Tak jsem do toho zase praštil. Postavím si nové (další) kolejiště, takové to vysněné, co chci už mých deseti let. Bude normálněrozchodné a bude mít vše, co jsem na takovém kolejišti chtěl a přitom se budu snažit ho udělat ve slušné kvalitě. Pracovní název „Kolejiště Posázavský pacifik“ asi nenechá nikoho na pochybách o motivu.

Vzorem nakonec skutečně bude plánek Mankovice od Milana Ferdiána, po dlouhé úvaze a snění jsem v plánku našel skutečně všechno, co chci. Vyloženě dětské kolejiště (a nestydím se za to), kde:

  • vlak může jezdit dokola přes skryté nádraží, kde se může buďto vrátit (pokud je souprava „oboustranná“), pokračovat dál, zastavit a prostřídat se s jinou soupravou, nebo objet lokomotivou (to bude umožněno také, aniž by se lokomotiva objevila venku z tunelu – povedlo se mi do plánku vměstnat malé kusé koleje uvnitř)
  • stoupající trať do koncové stanice, kde se dá jezdit z bodu A do bodu B, tedy plnohodnotný provoz
  • vlečky pro zabavení a možnost bohatých variant GVD, obsluha minimálně dvěma páry Mn vlaků „denně“
  • vždycky jsem třeba chtěl na kolejišti i takovou drobnost, jako je „angličan“ (křižovatková výhybka) protože se mi hrozně líbí
  • nabídne bohaté provozní možnosti v rámci skutečné předlohy
  • provozně jsem nemusel slevovat ze svých vysněných souprav 749 + 2x Bmto, 749 + Bpjo, 749 + 3x B (plánek jsem oproti původnímu trošku roztáhnul, aby se natáhly délky staničních kolejí), dá se zde tedy provozovat takzvaný „sen o rychlíku“, pokud to jsou 3 rychlíkové vozy, v nouzi rekreačního provozu by se snad vešly na jednu kolej i lokomotiva + 4 rychlíkové vozy

Námět bude přemístěn do údolí Sázavy a Vltavy a stanice budou volně inspirované tratí dolního Pacifiku, tedy v místech, na kterých jsem vyrostl. A to jak provozně, tak vzhledem stanic a kolejišť, dojde asi i na vybrané názvy místních zastávek a stanic. Bude to taková zarostlá zapomenutá lokálka, která musí omylem hostit dlouhé rekreační vlaky a obsluhovat spoustu vleček – prostě na modelování je Pacifik opravdu ideální předloha. U minulého článku vznikla diskuze, že kolejiště daného nádraží bylo vždy uzpůsobeno tak, aby provozně zvládlo obsloužit přilehlé vlečky. V zásadě určitě ano, ale mám názor, že od určité doby, kdy začaly být ČSD státní (a nedejbože po válce) se z důvodu nedostatku všeho prostě pracovalo s tím, co bylo. Takže jestli bylo potřeba zapojit novou vlečku, tak se to provedlo (to byl zájem podniku), ale na rozšíření kolejišť nedošlo (to už byl /ne/zájem ČSD), takže se pak posun řešil všemožně divoce. Důležité bylo plnit plán a ne rozšiřovat a zkvalitňovat železniční síť. Takže i takové množství vleček, jaké mám v plánku, je podle mě obhajitelné – o to víc v úzkém kaňonu Sázavy a Vltavy, kde místa není nazbyt.

Tohle kolejiště nemá ambici být nejlepší ani nejvěrnější – tohle kolejiště je pro radost z ježdění dokola, pro radost těch, kteří se na něj budou moci koukat osobně. A že o tom budu pořizovat záznam je jen vedlejší věc. Beru to tak, že tohle je kolejiště, u kterého chci relaxovat. Které chci postupně vylepšovat a užívat si poamlu stavbu i nenáročné bezmyšlenkovité ježdění. A k tomu budu mít pořád tatranskou modulovku, která bude víc zaměřená na reálné modelování a ke které se určitě snad brzy zase vrátím.

Kolejiště by měla být tak trochu hra. Dřív jsem miloval hrát Transpor Tycoon, později pak OTTD. Paralela je pro mě ale jasná. Je zábava vozit něco odněkud někam. A kolejiště by vlastně mělo být, pokud má být zábavné, takový malý svět jako v Tycoonovi. Když budu mít jedno nádraží, na které mi přijede „jako vlak“ s „jako zbožím“ a „jako ho vyložím“ do „jako skladu“, čímž zábava končí, přišlo mi to trošku chudé. Proto jsem uvítal množství vleček na kolejišti, a chci pojmout celý provoz smysluplně – stanovit si nějaká pravidla a zabezpečovat provoz podle nich, ne jen „tak dneska třeba ty Rajky vyvezu na horní nádraží“. Chtěl bych co nejvíc vagónů honit po viditelné části z bodu A do bodu B a skryťák využít jen jako další možnost, odkud se berou vlaky – ne jako jedinou možnost.

  1. Provoz osobních vlaků by se měl řídit nějakým jízdním řádem, taktem, návaznostmi na sebe, křižování, noční odstavování atd. Ve spojení s plnou stanicí nákladních vozů to bude občas honička. Tzn. že musí být dost volných kolejí.
  2. Nákladní provoz by měl být odněkud – někam. Když mám „dole“ pivovar, „nahoře“ bych měl mít ideálně nějaký sklad ZZN. Pokud ještě opět „dole“ budu mít zemědělskou nakládku, můžu mít jasný řetězec Pole – ZZN – Pivovar, vše v poměru 1:1 (jeden vagón tam, jeden zpět), a v Pivovaru můžu přistavovat pivovarské chladicí vozy např. v poměru „2 vozy ječmene = 1 vůz na hotové pivo“.
  3. Další složitější řetězec, který se nabízí, je dřevo. Pokud zařídím na spodním skladišti nakládku kulatiny, kterou odvezu na pilu, ze které odvezu řezivo opět zpět pro překládku na nákladní vozy, nebo do skrytého nádraží, je to opět ideální kombinace, která v sobě obsahuje velké množství úkonů. Vpodstatě na vše budou stačit vždy 1-2 vagóny, jinak se do kolejiště nevejdou. Vše budou manipulační vlaky ve stylu „kocour + hytlák + 2 vozy“. Samozřejmě, jednou za čas potřebuje dřevo pivovar (na sudy) nebo stavební materiál (dřevo, cement), na topení do kotelny uhlí jednou za týden.
  4. Uhlí se bude vozit ze skryťáku i do uhelných skladů, naopak vápenec se bude vozit z cementárny do skryťáku. Rychlý obrat vozů už si může vyžádat staniční zálohu pro posun.
  5. Kusové zboží přijíždí ze skrytého nádraží do obou nádraží, kde je vykládáno u skladišť.

Jistě, nevymyslel jsem nic nového, ale aplikace na konkrétní kolejiště zní velmi lákavě a jde to použít i na tomto „malém“ kolejišti. Samozřejmě, i to spadne do rutiny, kdy se člověk naučí přesně ideální postup, ale dá se to potom rozvíjet, nebo udělat vyměnitelná skladiště, např. násypku na obilí vyměnit za nakládku vojenské techniky, nebo jen změnit nakládanou komoditu.

Výsledek obrázku pro ottd

Kolejiště bude opět plně digitální, opět DCC Roco (ta stejná myš i centrála, co mám pro Vysoké Tatry). Komponenty opět z DCCdoma, už s nimi umím zacházet a cena je výborná. Chtěl jsem původně ovládat výhybky analogově, ale pak jsem si řekl, že za tu drátařinu a ve výsledku další omezení to nestojí. Je to úspora cca 1600 Kč na dekodérech, nic jiného, naopak ušetří se spousta kabelů a času.

Ovládání bude zatím přes počítač (pročtěte si starší článek), časem opět přes pult zapojený do digitálu, možná i pro každé nádraží zvlášť, aby mohlo jezdit víc lidí najednou. Pro to využiji opět za 620 Kč modul Li-USB. V dnešní době už by asi čím dál víc stálo za to uvažovat nad něčím „bezdrátovým“, ale cena je pak o něco vyšší a asi nikoho nezabije zapojit 1 USB do počítače, když chce jezdit. Pro ovládání chci opět použít program RocRail, který umožňuje i ovládání přes mobilní telefon, pokud se zaplatí „roční příspěvek“ autorům. Jinou variantou by bylo koupit větší a pokročilejší centrálu „vše v jednom“ například od Zavavova nebo Digikeijse, nad obojím jsem uvažoval, ale zatím jsem to neshledal jako potřebné.

Každý segment dostane svůj výhybkový a návěstní dekodér a množství kabelů mezi segmenty se budu snažit udržet co nejmenší, ideálně 2 kabely DCC signál a 2 kabely napájení příslušenství. Chci tentokrát udělat tu práci trošku jednodušší a „čistší“ za cenu, že někde přikoupím 1 dekodér, ale nepotáhnu 2 metry kabelu k poslednímu volnému výstupu přes 3 segmenty, jako jsem to dělal minule. Je s tím pak spousta starostí s dodatečnou kabeláží, ve výsledku dáte stejně minimálně 100 Kč za nějaké extra konektory, příchytky atd., a výsledná cenová úspora se o něco sníží. Bude možnost automatického provozu přes počítač, ale množství sledovaných úseků bude pouze 8 pro základní provoz a vyhýbání ve stanici – sledované budou pouze staniční koleje a koleje ve skrytém nádraží. Traťové úseky, zhlaví, vlečky a manipulační koleje budou mimo sledování, a všechny manipulační koleje a vlečky se budou jezdit pouze „na ruku“. Není to totiž potřeba. Minule jsem se snažil sledovat všechny možné úseky ve stanicích a provoz ukázal, že to bylo zbytečné. Potřebuju sledovat obsazenost jen několika zásadních dopravních kolejí, kam má smysl, aby vlaky samy jezdily. Manipulační koleje, kam by běžný vlak zajíždět neměl, není třeba vůbec do sledování obsazenosti zapojovat, dokud nechci být „slepý dispečer“ hledící jen na obrazovku počítače. Sledování obsazenosti úseků je pro malé kolejiště smysluplné podle mě jen pro automatický provoz „na večer k vínu“ nebo na nějakou výstavu. A tam je potřeba, aby se vlaky střídaly opravdu jen na několika málo kolejích.

Kolejiště tentokrát bude stacionární s možností výjimečného rozebrání a přenosu / převozu. Člověk nikdy neví, třeba ho bude chtít někdy někam odvézt nebo jen vyvětrat, a taková „kráva“ 190 x 160 cm už se sotva vejde do dveří. Tím jsou zároveň jasné rozměry kolejiště. Mám k dispozici krásný konec místnosti, ze tří stran stěny, jehož šířka je dokonce 250 cm, ale v tomto případě jsem usoudil, že další natahování už není potřebné. Soupravy se vejdou, dalším prodloužením už bych nezískal dodatečný benefit v podobě bohatšího provozu atd. Protáhly by se cca o 50 cm délky staničních kolejí a nezískala by se tím stejně skoro žádná jízda krajinou. A takové segmenty už by byly těžko transportovatelné. Časem se prodloužení dá vložit vždycky, ale nevidím to zatím jako nutnost. Možná se bude dát vymyslet nějaká 60cm nudle do strany. Rámy budou 4 shodné, ve tvaru L, aby spoje nevycházely do zhlaví.

Výhybky budou kvůli zachování rozměrů obyčejné EW1 (dnes už s kovovou srdcovkou) a IBW (obloukové, zatím z plastovou srdcovkou, i když předělání na kovovou srdcovku se u Tilliga plánuje již brzy). Bude zde i jedna trojcestná výhybka a jeden již zmiňovaný „angličan“.

Návěstidla budou ve spodní skupinová, nějakým způsobem asi zjednodušená, až se k tomu dostanu. Prostě lokálka, ale kvůli dětskému publiku kolejiště musí mít „semafory“ a musí svítit. Horní koncová stanice bude jen „lichoběžníková tabulka“. Profil kolejiště bude zjednodušený, z velké části jen „deska“ na které bude korek a rovnou koleje – žádné náspy, které by zesložiťovaly stavbu.

Tím je jasná hlavní kostra konstrukce, osazení, provoz, a můžu se pustit s jasnou vizí do stavby… Vytvořil jsem na facebooku i vlastní stránku kolejiště s názvem TT kolejiště Posázavský pacifik, kde můžete sledovat aktuální rychlé novinky. Zde se objeví vždy s nějaký zpožděním v ucelenější formě, takže o nic zde nepřijdete: https://www.facebook.com/kolejistepacifik

10 komentářů k článku “Stavba kolejiště Posázavský pacifik – nový začátek”

  1. Joer :

    No držím ti palce, skúsenosti máš s Tatranských pastorálií. Keď zmieňuješ Roco a Multimaus, dám ti typ na bezdrát. Za 20-25€ sa dá k nemu dobastlit s Arduina WiFi a máš možnosť emulovať Roco centrálu Z21, čo obnáša možnosť pripojiť buď tablet, smartfon či už s Anroidom alebo iPhone, prípadne dokúpiť plnohodnotnú WLan Multimaus od Roca za 99€. Viac tu: http://www.dccmm.cz/index.php/dcc-modely/jak-na-ovladani-dcc-kolejiste-tabletem-za-pomoci-arduina
    Ja teda do toho idem-myslím si že v DCCdoma by ti to zbastlili. Je to taká Z21 pre chudého modelára československého. 🙂

  2. VoVo :

    Jo, tak to vypadá skvěle, díky, to by bylo vystaráno 🙂

  3. Jaroslav Fiala :

    Na tohle jsem že začátku také koukal, ale nakonec jsem udělal Zadní Doubice. Jsem hodně moc zvědav a těším se na postup stavby. Podle mě.je tohle kolejiště dokonalé malé velké.

  4. Stanislav Bures :

    Drzim palce, takovym strizlivym projektum fandim. Az vam i zavidim volbu meritka (delam H0). 🙂

  5. Ivan_TT :

    Tak přece jen další kolejiště. Mankovičky, ač dětské jsou podle mne jedním z nejlepších Milanovych plánků. Myslím si, že radost udělají. Nezbývá než držet palce a budu se těšit na pokračování. Ja jsem po dvou letech stavby svého míní zhruba tam, kde jsi ty, čili mam rám, korek a skříňku na uložení. Těším se na další články a tipy do stavby, budu se inspirovat…

  6. Paulias :

    Tohle to je přesně ten typ kolejiště,který se mi líbí….Umožňuje jak reálný provoz,tak si jen tak sednout,otevřít si pivko a relaxovat u toho,jak vlak vlak jezdí dokola…Další výhodu vidím v tom,že takový projekt člověk snáze dokončí,než velký panel..Sám o takovém podobném uvažuji.Tak ať se daří,těším se na pokračování stavby.
    Jaká je prosím šířka modulů ?

  7. Paulias :

    Už jsem to našel ve vedlejším článku…

  8. Vladimír B. :

    Ahoj, nejprve bych si rýpl, v páté epoše by si si podle skutečnosti moc nezavlečkoval 🙂 Leda tak začátek 90. Když píšeš o Dolním pacifiku, tak proč neuvažuješ o vranské papírně, Metazu (stačilo by i průčelí první haly) a Jawě?
    Obecně: pokud „ZZN“ tak do konce 80. let se vozila samá hnojiva, mezi méně často ztvárněné náměty patří třeba i „Jednota“ (potraviny, Zetky, chlaďáky), či nějaká drobnější potravinářská výroba, kam můžou jezdit i cisterny… A pokud zabrousíme trochu do historie, tak dráha může vozit i materiál na stavbu vltavských přehrad či D1.
    A ještě k tomu rozšiřování stanic: častěji se rozšiřovalo z důvodu provozu na trati, než kvůli vlečce. To už by musela být velká vlečka, aby se kvůli ní rozšiřovala stanice.

  9. Fuška :

    Vladimír B.: pro dopravu cementu na stavbu D1 není potřeba brouzdat do historie, celkem nedávno se po 212 přepravoval na rekonstrukci dálnice, něco podobného je prý v plánu i letos. 🙂

  10. VoVo :

    Vladimír B.: Díky, za názor odborníka jsem rád 🙂 Nebude to prostě 1:1. Papírna je alternativa k pivovaru, kolej zatím bude a finální užití se uvidí, může to být i zaměnitelné. Týnec jsem taky zkoumal, jestli by tam bylo něco zajímavého, ale nenašel jsem moc z historie vleček, co přesně tam jezdilo za vozy. Stavba D1 nebo přehrad je určitě téma k zamyšlení, ta „cementárna“ vlevo je na to ideální, možná se prohodí směr toku nákladu z nakládky na vykládku. Zatím je cíl zprovoznit samotné kolejiště, a pak postupně osazovat vlečky nefunkčními doplňky 🙂

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..