23
01/10

Není to novinka a k sehnání už je dneska jen bazarový. Přinesl jsem si ho z burzy od kolegy. Ti, kteří už před uvedením na trh čekali jinak barevný rychlíkový vůz Y se dočkali. Sluší se dnes takové vozy ještě vůbec vyrábět?

Odpověď bude jednoduchá – nesluší. Ale neodolal jsem – byl jsem líný vyrábět si 053 doma a dostal bych se k tomu tak za tisíc let, tak jsem si něco málo připlatil a mám to hned a bez práce. Je jasné, že budou dvě skupiny lidí. První skupině takový vůz nevadí, nebo ani nepoznají rozdíly. Ti si ho užijí dosytosti. A nutno říct, že pro tuto skupinu je to vůz povedený. Druhá skupina bude nadávat, že by si ho nikdy nekoupili. Já jsem někde uprostřed. Jistě že mi staré rychlíkové vozy vadí, ale vzal jsem je na milost. Když to totiž přestanete zkoumat a položíte na koleje, je vám to téměř jedno (mně tedy ano). A já tu prostě nejsem od počítání nýtů.

První věc, co jsem udělal, že jsem dosadil kinematiku a vytvořil pevné čelníky. Hned je to na kolejích o něčem jiném a zvedá to provozní hodnotu modelu o polovinu.

Pomineme-li fakt, že je to jen přestříkaná Ypsilonka, prvním nedostatkem je moc úzký krémový pruh, který nemá ani 4 mm, přitom by měl mít milimetrů 5.

Jako velkou nevýhodu považuji naprosto nevhodné zvolení předlohy.

Nejelegatnějším řešením by bylo zvolit některý z původních vozů Bam – tedy devítiokenné kupé. Takové vozy ještě dnes jezdí, naposledy jsem je registroval jako Bnp. Zvolit jedenáctiokennou velkoprostorovou verzi Btn, na to by mohla v Tilligu sedět cvičená opice generující náhodná barevná schémata.

Ale zvolit ještě k tomu úpravu vozu Btn na vůz Btn755, to mohl udělat jen opravdový profík. Výsledkem této množstevně omezené úpravy skutečného vozu bylo nahrazení umývárny služebním oddílem.

A tak když budete mít pět vozů Btn od Tilliga, budete mít všechny se služebním oddílem. Šlo to vymyslet hůř?

Krémový pruh vznikl zřejmě tamponprintem – poznat je to na madlech u dveří.

Pohled na služební oddíl z druhé strany vozu. Goerlitz V samozřejmě tyto vozy nikdy neměly, ale to bychom se vrátili zpět k problému „přestříkaná Ypsilonka“. Potěšilo mě alespoň zvýraznění těsnění dveří.

Potisk je velmi povedený a perfektně čitelný.

Údaje věřím, že budou skutečné.

Jinak je vše standardní kvalitka dlouhověkých rychlíkáčů, tady se převapení (příjemného ani nepříjemného) nedočkáte.

Barevně je vůz subjektivně (nemám s čím porovnat) povedený včetně šedhonědé střechy.

Téměř nepostřehnutelné potisky na čelech jsou přítomny, a světla jsou kde?

Dobrý dojem dělá alespoň barva střechy protažená i na čelo.

Objektivně Tillig svojí práci absolutně nezvládá – od této parodie na náš osobitý vůz přes všechny nedostatky vozu až po prastarou konstrukci a provedení vozu samotného. Pro to prostě není omluva.

Na druhou stranu – při pohledu od metru dál je to pro nezasvěcené opět typický vůz našich tratí a toto barevné provedení tu prostě na trhu chybělo. Když už to někdo vyrobil (a on se na to ten odbyt najde) tak tím zase zaplácl (alespoň provizorně) díru na trhu.

Mám dva kousky a jsem za ně rád – je to totiž další univerzální vůz pro vše od 842, 843 přes 853, 854 až po 742 či 749.

Na lokální tratě se hodí určitě víc než dva rychlíkové vozy B – a dva za sebou vypadají na kolejích opravdu povedeně. Samotné zpracování vozu je prostě odsouzeníhodné, to je snad bez debat, ale pro ty, kteří tomu nehodlají počítat kliky na oknech, je to určitě vhodné osvěžení provozu – a stejně tak to budu brát i já.

54 komentářů k článku “ČD Btn (053) od Tilliga – tudy ne?!”

  1. MIKO :

    Měl jsem ho v ruce – kamarád si ho koupil – a musim říct, že nijak neuráží a na kolejišti vypadá slušně. Na druhou stranu, těch sedm set bych za něj nedal, to si vážně radši na burze koupim otřískanou Ylonku, stříknu si jí a dodám soustružený dvojkolí a budu to mít o půlku, možná ještě o víc levnější…

    P.S.: Koupili jsme k tomu ještě Wlab od ruského TT-modelu, a musím říct, že jak vzhledově, tak funkčně to v tomto případě soudruzi z NDR projeli na celé čáře… Rusák má správný počet oken, náherný potisk a jízda a spřahování je taky o něčem úplně jiném… A ty dvě stovky navíc, když už do toho teda jdu, myslím si stojí za uvážení…

  2. TTMili :

    Svatá slova že to Tillig nezvládá. No jsem zvědavý na Kuehna jak se vytáhne ale jestli nám chystá něco jako jsou patráky myslím že se máme na co těšit.
    Každopádně vozy od TT-modelu jsou trochu jinde, částečně i cenově ale hlavně věkově. Pokud se nepletu tak TT-model se objevil koncem 90-tých let a těch cca 30 let je na konstrukci znát. Co se pak týče „ypsylonky“ jako takové tak těch devět oken pochopím, předloha pro vůz byla první série vozů ABa z roku 1964 (asi) a všechny ABa a Aa mají 9 oken. To tomu nasadil korunu až pan Tillig když na to začal malovat dvoječky……to soudruzi u BTTB nikdy neudělaly (až na ten stříbrný). Ale co nepochopím je proč jsou širší, to se někdo sekl? To že jsou kratší se dá chápat jako šetření místem, i když po centimetru na voze se toho moc neušetří.

  3. MIKO :

    Ale jo, ušetří, mně se vejdou do nádraží tři místo dvou;) Nicméně tím to nechci vůbec omlouvat, centimetr v TTčku je totiž docela dost podstatnej kus v reálu… Co se šířky týče… Bůhví jakej politicko-idiotskej důvod pro to byl, ale možná se vážně jenom sekli, i když tomu moc nevěřím… Jinak na Kuehna jsem taktéž zvědavej, pokud budou jako patrák, budu se k nim chodit modlit =oD A když už jsme u toho – doma mám spoustu vozidel, ale od Tilliga pouze Rosničku (a to jen proto, že se mi líbila zelená) a jinak od nich neberu. Předražené hračky ať si kupujou Němci, a když si to tak vezmu, kdokoli přišel s něčím, co měl Tillig, vždycky to bylo na stejné cenové úrovni a v podstatně lepší kvalitě. Chtít totiž čásku šestnácti set za zmrda (http://www.hobby-shop.cz/tillig/02490.jpg), když tu lokomotivu vyrábí PIKO v plné verzi s nádhernými detaily a ještě o dvě stovky levnější, je zvrácenost…

  4. TTMili :

    Já mám od Tilliga jenom taky rosnici, a potom nákladní vozy. Jinak ještě koleje pochopitelně a přestavníky, ale zbytek je různý, nějaký to BTTB, ROCO, Kuehn, LOCO apod. Co plánuju tak jsou nějaký V100 kvůli pojezdům (zatim na to padli jen náhradní díly) a možná ten jejich Hektor, ale to si nechám projít ještě hlavou. Jinak tady je nejlépe vidět že když dva dělají totéž není to totéž (Sergej, vozy Siberlinge, a krásné příklady jsou parní lokomotivy s kotly z jednoho dílu). Prostě Tillig toho má moc, a kvůli tomu to flinká, takle to vidím já, až ho někdo klepne přes prsty tak si dám říct a koupím si model, ne jen pojezd.

  5. Ondra :

    No tak já jsem zrovna před chvílí dokončil předělávku Y na tenhle vůz a zrovna se dozvím, že se začal vyrábět 🙂
    Není sice dokonalej, ani ten od Tilliga ani ten předělanej ode mě, ale souhlasím s tím, že mi ve vozovým parku dost chyběl a pro obyčejný pokochání mi stačí.

  6. vojtěch suchan :

    Já bych vybarvil ty světla (je tam prohlubeň) nějakou červenou ale jak chceš 🙂 .

  7. vojtěch suchan :

    jo a neni to zmrd ale ŇO ŇO minilokomotiva asi před rokem jsem si ji kvuli vzhledu koupit 🙂 😉

  8. Pája :

    Vojtěchu,koukal jsi,prosím i dovnitř jak je provedená?Jde mi o převody,motor,počet poháněných náprav a mohl bys změřit rozvor náprav?Po případně nějaké foto by pomohlo.Díky předem

  9. HanzTT :

    Když je to od tiliga ta by to mělo mít pojezd podobnej T334 od tiliga ne ? 😉

  10. MIKO :

    Nemá;) To už jsme měřili, rosňa má myslím střední nápravu blíž k té zadní, tahlecta zrůdnost je má symetricky…

  11. airwar :

    Co se týče těch deformovaných rozměrů „Y“ vozů, tak tam bych důvod pochopil. Tedy proč je o 1 cm kratší až tak ne, ale proč je o 2mm širší se dá pochopit – je to z důvodů vyrazně ostřejších zatáček které jsou na modelovém kolejišti než v reálném provozu. V ostřejších zatáčkách se výrazněji natáčejí nápravy a docházelo by ke kolizi se skříní , z toho důvodu chápu že si pomohli 2mm šířky.

    Ale jinak máte naprostou pravdu, vyrábět cca. 40-50 let takhle zmršenej vagón a to ješětě v úpravách naprosto se nepodobající skutečnosti je zvrhlost. Ale za všechno můžeme my – zákazníci…

  12. VoVo :

    Ten 1 cm na délku chápu, i dneska se v H0 dělají zkrácené rychlíkové vozy 1:100 prostě proto, aby se toho na koleje vešlo víc. Jinak těch 9 a 10 oken – evidentně někdo stopnul výrobní program v polovině – když se podíváte na jídelní vozy, ty mají jakoby 10 oken (mají okna blíž sobě) – když byste vzali dva vozy, řízli je vejpůl a dvě totožné poloviny slepili k sobě, máte 10ti okenný rychlíkáč.

  13. Vojta Hrubý :

    Soudě podle fotek není v pořádku ani tvar střechy. Ta by měla být výrazně „placatější“. Rozdíl by výrazněji vynikl, kdyby se vůz připojil za 854. Jsem nakonec rád, že jsem si ho tehdy nekoupil…

  14. VoVo :

    Samozřejmě střecha je tvaru klasických „Y“, což je špatně, už jsem to někde uváděl tak jsem se tu o tom nezmínil. Na druhou stranu musím říct, že mám Hydru od Číže a ta má střechu dost pravidelně zaoblenou (není tam znatelná ta „placka“), čili to není žádný všimnutelný rozdíl pro neznalé, když za to tuhle 053 zapojíte. A teď na burze jsem se schválně stavoval u Molaty – 954 byla taky spíš zaoblená, jedna hrana „zlomu do placky“ byla znatelná, druhá ne – čili střecha dost nepravidelná, jak to zrovna vyšlo při broušení. Podobně na přípojných vozech (BRam apod). Takže ať chceme nebo nechceme, musíme vždycky přijmout nějaký kompromis. Pokud někdo nebude kombinovat tovární a odlitkové 053 do jedné soupravy, nelámal bych si s tím v téhle prekérní situaci moc hlavu.

  15. vojtěch suchan :

    do pojezdu jsem nekoukal ale možná si ji koupim a pak se podívám 😉

  16. Viq :

    TO: MIKO, TTMili, airwar, VoVo
    pánové, snad se na mne nebudete zlobit, pokusím se Vám rozšířit obzory.
    Opravdu jste se nikdy nesetkali s žádným starým katalogem, normou NEM a pod?
    Chyba, na webu je v podstatě vše, jen nebýt pohodlný a najít si to. Historie je
    zajímavá a poučná. Železniční modelářství se odděluje od hračky jen zvolna a prakticky vlastně až v průběhu 60.(a násled.) let 20. století.
    Pan Werner Zeuke uvedl na trh první modely rychlíkových vozů „Y“ na podzim roku 1968
    (osobní, jídelní a poštovní). Proto na ně n e m ů ž e t e klást dnešní nároky a požadavky
    na věrnost, resp.přesnost. Za oněch 41 let šly nároky opravdu podstatně nahoru.
    Tyto „východní“ modely (Firma Zeuke byla v NDR s o u k r o m ý m podnikem, později se státním podílem -komanditní společnost) můžete regulerně srovnávat jen s dalšími modely té doby, a z tohoto srovnání vůbec nevycházejí špatně, zvláště ve srovnání s modely tehdejší „západoněmecké“ firmy RoKaL. Co řeknete na model vozu typu „X“s délkou 26,4 m, který v TT měří pouze 173 mm a ani nemá vnitřní zařízení? Přepočítejte si modelovou délku a potom hodnoťte.
    V roce 1972 se ke korytu v NDR dostal soudruh Erich Honecker a všechny do té doby soukromé modelářské firmy byly znárodněny (samozřejmě bez náhrady, jak je u soudruhů
    koneckonců „dobrým“ zvykem) a všechny rozvojové programy a plány byly zastaveny.
    Proto chybí další typy vozů Y, jen na podzim 1974 vznikl v BTTB model lůžkového vozu WLAB.
    Samozřejmě, dnes by se takovéto modely již neměly vyrábět ani kupovat, ale to je snad problém v první řadě pana Hanse Tilliga.
    Zdravím

  17. VoVo :

    http://www.tillig.com/deutsch/downloads/2010-NH-TT.pdf Tohle stojí za shlédnutí – nová Y od Tilliga!

    Viq: Určitě zajímavé počtení, díky za něj!

  18. TTMili :

    Viq: No to že se ty vozy dělají beze změny už někdy od roku 68 jsem věděl, dokonce jsem to buď já, nebo někdo jiný zmínili že jsou ty vozy staršího data výroby. Jak jsem psal tak ta zkrácená délka by se dala překousnout, narozdíl od zmiňovaného Rokalu to totiž není tak viditelné, avšak tu šířku skutečně nepochopím. Ani nevím zda v té době vůbec nějaké normy existovali (pokud vím tak NEM se začali dávat dokupy až koncem 80-tých let). Jak jsem psal devět oken je také odůvodněno a skutečně to „zprznil“ až pan Tillig když začal dělat vozy do 30 let starých forem a psát na to co chtěl. Neberte to jako útok nebo podobně, jen pouhé vysvětlení toho co jsme asi všichni mysleli a to že chyba je až v devadesátých letech.

  19. Eda1975 :

    Jojo, nová Ypsilonka od Tilliga vypadá pěkně, ale cenově vychází kolem litru 🙂 Už se těším na Kuehna s deseti okny a krátkým spřáhlem.

  20. MIKO :

    TTMili : Líp bych to nenapsal;)

  21. Viq :

    To TTmili, VoVo:
    První návrhy norem NEM spatřily světlo světa v roce 1957 a hned 1958 byly schváleny a od té doby existují (s jistými změnami) dodnes.
    Co se týče zkrácení vozu kvůli průjezdu ostrým obloukem (průjezdný profil v oblouku), to řeší NEM tuším 112 a třeba z r.1975 v českém znění, kdo chce, ať se podívá třeba na parostroj.net/modely, tam je ke stažení. Kvůli tomu zvětšovat modelovou šířku vozu není
    v principu vůbec nutné, přikláněl bych se spíše k názoru, že jde tady o šlendrián. Tehdy byly nároky na modelovou věrnost opravdu o poznání menší. Mimochodem, všimli jste si
    skutečného šlendriánu ve ztvárnění oken vozů Y? Totiž místo toho, aby jejich standardizovaná délka 1200mm po přepočtu do měřítka byla také proporcionálně zkrácena, podle délky vozu, jsou naopak asi o 0,5mm delší? Výšku oken jsem zatím nekontroloval, možná,že zde najdu další nedostatky : ))
    S paskvily místo modelů BTTB začalo v rozsáhlejším měřítku po zániku RoKaLu nejdříve u správy DB ve druhé polovině sedmdesátých let (vozy Y jako modely vozů X), když již vážně začíná téci soudruhům do bot a oni potřebují za každou cenu schrastit alespoň nějaké devizy :))
    Ale paskvil typu expresní vůz DR oranžovo/krémový s 9 okny ve druhé třídě (tuším kat.č.3615) vznikl zcela jistě ještě před zhroucením socialismu 1989 (úpadek se prohlubuje už v polovině 80.let). Tillig v tomto případě až dosud v tom zdárně pokračoval
    Děkuji za čas strávený čtením těchto řádek :))

  22. Viq :

    Venku se rozsvítilo sluníčko a mě se rozsvítilo také (v hlavě), po chvíli přemýšlení :))
    Zvětšená šířka vozu Y je jednoznačně jen a jen šlendrián, naprosto jistě.
    Stačí vzít do hrsti obyčejný selský rozum (event. také zmíněnou NEM). Větší šířka vozu jde proti smyslu zkrácení vozu pro průjezd obloukem, totiž rozšiřuje potřebnou šířku cesty. Přesto přes všechny výše zmíněné nedostatky (plus něco navíc :)) ) jsem toho
    názoru, že Zeukeho Y jsou na vyšší úrovni než ty od PIKA, zkrácené 1:100 (z roku cca1966). Mějte se pěkně.

  23. TTMili :

    Díky za doplnění znalostí (ohledně NEM), a co se týče těch Y tak to je naprostá pravda, sám neznát historii a postavit je vedle sebe s tím PIKO modelem tak řeknu že jestli ty PIKA jsou ze 66. tak ty od BTTB tak z roku 80 minimálně. Obecně když se podíváte na modely v TT a HO (PIKO, Maerklin, Fleishmann) tak podle mě jednoznačně vítězí TT. Příkladem může být zmíněný Y, nohabka, ragulin, a dokonce i většina parních lokomotiv (včetně BR23 který je z roku 1961!!!! Například Maerklin podle dobových fotek (obrázků) v katalogu takové úrovně dosáhl až koncem osmdesátých let.
    Ty okna……no ty jsou celkově mimo mísu, jsou větší než originál, ovšem vnější rozměr, vnitřní by měl být vpořádku. Ono se stačí podívat jak silný ten rám je, bohatě by stačil i pro HO.

  24. TTMili :

    Jen ještě doplním k té kvalitě. Dodnes padám na zadek před těmi kteří vytvořily nákladní dvouosé vozy v 60-tých letech. Něco takového jsem neviděl nikde nikdy předtím a ani potom. Kdo neví o čem je řeč tak mám na mysli podvozek který je skutečně vytovřen jakoby z profilů, na něm jsou rozsochy, extra doplňované brzdové špalky a válce s vedením a na to daná podlaha. Vypadá to úžasně a reálně, kdo ví proč s tím někdy v polovině 70-tých let sekli.

  25. Viq :

    Tady jdou proti sobě požadavky na maximální modelovou věrnost a rozměrovou přesnost a otázka skutečné technické proveditelnosti, resp. trvanlivosti. Je to problém použitých typů plastů, staré plasty jsou křehké, snadno se lámou, např. brzdové špalky. To byl a je problém těchto modelů. Naprosto totéž je problém např. i u vozů „ModWagen“ od JaTT-u,
    nyní vyrábí Tillig. (Mám na mysli takzvané „Modernizované vozy“ DR).

  26. Eda1975 :

    Kuehn-Modell uveřejnil info, že vozy typu Y se budou vyrábět jak ve verzi 1. třídy, tak i 2. třídy. Oproti dřívějším informacím ale přihodil k ceně 2 €. V katalogu jsou za 29,90 oproti předchozím 27,90 €. Myslím, že je nejvyšší čas hodit moje Tilligovský Béčka na Aukro 🙂

    Katalog je ke shlédnutí zde: http://www.kuehn-modell.de/pdf/kuehn-modell_10.pdf

  27. VoVo :

    Ano, Kuehn výrazně potěšil. Svoje histoBéčka si nechám, ale jedno A už mám předobjednané a 2 B si objednám taky – a určitě každé s jiným číslem. Nemůžu z toho vývoje na trhu už skoro spát 🙂 Co mě hodně zajímá je nový kolejový systém, prezentovaný jako snaha o zlepšení podmínek v TT a nespokojenost s Tillig kolejivem – bude mít nižší profil a prý lepší vzhled. Že bych s kolejištěm počkal a postavil ho jako správný průkopník na kolejivu od Kuehna? 🙂

  28. airwar :

    Nové vozy od Kuehla vypadají zajímavě, určitě je dobře že i na tomto poli dostal Tillig konkurenci, i když i on už má tuším opravené rychlíkové vozy v katalogu.

    Co se týče nového kolejového systému jsem docela skeptický, kamenem úrazu se může stát snaha zavést jinak vysoký profil, byť by byl rozměrově přesnější. Od oka člověk nepozná jestli má profil 1,8 mm nebo 2 mm, důležitější je kompatibilita, Tillig nabízí určitý rozměr a ostatní se mu rozměrově přizpůsobují (Litomyský, Pilz apod).

    Dalším problémem podle mě je zatím velice úzká nabídka vyhýbek, a absence stavebnice flexibilní vyhýbky a flexibilní koleje. Z praktického hlediska jsou „nařezané“ koleje vhodná tak maximálně do startovacích sad, ale pokud někdo chce postavit opravdu modelové kolejiště potřebuje dvě věci – flexi koleje a flexi vyhýbky – jedině ty mu umožní vytvořit reálně vypadající kolejiště a nikoli dětskou hračku. Nehledě na to že jedna dlouhá metrová flexi kolej je z hlediska spojování a elektrické vodivosti vhodnější než třeba pět kusů 200 mm kolejí za sebou.

  29. VoVo :

    V tom katalogu je psané že kompatibilita s ostatními výrobci bude – a nechce se mi věřit, že by si to Kuehn jen tak vymýšlel, pokud by to nebyla pravda. Dvě desetiny milimetru nejsou v TT zas tak málo, aby to nebylo poznat. „Smůl“a je, že konečně budou muset všichni zájemci přezout dvojkolí na soustružená dle NEM a přestat používat ta trakařová lisovaná kola s okolky jedoucími i teď po pražcích 🙂 Co se týče sortimentu tak chápu, že pro začátek vydal jen základní kolejivo, je tam uvedené, že nabídka se bude samozřejmě rozrůstat, myslím že je nereálné chtít hned flexi výhybky v pěti úhlech odbočení. Ale jsem optimista a věřím, že postupem času to Kuehn „vybojuje“.

  30. airwar :

    No jestli na zaštěrkované koleji umístěné na kolejišti poznáš zda má profil 1,8 mm nebo 2 mm tak to klobouk dolů.

    To že to přes nějaký redukční dil půjde napojit tomu bych věřil, pokud bych jen rozšiřoval kolejiště tak bych několikredukcí přežil, a ale nepříjde mě to moc praktické.

    Jestli to vybojuje si netroufám odhadovat, podle mě použití současných tilligových kolejí nepřináší žádný zásadní estetický problém, se zaštěrkováním a trochou patiny jsou perfektní, a opravdu si neumím představit žádné rozumné vylepšení profilu – tím myslím takové aby bylo při běžném provozu na kolejišti pozorovatelné.

    Ani vyhybky nevidím jako problém pokud člověk používá EW2, EW3 či si přizpůsobuje flexi vyhýbky. Největší slabinou Tilligových kolejí jsou přestavníky, a to ať už přestavníky Tillig či od jiných dodavatelů (Conrad, Hofman, Fleischman a další) – všechno to jsou nekvalitní předražené „zgarby“.

  31. VoVo :

    V H0 jsou ty rozdílné CODE dost poznat. A každý výrobce (nebo hodně z nich) tam má vlastní kolejový systém, propojitelné to je – nikdo si nijak enormně nestěžuje. Hlavní ovšem je, že mají na výběr, což vidím jako velké plus. Zatím jsme omezeni tím, že to jsou prostě všechno Tillig koleje nebo jejich odvozeniny. Já bych určitě Kuehnovic kolejivo uvítal a minimálně vyzkoušel, nakolik ještě nejsem rozhodnutý a nezačal jsem stavět. Vím o lidech, kteří právě kvůli tomuhle utekli k H0 nebo N – prostě si s Tilligovým kolejivem „nesedli“ a EW2 to nezachrání… Bobina od BTTB taky jezdí i dneska a přitom si jí málokdo, kdo to myslí vážně, pořídí.

  32. airwar :

    No já doufám že Kuehn vyrobí nějaký dobře fungující přestavník se zpětnou odezvou, protože to co je zatím na trhu je strašně málo muziky za hodně peněz.

    Co se týče kolejí na TT tak já jsem docela nadšený z flexi kolejí co dělá Litomyský, viděl jsem je na dvou kolejištích v kombinaci s stevebnicovými flexi vyhýbkami od Tilliga, vše bylo perfektně zaštěrkováno, lehce opatinováno. Na nádraží a i traťových úsecích se střídali dřevěné a betonové pražce, vypadalo to skvěle.

    Snad jediná věc co mě napadá na vylepšení je barevný vzhled těchto kolejí, prodávají je ve „stříbrné“ barvě, a to je totálně mimo, a pak v tzv. „brunýrované“ ty už jsou lepší, ale žádný zázrak to také zrovna není.

  33. VoVo :

    O přestavníku v katalogu nic není (alespoň tomu tak rozumím) – sám Kuehn tam odkazuje na použití konkurenčních výrobků.

  34. airwar :

    Máš pravdu, o tom tam nic nepíší, přitom si myslím že právě v tomto nejvíc u TTčka tlačí bota.

    Já sám zatím kolejiště nemám, když nepočítám panel co máme z dětství u rodičů, ale tam je ještě použito tradiční plechové kolejivo. ale jak tak zbírám informace a také podle kolejišť co jsem viděl mě zatím přišlo že co se týče kolejí, nehraje ani tak roli typ kolejí, ale to jak jsou opatinovány, zaštěrkovány, jak je upraveno okolí atd.

    Jinak pokud jde o měřítko TT a o to jak krásné kolejiště se dá na tomto rozměru vybudovat, je jistým měřítkem kolejiště Tomáše Samohýla na http://magazin.modely.biz/view.php?cisloclanku=2008050007

  35. VoVo :

    Jojo, kolejiště Tomáše Samohýla je naprostá špička v TT! Další perfektní prací je kolejiště Michala z Trainmanie, vymakané kolejiště má i Michal Hrubý z M-modelu. Určitě klubové kolejiště v Pečkách, kolejiště KŽM Praha 3… A pak jsou spousty dalších, které bych nerad opomenul, bohužel si teď nevzpomenu 🙂

  36. Anonym :

    Jo jo, je hodně kolejišť které jsou skvělou inspirací, na živo jsem viděl jedno klubové a dvě soukromá a musím přiznat, ač to není pěkná vlastnost, že jsem hodně záviděl. Sám se na nějaké rozemně velké kolejiště chytám, ale bude to běh na dlouho trať.

  37. VoVo :

    Za sebe říkám, že ty koleje se mi moooc líbí – http://images37.fotosik.pl/252/ba6e73f271f7c8f4.jpg

  38. TTMili :

    A to sou teprve jakýsi výlisky bez prutů (typnul bych to na RAPID technologii, nebo něco takovýho), co teprv až budou celý. Předpokládám že to máš z DF a že si viděl i ty „ypsilonky“ a „Bastarda“;-)

  39. VoVo :

    Mám to přímo z polskýho fóra forumtt.pl – je tam víc fotek Y – jsou btw super. Dál je tam třeba Lhoist Uacns – tam mě dost zaráží ta díra uprostřed nádoby.

  40. Geni :

    No přesně takové koleje jako jsou na fotce bych potřeboval.

  41. vojtěch suchan :

    na hobby-shopu nová Y ČSD za 837,-

  42. vojtěch suchan :

    jo myslim TILLIG

  43. VoVo :

    Já si objednám ty Y od Kuehna, už jsem si předobjednal jedno A na tt-zeleznice.ic.cz za 700 Kč, což je super cena. A pak si objednám dvě B (každé s jiným číslem). Ale tyhle „šroty“ vyhazovat určitě zatím nehodlám.

  44. Eda1975 :

    Já bych být Vámi počkal…… Bmto od Kuehna se prodávalo na e-shopech v rozpětí 890 až 950 Kč a na pražský burze byly k mání za osm set. Mám už objednanýho Bastíka, tak jsem zvědavej, jak se s ním soudruzi v Německu vypořádali 🙂

  45. Ondřej R. :

    Tak koukám, že stejnou cestou se Tillig rozhodl jít i ve velikosti H0. Je to pouze přestříkané Bčko. Tj jiný počet oken, uvnitř kupé atd… A opět verze se služebním oddílem Btn755. Vlastně to samé co už udělali v TT, jen ten model jako takový je novější. Je vidět že co se prodává v TT, lze udělat bez většího přemýšlení i v H0, hlavně že je co prodávat :-/

    http://www.tillig.com/cgi-bin/tillig.pl?templ=tillig-pl/product1.html&sid=278381&r4=521&r3=76&spur_id=15&pnr=74757&filter_epoche=&templ2=tillig-pl/product-list3.html&suche=

  46. hop :

    kolik stojí

  47. Eda1975 :

    🙂 🙂 že já blb si jich pár nekoupil do zásoby 🙂 🙂 :-)http://www.aukro.cz/item1029170869_tt_osobni_vuz_cd_cervenobily_k_c_500720.html

  48. VoVo :

    No super, brzo budem všichni majitelé milionáři – pokud by měl někdo zájem, vyměním dva vozy za nějaký pěkný auto 🙂

  49. airwar :

    Jo zdá se, že cvoků je v ČR fakt dost. 🙂

  50. vojtěch suchan :

    Jo tak už jsem vyřešil problém s 9ti okny u béčka Bttb v německu bylo totiž běžné že 2.třída měla stejných devět oken jako ta první.

  51. starsivlk :

    Souhlasím s Mikem a TTmilem – před časem jsem si nakoupil starší Y, přestříkal jsem je, vyměnil jsem soukolí za kovová a vypadá to celkem dobře.Někdo možná namítne, že to neodpovídá. Řídím se heslem, blbcovi to nedojde,chytrý se na to ptát nebude a mně přestříkané a přeznačené vozy udělaly radost.

  52. Eda1975 :

    http://www.modely.biz/predobjednavky-2010-2011/vuz-1-tridy-y-cd-tt/

    Nechci nikomu dělat reklamu, ale tady ta cena je více než slušná.Už aby tu byly.

  53. Dan :

    Zdravím,
    Pokud by ste se někdo chtěl tohoto vozu zbavit, napište a já ho od vás s radostí koupím…
    E-mail: TheDannyxCZ@seznam.cz

  54. petr :

    souhlasím s recenzí!…také jsem někde uprostřed…nevypadá to špatně…ikdyž to podle předlohy úplně nesouhlasí…

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..