Taková typická Zetka: Gbgkks od ES Pečky

Druhou zásadní novinkou poslední doby od ES Pečky je stavebnice vozu Gbgkks. Tento typ chrlila vagonka v České Lípě po tisících, takže je to u nás dodnes jeden z nejběžněji vídaných vozů. Před nedávnem tu byl článek o poštovní variantě, dnes se podíváme na tu ryze českou a ryze nákladní, ještě nepostradatelnější. Pohodlně se tedy usaďte, jsou to poslední chvíle vašeho odpočinku, než pro tuhle stavebnici poběžíte do nejbližšího obchodu.

Takže co jsem to spáchal tentokrát: Do spárů se mi dostala stavebnice vagonku Gbgkks (dříve Zts). Výrobcem je ES Pečky a stavebnice je zpracovaná ve stejné lajně jako její kolegyně Gbs a Wa. Protože byly modely tohohle typu vyvíjeny společně (jak fikané, aspoň nemůže nastat situace „a jejej, on nám ten novej díl nepasuje na ty už hotový“), model je svojí konstrukcí a stavbou hodně blízký právě spěšinovému Gbs. Zase ale platí, že v krabičce najdete díly určené pro tenhle konkrétní typ vozu a žádné jiné. Některé jsou samozřejmě převzaté z Gbs, jedná se ale vlastně jen o pojezd, přepážky a jedno čelo. Nové jsou bočnice, střecha s násypkami, druhé čelo, sada obtisků (opět dva plnohodnotné sety pro ČD a ČSD) a leptaný plech. V tomhle článku se nebudu zabývat všemi podrobnostmi a záludnostmi stavby. V zásadě totiž platí to samé, co už bylo napsáno u stavby vozu Gbqs. O odlišnosti vás ale neošidím a aby to nebyla jenom obyčejná stavba z krabičky, vytáhnul jsem jeden se zaprášených nápadů. Jak jsem už říkal, reálná předloha modelu je dnes takřka synonymem slova vagón. Protože určitě nezůstanu u jednoho kousku, rozhodl jsem se i trošku experimentovat. Těchhle vagonů je v provozu hromada, často jsou někde odstavené a tak se nedá zabránit tomu, že někdo vůz vylepší svým osobitým podpisem. Ano, řeč je o graffiti, které sice nesklízí zrovna nadšené ovace, k dnešní železnici ale patří.

Tentokrát to vezmu rychle bez zbytečných pohádek 🙂  Na stole leží krabice s díly. U minulého článku byla námitka v komentářích na zabalení součástek. Musím říct, že ikdyž jsou odlitky hodně jemné a všechno je nasypané v jednom pytlíku, nic není olámané a když se s krabičkou zatřese, určitě to v ní vysloveně nechrastí.

Součástí stavebnice je i návod, který na fotkách nemám. Určitě si ale sežeňte pár fotek skutečných vozů a navštivte i web výrobce, kde je stavba modelu rozfocená. Na obrázku je vidět obsah balení, díly už jsou začištěné. Jedinou chybějící součástkou jsou opět dvojkolí. Přibalené jsou ale i kinematiky a spřáhla (u téhle stavebnice ještě očková, ale průběžně je nahrazují nová od Tilliga). Po letmém prozkoumání jsem zjistil, že mám nabalený jeden brzdový špalek špatně (liší se totiž levý a pravý a já měl právě o jeden víc, zato o druhý méně 🙂  ). Stačilo ale napsat jeden mail a za dva dny už na mě v poštovní schránce čekal špalek správný. Takže ke kladům stavebnice je potřeba ještě přičíst ochotu výrobce a hladkou komunikaci.

Na daší fotce jsou věci, které jsem doplnil ze svých zásob. Spřáhla osadím nová od Tilliga, kovová dvojkolí mají průměr 7,7 mm, vhod přijdou i nárazníky od SDV a nakonec jsem si na bílý a čirý obtiskový papír vytisknul pár graffiti a taky nějaké tagy. Jak to všechno zpracuju, uvidíte dále.

Celá montáž je hodně podobná modelu Gbs. Takže tenhle model se stavěl mnohem rychleji než ten první, už zkrátka víte co a jak. Proto fotek ze stavby samotné moc není. Odlitky jsou kvalitní, nikde nejsou bublinky nebo vytrhané kusy forem, jak se vidí na odlitcích z burzy. Tohle je prostě „jiný kafe“. Střecha byla zase o chloupek kratší, takže jsem na jedno její čelo nalepil kousek tenké plastové destičky a ořezal jí na potřebný profil. Nic složitého. Okap nad vraty potkala stejná úprava jako u Gbqs.

Tady už je celek osázen lepty. Usazoval jsem je do 0,5 mm dírek. Otvory jsou naznačené, takže není potřeba nic vyměřovat. Co se týče leptu: z plíšku se díly vystřihují trochu obtížněji, než obvykle, protože je kolem nich méně místa, ale zase taková překážka to není. Pokud už jste Gbgkks stavěli a nějak vám nevycházely počty madel na čela skříně, odhalili jste jedinou chybu leptu. Na jedno čelo totiž patří dvě dlouhá madla (v leptu je jedno) a na druhé čelo patří jedno krátké madlo (v plechu jsou samozřejmě dvě 🙂 ). Takže jedno čelo jsem vybavil jak to má být a na to druhé se žebříkem jsem madla naohýbal z tenké struny (to jediné dlouhé madlo mi totiž mezitím někam vystřelilo…). Během usazování nárazníků jsem se ještě rozhodl z plastu udělat novou stupačku pro výstup na střechu. Střešní lávka má sice z obou stran vyleptané prohlubně, nejsou ale kvůli rozměrům proleptané skrz, jako třeba u modelů od Detailu. Otázka je, jestli to lze vnímat jako chybu, protože je to místo, kde se střetává přepočet skutečných rozměrů a technologické možnosti výroby. Zkrátka buď budeme mít správný počet prohlubní, nebo dírky skrz. Na vzhledu modelu absence dírek nijak neubírá. Na tomhle čele jsem ještě z kousku plastu nalepil vedle žebříku pokračování hřídele ovládání střešních násypek.

Na druhém čele není co řešit. Snačí navrtat dírky a osadit lepty.

A už je tu kompletní vagonek. Přepážky v karoserii se mi tentokrát povedlo hned napoprvé zkrátit tak, jak se má 🙂

Protože jsem nechtěl hned na velkou plechovou lávku dávat barvu, nastříkal jsem karoserii bílou základovkou ve spreji a podvozek prozměnu černou. Nikde nic nebylo potřeba tmelit nebo brousit, takže vzápětí šla červenohnědá lihová Agama a na podvozek černá. Závaží jsem tentokrát nelepil pod střechu, ale napřed na plastovou destičku a pak na rám. To zamezí možnosti prohnutí rámu pod trvalou zátěží.

Další kapitolou jsou obtisky. Zvolil jsem ČD variantu, do prostředního pole vrat jsem ale umístil popisek ze sady pro ČSD a nepoužil jsem černou plochu pro okolí schránky na dokumenty. K obtiskům nemám výhrady, jedním slovem paráda.

Mezitím taky doplňky vagonu dostaly barevný nátěr.

Z fotek je jasné, že stavebnice je zpracovaná na špičkové úrovni. Model je k nerozeznání od továrních výrobků, pokud mu věnujete trochu té péče. Na čelo se žebříkem jsem ještě dal obtisk varující před nebezpečím zasažení proudem z vlastních zásob.

Po dotírací a obtiskovací procedůře přišel na řadu Sidolux v poctivé vrstvě. To je zase krok, kterým končí všichni, kteří staví vagonek právě vyvezený z továrny.

Já ale pokračoval dalším nánosem obtisků. Těch nánosů bude ještě víc 🙂  Zkoušel jsem různé varianty nanesení. Samotné motivy jsou postahované z internetu a upravené v Corelu. Tagy jsem vytiskl na průhledný obtiskový papír, barevné graffiti jsem dal kvůli tmavému podkladu vozu na bílý obtiskáč. Chtěl jsem naznačit různě staré čmáranice a vagon, který už něco pamatuje, takže jsem pár motivů nanesl už před patinováním. Nápis PURPL má dost křivé okraje, ktreré se mi nechtělo obstřihávat, tak jsem jeho okolí obmaloval červenohnědou barvou, zalakoval a pak teprve vystřihl a nanesl. Povrch modelu je hodně členitý, ale i tak jsem obtisk přitlačil všude, kde bylo potřeba bez pomocných vodiček. Tam, kde popraskal jsem nedostatky zatřel barvou.

Následovala další vydatná vrstva Sidoluxu a poté olejovkový wash. Po zaschnutí olejovek další lak, další obtisky, pak zbyek obtisků (některé šly přes sebe), zase nějaký ten lak, pigmenty, přestřik rzí a závěrečný matný lak. Pak už nezbývá než usadit kinematiky (na rámu jsem odstranil dva malé přední výstupky na každem konci, kinematika pak krásně zapadla a vzdálenost nárazníků je ideální) a je hotovo.

Pro srovnání obrázky s kolegou Gbqs. Opravdu povedené stavebnice…

Tahle fotka ukzuje doplněný bok dalšími graffiti. Nápis SWED  jsem ještě na papíře natřel po obvodu stříbrnou a stejnou barvou po nanesení zamaskoval okraj. Vypadá to vcelku věrohodně. Měl by to být nejnovější motiv, takže jsem tohle místo ani nestříkal matným lakem. Některé tagy jsem dal i přes jiné obtisky, aby se to pěkne vrstvilo. prostě kdo dřív přijde, ten to má pak přečmáraný 🙂

Na druhou stranu přišlo rohové graffiti a malá malůvka vedle vrat. oba obrázky jsou přesně obstřihované, jejich tvar zase až taková divočina nebyl.

Na čela jsem taky umístil nějké ty tagy…

Pořád tomu něco chybělo, pěknou chvíli trvalo, než jsem si vzpoměl, že jsem zapoměl zesvětlit hrany… Takže jsem to napravil patinátorem Bílá a Prach a hned to bylo o něčem jiném. Naštěstí do matného laku docela dobře chytly, takže je nebylo třeba nějak dál fixovat.

A to je asi všechno. Nakonec výsledek dopadl tak nějak podle očekávání, akorát jsem celou dobu čekal, že hezčí bude jedna strana a ve finále je efektnější ta druhá, ale co se dá dělat, taky mohly být obě strany ……. no, … škaredý jak noc 🙂

Plánuju udělat ještě dva tyhle vagonky, jeden v podobném stavu, ale neposprejovaný a druhý jako leštěnku s logy ČDC. Tak se dá ze tří vozů udělat kratší manipuláček, který bude vypadat typicky česky a zároveň pestře. Radši zopakuju to samé, co jsem psal i v článku o Gbqs, tahle stavebnice není vhodá pro úplné začátečníky. Ty ostatní ale odmění super vzhledem a dostatečným prostorem k vyblbnutí.

Na závěr už není moc co dodat. Stavebnice se musí pochválit a neuvěřitelně mě bavila. Díky zvolené technologii je i krabicoidní model pěkně plastický a drží krok s továrními výrobky na současné úrovni. Takže nashle příště a už se těším na komentáře typu „model pěknej, ale těma malůvkama jsi to zazdil“. Já to totiž zazdít chtěl 🙂