MojeTT

Pokud budete cokoliv potřebovat a návštěvní kniha vám bude malá, sehnat mě můžete na mailu mojett (zavináč) seznam.cz.

A teď už jen něco z historie…

Asi podobně jako většina modelářů jsem si v dětství jezdil s vláčky, které jsem zdědil po starším sourozenci a po tátovi. Tehdy to byla H0, koleje ještě s papírovým podložím, všechno Piko atd. Pár vagónků jsem dostal k vánocům, pár jen tak, něco jsme koupili na burze (tehdy ještě na Masaryčce v depu). Největší úspěch byl, když jsem si vydobyl za tehdy strašlivých 1500 Kč Piko ES499.0. Dalším úspěchem bylo plastové TGV Jouef… všechno jsem samozřejmě během těch let na koberci rozšlapal, olámal atd… pak letělo všechno do krabice a 10 let tam zůstalo.

Jednou jsem to úplnou náhodu našel a rozhodl se to udat, třeba to ještě někomu udělá radost. Jen to zabíralo místo, moc to ani nejezdilo… No nějaké korunky to přeci jen hodilo a jelikož se mi hned tak trochu stýskalo, hledal jsem, co si koupit pro radost. Kvůli prostoru jsem zabrousil do TT, kde mě zaujal start set s Rosničkou. A tak jsem jí objednal, vyzvedl, rozbalil, a pustil. No a od té doby jsem tu

Najednou to chtělo výhybku, další lokomotivu, vagónek… Určitě to všichni znají. Pak jsem náhodou narazil na stavenbice Rajek a služebáku. V dětství jsem nějakou dobu chodil do kroužku plastikových modelářů, kde jsem s menší či větší úspěšností lepil jednou týdně letadla. Bude náhodou, že můj bývalý vedoucí v kroužku je dnes „velké zvíře“ v KŽC… Ale po čase je už nebylo kde vystavovat, jen se na to prášilo, nic pro mě. To celé jsem prokládal vystřihovánkami z ABC. A tak jsem koupil lepidlo, dvě barvy, štětec, a šel lepit vagóny. Od té doby už to postupovalo mílovými kroky, až jsem se dostal k tomu, že mě baví, když si můžu postavit vozidla sám. Přeci jen, když přijdu večer domů, je to určitá forma relaxu a to, že to na těch kolejích jezdí, je jakási forma odměny za strávený čas u stavby (narozdíl od letadla, které jen tupě sedí ve vitríně).

Po ročním nakupování všeho možného a tvorbě vlastní představy o tom, na co bych se chtěl zaměřit, jsem se rozhodl soustředit především na pátou epochu od roku cca 1990 až do současnosti. Důvodem je hlavně to, že moje vzpomínky moc hlouběji do historie nesahají. Parní provoz byl jistě krásný, ale já mám už od dětství vztah např. k oblasti Posázavského pacifiku s jeho Zamračenými, dvoupatráky, Bixy, Hydrami atd… Podkladů k této epoše se dá sehnat spousta, o to to bude jednodušší

Nechci se rovnat profíkům ani modelářům, kteří se věnují železnici už x desítek let. Nepotřebuju mít všechno do posledního detailu. Nejsem počítač nýtů, stejně jako těmto počítačům nedoporučuji tyto stránky prohlížet. Tyto stránky jsou pro amatéry stejně jako já, kteří to dělají pro zábavu v té troše volného času, která je v dnešní době k dispozici. Budu rád, když postupem času bude vidět zlepšení v tom, co dělám, ale to nepřijde při prvním modelu. Hlavní pro mě je, abych já z toho měl radost stejně jako kdysi, když mi bylo sotva 10 let

Pokud se někomu moje práce nelíbí, nenutím ho sem chodit. Nechápu, proč někteří “životem protřelí” považují železční modelářství za koníček pro lidi 50+, ideálně pouze s praxí u dráhy, a na mladé se dívají skrz prsty, občas ještě hůře. Naopak by měli pomoci radou a podporou, aby v budoucnu měli důstojné nástupce. Přiznávám, že za tu krátkou dobu, co se v téhle oblasti pohybuju, už jsem byl několikrát natolik znechucený chováním některých lidí, že jsem měl sto chutí nechat diskuze diskuzemi, stránky stránkami a nezapojovat se. Ale kdyby to udělali všichni, neměl by nikdo nic…