Dokončil jsem vlastně první model pro tatranskou železnici. Kupodivu to není trojče, které je rozdělané už dlouho, ale je to „rychloprojekt“ Kométy, aneb návrat k modelářským začátkům.

Kométa je na tratích TEŽ dnes hlavní historické vozidlo. Nic jiného tam pojízdného není. Bohužel, Kométa dnes nejezdí vůbec ve stavu odpovídajícímu dříve provozované předloze. Jiné je provedení světel (jsou dosazena starší oválná, která ale byla běžná pro jiné motorové vozy), jiné barevné provedení (které odpovídá vozu ev.č. 7 po vyrobení v Rinhofferově továrně Smíchov)… prostě je to takový průnik historie TEŽ v jednom voze. Takže jako podklad pro model to není zrovna ideální, pokud se nemá jednat o modelování současného stavu.

Já jsem chtěl modelovat její „původní“ stav. Na začátku 50tých let prošla Kométa, tehdy vůz ev.č.22, tzv. „nová pošta“, velkou rekonstrukcí skříně, úplně se změnil tvar a uspořádání bočnice i čel. Dostala tehdy typický polomáčený nátěr motorového vozu a svítilny podle tehdejších zvyklostí. V tomto stavu dojezdila někdy v 70. letech po ukončení nákladního provozu na tratích TEŽ. Před rekonstrukcí se podobala svému poštovnímu bráchovi, vozu ev.č. 21 (je k dohledání na internetu). Vůz sloužil už od počátku pouze pro účely převozu pošty, nákladu a pro vozbu nákladních vlaků. Cestující vůz převážet nesmí.

Byly vánoce 2016, zrovna chvilka odpoledního volna. A tak mě chytla chuť vyrobit si kométu, snad to nebude nic složitého. Jako základ posloužil tenký lakovaný karton (cca 0,3 mm síly, což odpovídá zhruba leptu). Bočnice vyřežu na laseru, zbytek se pokusím dotvořit svépomocí. Byl to vlastně jen takový „prototyp“, který ani neměl ambice stát se hotovým modelem, ale jak jsem ho osazoval „zkušebně“ dalšími díly, líbil se mi čím dál víc.

Celou kostru jsem lepil pomocí tekutého vteřiňáku, vpodstatě metodou napouštěného papíru. Horní podstřešní příčka je ze silnějšího kartonu, tam to esteticky nevadí.

Přestříknuto základovkou a z plastové tabulky nalepená střecha, zbroušená pilníkem do oblého tvaru.

Párkrát přebrousit, ale papír vlastně ani nechlupatí Ze stejných kartonů vyrábíme s Rosťopišem naše zastávky ČSAD/MHD.

Když jsem byl spokojený, vyvrtal jsem do střechy otvory, vlepil dutinky, okolí zatmelil a celek ještě jednou přestříknul. Na čele je nalepená ještě jedna vrstva kartonu jako předsunuté svítilny.

Nyní už mi bylo líto model vyhazovat, a tak jsem začal ho osazovat dalšími doplňky.

Na střechu pantograf od Sommerfelda – ten tomu dodá dost profesionální vzhled, i když je to zároveň kromě pojezdu a dekodéru nejdražší část celého modelu.

Ze zbytků překližky (!) a z plastové tabulky jsem nařezal bedny elektrické výzbroje.

Pantografy mají tu výhodu, že přitahováním šroubu k podkladu se dá regulovat (i když to asi nebyl účel) jejich maximální zdvih, což se hodí pro jízdu pod trolejemi bez trolejí.

Lakovací chvilka a tatranská vozidla v různém stádiu čekání na lakovnu. Další verze základovky – tentokrát bílá.

Model je posazený na pojezd Kato 11-103 v Nku.

I když pojezd nesedí rozvorem, je do modelu této velikosti dobrou volbou kvůli profesionálně řešenému komplexnímu řešení včetně závaží, tichého motoru a snadné možnosti digitalizace, to vše při zachování průhledu prostorem. Po odřezání přebytečného plastu na čele pojezdu ho stačilo vsadit do připraveného kartonového rámu připraveného také na laseru.

Tím je Kométa připravená na povrchovou úpravu.

Takto si zapózovala ve šturcu Tatranské Lomnice.

Je vidět, jak průhled vnitřkem je naprosto volný.

Zde jsou, jak praví klasik, listy třídní knihy poněkud ohořelé. Spousta fotek z dalšího postupu stavby neexistuje. Už podle předchozí rozličnosti fotek je vidět, že fotky nebyly vůbec dělané pro článek. Celou skříň jsem přestříkl nakonec krémovou, střechu tmavě šedou, a nanesl celoplošné obtisky vlastní výroby včetně horního červeného pruhu. Není to královna krásy, ale to nebyla nikdy. Díky celoplošným červeným obtiskům se mi však povedlo vytvořit jednoduše obtisky podle skutečné předlohy.

V tomto stavu si Kométa zapózovala při jarním focení dokončené Lomnice.

Na model byla dosazena madla z nožiček od diod (jsou dost silné, ale výborně se ohýbají), to vše osazeno do dovrtaných otvorů.

Pantograf Sommerfeldt byl doplněný o leptanou „kánoi“ jako kryt originální pružiny. Povedlo se docela dobře trefit odstín. Problém krytu je, že na pantografu moc nedrží, protože přisedací plocha je malá a při zvdihu pantografu se dotýkající se části mohou pohybovat a kryt tak vytlačit. Příště budu muset řešit nějakým přichycením ke střeše, a nad pantografem se bude asi „vznášet“.

Model byl zasklený, na pojezd doděláno pár ozdob v rámci možností, schůdky, nalepeno spřáhlo Tillig do výkyvné šachty Peho podle TT normy, což bude standardní způsob spřahování v celém modulišti. Model osvětlil Zejmi s dekodérem Lais DCC, osvětlení je čelní přepínatelné, reflektory se rozsvěcují zvlášť. Kvůli nedostatku funkcí na dekodéru se současně s osvětlením rozsvěcí i interiér. Dodány byly dva kondenzátory pro zajištění proudu při výpadku kontaktu – u tak malého stroje to nebude nic výjimečného.

V tomto stavu se model dostal i do Tatranského spektra, tedy do tatranského čtrnáctideníku (číslo 9-2017 můžete vyhledat na webu města Vysoké Tatry), kde byl zveřejněný článek o celém kolejišti. Vánoce jsou sice dávno pryč, Kométa byla hotová až na jaře, ale k těm vánocům 2016 bude stylově patřit už napořád 🙂

2 komentáře k článku “Vianočná Kométa 2016 – z kartonu a tabulky”

  1. Ronoath :

    Tomu se říká modelařina! Krásný model a dobrá inspirace. Pořád mě totiž lákají v H0 Hbbillnss z České Lípy a tohle je pěkná ukázka použití lehce opracovatelného materiálu.

  2. starsivlk :

    VoVo, prostě paráda, moc se mi to líbí .

Napsat komentář

Pro dodání objednávek do vánoc objednávejte zboží skladem, případně se dotažte na dostupnost. Skrýt