Bylo období, kdy se z drceného molitanu stal podřadný materiál. Problém není v materiálu, problém je v jeho způsobu použití. Chci dnes ukázat, že když se použije dobře, tak je nenahraditelný. Ale celoplošný posyp už z toho dělat nebudeme 🙂

Celý princip vychází z reálné přírody. Pro modelování máme víceméně jako předlohy 2 druhy rostlin – kytky s širokými listy a trávy s tak úzkými listy, že se to nedá považovat za nic než stébla. Když vše zmenšíme 120krát, kolik mm by měla mít třeba taková obyčejná pampeliška 10×20 cm? 1 mm na výšku a 2 mm na šířku? Kolik by měla mít luční travina, když má ve skutečnosti cca 60 cm? 5 mm? Když si proberu sortiment zeleně, tak mám buďto molitan (Purex) nebo modernější „listy“ (Naturex), nebo mám statickou trávu od 1 mm do 10 mm (nebo 12 mm, to už je jedno).

Dále – když vlezu do škarpy, málokdy najdu jen traviny – to, že jsou výškově dominantní neznamená, že pod nimi nic neroste. Když vysekám vysoké traviny, najdu v přízemním patře právě ty velkolisté plevely. A ty prostě statickou trávou, byť 1 mm vysokou, nemá cenu dělat. To nemají být stébla – to má být nějaká „změť“ spíš do šířky, rozlezlé plevely spíše tmavších odstínů (dle ročního období, samozřejmě) a měly by nám tvořit nějaký podrost pod vyšší patra, kde se pak využije naplno statická tráva.

Ještě jedna úvaha – když na zahradě sekáte trávník, tak ho sekáte třeba do 5 cm výšky. To je asi 0,5 mm v TT – taková statická tráva se nedělá, ani by se nedala rozumně nanášet. Takže golfový trávník se ze statiky udělat nedá. Dá se udělat neudržovaná louka / pole skutečné výšky cca 20 cm z 2mm vláken a vyšší.

A právě pro ty přízemní porosty je prostě Purex pořád to pravé. Stejně jako u všeho – univerzální rada – KOMBINOVAT. Odstíny, hrubost, materiály. Nenechat samotný Purex, stejně jako nedělat samotnou statiku. Mít obojí najednou, ať se zvýší různorodost travního porostu.

V TT nemá moc cenu preferovat Purex v hrubosti „hrubý“, je zbytečně velký. Lepší nasypat více jemného, opět to rozbije plochu. Odstíny doporučuju aspoň dva, ten sytý zelený vlevo bych klidně nahradil příště něčím tmavším. Naopak ideální je ten vpravo – nebude moc svítit. Dřív byl v prodeji i „s květy“ žlutými, to by se dalo použít na pampelišky, ale dvoubarevný se snad už sehnat nedá a stejnou službu poskytnou třeba jednobarevné posypy JTT, které jsou taky z molitanu, ale jsou ještě jemnější. Posypy JTT jsou dostupné např. v ES Pečky ale určitě i jinde. Mají jemnější frakci a možná i lepší odstíny. Jsou sice dražší, ale spotřeba molitanu není velká.

Pro sypání se mi moc neosvědčilo „solení“ mezi prsty, jako když sypete špetku soli. Je to varianta a chce to vyzkoušet. Lepší bylo ustřihnout si růžek pytlíku a solit přímo ze sáčku. Dobře se tak usměrňuje tok molitanu.

Dá se pak trefovat pěkně mezi koleje. Prstem pak trošku utlačím nebo uhrabu větší kupičky tak, aby se rozhrnuly dál od sebe, nebo dál od kolejnic.

A kupodivu to jde celkem rychle od ruky, prostě jedu tempem cca 1cm/s a sypu. Měním intenzitu, někde víc, někde méně.

Pořád je potřeba myslet na to, že to není finální stav. Jednak se toho dost nechytne do lepidla a vysaje se to, jednak nad tím bude ještě statika.

Obzvláště ten jemný tmavý je teda perfektní, ten na hlíně a štěrku vytvoří přesně takový ten hnusný špinavý plevel u kolejí.

Zatím sypu nasucho – zkoušel jsem i do lepidla, ale molitan lepidlo nasaje a nedá se s ním pak už pracovat, nijak ho upravovat a rozhrnovat. Stane se z toho prostě houba, divná hmota co se zmáčkne do sebe při sebemenším tlaku a je z toho pak tvrdá koule.

Na čtvré koleji, kde už není nástupiště, jsem zasypal jednak prostor mezi kolejemi, a jednak samotnou kolej mezi pražce, která bude imitovat málo využívanou koleji. Ono na Pacifiku jsou zarostlé často i ty hlavní koleje.

Stejný pohled s větší hloubkou ostrosti – je to maximálně 1 mm výška, a vypadá to podle mě skvěle. Na některých místech už to nebudu ani přeflokovávat, vypadá to samo o sobě dobře.

Pohled shora – na konci nástupišť, kde už se nešlape, postupně nastupuje zeleň až po výhybky. Na méně frekventovaných kolejích je seriózní džungle, pokud něco nebrání trávě v růstu (mastnota, uhelný prach).

Ani mezi kolejemi se nedaří trávě vždy stejně – někde je prostě víc sucho a tráva neroste tak dobře.

Kusá kolej bude ve výsledku zarostlá, umožní sice odstavení lokomotivy, ale jinak by měla splývat s okolím.

Opět je vidět kombinace tmavé jemnější a světlé hrubí – pár rostlin je prostě výraznějších, větší chumel je prostě větší / širší rostlina, vše je sypané vyloženě od ruky na divoko.

Pár plevelů se usadilo i mezi pražci (pozor, na pražci sice bývají listy, ale rostliny z nich nerostou).

Druhé zhlaví podobně. Vypadá to složitě, ale celé to bylo hotové třeba za 30 minut – pohodová práce s viditelným výsledkem.

Přichází nejhorší část – lepení. Nejbezpečnější je vzít kapátko, lepidlo stejně jako na štěrk a opět purex napouštět. Dá se před tím zvlhčit celý prostor vodou s jarem z postřikovače – ale pozor na přilišný tlak, ať neodfoukne purex pryč. Lepší jsou malé spreje z přírodních voňavek (např. Avon) než velké spreje od čistících prostředku (Clin atp.).

Po zaschnutí druhý den vše vysaji a pokud toho zmizelo moc (cca polovina se nechytla) tak sypu ještě jednou.

Styčná plocha volně sypaného Purexu k podkladu je malá a někdy prostě lepidlo nezvládne udělat pevný „spoj“, ale s tím se počítá. Dá se to pak lehce korigovat přitlačením vlhkého Purexu k podkladu, ale jen přiměřeně.

Purex sám o sobě mi nezpůsobuje žádný problém při jízdě – od kolejnic se odstrčí třeba špejlí a díky jemnosti nezasahuje nad úroveň kolejnice, tedy nezasahuje do jízdní dráhy modelu.

Dá se to nasypat i do výhybek, ale v tom případě je lepší spíš si naťupat špejlí pár kapek hustého lepidla a nasypat Purex na to, aby se nemusela opakovat veselá scéna s odlepováním výhybek.

Použitá skladba bude hodně záležet na použitém ročním období. Pro jaro samozřejmě odstíny světlejší, ale celá skladba může být nižší. Pro léto to budou odstíny tmavší, může se zapojit trochu zlaté suché trávy, ale zase bude vše vyšší. Kdyby šlo jen o březnové kolejiště, stačil by samotný Purex – chvíle, kdy vše klíčí, vyrůstá ze země…

Tady ukázka vsypání mezi koleje, ostatně kousek už jste viděli nedávno v článku o Peceradech.

V uhelných skladech ani tráva neroste, na zhlaví to krásně spojuje různé podklady (štěrk, hlína, písek) a pomáhá to rozbít plochu.

Od minula jsem posypal prachem ještě pár úseků, kde mi to přišlo moc jednotvárné – jen nasucho a pošmrdlat štětcem, ono se to do toho povrchu napuštěného lepidlem trošku zašere, vyplní to mikrospáry a nedá se to z toho pak už setřit. To je taky jediný způsob, kdy se dá nasucho ještě pracovat s materiály a nehrozí, že zmizí.

Pár pohledů zdálky na celek – co jsem věděl, to jsem popsal 🙂

Za mě to vypadá moc dobře už takto, snad to statika nezkazí, ale nesmí se jí prostě dát všude moc, a už vůbec ne plošně a stejný odstín, pak to vypadá jak ty staré Vero koberce, které už bychom dneska nikam nedali…

Jak to pak vypadá „v provozu“ ukazuje tahle fotka, která mně osobně se moc líbí. Je to taková pěkná přirozená přízemní travička – prostě tohle se jinak udělat nedá.

7 komentářů k článku “Purex – drcený molitan není mrtvý”

  1. F.K. :

    Určitě se dá použít, ale myslím si, že by se měl vždy kombinovat se statickou trávou.

  2. Zlámalík :

    Dobré, dobré! Před lety jsem to dělal stejně, podle mě se tato metoda nejvíc blíží realitě. Já jen modeloval sypané peróny, kde bylo víc písku a binec jen na bocích.

  3. Anonym :

    Velice pěkný , akorát kolem výhybek bych dal trochu méně toho posypu. Alespoň kolem těch co jsou na hlavní trať. Všeobecně výhybkám které nejsou na vlečce se věnuje mnohem více péče než na zbytku traťě. Z tohoto důvodu bývají daleko čistčí než zbytek traťě. Navíc se daleko častěji opravují a tak kolikrát je i makadam jiné barvy potažmo odstínů oproti zbytku trati. Ostatně denně jezdím kolem trati na které proběhla kompletní oprava včetně svršku a to v roce 2002 a jeďiná změna je v tom , že makadam změnil pouze odstín šedé. Co se týče vegetace jediné co občas roste na kolejišti je přeslička. A pozor , tato trať není koridor. Je to pouze lokálka. Jinak mnoho zdaru ve stavbě a už se těším na další článek.
    P. S. Prosím Vás nemohl by mi někdo z modelářů vyrobit obtisky na loko řady 477?
    Odpověď zasílejte na adresu http://www.taptuch126@seznam.cz. Až budu mít obtisky určitě zveřejním článek ó stavbě této mašiny.

  4. Michael Pešťák :

    VERO koberce se samozřejmě použít dají, ale stejně jako klasické foliáže – natrhané na malé kousky a kombinované z různých odstínů. Ostatně, NOCH dodnes dělá něco hodně podobného.

  5. Petr Barchánek :

    Obtisky na Papouška má, nebo alespoň míval, Dk-model.

  6. Tonda :

    Velice pěkné, inspirativní.
    Moc by se hodilo, jak firmy vyrábějí své prodávané foliáže, neví někdo ?

  7. Anonym :

    obtisky má DK model , ale bez řadových tabulek a znaku lva na budku strojvedoucího.Tabulky i znaky se sice dělají v leptu , ale na ll sérii a já potřebuji obtisky na l sérii.Nehledě na to , že v leptu je jen jedna tabulka a já potřebuji tři. Jedna na čelo lokomotivy a dvě na budku obsluhy lokomotivy.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..