Samozřejmě už od začátku uvažování nad kolejištěm Mankovice jsem zvažoval, které kolejivo použít. Kuehn nebo Tillig?  Zkusil jsme si zpětně načrtnout plánek v kolejivu Kuehn, abych se utvrdil v tom, že výběrem Tilliga jsem chybu rozhodně neudělal. To kolejivo od Kuehna je totiž pro můj plánek nepoužitelné…

Nemám za cíl kolejivo od Kuehna „hejtovat“, ale pokud se rozhodujete pro složitější tvary zhlaví a chcete využít kolejivo Kuehn, z mého pohledu to kolejivo nelze použít. Geometrie je dobrá tak akorát na vlakodrom, kde na tom nezáleží, nebo pro jednoduchá nádraží v rovině. Jakmile přichází na řadu něco „extra“, tak Kuehn svou snahou odlišit se, se nedá skoro použít. Přijde mi, že když Tillig jede „ve čtvrtkách“ pravého úhlu po 15 stupních, tak Kuehn musel nutně vymyslet znovu kolo, a udělal si úhly po 10 a 20 stupních.

A tím neříkám, že se to kolejivo nedá použít vůbec. Je spousta míst, kde bude výborně pasovat. Pokud je nádraží v přímce s jednoduchými výhybkami, pokud je to malé nádraží, pokud je to na moduly, nebo pokud máte spoustu prostoru – tam všude kolejivo poslouží. Jakmile přijde řeč na angličany, oblouky, stísněné podmínky, nedejbože trojcestnou výhybku, nemá Kuehn skoro co nabídnout. Samozřejmě, i tak to je velká odvaha, že se Kuehn do kolejiva pustil a že vytvořil protiváhu jedinému Tilligovi – to vůbec nechci rozporovat. Lze pochopit, že se sortiment bude postupně rozšiřovat. Ale geometrie je daná a s tou už se hýbat asi nebude.

Milan Ferdián při návrhu Mankovic využil možnosti kolejiva od Tilliga vyloženě naplno a dodnes v tom spatřuji dokonalost. Kombinace obloukových výhybek, přímých výhybek, angličana, trojcestné výhybky – to vše umožnilo plánku být tak bohatý, jak je.

Pokud dnešní obrázky nepochází přímo z kolejiště, tak jsou dnes využity výstřižky z aplikace Wintrack, oficiální plánky Kuehn a fotky z e-shopu TTmodeláře.

Chci se dnes věnovat geometrii. Estetice jen okrajově. Co se týče vlastností, Tillig má širší hlavu kolejnice a kolejnice je vyšší (Kuehn 1,8 mm, Tillig 2,07 mm). Přechod je znát, ale troufám si tvrdit, že případný schod není nic, co by 100% vozidel nezvládlo přejet. Pouze to doprovodí cvaknutí a případné nadskočení vozidla, což se stejně děje i na jiných částech kolejiště, ve spojích segmentů, výhybkách, izolovaných úsecích atd. V souvislosti s kolejnicemi odkážu na velmi pěknou galerii srovnání obou kolejnic u sebe: https://rexel.rajce.idnes.cz/Vyhybky_Kuehn/

V sortimentu jsou dva poloměry oblouků, které nijak nevynikají svou modelovostí proti třetímu poloměru R396 u Tilliga. 20° protiváha obyčejné výhybce je dostupná jen v jednom poloměru, takže na zhlaví moc na výběr nemáte.

Osobně mám morální problém s těmi 20° úhly odbočení na výhybkách WL20 a WR20, což by měl být konkurent Tilligově EW1. Je to pro „zkrácení“ zhlaví, ale pořád si myslím, že odbočení dlouhého vozu o 15 nebo 20 stupňů je rozdíl a vozy se víc „lámou“ do ostřejšího odbočení.

Geometrie základního zhlaví je jasná a snadná. Ale všimněte si, že Kuehn neumí obloukovou výhybku, která by přešla v rovný úsek. Vždycky za ní musí dosadit ještě jednu obloukovou 20° kolej, aby dorovnal tu zvláštní geometrii obloukové výhybky.

Pro malá kolejiště, která by se měla větvit na víc než 2-3 koleje, je toto nepoužitelné, protože zhlaví by bylo přes celý oblouk.

Vždycky, když je v plánku oblouková výhybka, tak je vše „schválně“ naprojektované na úhel 90 stupňů.

Tohle už je bez komentáře, sice to sestavit jde, ale nic českého z toho nesložíte.

Takto by dopadlo, kdyby byla oblouková výhybka na konci oblouku. Koleje hned vedle sebe, tedy nepoužitelné.

Angličan od Kuehna je v plánu, ale pouze „Beaseler“, který se na tratích ČSD nikdy nevyužíval. Trojcestnou výhybku, kterou teď v pláncích rád používám pro zkrácení zhlaví, Kuehn nemá.

Kdo angličana do kolejiště potřebuje, musí přistoupit k řešení jako kolega ejčzet v jeho článku, kdy musel Tillig angličana natočit o 5 stupňů a udělat k němu takového „hada“ z kolejí. Takže mimo přechod výšky kolejnic je třeba řešit i jiný úhel. Zároveň je v článku zmíněna i spojka „samodomo“ pro spojení obou kolejiv.

Teď věci, co se mi na Kuehnovi nelíbí. Jednak ty pražce u spojek. Takové jsem měl naposledy v H0 od Jouefa, a to byly extra hračky. Oproti pražcům bez přídržnic, jako má na konci kolejnic Tillig, tohle se nedá zakrýt štěrkováním.

Další, co se mi na Keuhnovi nelíbí, že je moc německý. Tilligova výhybka je taková neutrální. Jsou tam jen pražce a kolejnice. Kuehn má ale kolem jazyků několik „krabic“ – asi nějaké německé podoby zámků.

Ty se u nás ale nevyskytují, alespoň ne v této podobě. Pro ztvránění české výhybky lze toto ignorovat, nebo každou výhybku upravovat.

U štíhlé výhybky (konkurent EW2) jsou zdvojené pražce. Ty se u ČSD sice vyskytovaly, ale pouze na starých tratích. Od dob strojního podbíjení se nepoužívají, na hlavní trati je rozhodně nepotkáte už delší dobu.

Na lokálce občas ještě ano, ale pokud si řeknu, že všude dám tyhle štíhlé výhybky, tak ta výhybka prostě české odpovídá spíš jako „ano, výjimky tu byly“.

Štíhlá výhybka má, stejně jako její menší kolegyně, uchycení jazyků přes plíšky.

Je zde tedy znatelný zlom. Proti tomu EW2 Tillig má celý jazyk v jednom kuse, což jednak lépe vypadá a jednak odstraňuje potenciální zdroj problému – při patině a štěrkování může dojít k zalepení spoje a jeho „odizolování“, pak by jazyk mohl přestat vést proud.

Zanýtování i přechod jsou každopádně pěkně jemné, to samo o sobě nevadí.

Křídlové kolejnice jsou u Kuehna napájené zprostředkovaně přes kontakty pod výhybkou, a jsou častou příčinou problémů – jak se můžeme dočíst na diskuzích. Kuehn sám se k tomu vyjádřil, že při výrobě není vodivost křídlových kolejnic kontrolována a tedy není garantována. Někteří kolegové mají v tomto ohledu u příchozích výhybek zmetkovost až 30 %. To rozhodně nepotěší.

Obloukovka sama o sobě je pěkná, ale je trochu „falešná“. Má totiž okolí jazyků venkovní mateční kolej přímou, a pak až začíná oblouk o stejném poloměru R320 jako u vnitřní koleje. Tilligova oblouková výhybka IBW má mateční kolej celou v R631 a vnitřní v R310. Zdá se mi tento způsob logičtější a pro mateční kolej vhodnější.

Krátká výhybka je pak opravdu „krátká“ a při představě vozů Bmto na 20stupňovém odbočení to bude pěkný zlom.

A teď k těm Mankovicícm, proč to vlastně píšu. Takto by mi vyšly „jako Mankovice“ z geometrie Kuehn. Některé věci tam vůbec nejdou vytvořit, hlavně levé zhlaví je úplně předělané, aby se to vůbec vešlo na rozumný prostor. Musel jsem ubrat výhybky a ochudit se o možnost vjezdu na dvě staniční koleje. To je neakceptovatelná změna.

Při postavení výhybek do složitějšího tvaru nelze spojit obě zhlaví přímými kolejemi. Geometrie jednotlivých kombinací na sebe „nesedí“. Třeba dvě přímé výhybky proti sobě nezajistí stejnou vzdálenost os kolejí jako kombinace obloukové a přímé.

Tady mám nahoře původní plánek z kolejiva Tillig a dole plánek Kuehn. Z Kuehna je to mnohem chudší, i tak jsem musel vypustit méně důležité odbočky na vlečky. Zhlaví se natáhlo do délky, přitom kolejiště zchudlo. Musel jsem část zhlaví řešit rovnými výhybkami a omezit obloukové. To je špatná zpráva pro všechna malá kolejiště.

U Tilliga mi zůstalo 30 stupňů volné trati, u Kuehna pouze 10 stupňů.

Zhlaví je delší, přitom zmizela výtažná kolej. Větší úhel obloukových výhybek neumožňuje jich postavit za sebe víc tak, aby skutečně realizovaly nějaké rozvětvení.

Tady díky použití trojcestné výhybky můžu mít větší depo nebo vlečku. S Kuehnem nemá smysl se o rozvětvení dál pokoušet a přijdu minimálně o jedná kolej na stejném prostoru.

Dál v pokusech nemá cenu pokračovat. Na stejném prostoru z toho stejné zhlaví postavit nejde, u Kuehna se vždy jedná o to, kolik je toho potřeba osekat oproti Tilligovi.

Abych nebyl škarohlíd, tady je srovnání malého nádražíčka na přímé trati. Nahoře Tillig, dole Kuehn. Délky staničních kolejí jsou téměř stejné, stejně jako ostatní rozměry. Jen Kuehn má těch 20 stupňů odbočení, Tillig 15 st.

Pokud se vám Kuehn líbí jako kolejivo, nebo se vám líbí výhybky, nebo preferujete menší výšku kolejnic, nebo vám přijdou jízdní vlasntosti na Kuehnovi lepší, tak určitě proč ne. Pokud jste schopni přizpůsobit geometrii nádraží tomu, jak to Kuehn rozplánoval, tak se samozřejmě kreativitě meze nekladou. Chtěl jsem tu jen ukázat, že pro stísněný prostor a složitější aplikace prostě Kuehn podle mě dobrý není.

Doteď jsem mluvil o tovární produkci. Abych ještě doplnil, že češi jsou kutilové, tak s Kuehními výhybkami pracovat jde, jak mi dokázal můj kamarád, který právě začíná stavět nové kolejiště a Kuehní výhybky chtěl (resp. už je měl nakoupené). Stačí rozřezat podloží a udělat z nich třeba flexi výhybku. Nahoře je původní před úpravou, dole po úpravě. Samozřejmě nemusím zmiňovat, že kus koleje jde uříznout a zkrátit. Z obloukové 20° je najednou jakási R320/10 a R320/20.

Tady je napojení na Tilligovo DKW. Lze si natvarovat výhybku tak, aby měla úhel odbočení odpovídající pro výjezd z oblouku a následné zapojení angličana.

Dále je pak upravená krátká přímý výhybka na úhel 15st. stejným způsobem. Najednou zhlaví vypadá mnohem atraktivněji a použitelněji, půjde z toho stavět pěkně krátké zhlaví. Jen je s tím víc práce. No a ty dekly kolem jazyků? Ty jdou celkem snadno vycvaknout a tím se jich můžeme zbavit.

Takže nakonec si modelář poradí. V tu chvíli z toho lze poskládat mnohem víc. A tak vlastně končíme pozitivně, kdo upřednostňuje Kuehna kvůli jeho jemnějšímu provedení a vzhledu, tak si poradí. Já Mankovice osadil Tilligem a ani tak toho nelituji, nemusel jsem řezat do každé výhybky a upravovat je na míru 🙂

8 komentářů k článku “Mankovice na kolejivu od Kuehna? Ani náhodou…”

  1. Zlámalík :

    Díky za rozbor. Jen upřesním něco, co se často přehlíží – vlastní úhel odbočení je u Tilliga a Kühna stejný – od jazyků po srdcovku 15°. Těch dalších 5° je v tom, že Tilligova výhybka je od srdcovky dál přímá, zatímco Kühn pokračuje v oblouku.

  2. Petr Sokola :

    Tilligova EW2 je myslím taky na srdcovce 12 a pak dotočena do 15. Hodlal jsem to rovnat.

  3. Střelec :

    Kuehn má geometrií blíž k BTTB, na malý rovný nádražíčka/výhybny není k zahození. Na lokálky tak do IV. epochy nejdál, kde jezdí jen malý páry, motoráky a dvouosý vozy. Co se týká spojek Kuehn – Tillig, někde byly k mání sériové kousky.
    Jinak výhybek i kolejí s dřevěnýma pražcema (i zdvojenejma) bude v provozu ještě dost, jenom z Plzně – hlavního poslední mizely před třema lety a kolem Jižáku loni. Mezi Plzní a Nepomukem by se asi taky ještě našly, asi i v Ražicích a vůbec všide tam, kde ještě nedorazila modernizace.

  4. Ivan_TT :

    Vovo, souhlas. Také jsem zvažoval Kuehn, protože WL20 jsou líbivější než EW1, ovšem jsem rád, že jsem nakonec zůstal u tilliga (ani jsem to nezkoušel nakrelsit), lépe se to skládá. Navíc prý sktečně šla výroba s kvalitou dolů.

  5. Střelec :

    Kuehn bude taky vyžadovat „přezutí“ starších vozů na normovaná dvojkolí, jinak budou vykopávky s většími okolky drncat po pražcích.

  6. hank :

    Já k tomu jenom podotknu, že ta (ne)vodivost křídlových kolejnic u Kühnových výhybek je asi až novějšího data, u 10 výhybek zakoupených před 6 lety tento problém nepozoruji.

    Mně navíc vyhovuje jejich aretace.

  7. JirkaK :

    dal bych fotku zhlaví z kuehna ale tedy nevím jak. jinak Kuehn se s vekslema dost zhoršil, bohužel. A Mankovice super 🙂

  8. Vojtěch Suchan :

    Vojto, co se týče geometrie, je Kuehnovo kolejivo daleko blíž realitě, než Tillig. Tilligovo kolejivo je od začátku navržené jako „modelové“, zatímco Kuehn vyšel z opravdových kolejí. Výhybka WL10 je na 2/3 zkrácená asi nejpoužívanější výhybka na české železnici, tedy S49 1:9 s poloměrem oblouku 190m. Systém S49 jsme převzali z německa, takže odpovídá i německé předloze a úplně stejnou výhybku jako WL10, jen s code 60 pruty a daleko detailnější má TTfiligran jako jejich EW706-1:6. WL20 je to semé zkrácené na polovinu, tedy skutečná výhybka zkrácená na 1/3. Pseudoobloukové výhybky Kuehn jsou v TT jedinný způsob, jak skutečně postavit zhlaví v oblouku na kolejišti, kde není prostor na matečnou kolej s poloměrem 613mm, to z Tilliga prostě nejde a nikdy nepůjde, zato je Tillig ideální na plánky jako Mankovičky, kde je oblouková jen poslední výhybka zhlaví. Co se týče toho, že koleje vyjdou u složitých zhlaví rovně, to ani u Tilliga nejde, to je neochcatelná geometrie, viz moje upravené Mankovičky pro jednoho z uživatelů fóra modely. biz https://lh3.googleusercontent.com/pw/ACtC-3dK9Ut-7LZH0eGfHuySU136Jtc0EDS6kux-whrq9LdgKugWJxPW-d-Mx6nW1yMUUcMwA0gAflX8yBmcLH_G-4thfI-qQECieRbdWiYDNhpvW5cfjNHcsmofvNj8FTnC3AN7wUquO3PFZNoKgl9PsvYM=w1733-h1338-no?authuser=0
    Tilligovo kolejivo žádnou skutečnou předlohu nemá, a má zbytečně prudké úhly odbočení. EW3 je neskutečně dlouhá a přesto má 12 st, na takové hodnoty se žádnou skutečnou výhybkou dostat nedá. EW2 je dlouhá tak akorát, ale úhel odbočení 15st je opět hrozně moc, skutečná takhle dlouhá výhybka by byla právě zkrácená 1:9, nebo 1:7,5. Souhlasím ale, že EW1 vypadá mnohem líp, než WL20, úhel 20st je prostě strašně moc, ikdyž k němu Kuehn došel velmi modelovým způsobem. Co se týče osovky kolejí, tu mají oba systémy oproti realitě hrozně velkou, ve skutečnosti jsou koleje na nádraží od sebe 5000mm dnes, a v minulosti často jen 4250mm, což odpovídá hodnotám od 35,4 do 41,6mm, v případě lokálky budeme nejčastěji na hodnotě 4500, tedy 37,5mm v TT. Kuehn má 44, Tillig 43.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..