Dneska už se pustím do stavby samotného kolejiště – sestavím 4 segmenty a položím korek. Při uvažování o konstrukci rámů jsem vycházel z předchozích osobních zkušeností, protože jak se ukázalo, vlastní zkušenost (z TEŽ modulů) nic nenahradí. Můžete si o tom přečíst, ale dokud to sami nezkusíte, nezískáte vlastní hmatatelnou představu.

Tentokrát jsem chtěl použít trošku pevnější materiál (pro jistotu) a trošku lépe vše zafixovat sešroubováním, než minule u TEŽ. V OBI jsem zase koupil překližky, tentokrát bukové, 8 mm silné. Zdaleka ne všude mají bukové, takže je potřeba najít správný obchod. Dobře jsem pochodil v Praze na Roztylech, částečně v Ruzyni. Prosek a Kolín bída – bukové nemají nebo mají zrovna jen zbytky 6 mm. Nechal jsem si z nich nařezat obdélníky, které ještě upravím.

Z podkladových latí pod palubky (smrkové, rozměr cca 43×19 mm) jsem si nařezal všechny bočnice. Všechny rozměry jsem si předem spočítal v Excelu, práci to značně urychlilo. Naházel jsem si tam pár vzorečků, které počítaly s šířkou materiálů, a výsledky byly na světě. Daly by se koupit vyšší bočnice, ale tyto by měly po minulé zkušenosti v kombinaci s překližkou bohatě stačit, a stály zlomek „pěkných“ hoblovaných prken. Jen upozorňuju (a jsem si toho vědom) že opravdu dřevo tvoří na konečné ceně kolejiště naprosto zanedbatelnou částku, ať už je jakkoliv drahé, takže šetřit ano, ale všeho s mírou. Pokud je možnost to nařezat venku na pokosce a neřešit bordel, je lepší toto, než minule, kdy jsem to doma v pokoji musel řezat ruční pilou. Prostě každý nakonec děláme s tím, co zrovna máme. Na tatranském kolejišti mám dokonce mnohem menší (tenčí) bočnice a fungují zatím spolehlivě. Jedinou překážkou je, aby byla dostatečná výška bočnice kvůli schování všech vnitřních instalací – hlavně přestavníků.

Logické dělení by bylo na 4 obdélníky – dva hodně dlouhé a dva hodně krátké, ale nádražní segmenty by byly moc dlouhé – 190 x 40 cm (těžko přenositelné a do auta by se nevešly) a proti tomu traťové by byly malinké, jen 80 x 40 cm. Takže jsem usoudil, že to budou 4 stohovatelná Lka, všechna ve stejném rozměru 95 x 80 cm, šířka 40 cm v místech spojů. Tím se budou dát naskládat i do kombíku. Doma jsem tedy doříznul zbytek překližky, která nebude potřeba.

Jen tak od oka jsem segmenty slepil a sešrouboval, zásadní zde není přesnost jako u modulů, ale sesazení jedním způsobem, aby k sobě prostě pasovaly. Bočnice jsem lepil a šrouboval samořeznými vruty do sádrokartonu, kterých jsem měl doma celou krabici a jsou za hubičku.

Pro hlavičky jsem v překližce předvrtával malé prohlubně, jinak hlavičky nepříjemně vykukovaly (prostě bukovka není borovka).

Celá sestava je snad dostatečně bytelná, aby něco vydržela. Především vrtání vrutů z čel do bočnic se ukázalo jako ne příliš spolehlivé, měkké dřevo má tendenci v rozích praskat při dotahování spojů, takže to chce opatrně.

Dva segmenty jsou z celých kusů překližky, dva další jsou z vyříznutých zbytků, ke kterým je dodaný další obdélník, aby zaplnil zbytek plochy. V zásadě bude kolejiště jednoduché „v rovině“ takže není potřeba vymýšlet složité konstrukce. Využití zakoupeného materiálu bylo 100%.

Do některých částí přijdou jen vyříznout menší otvory pro potok a pro sahání do skryťáku.

4 takové díly budou stohovatelné nad sebe, kdyby bylo potřeba. Přepravní / skladovací „bednu“ vyrobím, až bude jasná výška osazených doplňků.

V čele jsou vyvrtané 2 otvory průměru 8 mm pro sešroubování jednotlivých dílů. Kabely mezi segmenty se povedou porůznu – spodem nebo vedle. Nároky na estetiku jsou zde menší než u modulů.

Hotové 2 segmenty, ve spoji bude probíhat traťové úsek, nádraží budou vlevo a vpravo.

Neocenitelným pomocníkem je plánek z Wintracku – hodí se jeho mřížka po 1 cm, díky tomu se daří celkem přesně rozměřovat polohu kolejí a přenášet jí na desku.

Koupil jsem tentokrát roli korku 2 mm silného také v OBI za 500 Kč, jinde se dá sehnat levněji co se týče koupené plochy, ale cena za roli je pořád cca 500 Kč a zbyde ho víc. S výpočtem potřebné plochy mi tento vyšel celkem optimálně. Prodávají ho jako obklad stěn, ne jako podlahový.

Minule jsem používal 4mm korek z prostírání Ikea, práce s ním byla mnohem lepší – korek se nedrolil, byl pevnější, lépe se porcoval, a hlavně neprosakoval. Po přilepení se mi na mnoha místech lepidlo protlačilo korkem. O odhlučnění takového řešení můžeme vést spory…

Nedovedu si úplně představit, že bych si to natloukl na stěnu, podle mě by to nedrželo 🙂

Postupně jsem řezal, lepil, řezal, lepil. Práce šla dobře od ruky, za odpoledne bylo nalepeno.

Vždy na chvíli zatížit a jde se dál. Korek stříhám nebo řežu ostrým nožem (to „ostrým“ je opravdu podstatné) podle pravítka.

Prostor pro skryťák – od okraje jsem nechal 2 cm místa, bude potřeba zde dát stojky pro vyvýšenou viditelnou část.

I koleje s podložím poslouží výborně pro kontrolu základní geometrie. Menší zbytky sdělávám do oblouků, kde se stejně musí hodně řezat. Množství odpadu je zatím skoro nulové.

Postupně jsem z plánku obkresloval polohu kolejí a korek lepil vyloženě jen pod úseky, kde bude kolej. Pod příslušenství se dolepí později, chtěl jsem zatím zachovat šanci modelovat alespoň malé vyvýšení trati, jakýsi malý násep, i když ty 2 mm korku nejsou nic moc. Tenčí korek jsem zvolil proto, že minule mi 4 mm dělaly už potíže při přestavování výhybek – spolu s překližkou už to bylo 12 mm a některé přestavníky si s tím neporadily moc dobře. Pro násep byly naopak ty 4 mm docela vhodné.

Celá sestava 4 rámů zespodu – až budou osazené všechny přestavníky a bude jasné, kde vyjde volné místo, každý rám mám ještě v plánu zpevnit jednou příčkou, i když zatím to nevypadá jako nezbytně nutné.

A z horní strany s nalepeným korkem pod hlavní část kolejiště kromě některých vleček. Tohle je poměrně zásadní moment, protože skládám 4 na sobě nezávisle postavené kusy, a je tam riziko, že to nebude o 2 mm pasovat (2 mm jsou pro styk kolejí mezi sebou výrazně dost). A taky že mi to o ty 2 mm nepasovalo, takže jsem musel dodatečně řešit ještě nějaké menší úpravy.

Poslední prací po přilepení korku bylo vyřezání servisních otvorů ve skryté části, aby se dala do skryťáku strčit ruka nebo rozpojovák. Vpravo ten úzký „had“ je kus potůčku, nejnižšího místa kolejiště. Vpravo zapluje potůček pod mostek, vlevo se objeví „ze křoví“. Není schválně po okraj, aby se zachovala jakási tuhost konstrukce.

Příště už se přihlásím s první pokládkou kolejí. Sledujte, snad se povede udržet počáteční nadšení alespoň do fáze, kdy bude kolejiště částečně sjízdné (průjezdné dokola).

8 komentářů k článku “Posázavský pacifik – stavba rámů a korkování”

  1. Jarda Fiala :

    Sleduji opravdu s napětím. Jen mě zarazilo to štípání dřeva při šroubování. Lepší je předvrtat. Kdykoliv.

  2. Ivan_TT :

    koukám Vovo, žes to hezky rozjel. Já se za dva roky dostal s menším kolejištěm právě sem. ale i cesta muze být cíl, že?
    Já šel na korek trochu jinak a možná i zbytečně složité… Nakreslil jsem si v CAD šablony, ty vytisknul,vystříhal a podle nich udělal podloží. Počítám, že pomohou při následné pokládce flexi kolejí. Uvidím…

  3. VoVo :

    Cesta může být cíl, ale beru jí tak, že kolejiště musí jezdit, a pak už je cesta cíl 🙂 Do té doby je to deska, co přináší jen starosti. Přitom ty práce, co jsem na tom udělal, se počítají v jednotkách hodin. Ivane, nestálo by za to tomu věnovat jeden víkendový den celý a rozjezdit to? Vždyť elektrika nemusí být hotová, já jezdím testovací provoz přes kroko-svorky připojené přímo na kolejnice 🙂 Zatím jezdím jen po zhlaví, ale pro tu radost, jak už jsi psal, kluka, je to neocenitelná věc i tak. Z jiného soudku – nedávno jsem navštívil kamaráda, který má 3 různě velká kolejiště kolem celé místnosti (vše provozní, ale vše rozdělané) a geometrii neřeší. Vzdálenost os kolejí nesouhlasí, někdy se koleje v nádraží sbíhají k sobě – prostě vyloženě „volný styl“ pokládky. Cíl geometrie je, aby to nevykolejovalo. Stejně tak kvalita spojů kolejí a všeho. Jede prostě „na pohodu“.. Ale jezdí, a když tam člověk přijde, tak je mu to úplně jedno. Je to totiž kolejiště, které funguje, a to je mnohem lepší věc, než mít vše perfekt „instagramovej styl“ ale nezprovozněný. To mi dost změnilo pohled na věc a snažím se tím teď trošku řídit ve stylu „vono to nějak dopadne“.

  4. Ivan :

    VoVo: však já nebudu tu pokládku brát zas tak vážně, tím, že jsem udělal vcelku slušné šablony to už chci jednoduše položit podle korku. Chci tomu – přesně jak píšeš – věnovat jeden víkendový den, abych mohl s prckem jezdit (apoň základní okruh s jednou výhybnou), zbytek se dořeší časem… Ono za měsíc čekáme další přírůstek do rodiny, to pak zas nějakou dobu nebude čas na vláčky :-).

  5. VoVo :

    Skvělé, tak to moc gratuluju a přeju, ať vše s manželkou zvládnete! Já jsem nakonec pro zjednodušení „srabácky“ položil většinu oblouků z továrních kolejí, nebo se dá koupit fixní podloží a do toho nasunout flexi pruty, tyhle úvahy o menších poloměrech to dost usnadní 🙂

  6. Ivan_TT :

    Vovo: díky . Někdy si říkám, že jsem měl sáhnout po kusovkach, jenže snažil jsem se nacpat na daný prostor (manželkou a bytem) co nejvíce (nemyslím předplaceně), tak bude vše z flexi kvůli poloměrům. Pak jsem si vymyslel úpravu IBW na kovové srdcovky z prutů , první pokus nic moc, asi dám nové s odlévanými a s plastovými půjdou do šuplíku.

    Moje příspěvky jsou už dost offtopic, tak když je budeš chtít smazat, nebudu se zlobit

  7. Vojta :

    Zdravim, chci se zeptat proc peklizka 8 mm a ne jen treba 6 mm a proc zrovna buk. (tvrdost a neohebnost?)

  8. VoVo :

    Dobrá otázka… Moduláři jedou obecně něco mezi 8-12mm buk. Z toho usuzuju, že to je už dobrá a ozkoušená volba pro pevnost + odolnost. Buk jako tvrdé dřevo lépe odolá vlhkosti (při stavbě i skladování) a nekroutí se tolik jako třeba borovice. Na druhou stranu, na TEŽ používám většinou borovou 4mm překližku a taky to jde. Někdo používám OSB desky, těch velkých „klubových“ kolejišť na tom stojí dost, i když moduláři tenhle materiál neuznávají. Někdo dokonce staví na MDF, ač se to už vůbec nedoporučuje (nasákavost a bobtná) a taky to drží (viděl jsem osobně hotové kolejiště). Dá se potkat cokoliv z těchto materiálů, je to z velké části o tom, co ty desky podpírá. Jestli je dobrá konstrukce pod tím (hodně žeber), může být i tenká překližka. Když se to dobře spojí / slepí a udělá se příhradová konstrukce, tak z mých zkoušek funguje i 2.5 mm nejlevější obalová překližka 🙂 U tohoto kolejiště jsem volil 8 mm, protože jsem nemusel dělat žádné kompromisy. Mám vyzkoušené, že 8 mm je skutečně „až až“. Pokud bych měl zdroj velmi levné 6mm, dal bych i tu (trošku jsem nad ní uvažoval). Asi by to zvládlo i 4mm překližku borovou, ale na rámu už pak zásadně není dobré šetřit, rám za 500 Kč nese věci za desítky tisíc a ty 300 kč rozdíl nejsou zásadní.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..