a jinak umístěné větráky na střeše.

Vozy byly v provozu v Praze, Pardubicích, Táboře, Ústí nad Labem, Brně a Nitře. Zřejmě se uvažovalo i o verzi ŠL 16,5, ke které však nedošlo, a tak se na výše zmíněné stránce nachází alespoň předpokládaná vizualizace. Říká se, že ke skutečné sériové výrobě nedošlo, protože RVHP rozhodlo jinak. Možná se to rádo používá jako „pádný důvod“ k tomu, proč tak skvělý autobus nemohl být vyráběn. Jinde se však dá zase dočíst, že hlavní motiv byl momentální nezájem pražského DP, tedy největšího odběratele a zároveň kapacitní neschopnost vysokomýtské továrny vyrábět další typ autobusu. Tak tolik na úvod, aby byly jasné souvislosti, a jdeme na model.

Původně jsem chtěl předvádět, jak jsem nešikovný a co všechno u takového prototypu stavebnice nesedí (většinou lidskou chybou). Ale pak jsem si říkal, že se tu nebudu ztrapňovat (že jsem zapomněl něco přichytit spojkou a ono se to ztratilo) a spíš se zaměřím jako vždy na to, co se naopak povedlo a co je nové, takže to bude takový oficiální „předčlánek“ před uvedením stavebnice do prodeje – druhý článek už nebude a popíšu vše podstatné zde. Už tady si určitě každý dokáže udělat představu, na co se připravit.

Není to vlastně nic nového, když to hoooodně zjednoduším, tak jsem vzal ŠM 11 a jenom jí rozdělil napůl a trochu prodloužil. Taková představa je samozřejmě správná, ale z pohledu času na předělání předlohy hodně zrychlená. Výhodou však je, že se princip stavby logicky nijak neliší od běžné krátké verze. Je to stejné jako byly sedmistovky, kdy z C734 vznikla C744 atd. Navíc i zde jsou využity ověřené postupy z kloubových sedmistovek, takže se zde nevyskytuje téměř nic nového, co by případného stavitele mělo zaskočit.

Co chci ještě zmínit, že ač se stavebnice téměř nijak neliší od krátkých předchůdkyň, tak si zde našlo na zkoušku i tak místo pár vychytávek, které by se mohly časem objevit třeba i v krátkých verzích. Prostě stavebnice se stále vyvíjí, i když vždy jen v detailech, a byla by škoda ustrnout na původních řešeních, když je možno je dnes dělat už lépe a chytřeji. Zároveň budu už vynechávat konkrétní pracovní postupy s jednotlivými díly, to si můžete prohlédnout v prvním článku o stavbě krátkých verzí.

Nejdůležitější je tedy opět samotný lept. Ten je tentokrát hodně velký, momentálně určitě největší, co v TT z mojí dílny existuje. Za to můžou především střešní panely, které musí být zvlášť.

100_1391

Díky diskuzi v článku z nedávné doby jsem při dokončování stavebnice zapracoval drobné „přípravy“ na to, aby bylo možno zobrazit bohatší výběr verzí. U velkosériově vyráběných skutečných předloh je nejlepším řešením vybrat nějaký „kompromis“ v rámci nejčastějšího provedení, aby bylo možno sestavit ve většině případů jakýsi „obecný“ model. Zde však byla situace trochu jiná kvůli tomu, že bylo vyrobeno právě jen 16 ks vozů. A teď babo raď – když každý si chce vyrobit ten konkrétní vůz. Pak je třeba začít přemýšlet, jak na to co nejefektivněji v rámci jedné stavebnice. O tomto se dále rozepíšu.

100_1393

V konstrukci není nic nového. Co je na první pohled nové jsou světla se zvýrazněnými obroučkami.

100_1395

Zmizely dodatečné leptané blatníky, protože všechny ŠM 16,5 měly menší hliníkové blatníky, které nemá cenu řešit z leptu, ani to není technicky možné.

100_1398

Zadní čelo je opět stejné.

100_1399

Zadní díl je stejný i konstrukčně.

100_1400

Zadní dveře jsou trojkřídlé se spodními okny.

100_1401

Kola jsou opět leptaná s ráfky.

100_1402

Přední díl a na něm tři střešní otvory. Samozřejmě skutečná ŠM 16,5 má buďto jeden (funkční vzorek) nebo dva (všechny ostatní). Jelikož vzorek měl ten jeden jinde, tak jsem do pláště zvýraznil všechny, aby se bylo čeho chytit při úpravě právě na funkční vzorek.

100_1403

Přední střešní panel už je opět jen se dvěma otvory.

100_1404

Leptaný měch, jako je již zvykem od kloubových sedmistovek. To pod tím (jedna kopie upadla, ale mají být dvě) je náhradní střešní panel. Idea je ta, že kdo si chce dělat funkční vzorek, ten panely nastříhá na pruhy a prohází mezi sebou. Tím lze dostat panel s otvorem do správné pozice, druhý s otvorem vyhodit a nahradit tímto náhradním plným bez otvoru.

100_1405

Toto jsou vnitřní čela článků – jsou tvořeny v celém profilu, aby se bylo čeho chytit při tvarování a aby na sebe oba články tvarově navazovaly. Uvnitř dílů jsou kola, střešní dekly, ale hlavně záslepky dveřního zasklení.

100_1407

Třetí záslepka je v jednom z oken – celkem jsou tedy záslepky tři na tři křídla dveří.

100_1408

Klouby jsou opět na výběr pevné nebo otočné dvoudílné. Nad měch pak patří opět vnější kloub.

100_1409

Z vnitřní strany známé drážky pro ohyby. Drážky se zahušťují tam, kde se úhel ohybu zostřuje a naopak. Odstraněny byly drážky mezi horními okny, které některým modelářům způsobovaly praskání příček při větším namáhání při ohýbání.

100_1410

Můžu se pustit do stavby. Začištěný přední díl.

100_1411

Drážky jsou jako obvykle, stačí stavět jako vždy. Pokud někdo ještě neví, co je myšleno „jako vždy“, doporučuji starší článek o stavbě ŠM 11.

100_1412

Zadní díl začištěný.

100_1413

A zadní díl již naohýbaný. Tentokrát jsem vyráběl z polotvrdé mosazi. Měl jsem oproti běžně používané tvrdé trochu obavy ohledně pevnosti, ale téměř jsem nepoznal negativní rozdíl.

100_1414

 V případě takto kulatých autobusů možná často spíše naopak měkčí plech pomohl.

100_1415

Toto je profil, který by asi měla bočnice mít po naohýbání.

100_1416

To samé udělám s předním dílem.

100_1417

A takto to bude vypadat vcelku.

100_1418

Musel jsem si již připravit čelní příčky. Dvě vnější a dvě vnitřní.

100_1419

Když už jsem byl v tom ohýbání, naohýbal jsem i střešní panely a také měch.

100_1420

A rovnou také čela. Nejprve začínám na té pevnější části dole a poté pokračuji na příčkách oken tak, aby to vyšlo dle spodku.

100_1421

Připájené příčky. Vnitřní příčka nedosahuje až po vršek střechy – bude upraveno.

100_1423

Ale tvar drží výborně.

100_1424

Tím mám zpevněný základní tvar bez kompromisů a můžu se věnovat plácání ozdob, jako jsou čela, která už žádnou nosnou funkci nemají.

100_1425

Člověk se v průběhu stavby musí trochu pokochat, bude to vypadat impozantně.

100_1426

Než jsem články spojil, připájel jsem také střešní panely.

100_1427

Vypadá to hnusně připájené, já nejsem moc dobrý páječ, ale tak nějak to vždycky dám dohromady 🙂

100_1428

Nyní už jsem spojil oba články pevnou spojkou.

100_1431

Tady je to ještě dobré, ale měch se mi do toho nevešel. Další z chybek.

100_1432

Každopádně stejně jako u sedmistovek lze volit mezi pevnou spojkou nebo díly pro sestavení otočného kloubu.

100_1434

A když vpájím měch a čela, začne to hned vypadat jako autobus.

100_1435

Čelní drážky bylo třeba opět trochu projet nožíkem, aby se vyklubaly kýžené drážky skryté v posledních odolávajících blankách neproleptaného plechu.

100_1438

Na střechu jsem ještě horko těžko připájel horní kloub (tužkovou pájkou se to dělá špatně) a tím je základní konstrukce vozu hotová.

100_1439

Pro budoucí verze eŠek jsem už připravil také kartonem řezaná kola, která nahrazují původně řešené skládání leptaných vrstev po jedné. Stále je však možno objednat si i odlitá kola jako náhradu.

100_1441

Zde mi zbyly nárazníky a nápravy. S nápravami je to zde trochu jinak než u sedmistovky. U sedmistovky je střední a zadní náprava víceméně shodná, tedy se jedná v obou případech o tupláky. U eŠky je však zadní náprava jednoduchá a to ještě dokonce otočná! Takže jsou zde 2 kusy předních náprav rovných, 2 kusy předních náprav zatočených a 1 hnaná náprava do středu autobusu.

100_1443

Nápravy jsou opět (pokud to bylo z prostorových důvodů možné) spojeny můstkem, takže je stačí jen ohnout a slepit.

100_1444

Sestava předního a zadního kola – tři kartonové díly a jeden leptaný.

100_1445

A střední náprava – tři kartony pro vnitřní kolo, mezikus, a poté vnější kolo.

100_1446

Protože jsem chtěl znázornit více časté provedení autobusu s vlnitým plechem, vzal jsem si dodatečnou sadu prolisů z plechu 0.2 mm. Tuto sadu bude možno přiobjednat pro ty, kteří nebudou chtít prototyp s rovnými bonicemi.

100_1449

Plech 0.2 mm zajišťuje, že nejsou prolisy snad ještě pořád tak masivní, i když se budou osazovat na samotnou bočnici „připlácnutím“. Uvidíme.

100_1451

Každý prolis jsem v kleštičkách lehce připravil do vypouklého tvaru tak, aby pokud možno kopíroval tvar bočnice.

100_1452

A vteřinovým lepidlem jsem je nalepil na své místo.

100_1453

Pozor je dávat třeba u kratších dílů – jsou tři velmi podobné, ale jeden z nich je delší. Ten patří za druhé dveře a vede až k harmonice, kde je bočnice o maličko delší.

100_1454

Myslím, že až dojde ke sjednocení barvou, tak bude efekt dobrý. Stejnou technologií jsou řešeny i prolisy pro ŠL11 a ŠM11 – lze dokoupit dodatečnou sadu prolisů a znázornit tím starší provedení autobusů.

100_1455

Určitě by bylo možno i pájet, já radši lepil. Jen to chce nepodcenit tmelení spáry mezi skutečnou bočnicí a dílem prolisu. Po nástřiku tam na mě koukala pěkná škvíra, které je třeba se zbavit.

100_1456

Co je součástí každé ŠM 16,5 je transparent nad první dveře. ŠM 16,5 je měly všechny, zatímco u ŠL 11 a ŠM 11 je součástí dodatečné sady, protože jím byly vybaveny jen starší podtypy (většinou i s prolisy).

100_1457

Transparent jsem nejprve přilepil. Ale protože jsem se bál pevnosti, následně jsem se ho rozhodl připájet.

100_1458

Co je dobré vědět, a na co si ostatně přijde každý sám, že vteřinové lepidlo nedrží na povrchu smočeném tavidlem a naopak pájení nedrží na povrchu opatlaném vteřiňákem.

100_1459

Pustím se do nárazníků – tam jsem si zapomněl udělat můstky a tak mi vylezly takto blbě vcelku, ale nevadí.

100_1460

 Nejprve jsem si odstranil nárazníky od pryžových šprčků. Nárazníky jsou u ŠM 16,5 vždy dělené hliníkové.

100_1461

Jednna rychlá informace pro odlehčení – zatímco jsem omyl model od pilin po broušení cínu, zkusil jsem vsadit záslepku okna do zadních dveří. Stačí podlepit nebo podpájet. Sedí naprosto dokonale a nebude třeba spáru snad ani tmelit.

100_1463

Už možná také tušíte, kam jsem mířil tou informací o nekompatibilitě pájení a lepení – celkem jsem se s tím natrápil. Takže jsem si cínem slušně a celkem i zbytečně oblil celé okolí. Ve stejné vlně pájení jsem ještě připájel zrcátka a také přední kšilt světel.

100_1466

Začal jsem si připravovat pryžové části nárazníků.

100_1464

A zde už osazeno na vnitřních koncích nárazníků.

100_1467

Nárazníky se zde ohýbají do kulata a kopírují tvar skříně až ke konci čela, což je ostatně také výrazný rozdíl oproti novějším nárazníkům, které jsou použity pro stavebnice Š11.

100_1468

Nárazníky mi vyšly trochu kratší, budu je muset udělat o něco delší. V reálu mají uprostřed tenkou černou linku, kterou chci řešit obtiskem.

100_1469

Dost jsem si zde zacínoval, jsem zvědavý, jak to dopadne po základovce a kolik práce ještě budu mít se začišťováním.

100_1470

Dlouho jsem hledal logiku v tom, jak vznikl zadní článek. U C744 to bylo jasné, autobusu se uřiznul zadek a místo něj se připojil kloub a za něj ten samý autobus znovu, ale jen od půlky dozadu. Motor byl tedy úplně vzadu. Takže to byly vlastně dva autobusy seříznuté do jednoho. Tady mi to ale nesedělo, pořád jsem nechápal, proč jsou třeba zadní dveře jen třídílne. Ale pak mi to došlo. Toto je totiž vlastně předek.

100_1471

Odpovídá tomu umístění nápravy, šířka předního panelu s dveřmi/oknem atd. Toto jsou tedy vlastně také 2 autobusy, ale pouze jejich přední části otočené vůči sobě opačnou stranou. Motor je v předním díle u střední nápravy, zadní článek je tedy vyloženě jen vlek.

100_1472

Na střechu jsem osadil střešní větráky.

100_1473

Tím je hlavní práce na sestavování hotová.

100_1474

Takto vypadají přední/zadní nápravy.

100_1477

A takto všechny 3.

100_1478

Po sesazení je autobus připravený na první skutečné focení a také na pokročení k povrchové úpravě.

100_1480

Zároveň mám před sebou ještě dost práce s úpravou předlohy tak, aby byla vyladěná k dokonalosti.

100_1481

 Ještě příště zapustím nápravy trochu hlouběji do podběhů.

100_1482

 Jinak to ale vypadá luxusně.

100_1483

 Je to taková královna silnic – už jen kvůli tomu, jak výjimečný autobus to byl.

100_1484

Ani testy nového typu materiálu nedopadly špatně, jsem příjemně překvapený. Čekal jsem větší „bláto“ jako bylo například u hasičské Liazky od DH-loko.

100_1485

Pro ŠM 16,5 zatím neplánuji tvorbu jiné verze harmoniky, jako tomu bylo u sedmistovek.

100_1486

Kdo tedy bude chtít, má možnost si opět harmoniku vytvořit svépomocí. Popravdě, zájemců o zatočenou harmoniku bylo i pro sedmistovky minimum.

100_1487

Určitě bych rád časem napsal něco i o úpravě na prototyp, ale z důvodu naprostého nedostatku času věnovat se všemu najednou zatím nemůžu nic slíbit.

100_1488

A také ještě zbývá připravit samozřejmě interiér a obtisky, což se bude ladit v průběhu příštích dnů a týdnů tak, aby stavebnice mohla být připravená snad v druhé půlce listopadu. Neslibuji, ale doufám 🙂

100_1489

V průběhu stavby přibyla k ŠM 16,5 i její kratší koleyně ze stejného období, takže si zapózovaly vedle sebe jako názorná ukázka, čím se liší či neliší oba typy.

100_1500-001

ŠM 11 má také prolisy a transparent nade dveřmi.

100_1502

Jsem rád, že mám konečně zase chvíli něco stavět, je to radost pohledět už v tomto stádiu.

100_1504

ŠM 16,5 je opravdu výrazně delší.

100_1506

Z boku je vidět konkrétní rozdíl uspořádání oken a dveří.

100_1507

Na druhé straně nic moc, ale zadní článek je proveden trochu jinak.

100_1509

Zde je právě vidět, jak se liší vzdálenost zadní nápravy od zadního konce vozu a také že poslední okno je jinak velké.

100_1510

Také rozdíl v typech kol je zde dobře viditelný.

100_1511

Vlevo ŠM 11 se starším provedením masky (plná světla), vpravo ŠM 16,5 s novou verzí s naznačenými rámečky.

100_1512

Přetmelil jsem zbytky drážek na čelech.

100_1530

Menší drážky jen vyliju barvou – v tomto případě krémová.

100_1531

To samé barvou vytmelím kolem harmoniky.

100_1532

Rosťopiš připravil první verzi obtisků. Nejsou na ní žádná čísla ani jiné speciální znaky.

100_1554

Tím jsou obtisky vhodné na „univerzální“ stavbu. Případné prosby na speciální verze můžete směřovat na Rosťopiše 🙂

100_1555

Jsou zde i loga ČSAD a další drobnosti, které byly už v ŠM11.

100_1556

K tomu je nový aršík na bílém obtiskovém papíře, kde je 6 různých SPZ (TA, UL, PU, BZ, NR a tu poslední teď nepřečtu 🙂

100_1580

Interiér je už taky kompletní.

100_1557

Kola už jsou součástí interéru.

100_1558

Uspořádání interiéru se víc podobá ŠL než ŠM, ve většině vozu jsou dvojsedačky.

100_1560

Přiložen u stavebnice bude jako vždy návod. Z jedné strany textový.

100_1561

Z druhé strany schéma uspořádání kol.

100_1562

Je to takové jednoduché schémátko, lepší je se podívat na fotky zde prezentované, ale jako základ to snad poslouží.

100_1563

Finální verze stavebnice už je také hotová.

100_1564

Na tip jednoho modeláře přibyly ve střeše otvory určené k propájení střešního panelu k základu.

100_1565

Jinak se od prototypu kromě opravy chyb vlastně nic zezměnilo.

100_1566

Nově vyřešené jsou nárazníky, na kterých jsou plasticky naznačené lišty.

100_1569

Svojí ŠM už jsem hodil do krémové barvy a obtisknul ukázanými obtisky.

100_1570

Stříbrně jsem natřel drobnosti jako rámečky oken, transparent (jako že je prázdný), zrcátka a nárazníky.

100_1571

Harmoniku jsem natřel odstínem Hliníku.

100_1572

Obtisk má trochu potíže zalézt do drážek prolisů, chce to hodně hypersolu a případně tomu i pomoci štětcem zatlačit do spár. Občas se stane, že se obtisk potrhá, pak musí přijít na řadu opět štětec a dotřít červenou barvou.

100_1573

Za harmonikou jsem stříbrně natřel ještě mřížky, aby byly trochu odlišené. Na starých fotkách jsou mřížky zřejmě špinavé.

100_1574

Zadní transparent je taky stříbrně. Je možné ho ještě „zasklít“ třeba clearfixem nebo barvou na sklo, aby získal transparent lesklý „skleněný“ vzhled.

100_1575

Černé lišty na náraznících jsem nakonec vyřešil štětcem.

100_1577

V obtiscích jsem tentokrát zvolil „nějaké“ SPZ, neměl jsem v plánu hned napoprvé dělat konkrétní autobus.

100_1578

Červený pruh kolem nárazníků jsem dotíral celý štětcem.

100_1579

Porovnání s rozdělanou C734.

100_1583

Složený interiér. Vzadu jsou dvě sedačky kolmo, ta přední by měla být sedačka pokladníka/průvodčího (kolem byla ještě ohrádka, kterou jsem do interiéru neřešil).

100_1584

V přední části je také jedna sedačka kolmo – ta úplně vlevo nahoře.

100_1585

Sedačky byly dokonce i nad kloubem, ale ty jsem ve stavebnici také nezobrazoval.

100_1586

Po sjednocení základovkou je to klasika, je opět jen třeba aby bylo vevnitř něco vidět, ale kdo chce, může si interiér vyšperkovat.

100_1614

A poslední činností po přestříkání lakem je zasklení.

100_1587

Co už majitelé stavebnic Š11 znají je kompletní zasklení. Boční fólie včetně horních zakřivení a dvě čelní skla.

100_1607

Barvy jsou vykontrastované, aby byly fólie pořádně vidět.

100_1608

Přední skla mají větší přesah, ten je nutno zmenšit zastřižením nůžkami. Fólie je dostatečně poddajná takže to jde dobře. Nahoře je původní tvar, dolní dva jsou už seříznuté.

100_1636

Okno je pak i více tvárné a lépe kopíruje zakřivení čela.

100_1638

Zde je vidět původní šířka skla.

100_1610

Zasklení jsou dělané nějak teplotně/vakuově a připravil je pro nás všechny jeden kolega – nadšenec, který staví také autobusy a zároveň má přístup k té správné technologii, takže oficiálně mu tímto děkuji 🙂

100_1611

Toto je tedy kompletní sada pro ŠM 16,5. Ty vyříznuté díly patří na stranu dveří a fungují jako zasklení i spodních skel.

100_1613

A už je zaskleno. Jde to snadno, rychle a jednoduše.

100_1588

Zevnitř je vidět, že barvou na sklo moc nešetřím, hlavně ať to drží.

100_1590

Občas je třeba mezi obě bočnice vzpříčit nějakou vzpěru a nechat zasklení uschnout, aby neodstávalo.

100_1591

A po zasklení už je možno secvaknout skříně s rámy a interiérem a je hotovo.

100_1616

Úplně poslední činností je osazení stěračů, které si natřu předem a pak přilepím do kapky sidoluxu.

100_1618

Nyní pár fotek hotového autobusu.

100_1620

100_1621

100_1622

Myslím, že kartonová kola vypadají dobře a vzhledově odpovídají natolik, že už se nelze „vymlouvat“ na provedení kol, že by se to někomu nelíbilo 🙂

100_1623

100_1624

100_1625

Srovnání s novější – také kulatou – Karosou B941. Čela jsou po „hranatém“ období B741 podobně kulatá, jen o 1,5 generace později. Je vidět, že za těch 30 let se nic lepšího v konstrukci kloubových autobusů vpodstatě nevymyslelo, což jde ke cti eŠeMky.

100_1628

B941 je delší, ale ŠM 16,5 vypadá určitě impozantnější.

100_1629

100_1631

100_1632

100_1633

100_1634

100_1635

Na úplný závěr pár „pořádných“ fotek do e-shopu.

20141123_210436

20141123_210351

20141123_210318

20141123_121803

20141123_121819

20141123_121832

20141123_205149

20141123_205921

20141123_205935

20141123_205200

20141123_205213

20141123_205225

20141123_205234

20141123_205245

20141123_205351

20141123_205402

20141123_205416

A srovnání s hotovou ŠM 11. Oproti fotkám spájených modelů výše se jedná o novější sérii, tedy bez prolisů a bočního transparentu.

20141123_205708

20141123_205723

20141123_205740

20141123_205754

Na základě předchozích zkušeností bude vyrobena jednorázová 20ks série stavebnic, takže s nákupem v tuto chvíli neotálejte. Do budouocna není v plánu držet stavebnice běžně skladem jako ostatní „běžné“ autobusy.

20141123_205817

Tím je projekt ŠM 16,5 úspěšně u konce. Povedlo se nakonec připravit stavebnici přesně tak, jak jsem jí chtěl mít a díky návrhům několika z vás se povedlo i do ní dosadit drobná vylepšení nebo konstrukční úpravy.

20141123_205844

Nyní si tak každý může s předstihem připomenout tento výjimečný model československého autobusu, osadit ho na svoje kolejiště a vyčkávat s ním na vypuštění skutečné repliky 1:1, na což se já osobně velmi těším.

20141123_205905

Myslím, že u nezasvěcených kolegů vzbudí jistě takováto kloubová eŠka díky své výjimečnosti zaslouženou pozornost. I pro mě to byla zajímavá cesta objevů, kdy jsem původně vůbec o kloubové verzi nevěděl a postupem času jsem si jí zamiloval 🙂

20141123_205508

Ještě druhý autobus, tentokrát s červeným pruhem přes čelo.

20151005_214048

20151005_214115

20151005_214127

20151005_214135

20151005_214145

Stavebnici ŠM 16,5 můžete zakoupit na e-shopu MojeTT.cz >>>

5 komentářů k článku “ŠM 16,5 – jak se staví prototyp”

  1. Johny :

    No prostě paráda, k tomu snad není co dodat. No, možná jen že když se funkční vzorek zkoušel v Praze, tak měl i ve předu lichoběžníkovou dvouřádkovou spz, což už je fakt minimální detail :-D.
    A ohledně transparentu nad dveřmi, tak ten neměly pouze typy s prolisy, například ŠM 11 1620 ho měla, ale neměla již prolisy.

  2. Rosťopiš :

    No, on je v tom vůbec bordel. Transparent měly všechny vozy ŠM typu 1608 a ŠL 1305. Měly ho ovšem i první várky městské série 1620. Všechny tyhle vozy měly dělené nárazníky. Pozor, pár 1608 mělo zfabriky rovné plechy, naproti tomu prvních pár 1620 je mělo vlnité. Naproti tomu žádné ŠL 11.1305 vlnité plechy neměly. Jak z mojí literatury vyplývá, jednotlivé prvky „odpadávaly“ nezávisle na sobě, rok sem, rok tam. Jediná jistota je, že vozy s nedělenými nárazníky nikdy neměly vlnité plechy ani transparenty, ale to už jsme zase o pár let jinde…

  3. Johny :

    Hehe, to jsem nečekal, že u 1620 v tom byl takový zmatek. Jsem žil v domnění, že se vyráběly všechny s rovnými plechy a s transparentem. Bohužel teď nemám u sebe žádnou literaturu, tak jsem si to ani nekontroloval…

  4. VoVo :

    Stavebnice už je skladem, jen dofotit interiér, obtisky a jak jsem pokročil se stavbou 🙂

  5. maditel :

    Ten je krááááásný 🙂

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..