Návrh nového kolejiště by se neměl nikdy podceňovat. Přecijen stavba kolejiště je dlouhý, náročný a v neposlední řadě drahý projekt, který si pečlivou přípravu zaslouží. Rozmýšlení, plánování a stavbě modulového kolejiště se pěkně a detailně věnuje VoVo při tvorbě modulů TEŽ. Já bych se naopak rád zaměřil na tradiční TT kolejiště.

Pokud vše půjde podle plánu, rád bych z mé stavby vytvořil seriál, kde se budu věnovat jednotlivým úskalím a technickým řešením. Netvrdím, že veškerá řešení a nápady budou z mé hlavy, ale doufám, že mnou popsané postupy někomu v budoucnu pomůžou při jeho vlastní stavbě. Rád si hromadu věcí stavím sám. Nemám rád skládání kolejišť pouze z nakoupených prefabrikátů. Modelařina je také o vlastním důvtipu a vynalézavosti.

Jako před každou stavbou si musíme stanovit několik základních podmínek, které by mělo nové kolejiště splňovat.

U mě to jsou tyto:

  1. rozměry co nejvíce podobné, jako kolejiště staré (98 x 176cm)
  2. řízení trakce pomocí DCC
  3. co nejnižší pořízovací cena „studentské kolejiště“
  4. veškeré přestavníky skryté (vlastní výroba)
  5. řízení přestavníků pomocí programovatelných procesorů Picaxe
  6. realistický vzhled a provoz (omezit vlakodrom)

Rád se ohlížím do historie. Mnohdy je lepší řádně prostudovat hisotrii a jiné projekty, než se snažit vymslet něco zdánlivě revolučního, co by nemuselo spolehlivě fungovat. Právě spolehlivost a komplikovanost měho starého kolejiště vedla k jeho zrušení a stavbě kolejiště nového. Staré kolejiště na svou dobu vzniku (přelom tisíciletí) bylo vcelku impozantní. Veškeré modely včetně kolejí byly z druhé poloviny sedmdesátých let od BTTB. Klasické plechové koleje, po pečlivém přebroušení modrou stranou gumy, poskytovaly vcelku dobré svezení. Bohužel z prostorových důvodů se kolejiště na dlouhou dobu uložilo a k ježdění nebyla příležitost. V roce 2010 již prostor byl. Bez rozvahy jsem začal velkou rekonstrukci kolejiště – hlavně výměna za profilové kolejivo a první seznamování s DCC řízením.

Kolejiště bylo na pěkližkové desce o tloušťce 8mm s dřevěným rámem. To nebylo uplně nejšťastnější řešní. Přeze všechny podpěry a výztuhy se vlastní vahou začalo kroutit a prohýbat, což se neblaze projevilo v hlavním nádraží, kde začaly sjíždět vozy z odstavných kolejí do středu nádraží. Na fotkách můžete vidět stav po nedokončené rekonstrukci.

Na rozměry 98 x 176 cm se toho díky vlemi utaženým BTTB obloukům vešlo dost. S funkčností to bylo slabší. Nedořešené řízení výhybek jak pomocí serv, tak pomocí elektromagnetických přestaníků, nerovné podloží,… Naopak překvapila funkčnost nejstarších výhybek, u kterých jsem nahradil původní plechové kolejnice za profilové. Ty vykazovaly menší poruchovost než některé stavebnicové z produkce Tilligu – ale o tom někdy příště. Prostě, dalo se na tom jezdit, jen jsem stále toužil po dokonalejším kolejišti, které již z tohoto „mutanta“ nemohlo vzniknout. Byl čas na změnu.

Kolejiště se prodalo a po měsících odmlky došlo k plánování  kolejiště nového.

Jako první  na řadu přišly rozměry základní desky. Jak jsem již zmiňoval musel jsem se vejít do podobných rozměrů jako kolejiště původní. Po prvních nástřelech jsem se ustálil na rozměru 100x180cm. To je dle mne takový mezní rozměr pro malé velké kolejiště v měřítku TT. Zkratka TT (Table Top) to vystihuje nejlépe. Proto byl také nový rám s deskou od začátku konstruován jako stůl s výškou okolo 90cm. Místo pružné překližky jsem zvolil robustní OSB desku s vysokým dřevěným rámem. Mimo vysoké pevnosti to bylo i levné – celý „stůl“ vyšel na pár stovek. Základní desku a pevné rozměry bych tedy měl.

Nyní ještě něco ke kolejivu…

Staré kolejiště bylo přecijenom bližší vlakodromu. Proto jsem se od zčátku snažil tento jev omezit. Tomu napomáhá i zvolené kolejivo. Jelikož budu celou dobu bojovat s prostorem, zvolil jsem kolejivo Kuehn, které sice nemá úplně modelovou geometrii, ale tím spíše pomůže vytvořit zábavné kolejiště na co nejmenším prostoru. Vybral jsem si jej hned z několika důvodů:

  1. odbočovací úhlel výhybek  20° je nejblíže úhlu starých BTTB výhybek (22,5°) => krátké zhlaví
  2. všechny výhybky mají kovové srdcovky s vyvedeným kontaktem na přepínání polarity
  3. Kuehn nabízí i menší oblouky než Tillig -> poloměr 321mm
  4. cena, ta sice za poslední roky také stoupá, ale pořád jsou výhybky od Kuehna ty levnější

Nevýhodou však je, že nabízí velmi ale opravdu velmi omezený výběr geometríí kolejiva a pouze dva typy výhybek  -klasicky rovná a zatáčková. Není třeba zoufat. Koleje jdou „beztrestně“ kombinovat s kolejivem Tillig. Vnitřní rozchod je naprosto stejný, šířka hlavy téměř také. Jediný zásadnější rozdíl je ve výšce kolejnice – tu má Tillig 2,01mm kdežto Kuehn pouze 1,8mm. Takže při přechodu by vzniknul nemalý zub, což je nepřípustné. Řešením jsou přechodové spojky, nebo si jednoduše v kleštičkách naohýbat spojky vlastní. V tuto chvíli jsem opět začal propočítávat cenu a rozhodl, že kusové koleje použiji pouze na oblouky a rovinky budou z flexi kolejí lepených podél šablony. Flexi koleje je nejlevnější kupovat jako zvlášť kolejnice a zvlášť pražce – tím se cena stala o něco příznivější.

Na řadu přichází schéma a celý koncept nového kolejiště.

Vždy jsem snil o lokálkovém provozu, který na jedné straně začína u hlavnější trati a na straně druhé je koncová stanice, případně zastávka a trať se vrací do hlavního nádraží. No, řekněme si to na rovinu – do rozměru 100x180cm se dvě smyčky s geometrií Kuehn nevejdou, ledaže bych použil stoupání na hranici ozubnicové trati, a to se mi uplně nelíbí. Navíc se objevil nápad, mít někde v rohu aspoň malou točnu pro uskladnění lokomotiv. První se muselo vymyslet zhlaví s mírnějšími oblouky, aby aspoň jedna kolej v nádraží měla 70cm pro kraťoučký rychlík s brejlovcem. Jal jsem se zkoumat všechny možné kombinace Kuehn výhybek, abych dostal co nejkratší zhlaví pro tříkolejné nádraží a pár kusých kolejí pro parkování vozů. Pro srovnání je první obrázek původní kolejivo převážně v geometrii BTTB.

Na původní kolejišti bylo sice v hlavním nádraží pět kolejí – čtyři průjezdné a jedna slepá před budovou, ale to dovolovaly hlavně ostřejší odbočovací úhly a poloměr zatáček 300mm, což už některé moderní vozy nedávají. Bodový rastr má velikost 100x100mm.

První nápad vedl na zatáčkovou výhybku – zde je zhlaví dlouhé necelých 60cm.

To mě přimělo přidat druhou výhybku. Sice se zhlaví vytáhlo až na počátek oblouku, ale jeho délka se zkrátila na cca 38cm. Pokud bych tedy stavěl symetrickou stanici podél delší hrany kolejiště (180cm) dostal bych  přibližně 104cm rovných kolejí před budovou – to by bylo krásné, ale tak dlouhé soupravy v plánu provozovat nemám, navíc symetrická stanice se mi také nelíbí.

Dostalo se tedy na nejjednoduší verzi se čtyřmi výhybkami. Po několika obměnách, se nakonec dostala do finálního výběru právě kvůli své jednoduchosti a uvěřitelnosti.

Druhá strana bude podobná, akorát bez angličana od Tilligu.

Přes všechna úsporná opatření jse se nemohl ve svých návrzích vejít do vymezeného prostoru necelých dvoumetrů čtverečních. Kdykoliv jsem se snažil smotat celou trať tak, aby nezasahovala do hlavního nádraží, nikdy se oblouky nevešly na desku. Tím byla jakákoliv šance na lokálku vracející se v okruhu do nádraží spečetěna. Pro představu pár ujetých nápadů:

Zde se symterickým nádražím, bez točny. Opět to připomíná vlakodrom.

Tady už nekompromisně ignoruji rozměr základní desky. Pomalu začínám chápat, že nebude stačit. Prostor na rozšíření desky, jako takové, není. Rozměr 100x180cm je maximální. Pokud zůstane lokálka slepá s koncovou stanicí někde na kopci, stačilo by ke stávající desce přidat pruh podél zdi, kde je poslední volné místo. Následovalo měření a  zkoušení ve SCARMu a WinTracku, kolik místa by bylo potřeba. Následně jsem přidal pruh o rozměrech 62 x 45cm do horního pravého rohu kolejiště. Vznikl tím základ pro mini kolejiště do L. Deska tedy opravdu finálně vypadá takto:

Kdyby se náhodou chtělo pokračovatpodél zdi okolo místnosti, mohl by se na tento nos napojit klasický modul, čímž by vzniklo kolejiště o úplně jiných možnostech. Takže po dalších hodinách nad SCARMem jsem dostal verzi 15:

Ano, napasoval jsem tam i točnu. Několik měsíců se mi to zdálo jako dobré a finální řešení. Dokonce by se v nádraží objevil i trojcestná výhybka, jež opravdu zaujme. Čím déle jsem se na to koukal, tím více se mi to nelíbilo – takže zpátky k rýsovacím prknům. Následně jsem zjistil, že SCARM použivá jiné geomterické tolerance pro kladení kolejí než WinTrack. To způsobilo, že nádraží vyskládané ze stejných dílů ve SCARMu je kratší než ve WinTracku. Pokud někdo víte, čím by to mohlo být (krom těch tolerancí), dejte mi, prosím, vědět do komentářů.

Protože je lepší počítat s horší verzí, přesedlal jsem na WinTrack a začal kolejiště modfikovat. Točnu jsem vybral ze seznamu prefabrikátů. Počítám se stavbou vlastní. Tak akorát velkou aby se tam vešel německý diesel BR118. V půlce září (rok a půl po prodeji) jsem tedy dospěl k zatím poslední verzi:

Dolní okruh tvoří obyčejný ovál s dvojkolejným skrytým nádražím na křižování v tunelu a „odkládání“ soupravy. V levém horním rohu vzniklo miniparkoviště pro motorák M152. Hlavní dění se tedy bude odehrávat mezi nádražím na hlavní trati a koncovou stanicí lokálky nad tunelem. Vedle koncové stanice bude nějaká továrna/pivovar/pila. Takže „nahoře“ bude k vidění typická jízda motoráku v krajině, přepřahání v koncové stanici, šíbování nákladních vozů do továrny a „dole“ bude vyžití na točně a rychlíky jezdící na hlavní trati. Protože chci celé kolejiště zasadit do sedmdesátých let 20. století, bude valná většina trakce motorová. S elektrickou trakcí nepočítám vůbec, možná se objeví sem tam nějaká menší pára pro posun, či vozbu krátkých nákladních vlaků.

Kolejí nakonec bude na panelu pořád dost, ale budou mít jasný smysl a účel. Navíc jízda vlaků tam a zpět bude přidávat provozu na uvěřitelnosti.

To by bylo k dosavadním rozvahám a plánování vše, příště už snad o pokládce kolejí a stoupání.

15 komentářů k článku “Malé velké kolejiště – 1.díl – návrh”

  1. VoVo :

    Budu držet palce. Vpodstatě naprostá „klasika“, na druhou stranu „nikdo nic lepšího ještě nevymyslel“. Buďto jízda dokola, z bodu A do bodu B, nebo kombinace. Já uznávám obojí, občas člověk chce jen nechat jezdit vlak dokola donekonečna. Točna samozřejmě docela vlakodromový „nesmysl“. Modeláři hlásíci se k puristům točny na těchto nádražích neuznávají, na druhou stranu taková Lipová-Lázně není o moc větší. Žádný velký nesmysl v kolejích se mi tam jinde nezdá, klidně by se na širé trati dala vytáhnout ještě jedna kusá kole „do pily“ nebo do lomu a horní nádraží nechat např. pro uhelné sklady nebo ten pivovar. Tím se provoz obohatí o posun na širé trati, u toho dát ještě „kýčovitou“ zastávku na ten motorák. Pozor na to, že provozně je třeba pivovar docela nuda (jen Ics/Ibopqs a případně zetka s ječmenem) oproti skladišti s rampou bez určení – nakládka aut na plošiňáky, vykládka zetek, nakládka uhlí a dřeva, práce s jeřáby, s nakladači, s ještěrkou, příp. manipulace s kontejnery, vykládka Rajek do autocisteren atd. Osobně se mi naopak hrozně líbil nedávno udělaný modul někde z Moravy jako překladiště kontejnerů, to bylo super 🙂

  2. ejčzet :

    Snad vše dobře dopdne. Klasika je klasika a navíc „klasické“ kolejiště se smysluplným provozem je to, co mě nejvíc láká. Točny jsem se vzdát nemohl – vždy jsem po ní toužil a navíc bude článek o stavbě 😀 . O odbočce v zastávce jsem přemýšlel. Odbočení z trati něco ve stylu Jeneček – Odbočka (https://en.mapy.cz/s/2ddlI). Uvidíme. Už dávám dohromady nákup kolejí a ono až se to začne pokládat na desku, tak vznikne hromady nápadů. Co se týče provozu v pivovaru tak je fakt že Zetka a chlaďáky jsou omezující. Říkal jsem si, že pokud by to byl pivovárek zastaralý tak by se do něj dalo vozi i uhlí, ale nejsem si tím uplně jist.

  3. Střelec :

    Loni jsem rozjel segmentovku, ale od minulých vánoc práce stojí…
    http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=1&t=10255&hilit=L%C3%ADny

  4. Jirmicz :

    Nechci ti hanit tvoje návrhy. Ale myslím si, že na prostoru co máš se dá vymyslet už docela dost. Na podobném prostoru mám dvojkolejku se dvěma skrýťákama a můžu tam mít až 14 souprav. Teď jsem jen tak v ruce nakreslil 150×90 se skrytou smyčkou a průjezdným nádraží, kde by šla zaústit i lokálka. Na tom tvém návrhu mi nesedí ten angličan.

  5. Petr Sokola :

    no mně se to nějak nezdá. vyrobit desku a pak pro ni kreslit plán. a tlačit tam věci proto, že se mi líbí a zaujmou, zároveň z toho chtít nemít vlakodrom. nevím no

  6. Ivan_TT :

    Osobně bych místo točny udělal vlečku a točnu umístil na přídavný segment „dolů“.
    Takový hezký přídavný segment má Milan Ferdián v jedné z knížek.
    Pak by šel zrušit i angličan na pravém zhlaví a obě koleje přivést do nádraží samostatně.
    Ale je to fakt boj, také bojuji s místem a už plánuju nádraží půl roku a stále to není ono.

  7. Fuška :

    A já bych to naopak nehanil! Pokud si dobře pamatuji, podobně má kolejiště řešené jistý laservis1, známý na Youtube z videjí „Modelový sklípek“… A ač v H0, je vidět, že podobným způsobem není problém něco blížícího se realitě postavit. Stejně tak jedno pečecké TT kolejiště, tam je to sice o trochu jiném prostoru, ale nápad je to následováníhodný.

  8. ejčzet :

    Je to trochu boj kompromisů. Desku jsem vyrobil napřed, protože byla jasně daná možnostmi místnosti. Ten malý výběžek už je absolutní z nouze ctnost, kde kolejiště bude vybíhat nad skříňku. Základních 180×100 je prostě maximum. Do rozměru 150×90 „narvat“ dvojkolejku je přesně to co není mým cílem. Co se angličana týče má svůj účel – díky němu je možno odjet z kterékoliv koleje jak na lokálku tak do tunelu a zkracuje zhlaví. A co se věrohodnosti týče, tak ani na takto malých stanicích není angličan vyjímkou. Jak zmiňoval VoVo Lipovou-Lázně, tak ta má angličan použitý velmi podobně – pro odbočku tratě do Jeseníku. V Hostivicích je angličan zase jen kvůli kusé koleji. 14 souprav na této ploše je úctyhodný výkon, ale tolik souprav na mnohých lokálkách neporvozují ani České Dráhy 😉

  9. Jirmicz :

    Škoda, že sem nejdou vkládat obrazky. Napiš mi mail možná třeba mobil(whatsapp)a já ti pošlu jak to myslím. Tvůj návrh je obyč „tuctovka“ krátké staniční koleje a stanice jen na přímých kolejích a dole kroužení max. 3 souprav a to ještě v jednom směru a nahoru 1. Takže pestrost provozu skoro nulová.

  10. Ferys :

    Jirmicz – Ahoj, mám k dispozici naprosto stejný prostor pro vybudování kolejiště, vč. dodatečné desky. Z toho důvodu jsem uvažoval spíše o modulech, ale pokud bys mi dokázal pomoci s návrhem, budu velmi rád. Chtěl bych mít dvoukolejku, možná raději se smyčkami kvůli realnosti provozu, možná i odbočnou trať s koncovým nádražím a taky pokud možno depo s točnou pro pár stání. Počítám s několika úrovněmi pod terénem vč. spirály a skrytého nádraží. Moc děkuji, Ferys
    Sykorafr@volny.cz

  11. VoVo :

    Ještě s odstupem se k tomu vrátím – souhlasím, že ten angličan na zhlaví by byl lepší vynechat – je to dost „nevšední“ řešení odjezdu na dvě tratě. Spíš nemusí být možnost jet z kterékoliv koleje na kteroukoliv trať, to je relativně běžné. Dál – vynechat tu mezeru mezi 1. a 2. kolejí a nacpat tam ještě kolej navíc (úzká nástupiště nejsou nic neobvyklého ani na větších nádražích). Co tu slepou trať napojit do nádraží z druhé strany, vystoupat 1 patro tobogánem, pak odkrýt půlku oblouku a napojit do stávajícího stavu? Tak nebude muset být vmáčnutá kolej za rotundu. Navíc teď tam vlastně není možnost jak se dostat k nádraží „po silnici“ – nádraží je odříznuté v úzkém proužku země. Do slepého přídavného modulu se dají ve skryťáku přidat nějaké kusé koleje na „odcouvání“ některých vlaků (sám vidím, že vlaků je časem víc než kolejí).

    Co se týče obrázků, tak ty jde vložit jako HTML odkaz na obrázek. Případně pošlete mně do mailu a já ho sem přidám.

  12. Jirmicz :

    Tady je odkaz na můj návrh kolejiště, aby byla představa jak to myslím. http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=1&t=11056
    Tady kolegovi „ejčzet“ jsem nakresil návrh a poslal na mail. Jestli chce může ho zvařejnit.

  13. ejčzet :

    Jsem rád, že se tady rozproudila takováhle vcelku plodná diskuse. S Jirmiczem jsme si vyměnili pár mailů – všchny poslané obrázky s návrhy jsem nahrál na google drive: https://drive.google.com/open?id=1GyiN1gH0KxVH_UAEfO1oBao9X9t3NJmz Za podněty od Jirmicze jsem rád a díky za ně – vratná smyčka v mínus prvním patře mě zaujala natolik, že jsem ji zapracoval do návrhu a s největší pravděpodobností bych to tak i postavil. Co se týče nádraží – jo koleje jsou teď kratší než jeden metr, což není ideální, pokusím se to vyřešit. Angličnaa se nevzdám, protože se mi tento „uzel“ líbí. Čtvrtou kolej se mi tam cpát nechce, byť VoVo má pravdu, že vozidel a souprav přibývá rychleji než kolejí na panelu. Depo jde trochu posunout „po kruhu“ takže nebude tak namáčknuté na slepé lokálce. Silnice k nádraží povede, nechte se překvapit 😉 Ještě se nad tím vším zamyslím, ale už teď je to zralé na nový článek 😀 Díky všem, naučil jsme se toho za dva dny víc, než za posledních pět let.

  14. VoVo :

    Moc hezké úpravy. Když už angličan, co takto? http://www.mojett.cz/angl

  15. roman :

    mno nechci byt za hnidopicha, ale asi bych doporucil zacit znovu a lepe 😉 … napadu by se tu dalo rozvest, je to takove klise, ale urcite bych ti doporucil podivat se na planky MF a z nejakeho podobneho vychazet, napr kolejiste s oznacenim hekttor 09, to je hodne podobne tvemu nametu …co bych urcite doporucoval je poslat rotundu s tocnou do pekel, pokud je uz nevlastnis, jednokolejna remiza o dvou stanich nebo mala dvojkolejna se k takove male stanicce a obsluhu stroju hodi daleko vic…

Napsat komentář

Pro dodání objednávek do vánoc objednávejte zboží skladem, případně se dotažte na dostupnost. Skrýt