21
04/20

aneb nevyhazujeme svojí starší práci a za 300 Kč jí můžeme používat dál. Znáte to – „to nefunguje“, „to se ti nevyplatí“, „to je škoda práce“, „to nikdy nebude jezdit“ a další. Spousta modelářů nepreferují digitalizaci starých lokomotiv, ale když už je jednou máme a kdysi jsme jim tu práci věnovali, tak je škoda nechat je zahálet.

Předem varuji, že dnes to bude článek pro největší začátečníky. Zrovna nedávno jsem kamaráda ukecával pro jeho nové kolejiště do digitálu, a digitalizace starých lokomotiv bylo jedno z témat. Tak to dnes chci popsat skutečně od začátku.

Pamatujete tuhle 751 219 ČDC? Před deseti první (a jediná) Zamračená v Cargo laku z odlitku, na mosazném pojezdu p. Pletichy. Nikdy neměla pořádně šanci se projet, tak teď dostane díky digitalizaci šanci a bude sloužit na Pacifiku pro vozbu nákladních vlaků.

Tuto realizaci dělám zrovna v době, kdy MTB dodá na trh lokomotivu přesně v tomto provedení. Ale pro mě je tahle lokomotiva z odlitku pořád cenná. Nechal jsem na ní spoustu práce a i když dneska už nevyhovuje v porovnání s dnešními továrními modely, tehdy prostě pořád nic moc lepšího na výběr nebylo. Vyhazovat jí rozhodně nebudu, prodejní cenu dnes nemá skoro žádnou, osvětlení nemá. Takže nejlepší řešení je, si jí užít na kolejišti. A je to vlastně i trošku k úvaze, že všichni jsme strávili spoustu času tvorbou modelů, i když dneska už dokážeme vyrobit nebo koupit lepší. A trošku toho kouzla je, ty modely udržet tak nějak „s dobou“ drobnými vylepšeními a pořád je provozovat, pokud je to jen trochu možné. Takže prostě budu mít na kolejišti kombinaci Kuehna, MTB, odlitků a možná dokonce i leptů v jedné lokomotivě…

V momentu, kdy Čína umí okopírovat už i digitální dekodéry a chce za ně zhruba ty tři stovky, není co řešit. Navíc proud 750mA by měl stačit i na starší motory s větším odběrem, a 24V bude stačit i na Roco kostky, které, jak je známo, generují větší napětí než normovaných 18V. Jedná se „samozřejmě“ o to nejlevnější, tedy LaisDCC ve verzi na drátcích. Jak by se digitalizovaný mosazný pojezd choval třeba při 2x – 3x dražším Zimu nedokážu zatím říct.

Drátky jsou dostatečně dlouhé, aby se dal dekodér zapojit kamkoliv. Na konci je 8-pin konektor. Kde jsou ty časy, kdy se dekodéry zapojovaly do tak triviálních patic…

Použil jsem při tom pouze základní věci, takže digitalizace žádná věda není.

A tady máme pojezd. Prostě poctivá 3 kila mosazi, stáří cca 10 let.

Pro digitalizaci je potřeba přerušit přívod od kolejí do motoru a mezi něj vřadit dekodér.

Takže pohledat, kde se potkávají dva dráty od dvou podvozků a odbočuje spojka k motoru, a někde v těch místech zasáhnout.

Toto je původní schéma zapojení, od kolejí přímo do motoru a bokem do tlumivky.

Zde se pod závažím schovává ještě tlumivka. Tu nechceme, všechny funkce přebírá dekodér.

Z dekodéru jsem vyštípnul patici, a z pojezdu tlumivku.

Tato propojení musí pryč. Zůstane motor nezapojený do přívodů.

Běžně se setkávám s tím, že dekodér se přilepí oboustrannou páskou někam nahoru. Tady ale není místo, závaží je až pod střechu. Takže jsem začal hledat nějakou jinou skrýš, abych se nemusel zbavit žádného závaží. Nakonec jsem výbornou schovku našel nad podvozkem, kam jsem dekodér zastrčil.

Podle manuálu (raději vždy zkontrolovat) najít 4 dráty – dva jsou přívody z kolejí (zde černá a červená) a dva výstupy z dekodéru na motor (zde oranžová a šedá). Dráty jsem si protáhnul ven. Zbylé dráty (k záložnímu power-packu a k ostatním funkcím osvětlení, které nevyužiju) jsem zamotal do smyčky a zastrčil také dovnitř pojezdu. Nerad se zbavuju budoucích možností, kdybych časem dodělával osvětlení nebo přendaval dekodér jinam, tak abych nemusel drátky obnovovat z nějakých kraťoučkých zbytků. Zkrátit se to dá vždy…

Odpájím přívody do motoru. Tím přeruším přímé spojení kolejí a motoru. Pak připájím dráty od dekodéru k přívodům od podvozků, aby do dekodéru „šel proud“. Nejlépe nenechávat moc dlouhé dráty a ještě lépe vše zaizolovat třeba teplem smrštitelnou bužírkou… Ze mě si příklad neberte, já na čistotu práce nikdy moc nebyl, já spíš na tu funkčnost 🙂

A další dva dráty z dekodéru připájet na motor, aby zase z dekodéru šel proud do motoru.

No, a je hotovo. Práce na 10 minut i s okouknutím situace.

Nový stav zapojení je vidět zde. Mezi motorem a koly je prostě dekodér. Dekodér převádí střídavý proud z kolejí do stejnosměrného, proto také běžně nelze provozovat nedigitalizované vlaky na digitálních kolejích.

Ještě dozastrčit kablíky dovnitř, a vyzkoušet na kolejích. Jede to na první dobrou.

A nikde nic nekouká…

Pro programování adresy (výchozí adresa je vždy 3 a je potřeba jí změnit na samostatné programovací koleji, jinak se přepíše adresa všech dekodérů najednou), jsem si udělal provizorní „kolej“ přes banánky a dráty z CYKY kabelu zastrkané přímo do centrály, abych nemusel odpojovat přívod z kolejiště. Nyní programuji v režimu CV (na Myši je to PROG – MODE – CV nebo POM). Zbytek pak už doprogramuju přes režim POM (programming on main) přímo na kolejišti.

Podobně půjde digitalizovat i cokoliv dalšího, tady bude budoucí řada 704 pro posun v betonárce.

Pak už jen nasadit odlitek, nikde nic nevadí ani není nic vidět, a jde se jezdit.

A jak to jezdí? Jezdí to dost podobně jako na analogu. Už předtím nejezdil pojezd úplně hladce od malé rychlosti, musel vždycky překonat velké počáteční odpory a při rozjezdu většinou cuknul a vyrazil. Jak už jede, tak jede dobře, ale ty rozjezdy… Třeba se to ještě zlepší, pojezd vpodstatě ještě není zajetý, pokud za zajíždění považujeme 2 hodiny jízdy každým směrem.. Výborně poslouží funkce BEMF, tedy kompenzace výkonu motoru dekodérem, která z pojezdu udělá pěkně pomalu jedoucí stroj díky tomu, že dávkuje pulzy do motoru a zpětně koriguje potřebné napětí. Bohužel, má to nevýhodu, že kromě pomalého rozjezdu působí znatelné kolísání rychlosti při běžné jízdě. Tuto funkci tedy nakonec vypínám, protože pro provoz je nespolehlivá a lokomotiva reaguje na ovladač vyloženě nepředvídatelně. Ale vyzkoušet to chce, ať vidíte, co to umí a jak to dokáže vyhladit rozjezdy.

Posuďte sami, zavádíme novinku – videa 🙂 Všiměte si i toho autentického zvuku šestiválce, který generuje mosazný pojezd 🙂

Dál tu mám nejdříve průlet „novou“ plnou rychlostí a nějaké posuny.

A do třetice pár posunů v Peceradech.

Pro představu uvádím pár hodnot, které jsem do konkrétního LaisDCC dekodéru programoval pro konkrétní pojezd. Upozorňuji, že nastavení se může výrazně lišit, zrovna tento pojezd má trochu problém se „odtrhnout“ z nuly, takže potřebuje silnější pulz a vyšší rozjezdové napětí. Jiné pojezdy, které jezdí volněji, nebo s pětipólovým pojezdem, nepotřebují pro rozjezd tolik „postrčit“.

CV2 = 20 (startovací napětí jsem zvýšil z 0 na 20, tedy pro rozjezd je dodáváno větší napětí – sice to víc cukne, ale nerozjíždí se to až v půlce otočení ovladačem, můžete zkusit experimentovat od 1 do 30)

CV5 = 60 (maximální rychlost jsem výrazně snížil, pojezd je dost „do rychla“ a tímto jsem ho zbrzdil)

CV56 = 10 (nastavení impulzů do motoru, nastavuju mezi 1-10 a chce to vyzkoušet, ale znatelně to zjemní rozjezdy)

CV57 = 20 (nastavuje apmlitudu jednotlivých pulzů, lze nastavovat mezi 0-255 a 255 je nejvyšší amplituda, praktické využití bývá mezi 5 a 50, při hodnotě 1-10 jsem nepoznal rozdíl, naopak od 50 výš jsou pulzy tak silné, že lokomotiva jede viditelně trhavě a cuká s vagóny, je to i dost slyšet)

CV61 = 0 (BEMF vypnuto, tedy kompenzace otáček motoru vypínám, lze si pohrát i s CV61 = 3 a pak CV136 = něco, tím se dá BEMF vypínat a zapínat za jízdy zvoleným funkčním tlačítkem a tak testovat, jestli nastavení vyhovuje – tato funkce je popsaná v manuálu)

3 komentáře k článku “Digitalizace mosazného pojezdu”

  1. Fanda_TT :

    Díky za inspiraci, netušil jsem, že číňani už okopírovali i lokodekodéry. Taky mám pár starých analogových mašin a nechce se mi je vyhazovat…
    Jedna poznámka: Osobně si myslím, že to, co nazýváte tlumivkou, je kondenzátor. Na starých analog. mašinách je vždy jeden kondenzátor paralelně k motoru a dvě tlumivky (cívky navinuté na feritu, větší než kondenzátor) zapojené sériově na obou přívodních vodičích k motoru. Podle zapojení i vzhledu součástky bych tedy tipoval spíše na kondenzátor.
    Hodně zdaru v další práci.

  2. Joer :

    No takto, tieto dekodéry sú také ehm, okresané čínske napodobeniny. Kopec vecí ktoré poznáme napr. od dekoderov Zimo nejdú nastaviť. Čo viem, boli na niektorých nejaké problémy s riadením motora. Viac o tom vie myslím pán J. Král s DCCDOMA. Ale ako jo, dať ich do takejto mašiny, hlavne s takým motorčekom tak hej. Ale napr. v kombinácii s motorom 5 polovým Mashima by som to neriskoval. Za málo penez málo muziky. Osobne si radšj priplatím za Zimo.

  3. Zlámalík :

    Ano, paralelně k motoru je kondenzátor, v analogu slouží k odrušení jiskření od motoru. Tlumivka je pro stejnosměrný proud průchozí (takže by znamenala čistý zkrat) kondenzátor ne, ten naopak zkratuje pulsy a proud střídavý (podle kapacity).

    Jinak jsem ale rád, že mě tahle doba pojízdných ingotů minula, to má zvuk jako motor autojeřábu na Tatře 148 😀

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..