Kamenolom je vděčný námět. Sice plejáda vozů není nijak zajímavá, vpodstatě nějaké Ua (hoppery), Faccs (sypáky) nebo Eas / Es, ale prostorově se jedná o ty menší vlečky s atraktivním motivem, přirodou kolem, jednoduchou kompozicí v kolejišti a univerzálností nakládané komodity.

Také už nejedno kolejiště obsahuje nějaký ten kamenolom a přesně to ukazuje tu možnost zasadit nakládku do kolejiště, a přitom zpracovatelskou část mimo viditelnou část kolejiště někam do pomyslného pokračování. To například pro chemičky nebo cementáry realizovat tak dobře nejde. Dnes se tedy specializujeme na pár modelových i skutečných kamenolomů.

Předem si je potřeba říct, že nejčastější vůz bude Faccs, to je cca 10 cm délky na 1 vůz. K tomu 12 cm na lokomotivu. Aby to vypadalo jako vlečka, potřebujeme 2-3 vozy a lokomotivu. To je cca 50 cm délky koleje. Od toho se odvíjí, že prostor pro kamenolom se pohybuje někde od 50 cm v případě jednokolejné varianty až po cca 2 metry u těch středně velkých se dvěma výhybkami.

Jedna „legendární“ nakládka kamene je z kolejiště Tomáše Samohýla – řekněte, kdo tyhle fotky ještě nezná? (Zdroj: http://www.modely.biz/magazin/clanek-kolejiste-tomase-samohyla-v-tt-3-cast/)

Velmi jednoduché kolejové uspořádání je favoritem na okopírování.

Další krásný kamenolom se nachází na kolejišti KŽM Liberec. (Zdroj dvou obrázků: http://www.kzmliberec.wz.cz/html/kolejiste/panel14.html)

Tady už je uspořádání složitější – nakládka, odstavování a možnost objíždění lokomotivy.

Jako vlečkové inspirace mám moc rád i Modelový svět z Hradce Králové. Velmi jednoduchý kamenolom o jedné koleji. Pozor na to, že z násypky lze nakládat běžně 1 vůz. Abychom naplnili 3-vozový vlak, potřebujeme 20 cm před násypkou (poslední vůz nakládáme, další čekají), a 20 cm za násypkou (první vůz nakládáme, další 2 plné jsme odtlačili dozadu). (Zdroj: http://kolejiste-tt.blog.cz/1308/tvorba-krajiny-poctvrte)

A druhý kamenolom na tom stejném kolejišti (zdroj stejný jako předchozí).

Kouknem na pár těch skutečných pro inspiraci. Výborným motivem (po zkrácení) je Košťálov. Celá vlečka má asi 1500 metrů. Byla opuštěná, aby byla opět aktivovaná a dokonce rekonstruovaná. Inu, nějak se zjistilo, že kámen je potřeba pořád a tlak na to, aby nejezdily po okolí desítky kamionů, vzrostl. (Zdroj: Mapy.cz)

Konec vlečky je jedna kolej. Opět zde probíhá nakládka, po aktivaci prostě kolovým nakladačem. V pozadí to vypadá jako remíza pro Prasátko T211.0, ale zároveň to vypadá jako násypka. Nedokážu posoudit. (Zdroj obou fotek: https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=463528.jpg&stranka=1)

Současné napojení vlečky do stanice přes odvratnou kolej. Dříve zde byla přímá kolej (bez šturcu) do nádraží. Dříve zde byl „čtyřkříž“ a kolej mířila přímo do jedné z manipulačních kolejí.

Někde mezi nádražím a samotným nákladištěm se nachází předávací kolejiště pro výměnu plných a prázdných vozů. (Zdroj: https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1053552.jpg&stranka=1)

Nyní už je na konci vlečky vystavěná nová pevná nakládka – pásový dopravník a násypka. (Zdroj: https://www.vlaky.net/galerie/6593/vleckovy-trojdodatok-revnice-karany-kostalov/#lg=1&slide=17). Když bychom kolejiště velmi – asi tak o 1300 metrů – zredukovali, vypadne nám to samé, jako v Krhanicích (viz dále) – tedy dvě odstavné koleje a na konci jedna jediná nakládací.

V Horní Lipové (Jeseníky) byla také velmi pěkná vlečka kamenolomu (snad nějaký mramor?). Vlečku si vzala dávno příroda zpět, ale její schéma zůstalo stále rozeznatelné. Z širé trati opět odbočuje jediná výhybka. (Zdroj 2 fotek: http://spravnym.smerem.cz/Tema/Vle%C4%8Dka%20%C5%A1ir%C3%A1%20tra%C5%A5%20Ostru%C5%BEn%C3%A1%20-%20Horn%C3%AD%20Lipov%C3%A1%20-%20lom)

A jeden angličan větví kolejiště na dvě části. Nejsem si jist, jak by probíhala doprava mramoru – možná ve velkých kamenech třeba ve vozech Vtr / Eas? Toto není typický kamenolom na štěrk, ale pořád se dá kolejiště použít i na tento účel.

Kolejiště je jedno z velmi dobrých pro středně velké modelové kolejiště. Část odstavná proti části nakládací (vpravo). To vše přes jediného angličana. Délka vlečky cca 130 cm, šlo by ještě o 10 – 20 cm zkrátit. Problém je, že když nejde objíždět lokomotivou, tak si při posunu musíme vozy roztřídit už ve stanici a jet „lokomotivou uprostřed“, nebo si jí zasekneme v nakládkové koleji (vpravo) za vozy a do ukončení nakládky nelze lokomotivu využít.

Na Posázavském pacifiku jsem už minule zmiňoval Krhanice. Rozměrově takový „ideální“ kamenolom pro modelování, ač kolejiště je z těch delších. Délka tohoto plánku je 150 cm, délka odstavných kolejí 50 cm, kusá kolej 30 cm (loko + 1 vůz pro nakládku). Vždy co čtverec, to 10 cm. Modře umístění nakládky.

Nakládka probíhá až na kusé koleji, kam si místní Prasátko vytáhne 1 – 2 vozy, naloží a odsune na vedlejší kolej určenou pro plné vozy. Celkem pěkná „rotace“ vozů po naložení. (Všechny krhanické fotky z http://pacifikem.cz/?inc=210_krh_foto&foto_id=6)

Napojení vlečky na širou trať.

Kousek dál, v Peceradech, býval také kamenolom s velkou násypkou. Tam bylo kolejiště velmi triviální. Kdysi bývala ještě jedna výhybka doprava souběžně s tratí, ale ta byla odstraněna velmi dávno, těžko říct, jestli s ukončením provozu kamenolomu.

Tuto variantu jsem zvolil pro své kolejiště já. dá se vejít do nějakých 50 – 60 cm a přitom provoz nijak neutrpí. Nejlepší je zvolit nakládku kolovým nakladačem (viz dále – Černětice) a využít pro nakládku 2-3 vozů najednou. Je možnost osadit zvýšenou rampu, nebo nakládat pásem / bagrem přímo z úrovně kolejí. Zvolil jsem variantu „univerzál“, tedy nikde žádné budovy. Překládka z volné skládky – lom se nachází za hranicí kolejiště a na nakládku ho vozí automobily. Díky tomu můžu nakládku v okamžiku „prohodit“ za pilu, nakládku dřeva, nakládku zrnin a další využítí.

Pak uvedu pro zajímavost jeden z těch větších kamenolomů až ve Slezsku – Jakubčovice nad Odrou. Při pohledu do map zjistíte, že to je „něco extra“. Přesně si pamatuju ten moment, když jsem jel jednou okolo. Člověk si jen tak jede údolím a najednou „bum“ a obrovské věže drtičů, třídičů a dalších budov kamenolomu. Když hodně zkrátím kolejiště, aby se zachovalo alespoň kolejové schéma, tak to není nic velkého. Výjimečná je ale délka kolejí, která je v reálu opravdu velká. Modře jsou zvýrazněné dva nakladače – vlevo z třídírny, vpravo „volná nakládka“ pásem z násypky. Toto kolejiště je tu spíš „na ukázku“, délka reálné vlečky by byla v metrech i po zkrácení kolejí, protože toto už se rovná středně velkému nádraží.

Pohled na hlavní část s rozvětvením a remízou pro místní Rosničku. (Zdroj: Mapy.cz)

Tady jsou ještě jednou zakroužkované 2 nakládací místa na opačných koncích kolejiště.

Ani se celý lom nevejde do výřezu, je to opravdu obr. Nic pro nás, domácí modeláře, ale pro ukázku, jakých obludných rozměrů to může nabrat, je to skvělé.

Pohled na místní idylku ve třech dimenzích. Pro kolejiště je vhodný kopec hned za vlečkou, ze kterého se těží. Schová se zde skryté nádraží nebo trať vedoucí ve skryté části. (Zdroj: https://www.lokomotivy.net/zobraz2.php?rada=r742&loko=21400)

Další nově opravený lom s vlečkou je v Černěticích u Volyně (Jižní Čechy). Nakládka probíhá přes úvraťovou kolej z širé trati. Opět dobrý motiv, ale úvrať trochu zbytečně „protahuje“ délku celé vlečky. (Zdroj: https://www.betonserver.cz/erb-invest#gallery-4)

Pohled z druhé strany z tiskové zprávy ČDC. (Zdroj: https://www.cdcargo.cz/documents/10179/3634382/Cargovak_2018_11.pdf/8f7d98fb-4c04-4056-a561-0fd27103d656)

Přes mapy „na dálku“ nedokážu ověřit druhou stranu kolejiště, předpokládám pouze kusou kolej (rampa šedě). Budu rád za doplnění. Délka takové nakládky je opět cca 150 cm.

Šlo by odstavnou část rozvinou „klasicky“ na kolej pro plné a prázdné vozy. Ty by přistavovalo asi nějaké místní „prase“ opět k rampě. To se velmi podobá Horní Lipové – viz výše.

Fotka z rekonstrukce vlečky – naložíte vozy Faccs a rovnou sypete štěrk mezi koleje. Tomu se říká efektivita a zároveň motiv pro ztvárnění rekonstrukce malého úseku trati (možno sníži v okolí rychlost dočasnými rychlostníky). (Zdroj následujících 3 fotek: http://www.kamenolomvolyne.cz/)

Odvoz plných a přivezení prázdných vozů. Všimněte si, jak plné vozy jsou zasypané sněhem a prostor pod rampou nezasněžený. Co se zde děje je tak evidentní. Otázka je, jak se lokomotiva dostane na tuhle stranu vlaku. Musela si je někde „objet“.

Tady se nakládá kolovými nakladači. Ohromná výhoda pro modelování je, že nejste limitovaní kapacitou nakládky. Odstavíte vozy, necháte je tam „den“ ležet a odvezete je plné. Tím nepotřebujete posunovat celý den pod násypku. Tady je lokomotiva na té logické straně vlaku, kde bych jí čekal.

Trochu mimo téma, ale sypké to je, je kaolin v Podbořanech. Je to nájezdová výsypka z automobilů přímo do vozů v podobě vysoké rámpy kolmo ke koleji – a co je lepší, že je to přímo v nádraží proti staniční budově. To ušetří spoustu místa a přitom bude v nádraží perfketní motiv posunu. (Zdroj: Mapy.cz)

Poslední, a rozhodně jednu ze zajímavých, jsem nechal vlečku lomu Prosetín u Skutče (Pardubicko) – prohledněte si na Mapy.cz (Zdroj snímků tamtéž). Vlečka odbočuje z širé trati šikmo, nakládací prostor je v jižní části od kolejí.

Napojení na trať je jen výhybkou plus nějaká hláska / stavědlo.

Pohled na původní stav vlečky. Krásná zarostlá vlečka, používat „do rozpadu“. Všimněte si vysoké rampy v úrovni horní hrany vozů. (Zdroj dvou fotek: https://lokalky.mypage.cz/)

Dokonce zahlédneme i místní „prasátko“ pro posun. Pokud není na posun k nakládce vyloženě vyčleněná lokomotiva, tak nakládka v kamenolomu bude probíhat „dynamicky“ – vozy lokomotiva pomalu posunuje pod nakládacím místem tak, jak dochází k jejich plnění. Vpodstatě můžeme po naplnění hned odjíždět a zátěž zde nenechávat. Pokud zde necháme Prase nebo Rosňu, můžeme Kocourem vozy zasunout, odjet, a přijet si další den pro plné vozy. Pro to už ale potřebujeme dalšího strojvedoucího, který nám Prasátkem vozy správně roztřídí a naplní. Narozdíl od industriálních vleček s vrátky a kladkami pro posun vozů bez lokomotivy, s tímto jsem se v kamenolomech nesetkal. Zde většinou působila nějaká místní malá lokomotiva.

Samotné kolejiště považuju za velmi atraktivní a přitom prostorově nenáročné. Přes výhybku z trati se po krátkém úseku blíží kolej k „čtyřvýhybce“ (tuto má v sortimentu Tillig spojením 4 ks EW1 a kříže). Pravá část určená k odstavení vozů prázdných  a ložených, nakládka na kusé koleji podél tratě. Možnost posunu – dokonalá. Dá se zredukovat i na menší prostor a výhoda je, že nevyžaduje objíždění přes šturc. I přes bohaté možnosti posunu je potřebná délka stále cca 150 cm. Provozně ze všech předchozích plánků je kolejiště podle mě skoro nejlepší a nejbohatší.

Vlečka prošla nedávno rekonstrukcí. Z tiskové zprávy Skansky: Kamenolom Zárubka, jehož historie sahá do poloviny 19. století, se nachází v Pardubickém kraji, v katastru obcí Vrbatův Kostelec, Prosetín a Leštinka. Z horniny granodiorit produkuje vysoce kvalitní drcené kamenivo, vhodné především pro výrobu asfaltových směsí, betonů a pro konstrukce silnic a železničních tratí. (Zdroj textu a fotek: https://www.skanska.cz/kdo-jsme/media/archiv-tiskovych-zprav/232864/Skanska-investovala-v-Pardubickem-kraji-do-ekologictejsi-prepravy-kameniva-po-zeleznici)

Takový kamenolom by šel zakomponovat třeba i vedle nádraží jako samostatná vlečka. Na segment 190 x 40 cm se vejde klaciké malé nádraží a vlečka kamenolomu. Ideální řešení i pro menší kolejiště nebo pro vedení kolejiště kolem stěn. Stejně tak bychom sem mohli napasovat kterékoliv z předchozích menších kolejišť kamenolomu, ale ten „čtyřkříž“ je opravdu atraktivní záležitost pohledově, provozně, a ostatně i při pohledu na cenovku 🙂

Tak, to je z dnešní přehlídky kamenolomů stačí. Najde se 500 dalších „jiných“, ale pro naše kolejiště je ta pointa jasná – jedna až dvě koleje, dostatek prostoru na obměnu vozů ložených a prázdných, a jednoduchá, „gravitační“ nakládka z vyvýšených míst přímo do vozů. Všimněte si, že oproti skutečným, ty modelové byly silně zredukované, vlastně jen rozvětvení do šturců bez nějakých nakládkových kolejí nebo místa pro místní posunovací lokomotivu. I tak to ale „funguje“ a působí to dobře, neochuzeně. Je to tedy dobré místo, kde lze trochu toho místa ušetřit a přitom si užít trošku té manipulace při nakládce. Pro napodobení skutečných potřebujeme prostor někde od 1 do 2 metrů délky. Většina ukázaných kamenolomů je napojená na širou trať, obvykle někde uprostřed lesa. To je pro kolejiště také výhoda. Dají se najít i kratší vlečky (zase třeba příště – textilky, skladiště porcelánek a malých továrniček), ale i větší (cementárny, chemičky). Kamenolom je ještě takový snesitelný kompromis s bohatostí posunu, s více kolejemi, to vše s rozumnou potřebou prostoru. Pro mě je to rozhodně jeden z favoritů pro ztvárnění.

11 komentářů k článku “Vlečky na kolejišti (3) – kamenolomy”

  1. Oldřich Slezák :

    Inspirace.
    Pozice na mapě
    49.3885278N, 15.6519661E. Lom Kosov na trati Jihlava – Luka nad Jihlavou. Od roku 1999 se netěží. Podél traťové koleje odbočná kolej z tratě, délka asi 500m krytá odvratnou výhybkou. Na vlečce lok T334 pro posun s vozy. Nakládka vozů Faccs výsypkou z nákladních aut. Foto na stránkách klubu “ Přátelé zeleného sergeje.“

  2. sandy :

    A co Újezd Svatého Kříže u Bělé nad Radbuzou?
    Nákladiště nebo jen manipulační kolej vedle nádražní budovy. Odbočka ke kamenolomu z manipulační koleje, která křižuje silnici II.třídy. Rozvětvení na dvě kusé a „úvrať. Nakládka kamene z rampy nebo pásovým nakladačem. Na konci kusých kolejí malá manipulační plocha, která by se dala využít i na jiné komodity.
    Z kamenolomu je v blízkosti kolejiště jen prostor nakládky a několik bunkrů na různé frakce štěrku.
    V reálu celý prostor tak 200 x 50 m
    Možná bych našel nějaké fotky.

  3. Petr Barchánek :

    Další zajímavé kamenolomy: Sebuzín ze širé elektrizované dvojkolejné trati Střekov – Litoměřice, včetně nakládky do aut a do lodí, dnes už zeležní nakládka zrušená, dále Ústí – Mariánská skála, přímo v centru města, kopec je doslova vykotlaný jak nemocný zub, Bílina – jen překládka nakladačem z kamionů do vagonů a konečně Císařský – ze širé trati u Šluknova, je tam i zrušená část, krásně je to vidět na google mapách.

  4. Sandy :

    ad Újezd Svatého Kříže.
    Na chvíli jsem zavřel oči a vidím to jasně před sebou.
    U kusé koleje blíže k silnici je provizorní čelní železná rampa s ohrádkou pro nákladní auta, na které se dvakrát do roka nakládají jateční zvířata.
    U druhé koleje s manipulační plochou se střídá kdeco. Lesáci občas naloží pár vozů dřevem, zemědělci používají vlečku na nakládku brambor nebo řepy.
    V blízkosti obce se rozšiřuje vojenská posádka, takže je třeba občas dovézt panely nebo jiný stavební materiál. Někdy se tam objeví i Rajka s cementem, protože v místě se betonuje ostošest …..
    V kamenolomu se láme a drtí jak o život. Kamenivo se vozí oběma směry, takže při posunu je docela veselo.
    Na konci „úvrati“ je malá „remíza“ na lokotraktor, bez nějž by se nákladiště zahltilo.
    A do toho ještě v místě zastavují osobní vlaky…..

  5. Zlámalík :

    Vojto, díky za skvělý článek, detailní průzkum a spoustu inspirace! Muselo to stát spoustu úsilí a času, tak přijmi aspoň velké díky!
    Ten Újezd u Sv. Kříže je taková kompilace toho, co jsem si vymyslel nedávno. No vida, a ono to skoro tak existuje.

    Sandy: já měl totiž nedávno podobné sny, viz: https://tt120.zlamal.cz/mala-paka-kolejiste-na-okno/

  6. Kavka_ :

    Ukázkově jednoduché dvojkolejné koncové nádražíčko je nakládka lomu Mariánská skála v centru Ústí nad Labem:
    https://mapy.cz/zakladni?x=14.0572536&y=50.6626496&z=19&base=ophoto
    K obsluze vlečky a nakládky slouží ve šturcu odstavené prasátko

  7. hank :

    Dovolte jenom jednu poznámku: Obvyklá chyba modeláře je, že má „v jednom kopci“ lom a tunel…

  8. Zlámalík :

    hank: já o tom vím 😀 No holt blbej průzkum lokality 😀
    Ve finální verzi, až nějaká bude, tam vlak jen vjede za stromy.

  9. Ferys :

    Já bych to ani nepovažoval za chybu, spíše kompromis při nedostatku prostoru

  10. Zlámalík :

    Ferys: při nedostatku prostoru nevymýšlím kraviny 😀
    Hankova poznámka směřovala k tomu, že i malé kolejiště může vypadat věrně.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..