I když zatím rozhodně nemám času na rozdávání, pro radost si tak vymýšlím, co všechno by se dalo postavit a bylo by to zajímavé. Takže dnes jednak představení toho, co máme hotové, a dále takový inspirační pelmel motivů, které by se třeba časem mohly dočkat realizace.

Hotová je samozřejmě Tatranská Lomnica. Na té schází už jen dodělat staniční budovu, budouvu za šturcem, a nějaké lavičky a odpoadkové koše na nástupiště.

Já jí mám ve verzi třídílné, kde záhlaví je součástí modulu.

Koncový modul je pak modul zvlášť – ostatně, to už znáte.

Naopak kolega, který se do Lomnice pustil také, jí umístil celou na dva segmenty včetně kusé koleje, ale bez záhlaví. Lomnice už tedy máme dvě, což samozřejmě nevadí, protože každá zachycuje odlišné období a tím i některé jinak provedené části krajiny nebo třeba kusé koleje.

Zajímavostí této Lomnice je větší kolejiště normálněrozchodné části, kde se dá vystavit i nějaký ten motorák. A také jedna unikátnost místních poměrů – podle starého videa jsme zjistili původní stav kusé koleje až přes potok.

Hotový je jeden 30cm přímý modul s původním stožárem trakčního vedení z roku 1911. Přímých modulů může být relativně nekonečno, i když jak říká každý zkušený modulář „nikdy není dost obloukových modulů“.

Tento bude sloužit i jako fotomodul, schválně je za tratí zářez s křovinami jako dobrá kulisa. V pozadí je křoví ve svahu, vpředu rozkvetlá louka – prostě taková podhorská tatranská idylka. O pár detailech stavby se rozepíšu příště.

Rozdělané jsou i 3 obloukové moduly 45st. s poloměrem 400 mm. Časem bych rád vytvořil i 90 a 180stupňové moduly.

U 180 st. by bylo možné například využít poloměr 300 mm, a trať by se tak „otočila“ na 60 cm prostoru.

A to stejné po zalesnění hotové. Článek bude.

Štrbské Pleso je jasné, to je už také rozpracované. Aktuálně v částečné výluce, jednu výhybku jsem vytrhnul a budu jí nahrazovat jinou, takže není sjízdná spojka na zubačku a kolej č. 7 (4. shora). Ke Štrbskému Plesu patří jeden 45st. obloukový modul,  takže výjezd z Plesa je v úhlu 90 stupňů dolů.

No a kolega má rozpracovaný ještě tento nevšední „esíčkový“ modul.

Sice se to v reálu asi takto zkrácené nevyskytuje, ale pro vlnění trojčat to bude ideální 🙂

Tím pádem máme 3 stanice do layoutu. Moje Lomnica může být průjezdná, takže není třeba odbočka na dvě Lomnice vedle sebe, i když třeba někdy budou stát vedle sebe obě. Dále k tomu máme 180 cm trati. Celková délka včetně nádraží už je tedy sjízdných 6 metrů, což není špatné a už se s tím nevejdeme jen tak někam. První velké ježdění jsme museli odložit asi na příští rok, protože oba jsme toho tento rok měli neplánovaně hodně jiného na práci, ale určitě tuhle myšlenku pořád držím v hlavě.

Já jsem aktuálně schopný ze svých modulů postavit tvar „U“, tvar „S“ nebo s vynecháním (nebo otočením jednoho) obloukových modulů tvar „L“. Z Plesa do Lomnice už je vyzkoušený automatický provoz vlaku, i když zatím ne v ostré fázi – zbývá si pár hodin hrát s donastavením brzdění vlaků.

Pak jsou tu ovšem nějaké zajímavé plány, které by stály za realizaci. Kdyby někdo hledal inspiraci třeba pro TEŽ (ale nejen tu)… Pokud by měl někdo zájem si něco z TEŽky udělat a jednou za čas se potkat a zajezdit si na nevšedním rozchodu, tak budeme určitě rádi! Bereme i Nkaře, pokud projedou TTm modely po jejich trati 😉

Již zmíněný 180st. modul s poloměrem „třeba“ 300 mm. Cílem je rychle otočit trať zpět do prostor, kde není místa (hlavně na délku) na rozdávání.

Můj vysněný motiv je podjezd pod velkým mostem Cesty slobody (tedy hlavní tatranské silniční tepny), ideálně k tomu třeba ještě ve stavbě (což odpovídá zhruba zvolenému období), u tak velké stavby by mohl určitě stát i jeřáb MB40 ze stavebnice, který by na most dodával prefabrikované díly. Alespoň by konečně bylo kam ho umístit do terénu. Kolem by se motala spousta Tatrovek sklopek, bagry, Stalince, míchačky…

Plánuji časem nějaké 60 cm dlouhé přímé moduly – na jednom by byla zastávka Nová Polianka (budovu dělá jako stavebnici Bubi model, takže se s tím nebudu muset dělat sám). Že se budova vejde, ukazuje náčrtek situace. Na druhém 60st. modulu by byl přejezd Cesty slobody přes trať, včetně funkčního výstražného zařízení. Princip naprosto jednoduchý – použít logiku obsazení úseku optočlenem, pokud je modul obsazený, zařízení je v provozu. Pokud modul obsazený není, bliká bíle (nebo vůbec).

Velmi zajímavá je Tatranská Polianka v původním čtyřkolejném uspořádání. Ve šturcu stávaly nákladní vozy nebo motorové vozy pro vozbu nákladních vlaků. Na spodní koleji stály například ostavené letní vozy (obojí doloženo fotografiemi). Celý provoz by to dost obohatilo o větší mezilehlou stanici.

Dnes z toho zbyla jen dvoukolejná výhybna.

Další moc pěkná stanice jsou Vyšné Hágy s kusou kolejí, bývalou vlečkou do sanatoria (kam se vozilo uhlí a kusové zásilky se zásobami). Dala by se postavit i do oblouku. Protože bych rád nějaký ten nákladní provoz časem měl, tak nějaká vlečka bude potřeba.

Pohled od kusé koleje bývalé vlečky.

Další stanice, kde není „jen“ výhybna se dvěma výhybkami, je stanice Pod Lesom. Z ní vychází kusá krátká kolej ve spodní část – a zde budu jen spekulovat – buďto pro kdysi plánovanou dvoukolejku, nebo po prudkém klesání jako kolej pro odsměrování neubrzditelného vlaku. Kusá kolej má pár metrů, takže nic extra, ale na nějaký ten vůz na dřevo to stačí.

Hodně zajímavý motiv je Staré Štrbksé pleso. Kraťoučké koncové nádraží pro jednu „trojičku“ (na které nebylo vlastně vůbec uzpůsobené), s délkou staničních kolejí cca 35 metrů, bylo zrušeno po dostavbě nové stanice o kus níž. Na kuse koleji bylo skladiště pro vykládku náklaních vozů. To vše pouze vysypáno jemným štěrkem místo nástupišť a vzdáleností od břehu jezera pouze pár metrů (okraj by se na modul asi vešel).

Zde se oddělovala doprava trať na starou stanici.

Výhybna ze sjezdové strany směrem na Smokovec.

Schéma samozřejmě prosté.

Takto jsem uvažoval, že bych využil 80cm normálněrozchodný modul. TEŽka by zde tvořila odbočku „zpět“ a přímou trať do další větve. Oblouk by byl provedený na betonovém mostě, který vede ke stanici Štrbské Pleso.

Za obloukem by tak navázala zřejmě právě krátká rovinka a finální zatáčka na Pleso. Umístění TEŽkové tratě cca 6-7 cm nad TK normální tratě.

To samé z nadhledu.

Popradské Pleso by bylo další zajímavou zastávkou (hlavně kvůli zasazení do lesa a hezké budce).

Vedle Štrbského Plesa druhá velká stanice – Starý Smokovec. Počtem výhybek plus mínus podobné, délkou ale asi dvakrát větší. Výhodou je zázemí traťovky v dolní části pro odstavení montážních vozů, MUVky a další drobotiny.

Až se budu opravdu v životě nudit, tak si ten Smokovec třeba udělám, ale to nebude jen tak. Provozně zase „není tak zajímavý na to, jak je dlouhý“, a doma už by mi nic tak velkého neprošlo.

Pak je pár dalších motivů, které jsou zajímavé (zrušená výhybna Štola, zrušená vlečka v Nové Poliance, triangl ve Velkém Slavkově), k těm jsem zatím nic nekreslil.

Výborně by se dala využít i Sněžná od Milana Ferdiána (díky Milane, myšlenka takového kolejiště žije dál a podle tohoto námětu už jsem i hotové kolejiště viděl). Sloužila by jako solitérní TEŽ malé kolejiště pro honění električek, kterým nevadí staniční koleje v oblouku ani velká stoupání. Paralela s tím, jak jsem kdysi na toto kolejiště plánoval tanvaldskou zubačku, je na místě. Samozřejmě ideálně do něj zapracovat alespoň jedno normované čelo pro napojení na moduly, což by provozní možnosti zdesetinásobilo.

Jednou jsem si zkusil nakreslit, jak by mohla vypadat parodie na depo. Není to sice ovál, ale inspirace nádraží je ze Starého Štrbského plesa, přičemž kolej pokračuje dál do něčeho, co by připomínalo staré popradské depo „mezi domy“. Sloužilo by hlavně jako viditelný skryťák pro nákladní vozy a původní motorové vozy s možností „vyhrát si“ s tvorbou vlaků. S výhybkami o poloměrech, které by električky jen tak tak projely, by ale umožnil skladování dvou souprav a starých motorových vozů na malém prostoru.

A jak jsou na tom vozidla? Blýská se na lepší časy. Hotová je první električka EMU89.0. Sice jen z prototypové stavebnice, takže není v detailech „nic moc“. Představuje poslední verzi před vyřazením, tedy ZSSK 420.953-2. Je osvětlená, pojízdná, se spřáhly Tillig – prostě opravdu komplet.

Kométu už znáte. Ta je také hotová, i když pár detailů bych časem ještě rád doplnil – brzdové hadice na čela, reflektor na střechu a další drobnosti.

Začínáme se stavbou nákladních vozů – plošinové a nízkostěnné pro vozbu dřeva, uhlí a stavebního materiálu. Vzhledem k tomu, že maximální délka vlaku budou tak 2 vagóny, jich pro zaplnění kolejiště nemusí být ani moc.

Na vozbu osobních i nákladních vozů přijde rozhodně vhod „škodovka“ – tedy motorový vůz vyrobený u Ringhoffera ve 30. letech. Pojízdná, leč ještě hodně práce na ní bude.

Další motorák bude původní Ganz z roku 1911. Pro osobní i nákladní dopravu. V podobné fázi jako „škodovka“, ale jezdí.

A poslední „malý“ motorák je tzv. „Stará pošta“ také z počátku provozu, tam se bude muset provést úprava skříně.

Z nákladních vozů určitě přibude časem několik zavřených i vysokostěnných dvounápravových vozů pro nákladní provoz a ve vzdálené budoucnosti určitě i nějaká údržbová vozidla jako Prasátko nebo Kaluga, drátenické vozy atp.

A to je pro dnešek z technického pohledu vše. Na závěr kochačka v podobě nedávno vytvořených fotek hotového celku. Rozpracovaný oblouk, do kterého vjíždí električka. Všechny plány jsou ve fázi dlouhodobé fikce, ale chuť je a nápady taky. Tak třeba se něco z toho časem podaří…

Pohled na větší celek traťových modulů.

Vjezd do Tatranské Lomnice.

Nebo spíš odjezd?!

Bubi model chystá budovu Tatranské Lomnice. Jejich Tatranská Polianka vypadá jako základ dobře, tak už to asi vydržím a počkám na Lomnici, protože než já si jí sám udělám, tak bude příští století… Na dotvoření budovy se naopak těším, ale rád bych nejdřív postavil něco „hotového“, protože začínat s konstrukcí ještě budov by mě už asi odrovnalo.

Střídání starého a nového.

Kométa bude zatím ideální pro vozbu nákladních vlaků.

 

7 komentářů k článku “TEŽka – aktuální stav, budoucí plány a inspirace”

  1. F.K. :

    Pěkné. Zejména mě zajímá to křížení s TT. Konečně je možnost si s Vámi zajezdit na nějakém klubového ježděni, například na podzim v Suchdole.

  2. Jozef :

    Ahoj Vovo, tie plošinové vozne si ma môžeš zaradiť do zoznamu čakatelov, 2 kusy sa hodia na Korytničku, vozili sa na nich narezané dosky s píly v Lipt. Osade – modul mám rozpracovaný, vlečku/odbočku na pílu z Lipt. Osady hotovú. Aj paru U25 uzku dokončujem ktorá by to mohla ťahať s píly. Potom dám nejaký článok zo stavby, musim makať v lete je 110 výročie úzkorozchodnej Korytničky v Ružomberku tak musím makať. Daj vedieť keď budú plošiňáky hotové.

  3. starsivlk :

    Vojtěchu, smekám, tohle bude opravdu paráda, a ty staré el. vozy, no to je opravdu něco , doufám, že pak bude video z provozu ,opravdu rád se podívám .

  4. VoVo :

    F.K. Díky, přes léto chci doladit ježdění a dělat na tom nadjezdu, tak na podzim asi spíš ještě ne, ale „někdy“ určitě!
    Jozef: Bude to ještě trvat, ale budu na to myslet. Spěchá to do toho léta? Napíšeme si kdyžtak mail.
    starsivlk: Video určitě bude snad příští rok 🙂

  5. Vojtěch Pavelčík :

    Skvělé!!!!!

  6. Zdeněk Maruna :

    Ve schematu stanice Vyšné Hágy je chybička. Vlečka nenavazovala na kusou kolej, ale odbočila z trati hned za výhybkou.

  7. Michal :

    Skvělé….ještě tunel vo Vyšných Hágoch!!!!!!

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Objednávky přijaté v tomto týdnu expedujeme od 20.7. Děkujeme za pochopení. Skrýt