Ve fázi dokončování plánování kolejiště jsem narazil na zajímavý problém a nakonec jsem z něj vybruslil fikaně. Jedná se o koncové nádraží na lokálce a jeho zakončení.

Celé to souvisí s tématem „nakládková kolej“ a rozdělení kolejí na dopravní a manipulační. Jedná se stále o výstřižek Mankovice od Milana Ferdiána. Problém je v té červené spojce. Chvíli se na ní dívejte, a přemýšlejte, jak byste ten konce sami využili. Schválně, jestli najdete lepší důvod – kdyžtak napište do komentářů. Spojka umožňuje:

  1. Objíždění lokomotivy po první koleji od staniční budovy.
  2. Posun vozů před staniční budovu z levé strany a odjezd lokomotivy na objetí do šturcu.
  3. Posun vozů k vlečce ZZN tlačením a odjezd lokomotivy v případě obsazené první koleje.
  4. A možná nějaké další podobné kombinace stejného.

Jak jsem se dozvěděl od fundovanějších kolegů, nebo jsem si spočítal při délce výtažné koleje cca 20 cm:

  1. Objíždět lokomotivou kolem skladiště (nebo nakládkové koleje?) není dovoleno. Stejně tak není dovoleno vjíždět z tratě na manipulační kolej – tedy nemá smysl řešit odjezd lokomotivy od dovezené soupravy na pravou stranu, vždy lze řešit zasunutím vozů z levého zhlaví.
  2. Posun z pravé strany není možný, protože žádná lokomotiva s vozem se do šturcu nevejde (překračuje maximální možnou délku šturcu).
  3. To stejné jako bod 2.
  4. No, to bychom se asi nahledali a možná bychom nějaký důvod nakonec našli.

Z toho je jasné, že ta spojka je tam v tomto případě úplně k ničemu. Provoz na kolejišti nijak neobohatí, pouze ubere další užitnou délku koleje. Ano, pokud bychom si nehráli na manipulační koleje a co se smí/nesmí, tak půjde použít pro objíždění lokomotiv od osobních vlaků. Pokud to ale chceme dělat „pořádně“, tak tato výhoda odpadá. Pokud by to nádraží bylo průjezdné dál a nekončilo 20 cm na hraně kolejiště, samozřejmě by tam byla úplně opodstatněná.

Zároveň se k tomu přidalo to, že nad tímto prostorem už začíná skryté nádraží – tedy nejde pod povrch montovat přestavník (nevejde se) a ani by se tam přidělat pořádně nedal (nedá se tam přes koleje spodního patra dobře dostat). A osud spojky byl vpodstatě zpečetěn – spojka, pokud by se nejednalo o nefunkční napevno přestavený pár výhybek, je zbytečná. Úvaha nad zbytečně vynaloženými náklady za výhybky nebo přestavníky byla už jen poslední tečkou.

Ve všech variantách vychází, že volný šturc je cca 20 cm. To není moc – na zajetí čtyřnápravové lokomotivy akorát, objíždění čtyřnápravového motoráku realizovat nejde – motorák se tam už nevejde, posun nepřipadá v úvahu ani s prasátkem, možná tak ve stylu mikrokolejiště (krátký vůz a krátké Prasátko), ale to není můj vozový park.

Mimo to mi vrtalo hlavou, jak by to vlastně vypadalo, kdyby to nádraží nebylo takhle natočené, ale bylo by přímé. Respektive, jestli by se nedala udělat nějaká jiná úprava, která by zachovala možnost „z každé koleje na každou“. Nádraží v plánku dost klame a nastavuje otázky, jestli třeba nepřesunout výhybky do jiného směru / otočit je, aby umožnily posun z vlečky ZZN na 2. kolej. Otázku jsem hodil „do placu“ na facebooku a vypadlo z toho několik variant:

  1. plánek – Takto by nádraží vypadalo v rovině, toto dává smysl a jedná se o běžné uspořádání. Odpovídá původnímu plánku.
  2. plánek – Toto se v reálu nevyskytuje, ale umožnilo by to posun na ZZN při využití druhé koleje.
  3. plánek – Ušetření té nejzbytečnější výhybky a samostatná vlečky na ZZN – toto se v reálu nevyskytuje tak, aby to bylo hned v rámci zhlaví.
  4. plánek – Toto by bylo provozně nejbohatší řešení, ale v rámci existujících skutečných nádraží se jedná víceméně o nesmysl, většinou se nádraží rozvětvuje na obě strany a proto průběžná kolej je u koncového nádraží rovněž kusou.

Naštěstí jsem měl dost výhybek, abych to celé zkusil i poskládat. Varianta 1 – dle plánku. Toto je pohledově pěkná varianta, to je bez debat.

Varianta 2 – nesmyslné napojení vlečky, ale skvěle by to fungovalo pro zasouvání vozů z druhé koleje bez potřeby projíždět nakládkovou kolej. Neumožnilo by to z dopravních kolejí objíždět přes nakládkovou, takže by se ztratil jeden ze zásadních benefitů této spojky.

Varianta 3 – odbočení vlečky z dopravní koleje, nakládková kolej by byla kusá. Taky dobré, ochuzená varianta 2, takto by to taky šlo. Jediné „proti“ byla instalace výhybky nad skryťák, a aby to nebyl nesmysl, tak by nakládková kolej musela být hodně krátká. Došlo by ke zkrácení 2. koleje, což jsem nechtěl – chci, aby se tam pořád poskládala souprava 749 + 2x Bmto.

Varianta Angličan – na koncové lokálkové nádraží poměrně velkoryse pojaté, splnilo by to všechny požadavky, ale angličanu jsem se chtěl vyhnout. Navíc by to vyžadovalo úplně jiné směrování kolejí a došlo by k posunu zhlaví ještě dál ke konci kolejiště a také k výraznému zkrácení 2. koleje.

Výsledkem je, že jediná možnost je plánek č. 1, tedy podle Milana zachovat, nebo mě napadlo ubrat kolejovou spojku a přejít do módu „nakládková kolej s navazující vlečkou“. Takto to u mě dopadlo.

  1. kolej je kusá, kolem nádražní budovy (kostka) pokračuje na veřejnou nakládkovou plochu, a po malém obloučku asi k soukromému skladišti nějakého podniku. Na jedné koleji tedy budou 2 místa nakládky. Toto není ojedinělá situace, jen to znesnadňuje přístup vozů k zadnímu skladišti, když je kolej obsazená nakládkou na veřejné ploše/skladišti.
  2. kolej je dopravní pro vjezd z obou směrů.
  3. kolej je dopravní pro vjezd od Vraného (zprava)

Obě dopravní koleje pak ústí výhybkou do šturcu, který umožní objíždění a na jeho konci je ještě místo pro skladiště nebo nějakou nakládku. Tato výhybka je z pohledu nejblíže.

Fotka z nadhledu a nádraží zaplněné soupravami lépe dává představu o délce staničních kolejí.

Místo spojky je tedy celý prostor využitý jen obloukem do soukromé části koleje.

Vlečka nakládkové koleje končí cca „2 vozy“ za obloučkem, budoucí skladiště reprezentují zatím prkýnka. Bude zde malá vlečka skláren – expediční sklad (v Posázaví se vyskytují) a skládka příchozího zboží (konečně využiju vozy Sklmmp na přepravu kyselin), navíc nebude potřeba na tuto kolej manipulovat tak frekventovaně.

Na vzniklý delší šturc se vejde v pohodě lokomotiva a vůz, nebo lokomotiva a 2 vozy.

Na konci nakládkové koleje bude probíhat vykládka surovin pro sklárnu (vpravo) a místa tam je dost na 2-3 vozy. Původní nakreslená vlečka byla až do konce kolejiště a zvládla by nejvíce dvě dvounápravové zetky. Zisk místa je tu opravdu znatelný. Pro zajímavost můžu zmínit skutečnou poděbradskou vlečku do skláren, která se sice odpojuje ze zhlaví z manipulační koleje, ale nejprve prochází kolej kolem sýpky (nakládka vozů) a pokračuje do skláren, takže se kolej za provozu uměla „ucpat“ obilnými vozy.

Díky odebrání spojky se užitná délka koleje protáhla dokonce na 47 cm, tam se vejde motorák, nebo jde na konci ještě umístit „vlečku“, spíše třeba skladiště pro 1 vůz a realizovat tam nakládku při zachování prostoru na objíždění lokomotivy. Tohle řešení „sklad na konci šturcu“ jsem ukazoval v článku o staniční nakládce na fotce ze Sedlčan, kde je úplně na konci silo/sklad ZZN (foto: Zejmi).

Užitná délka kusé koleje se zvětšila o to, že teď není rozseknutá výhybkou na vlečku a nakládkový prostor, ale dá se to přizpůsobit podle toho, jak provoz ukáže. Problém při sunutí dvou vozů samozřejmě bude oblouk, který neumožní snadné rozpojení spřáhel od lokomotivy, která zůstane stát v oblouku. Dál už spodní kolej protáhnout „nejde“, respektive šla by, ale už by nemohlo být druhé skladiště ve šturcu, protože by se tam už nevešlo. Logicky, na protější stranu nic umístit nejde, protože tam je sráz k Peceradům.

Toto kolejové řešení jsem nedávno ukazoval v článku o staniční nakládce – takto je to řešeno v Kouřimi, sousedních Zásmukách a našly by se i další nádraží, a to jak v Čechách, tak ve Slezsku (a na Moravě tiěž?) vyloženě „od západu až k východu“ (Merklín, Budišov, dokonce Rožnov pod Radhoštěm). Nevýhoda je, že neexistuje žádná záložní varianta objetí – je potřeba si zorganizovat dopravu tak, že nejprve musí odjet jeden vlak a uvolnit objízdnou kolej, a až pak může druhý vlak objíždět. Nedá se tu porušit předpis a výjimečně objet po nakládkové koleji. Ale z reálného provozu to neubralo nic, pouze z fiktivního „ježdění s vláčky“. Jedno jediné zhlaví bude víc vytížené, ale v jednomužné obsluze to stejně nijak nevadí, protože víc než jeden vlak neuřídím.

No, co k tomu na závěr – některé věci jsou jen hezké, ale jsou zbytečné. Povedlo se mi úpravou získat prostor pro víc manipulace a neubral jsem si žádné provozní možnosti. Nakonec je z toho další plnohodnotné nádraží se spoustou prostoru pro nákladní dopravu. Jediné mínus, že to nádraží prostě není „klasické kolejišťové“ po vzhledové stránce. Je běžné, v naší síti se s ním setkáme nejednou, ale není nejběžnější. Naopak jsem si víc zkomplikoval situace objíždění jen se dvěma dostupnými kolejemi, pro někoho to může být větší výzva. Je to přesně ukázka toho, že nelze plánky brát 1:1, ale že je vždycky dobré si uvažovat předem, jestli některé prvky v konkrétním provozu mají vůbec smysl. Pokud bych měl jinou skladbu souprav (kratší vozy), možná by to řešení bylo v pořádku, ale při provozu s „mými“ vlaky bych to prostě nijak nevyužil. Pokud máte místa málo, zkuste na podobným zjednodušením konce kolejiště zauvažovat, třeba získáte cenné místo navíc 😉

14 komentářů k článku “O jedné zbytečné kolejové spojce v Měchenicích”

  1. _lt_ :

    Tak ono ve skutečnosti by v tom šturcu byla delší kolej, právě aby se dalo zajet k sýpce i z druhé strany s vozama, v případě že bude stát vůz u rampy skladiště. Jenže takto to bylo potřeba v počátcích provozu, později se Nádražní skladiště přestala využívat a tím pozbyla smyslu ta spojka. Proto se v pozdějších letech takové spojky vytrhali. Vzniklo ti z toho tedy logicky uspořádání takové jaké mělo.

  2. SK Modelár :

    Možno je to len taký uletení nápad ale čo tak skúsiť „trojcestnú“ výhybku? Inak nedaju sa tu uverejniť obrázky aby som to vedel objasniť?

  3. Anonym :

    Já bych dal do oblouku první koleje výhybku a spojil druhou kolej další výhybkou, tím bych mohl obsluhovat sýpku anichš by mi překážely případné vozy u rampy. A navíc bych mohl vozy dovést přímo k rampě a pak vozy v klidu objel po druhé koleji. Má to své opoctatnění ,pokud v reálu by někdo nakládal vagón na rampě nebo vykládal asi těžko by přerušil práci jen kvůli tomu aby se mohl zavést vagón k sýpce to je nesmysl.

  4. VoVo :

    To je právě ten problém. V běžném světě ano, ale sýpku nelze obsluhovat, protože se do šturcu žádná lokomotiva s vozem nevejde. A pokud budou stát vozy na nakládkové koleji, tak se nevejde ani na tu, aby zatlačila k sýpce.

  5. Vojtěch Suchan :

    Objíždět kolem skladiště samozřejmě můžeš, jsou i stanice, kde to jinak nejde.

  6. Modelár SK :

    Ak môžem ešte niečo k tejto téme povedať tak rozhodne to, že by sa mal dodržať pôvodný plán. Pretože keď som si ho pozrel detailnejšie došlo mi že priestor medzi stanicou budovou a sýpkou sluzi na odstavenie motoraku ktorý po príchode uvoľní staničnú koľaj a prestaví sa na toto miesto aby v čase pauzy medzi Os vlakmi nezavadzal. Sýpka sa obsluhuje iba raz za čas a tak by nemusel prekážať. Spojka slúži aj tomuto účelu.

  7. Anonym :

    Do sýpky nebude muset zajet lokomotiva a vagón , ale lokomotiva ten vagón tam vtlačí z druhé koleje. Vlakova souprava najede na druhou kolej , lokomotiva se odpojí a objede vagony po třetí kolejí a vráti se na druhou kolej , pak může přesunout vagony na kteroukoliv kolej , i když kolej u rampy bude obsažená. Pokud bude potřebný vagón uprostřed není problém nepotřebné vagony hodit na třetí kolej , popřípadě na vlečku umístěnou před nádražím. Je to běžná praxe i že skutečné železnice. Použije se prostě nejbližší volná kolej. Dělám v železničních opravnách a tam každou chvíli tímto způsobem rozdělují vagony na jednotlivé koleje dle potřeby . Zvlášť osobáky a zvlášť nákladní vozy. A to nikdy nejezdí ucelený jen do opravy. Tyto soupravy se rozhazují přímo na kolejích opravny a jim přilehlé vlečky jiných majitelů. Vše je jen a jen na dohodě mezi majiteli vlečky. Nejednou se stalo , že na vlečce opraven stálý řas plné uhlí pro teplárnu , protože první potřebovaly přeorganizovat vagony v teplárně a pak teprve tam odtáhly vagony s uhlím. A navíc mimo dané téma , když vidím na těchto vebovkách krásné stavby vagónů které jsou znehodnocený vnitřním nátěrem nákladového prostoru venkovní barvou vozů , chce se mi brečet. Všechny vozy bez vyjímky jsou rezavé s pozůstatky převážené no továrnu. Byť byly z vnější strany komplet přestříkány novým lakem. Je to totiž ó penězích , majitelé vozů jsou bez vyjímky držgrešle. Z venku huj a zevnitř fuj

  8. Anonym :

    Ohledně těch výhybek , myslel sem jejich umístění na opačnou stranu to jest na opačnou stranu co je nakreslen propojení červenou stranou. Při náhledu na fotce s motorem by výhybka začínala zhruba v místě srdcovky výhybky druhé a třetí koleje. A podle výpočtu se tam vleze lokomotiva i s vývojem úplně ledabyle.

  9. Anonym :

    Pardon za překlepy mobilní telefon občas napíše něco jiného než sem myslel

  10. czhunter :

    „Je to přesně ukázka toho, že nelze plánky brát 1:1 […]“

    No, ne.
    Je to ukázka toho, že „není nutné plánky brát 1:1“, nikoliv toho, že to „nelze“.
    Taková „ukázka toho že to nelze“ by musela vypadat jinak.

  11. Střelec :

    Situace, kdy je na jedné koleji několik nezávislých nákladišť je vcelku běžná. V Blovicích vede dlouhá kolej do rozsáhlého kolejového areálu u sila, ale prakticky po celé její délce jsou nakládací „okna“ či rampy různých podniků a skladů, byť se to při pohledu z vlaku tváří jako jeden komplex.

  12. Jaroslav Dvořák :

    No, ono se taky ve stanici neposunuje každých dvacet minut, ale třeba jen dvakrát za den. Navíc se firmy většinou snaží vyložit/naložit do odjezdu manipuláku. Takže bych neviděl problém v tom, že rampa a vlečka jsou na jedné koleji.

  13. Milan Ferdián :

    Fakt? Manipulační vlak vjíždí do koncové stanici na hlavní kolej. Má svůj hytlák a dva prázdné vozy určené pro to silo (hospodářské družstvo). Manipulační kolej je volná. Lokomotiva se odvěsí, přes šturc objede soupravu a bude stát před první trojcestnou výhybkou ve stanici. Najede zpětně na vozy určené pro silo, hytlák odvěsí, vytáhne do trati vozy a přes manipulační kolej okolo rampy a výpravní budovy najede na ložené vozy u sila. Máme v pořadí zleva doprava, lokomotivu, dva prázdné vozy a dva ložené vozy. Vozy se spojí a teď přijde do hry ona zmiňovaná spojka. Souprava se potáhne před výhybku, výhybku přehodíme do přímého směru, druhou do odbočného směru a suneme celou soupravu do šturcu. Znalý poměry posunovač ví, že oba vozy se mu vejdou pohodlně za námezník. Co na tom že vozy svojí částí stojí na jedné výhybce. Jsme ve stanici řízenou dle předpisu D3, zde jsou páni posunovací četa. Ložené vozy se odvěsí,zajistí proti ujetí a lokomotiva s prázdnými vozy popojede zpět za výhybku. Výhybka se přehodí do odbočného směru a lokomotiva nasune k silu prázdné vozy. Lokomotiva se vrátí pro oba odstavené ložené vozy a vyjede s vozy zpět do tratě. Posunovač na konci stanice přehodí výhybky, tak aby ve šturcu se dal odstavit hytlák. Soupravu nasune lokomotiva do šturcu, hytlák odvěsí. Souprava popojede zpět na hlavní kolej, vozy odvěsí a samotná lokomotiva vyjede opět do tratě před první trojcestnou výhybku stanice, zpět po volné koleji a ve šturcu připojí hytlák. Lokomotiva s hytlákem se opět vrací na začátek stanice, do tratě. Máme, před stanici zleva doprava, lokomotiva s hytlákem, na hlavní koleji dva ložené vozy a ejhle na pile máme dva ložené vozy s řezivem. Dál už posun nemusím popisovat ;-))).
    Jinak kluci popsali i jinou variantu, kdy manipulační kolej je obsazena vozy, tzn., že se najednou vytáhnou všechny vozy a v tom případě, by ta spojka nebyla potřebná. Jenže každé má své něco a co jsem si prošel namátkou stanice kde stály sila nebo ZZN atd. všechny jsou propojené kolejovou spojkou.

    Umě máš jedničku s hvězdičkou s novým seriálem. Jen tak dál.

    Milan

  14. VoVo :

    Milane, přesně jsi uhodil hřebík na hlavičku a zařazuji tvou poznámku o posunu do bodu 4 „něco by se našlo“ 🙂 Samozřejmě, jak jsi to nakreslil, je nejlepší varianta a na běžném nádraží logická – ZZN má samostatnou kolej za výhybkou. Místa i na zasunutí vozů je dost. Ale tady „v Mankovicích“ je délka manipulační koleje cca 40-50 cm, pokud tam budou stát 2 vozy na nakládku (a nakládka bude blíže vlečce ZZN), nedá se tam zajet ani s lokomotivou, natož tam tahat 4 vozy. Tzn., že se dá vlečka obsluhovat jen při prázdné koleji, a to se může rovnou obsloužit z levého zhlaví. Nejlépe by to skutečně řešila třeba napevno fixovaná „atrapa“ nepoužívané kolejové spojky jen pro vzhled.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..