dsc_0095_01Dnes pokračuje stavba Štrbského Plesa elektrickým zapojením. V době hrubých prací, ze kterých je nejvíc bordelu, jsem se rozhodl instalovat do boku rámu několik konektorů.

První přípravnou prací bude rozbočka na ovladače XpressNet (nebo Loconet). 5 rovnocenných konektorů pro připojení více periferií. Právě Štrbské Pleso, jako místo s největším provozem a umístěním centrály, si takovou rozbočku zaslouží zatím nejvíc.

dsc_0090

Rozbočku jsem koupil hotovou na plošném spoji opět z DCCdoma.

dsc_0091

dsc_0089

Na rámu jsem si zakreslil předpokládaný rozměr.

dsc_0055

Zespodu se bude dát případně deska přišroubovat.

dsc_0054

Označená místa vrtů 19mm vrtákem. Uznávám, že 5,5 cm výšky výztuhy je na takové instalace „tak akorát“, do menších už by se podobné celky upevňovaly složitě.

dsc_0056

A vyvrtat otvory.

dsc_0084

Zabrousit výstupky trošku do hranata.

dsc_0088

A zespodu vsadit. Zatím to tam drží jen natlačené.

dsc_0085

V první fázi jsem chytil rozbočku zespodu tavným lepidlem.

dsc_0087

Později jsem rozdvojku překryl kusem překližky přesně vyřezaným na laseru.

dsc_0247

Zvnitř jsem konektory přilepil tavným lepidlem a v případě potřeby je ještě zaliju pryskyřicí.

dsc_0248

Ale už krytkou jsem zajistil, že se konektory nijak nehýbou, jsou tam opravdu těsně natlačené. Krytka je přilepená disperzí k rámu.

dsc_0249

Dále jsem pokračoval přípravou kabeláže. Dole je původní Roco kabel ke kolejím ze zesilovače. Nahoře jsem si odmotal kus dvoulinky 1.5mm2 průřezu. Použiju jí na prodloužení přívodu.

dsc_0065

Z původních přívodů jsem musel odpájet napájené kolejové spojky, a oba vodiče jsem po zamotání do sebe pořádně propájel.

dsc_0066

Už předtím jsem si navlékl 2 kousky teplem smrštitelné bužířky.

dsc_0067

Bužírku nahřát a hotovo.

dsc_0068

Díky tomu mám teď delší přívod, na jehož konci jsou standardní banánky.

dsc_0069

Podobně jsem si připravil propojovací kabely na napájení příslušenství 12V stejnosměrných. Licny (lanka) 1mm2 s banánky na koncích.

dsc_0071

Banánky budou vsouvány do zdířek zabudovaných v panelu. Žluté banánky jsem neměl, ale měl jsem naopak přebytek bílých, takže jsem je použil.

dsc_0072

Připravené kabely i se zdířkami.

dsc_0073

Kus od rozbočky ovladačů jsem si předvrtal 2x 12 mm otvory ne skrz.

dsc_0096

A dodělal jsem je 8mm vrtákem.

dsc_0097

Do nich jsem zašrouboval dvě zdířky pro banánky. Zdířky jsou málo hluboké na to, aby se daly prošroubovat skrz 1 cm desku, proto jsem je musel trochu zapustit.

dsc_0098

Takto bude tedy přiveden přívod DCC signálu ze zesilovače, který bude „někde mimo“.

dsc_0099

O další kus dál jsem si vyvrtal podobný otvor.

dsc_0100

Do něj jsem vsadil 5,5 mm konektor pro napájecí zdroj příslušenství.

dsc_0101

Ten je na tom s prošroubovatelnou sílou materiálu podobně, proto musí být opět zapuštěný.

dsc_0102

Na druhou stranu panelu (předpokládám, že se budou moduly zatím točit vždy tímto směrem) jsem vyvedl zdířky pro napájení příslušenství. Propojeny budou s konektorem ve spodní části fotky, aby nebylo třeba mít ke každé stanici nutně zvlášť zdroj. Toto vedení povedu „prostě někde“ mimo moduly, třeba po zemi. Zatím zde bude vycházet napájení do Tatranské Lomnice, kde budou 2 přestavníky a 8 LED, tedy odběr cca 300 mA max, kvůli čemuž nemá smysl mít další speciální zdroj. Dá se diskutovat, jestli nevyjde finančně podobně koupit 1 zdroj za 150 Kč, než kupovat 4 banánky, vodiče a zdířky – v tomto ohledu souhlasím, že možná ano. Ale já chtěl zatím nějak „sjednotit“ napájení a nemít potřebu tahat 2 prodlužovačky 1 metr od sebe kvůli dalšímu zdroji. Toto řešení mi přišlo víc „integrované“.

dsc_0103

Zatím poslední věc, kterou jsem připevnil, je přepínač. Nechtěl jsem ho dávat na povrch, ani ho dávat na bok (tam by se snadno poškodil) a tak jsem ho provrtal skrz vnitřní žebro.

dsc_0092

Bude to přepínač programovací koleje – příště bude článek se zapojením takového přepínače, aby bylo možné mít jednu samostatnou programovací kolej i v zapojeném kolejišti na zesilovači Roco (který nemá výstup na programovací kolej zvlášť).

dsc_0093

Přepínač je čtyřpólový, z druhé strany se budou dobře pájet vodiče.

dsc_0094

Přepínač bude v provozu minimálně, po většinu času přepnutý pouze do provozní polohy, ale možnost programovat na kolejišti jsem chtěl mít, proto se takový přepínač uplatní a může být skrytý zrakům veřejnosti.

dsc_0095

Protože přepínač pro programovací kolej je hned na začátku, potřeboval jsem k němu přivést vodiče 1,5mm2 a zároveň je odtamtud i vést. Bylo to relativně na knop – zas tolik místa tam není a na prostrčení očkem se při tomto průřezu může hned zapomenout, takže je vše pájené. Opět estetická tregédie, ale funkčně snad v pohodě.

dsc_0182

Od přívodu z centrály rovnou do přepínače, a pak už různě.

dsc_0183

Jak už jsem zmínil, samostatný článek bude i se schématem zapojení přepínače.

dsc_0186

Na druhou stranu žebra nakreslit pozice – horní pozice je provoz, spodní je programování (zbytek kolejiště odpojený).

dsc_0225

A zpět k dokončení kabeláže. Zde vodiče vyvedené zpod záhlaví stanice.

dsc_0064

Příprava kuprexitové destičky, uprostřed probroušené.

dsc_0015

A vodiče do ní svedené.

dsc_0074

Jsou-li na kraji modulu dvoje vodiče, jejich spojení jsem provedl hned pod tímto místem, abych netahal dvoje vodiče. Oba dráty slouží jednak pro vedení proudu, ale i pro přilepení epoxidem kolejí k podkladu.

dsc_0076

Pokud možno schovat zase do bužírky.

dsc_0078

Je to zase takové nehezké, ale funkčně snad v pořádku.

dsc_0079

A takto se od zdvojených přívodů vedou vodiče dál k místu propojení do modulů.

dsc_0080

dsc_0081

Abych zase dostál trošku filozofii Zejmiho, který mě za to vždycky příjemně peskuje, jsem svedl vodiče do svazků pomocí samolepících příchytek.

dsc_0082

Samolepící příchytky chvíli držely, a většinou povolily.

dsc_0083

Přichytil jsem je ještě kapkou tavného lepidla – také upadly.

dsc_0035

A už můžu začít instalovat přestavníky.

dsc_0120

Od přívodů ke kolejím zase nechám pro jistotu trochu místa.

dsc_0146

Delší vodiče zase chytit do příchytek, aby neplandaly. Je-li vodič krátký a neklade moc odpor, příchytky zatím drží.

dsc_0147

Někdy je vedení kabelů docela krkolomné, ale lépe jsem to nevymyslel.

dsc_0148

Konečně jsem vybalil svorkovince koupené na DCCdoma. Je to sice taková blbůstka, která se dá řešit i jinak, ale když už byly doma…

dsc_0152

Svorkovnice funguje jako 2 sady po 6 svorkách, při propájení zespoda z toho bude 1×12.

dsc_0154

Do jedné strany jsem připojil společný (neizolovaný) vodič do kolejí. Svorkovnici jsem přilepil tavným lepidlem.

dsc_0155

Na druhou stranu postupně připojím rozvod pro osvětlení – to bude ještě taky dost vodičů.

dsc_0156

Pro průběžné vedení napájení příslušenství jsem si z 1,5mm2 plného vodiče naohýbal délku podle potřeby, uprostřed jsem vodič odbužírkoval.

dsc_0158

A na kraji samozřejmě také.

dsc_0159

Uprostřed bude z kuprexitové destičky opět rozbočení, ale vodič nebylo třeba přerušovat.

dsc_0160

Ještě jsem si vodič přiohnul, aby dobře dosednul na destičku.

dsc_0161

A připravená pocínovaná destička.

dsc_0162

Už připájeno, a nabodované další 4 body pro připojení ostatních vodičů.

dsc_0163

dsc_0167

A na druhém konci připájení opět k banánkové zdířce.

dsc_0164

Takto vede vodič skrz panel na šířku, přitom dostatečně daleko od ostatních vodičů (zatím).

dsc_0165

První pól připájený na 5,5mm konektor.

dsc_0166

A i druhý pól. Ten bude i pod panelem modrý.

dsc_0169

Oba průběžné vodiče řešené podobně.

dsc_0170

A na banánkových zdířkách.

dsc_0171

Napájení příslušenství připraveno. Když se oba vodiče dobře naohýbají, tak je stačí v pár bodech přichytit zase tavným lepidlem.

dsc_0172

Po zjištění otvorů potřebných pro stožáry trakčního vedení jsem vybral místo pro první modul zpětného hlášení.

dsc_0174

A druhý. Oba jsou propojené průběžným spojovacím ethernetovým kabelem.

dsc_0175

Měl jsem doma i čokoládu, chtěl jsem jí využít pro propojení dvou kratších vodičů z obou stran. Konce vodičů jsem propájel a zamáčkl do dutinky, tu jsem teprve montoval do čokolády. Spojení krkolomné, rozměrově obludné. Tedy nic moc.

dsc_0176

A začal jsem zapojovat jednotlivé úseky zpětného hlášení. „Hnědá“ kolej vede do modulu hlášení, „šedá“ kolej vede do společné svorkovnice.

dsc_0177

Začíná v tom být trošku organizovaný chaos.

dsc_0178

dsc_0181

U druhého zpětného hlášení je zatím kolejí zapojeno méně (modul má rezervu v počtu pozic pro případné rozšíření o zhlaví zubačky), takže jsem společnou kolej zase propájel na společnou kuprexitovou destičku.

dsc_0180

Množství kabelů vzrostlo i kvůli zapojení programovací koleje. Hlavní přívody jsou černé a červené, ale postupně v místech kolejiště postupně přechází na hnědé a šedé. Mít dostupné už na začátku barvy jen černou a červenou, udělal bych to spíš vše jimi, ale zase je takto poznat vedení hlavní (červená + černá) a vedení lokální (hnědá + šedá).

dsc_0184

Zatím jsou zapojeny jen koleje – ještě nejsou přítomné vodiče od přestavníků.

dsc_0185

A z modulu zpětné vazby už vede svazek do budoucího konektoru na druhou část nádraží. Oba moduly zpětného hlášení bylo výhodnější umístit na stejnou část, také kvůli odpadnutí potřeby tahat síťový kabel skrz jednotlivé segmenty.

dsc_0188

Do svazku se sbíhají kabely z různých míst. Je jich zatím celkem 9, které budou sloužit pro samotné napájení kolejí a vedení signálu.

dsc_0189

Už se začínají vodiče různě křížit, ale vyhnout se tomu asi nedá.

dsc_0192

Už i v modulu zpětné vazby začalo být těsno. Jednak některé vodiče jsou průřezu 0,5 mm2 s docela silnou bužírkou, jednak jsou v některých svorkách zapojeny vodiče 2 (pro koleje, které mají sledovanou část na obou segmentech).

dsc_0193

Čokoládu jsem zase k desce připevnil pomocí tavného lepidla. Mám v ní zároveň i rozbočení vodičů do programovací koleje – nevýhoda je to dutinkování.

dsc_0194

I kolem společné svorkovince už je těsno, obzvlášt, když se k tomu přidá rozvod druhých kolejnic vedoucí kolem.

dsc_0195

V tomto díle je i rozbočení hlavního signálu (červená + černá) do dalších částí nádraží a do modulů zpětného hlášení.

dsc_0001

Aspoň v této části se mi podařilo udržet nějakou estetiku na přiměřené úrovni.

dsc_0002

Krásně se sem přivedla dvojice (kroucená) signálového kabelu a rozbočila se do svých odboček.

dsc_0003

dsc_0005

Obrovská výhody pevných drátů je jejich ohýbatelnost a zachování tvaru, takže pro pevné instalace pod panelem se vyloženě hodí, protože budou držet tvar i do složitých ohybů. Příště bych jejich využití zvážil rozhodně ve větší míře.

dsc_0006

Pevné vodiče mi krásně procházejí otvory v příčkách a pak se krásně vrací pod desku, to vše přichycené jen kapkami tavného lepidla.

dsc_0007

A jeden hlavní pramen vede až do záhlaví nádraží.

dsc_0008

V několika místech jsem využil kombinace obou typů vodičů a spojil je přes kousek destičky – nahoře vede pevný dráž, dole lanko.

dsc_0009

Tím jsem vodivě rozvedl celý segment se zhlavím.

dsc_0015

Pro spojení obou segmentů jsem koupil Molex konektory s 10ti piny. Krimpovací kleště nemaje, krimpoval jsem v obyčejných kleštích. U Lomnice a konektoru SPK se to relativně dalo.

dsc_0010

Výsledek? Tragický. Ani jeden konektor není pěkně nakrimpovaný, natož aby šly pohodlně spojit 2 protijdoucí konektory.

dsc_0011

Prostě bez kleští ani náhodou. Ale nebudu kupovat kleště za 500 kvůli 10 spojům.

dsc_0012

Molexům jsem chtěl dát přednost před Canonem hlavně kvůli doložitelné proudové „výdrži“.

dsc_0013

No, nakonec jsem vše vytrhal, koupil 9pin pájecí Canon konektory, za 10 minut bylo hotovo, funguje to spolehlivě a bez problému.

dsc_0017

Vodiče jsem před konektorem ještě různě postahoval do bužírek, abych omezil riziko jejich vytržení z pájecích kalíšků, ale stejně počítám s tím, že se tomu občas nevyhnu.

dsc_0021

Pro přepravní polohu konektor uchytím do jednoduchého očka ze stahovacího pásku přichyceného do desky.

dsc_0022

Místy jsem přichytil lepidlem i vodiče.

dsc_0036

Nakonec jsem na některých místech vyměnil přestavníky za ty od MTB, s jejichž funkcí jsem plně spokojený.

dsc_0037_01

Takže zase předělat kabeláž, některé vodiče nutno prodloužit.

dsc_0038

Tam, kde jsem mohl využít kontakty pro rozvod vodičů, jsem musel několikrát vodiče před svorkovnicí spojit extra propájením.

dsc_0039

Nainstaloval jsem dekodér na ovládání výhybek a zapojil do něj všechny výhybky. Ve značení vodičů moc pořádek není, alespoň střed je vždy bílý a další dva jsou vždy různé barvy, ať se v tom dá dobře orientovat.

dsc_0040

Stav se nakonec na Štrbském Plese ustálil na kombinaci obou druhů přestavníků.

dsc_0041

I ty od MTB jsem jen lepil tavným lepidlem, a ty drží výborně.

dsc_0042

Klubko nechané u přestavníku se v tomto případě náramně osvědčilo.

dsc_0043

Na své místo jsem přilepil Li-USB modul.

dsc_0084

Od zpětné vazby vedou vodiče napevno propojené, ven vychází jen USB kabel.

dsc_0085

I ten by se měl dát smotat pod kostru, aby při převozu nepřekážel.

dsc_0087

Li-USB ústí do rozbočky, jak už jsem ukazoval nedávno. I tak je možné Li-USB od sběrnice odpojit:

a) nezapojit přívodní kabel do rozbočky,

b) odpojit kabel od samotného Li-USB, kde je standardní RJ12 konektor.

dsc_0093_02

Stav v době výměny přestavníků. Do klubka je smotaný černý rozvod DCC signálu do dalších částí kolejiště.

dsc_0095_01

Přípojoval jsem i dvoje párové výhybky. Z dekodéru přívod do jedné výhybky, a z ní 3 vodiče do dalšího přestavníku.

dsc_0356

Tím se budou oba přestavníky přestavovat vždy společně. Ve svorkovnici už bylo řádně těsno, podařilo se mi dva vodiče zapojit jen díky tomu, že byly opravdu slabé a ještě plné dráty.

dsc_0360

Polaritu přestavování je potřeba samozřejmě otestovat a vodiče případně přehodit.

dsc_0357

Co dělat, když nevyjde délka o 1 cm? No buďto to celé vytahat a vyměnit, nebo prodloužit 🙂

dsc_0362

Dekodér v režimu 8, s adresami 5-8.

dsc_0363

Z rozboček jsem hnědými dráty propojil DCC signálové vodiče do dekodéru příslušenství.

dsc_0364

Klasický multidekodér – zleva přívod napájení (modrá + žlutá) a zprava napájení (správně černá a červená, u mě ze zbytků obě hnědé, snad se v tom neztratím). Multidekodér má vždy samostatné napájení oddělené od sběrnice DCC, to už jsem asi říkal. Dá se tedy napájet ideálně 12-16 V stejnosměrných.

dsc_0365

Opravdu zlo bylo zapojování lanek do přestavníku. Nutnost propájení je samozřejmostí. Jediná výhoda lanek je v tomto případě jejich ohebnost, jinak bych příště víc využíval dráty i v tenkých vodičích…

dsc_0366

Tím je snad elektricky hotovo. Koleje připojené, přestavníky přestavují, napájení příslušenství funkční. Oživování zabralo i tak nějakou hodinu, na několika místech jsem musel provádět drobné opravy a úpravy. Ale funguje to. Koleje jsou sjízdné, mezi různými cestami se dá přejíždět. Takže spokojenost. Tentokrát to bylo takové nezáživné, spíš jsem chtěl shrnout svoje jednotlivé poznatky, které se mi povedly nebo nepovedly. Třeba někomu vnuknu dobrý nápad, nebo naopak ukážu, jak to nedělat 🙂 Určitě nedoporučuju to takto ledabyle kopírovat, na tohle zapojení jsem byl dost nedůsledný, teď to celé vidím, ale nějak mě nenapadlo, jak bych to v tu chvíli vždycky vyřešil lépe. Nerespektování barev vodičů, ledabyle zamotané svazky kabelů a další, co bych si sám sobě teď zpětně vytknul. Doufám, že při tomto rozsahu nádraží se to dá ještě uhlídat. Pokud bych to stavěl 3x větší, určitě bych si udělal lepší přípravu, takhle jsem to flikoval „co dům dal“. Ale tak co, zase tolik práce to nebylo, tak třeba časem udělám nějakou rekonstrukci. Co mě „zachránilo“, že nemusím řešit žádné složitější kabeláže k ovládacímu pultu. Díky tomu je pořád přes kabely vidět na podkladovou desku 🙂

12 komentářů k článku “Elektrické zapojení Štrbského Plesa – TEŽ”

  1. Zlámalík :

    Srdce elektrotechnika pláče… Ale funguje to a to je hlavní! Jen tak dál, v této oblasti se rád přiučím!

  2. VoVo :

    Díky 🙂 Já jsem prostě neměl „inspiraci“ jak to nechaoticky postupně zapojit. Vždycky jsem někde vytáhl nějaký kabel a snažil se ho přivést nejkratší cestou k cíli, ať někde zbytečně neplandá 🙂 Když by se to ještě trošku zasvorkovalo, tak by se to asi učesalo, ale moc mě nenapadlo, jak to víc uhladit, když to všude vede „odjinud jinam“ 🙁

  3. zdenál :

    Až mně jímá hrůza,jak se s tím poperu v budoucnu sám!Drátů,jak v Temelíně,ale pokud si vybrat,mezi funkčností,nebo estetikou,volil bych asi tu funkčnost.Trochu mne mátlo,že se občas vyskytuje stejná barva drátů,pro různá připojení,hold zapojení kolejiště není pro blbce a inteligent VoVo zvládne i chaos! 😀

  4. VoVo :

    Ono to začalo dost nevinně – kamarád mi donesl 2 klubka drátů asi 0,25 mm2 (hnědý a šedý) a říká „to máš ke kolejím akorát“. Tak jsem začal. Pak jsem ale z druhé strany přitáhl červený a černý. K tomu jsem měl nějaké zbytky 1,5 mm2 z CYKY kabelů, tak proč je nevyužít, ale ty se dělají taky šedé a hnědé. No a pak už se to veze 🙂 Je v tom relativně pořádek že šedá, hnědá, červená a černá je určitě DCC, modrá a žlutá příslušenství, zbytek je „něco ostatní“ 🙂 Dal jsem to jako ponaučení pro ostatní, že to chce líp přemýšlet na začátku. Jenže jako většina, se člověk dostane „k nějakým zbytkům“ a pak se to motá z barev co zrovna jsou…

  5. zdenál :

    Jako ve všem.Až to budu dělat příště,vyhnu se chybám,který jsem udělal poprvé.Takhle je to skoro s každou stavbou,jedno jestli modul,vagón,lokomotiva,nebo rodinný dům,vždycky se časem ukáže,že něco šlo udělat jinak-líp.Mi se líbí,že do všeho jdete od podlahy,teda všechno sám.Ale asi jediná cesta,jak se to naučit a pochopit,jak to funguje.A že stavíte s materiálem s cenovou výhodou? Kdo by zbytečně utrácel,když se to dá udělat levněji.Ne? 🙂

  6. Dan :

    Dobrý jsou elektrikářské lišty, tam se to pěkně schová. http://www.radyme.cz/Lipova–Lazne.html?fotka=2#foto

  7. VoVo :

    Přemýšlím celý den průběžně o tom co tu píšete, a vlastně zjišťuju, jak složitá problematika to je (a do které jsem při zapojování nevědomky vplul).
    1) každý digitální modul je jinde a je co nejblíž místu, kde je potřeba, takže nejde vést hodně kabelů nějakým kanálem na druhý konec kolejiště (což třeba u analogu jde relativně snadno, kde se ty stovky metrů kabelů schovají do lišty a vypadá to pak „pěkně“), díky tomu se spousta kabelů kříží, různě splétá k sobě atd.
    2) nechtěl jsem jít s vodiči úplně na milimetr přesně (i to jsem viděl a obdivuju to) protože pak stačí 3 mm méně a už to nezapojím, takže mám radši rezervu – z toho ta blbá klubka
    3) dá se číst o různém „odrušení“ jednotlivých vedení, kdy DCC signál má být 2 cm od napájecích vodičů, to celé vést krouceně, a spousta dalších doporučení – při snaze se toho rámcově držet pak vedou kabely souběžně, ale „všude“ a nedají se svazkovat
    4) lépe se svazkují tenoučké dráty, které ale odporují zase doporučení na průřez
    …a tak by se dalo pokračovat – ideální vedení vodičů by asi bylo 3D tak ve 4 patrech, vše průřez 2,5mm2 🙂 Každý to nějakým způsobem porušujeme, a snad i čím víc to porušujeme, tím to vypadá naopak na oko lépe 🙂 Ale minimálně bych to příště udělal v plných drátech – ono by to vypadalo o dost lépe, protože by se to dalo líp svazkovat a všude by se to nerozlejzalo. A líp by se to zasouvalo do všudepřítomných svorkovnic bez nutnosti každej konec vzít do ruky a propájet 🙂

  8. JiKu :

    No za mne bych upozornil na dėlky odholeni vodičů do svorkovnic. Ten modrý chlupatý drát do dekodéru je prostě do očí bijící. To viděla i moje žena a opravdu ona s elektronikou a elektřinou nemá nic společného. Jde o to, pokud by se to povedlo i ve vedlejší svorce, tak stačí nějaký otřes a zkrat je na světe. To že kabely vedou tak nějak neučesaně na funkci vliv mít nebude. Ale zkrat je prevít a vždycky se stane tam kde může něco zabít. Tak za mne bych modrý drát zkrátil tak aby izolace byla akorát, drát je podle fotek na to dlouhý dost. Ano zase je špatný druhý extrém a to izolace ve svorce, ale to nic neudělá maximálně to nebude funkční do doby než se zapojí správně.

  9. Anonym :

    Na vedenie vodičov používam hrebene z hrebeňovej väzby, ktoré lepím tavným lepidlom, lecné, rýchle, všestranné, jednoduché vedenie a vyvedenie vodičov z hrebeňa, priemery hrebeňov podľa počtu káblov. Chaotické vedenie z A do B najkratšou cestou má tiež svoje výhody:)

  10. Sim :

    Ahoj, je to sice uz nejakej patek, co jsem si hral se zapojovanim kolejiste, nicmene ja si z toho odnesl nasledujici poznatky:
    – plny draty jsem nemel rad, protoze bud to byly tenky zvonkovy draty (ktery kdyz se po nekolika ohybech odlomily uvnitr buzirky, nepoznal jsem to), nebo to byly klasicky jednotlivy draty vykuchany z CYKY kabelu, a ty zas byly moc tlusty a tvrdy, takze nesly pouzit rovnou do svorek klasickych analogovych prvku. Dnes bych se je asi nebal pouzit, ve verzi 0,5 az 1,5 mm2 mi to prijde vcelku pouzitelny, nicmene bych je asi nepajel, ani bych nepouzival klasicky sroubovaci svorkovnice, snazil bych se to dat na bezny wago svorky ( http://www.tme.eu/u/NewProducts1/wago-2273.jpg ); je to mrnavy, v pripade nouze rozebiratelny a pritom funkcni … a delaji se az osmisvorkovy. Pripadne i rozebiratelny nejen nouzove ( http://elektrika.cz/14/14wago_sv_221_4m.jpg ), nebo pro fajnsmekry i verze na din listu, kdyz by nekomu vadilo, ze to bude plandat na dratech (i kdyz to uz zase neni tak laciny reseni). Jediny, co by mohlo delat trochu problemy, jsou velky proudy pri nizkym napeti – je to preci jen staveny na rozvody 230V, ale zase pres 10A se stejne asi v modelovym kolejisti pohybovat nebudem, takze i tohle by nemel byt problem.
    – licny jsem pouzival kde to slo a pokud jsem si potreboval ze dvou samostatnych dratu udelat samodrzici dvoulinku, pripravil jsem si potrebnou delku dratu, chytil si je k necemu na jednom konci a druhe konce chytil kazdy do jedne ruky. Zacal jsem oba draty stejnym smerem kroutit, vzdy jakoby zkroutit napnute a pak trochu povolit a „predkroucene“ draty se samy do sebe zatoci, jak se snazi narovnat do puvodniho tvaru. Timto zpusobem jsem si bez problemu udelal i nekolikazilove „kabliky“, ktere bez jedineho ciziho faktoru drzi samy pohromade. Konce potom pocinovat a sup s nimi do sroubovacich svorek. Akorat bacha na to, kombinace pocinovane licny a Wago svorky nejde dohromady. Stejne tak Wago svorky nemaji rady licnu s dutinkou, teda ono to jako spojit jde, ale rozebiratelny to pak neni ani nouzove.

    Jinak k tem konektorum … jak je planovany pouziti toho canon konektoru? Takhle volne na drate si to vylozene koleduje o vytrzeni na druhem konci, pokud by to jen trochu slo, snazil bych se ten canon konektor pripevnit do desky, v tomhle konkretnim pripade klidne do zebra. Proste napevno, aby se s konektor ani draty nehybaly. A na vlastni propojeni bych pak pouzival samostatny propojovaci kabel – ja vim, pakarna s konektorem navic a tim padem dalsi misto potencialniho spatnyho kontaktu, ale po zkusenostech z minula bych se reseni „konektor na plandajicim kabelu“ snazil vyhnout jak by to jen slo.

    A jeste jedna vec … taky souvisi se zkusenosti z minula; vzdy, kdyz cokoliv zapojuju, si rikam, ze si budu pamatovat jak to je a proc. Po nejaky dobe si na to jeste vzpomenu ale po par letech uz travim zbytecne hodiny patranim po puvodni myslence. Takze pravidla mam nasledujici:
    – vzdy si delat schemata a mit je na logicky dostupnym miste
    – pri zmene zapojeni nezapomenout zmenit schemata
    – kde je vic kabelu stejny barvy, popisovat si je. Nejen co to je, ale i kam ma vest.
    – pokud to situace umoznuje, do blizkosti svorek si popsat co kam ma vest.

    Konkretne v tomhle pripade bych si asi snazil do blizkosti kazdyho rozbocovaciho bodu zespodu na desku nakreslit tuzkou/fixem, co tam je, kolik toho tam je a kam to ma vest. Situace ve stylu „o neco jsem zavadil, vytrhl jsem hnedy dratek a vubec nevim odkud“ se pak resi podstatne snadneji.

    A jeste tak trochu offtopic zminka o problematice minulych clanku – nekde byla zminka, ze bylo potreba volit bud napajeni srdcovky, nebo zpetne hlaseni, bo prestavniky nemaji tolik kontaktu – ja v podstate stejny problem tenkrat na analogu resil pomoci obycejnych LUN rele ( http://www.bucek.name/cenik/relemech.dat/rl-lun4xf.jpg ), ktere jsem zapojil na vystup prestavniku … kontaktu jsem pak mel zpravidla vic, nez jsem potreboval. A kdyby ne, neni zadny problem jeden z kontaktu toho rele pouzit jako spinacimu k dalsimu rele … V dnesni dobe jsou k sehnani i podstatne mensi relatka za par supu.

    Kazdopadne drzim palec, ono se to nezda, ale ta dratenicina se vzdy zda jednoducha a kdyz to covek realizuje, je zpravidla zdesenej z toho, kolik dratu tam nakonec je.

  11. VoVo :

    JiKu: Díky, makro je prevít, oko to skoro neobjeví – přistřihnu ho.
    Sim: Taky díky moc za obsáhlé postřehy. Kabely mezi Canon konektory už mám koupené, nad pevným umístěním nakonec taky uvažuju, je to přeci jen dost velký svazek. Kamarád mi doporučoval, ať to zadlabu rovnou do čela, ale to jsem nechtěl (nedá se pak ladit poloha modulů vůči sobě). Vyřešení konektorů mám „na seznamu“ jako jednu z prvních věcí k zamyšlení „až nebude co dělat“ :))) Do té doby vím, že kamkoliv se hnu, tak páječku s sebou pro případ nutných oprav odpadlých vodičů :/

  12. Sim :

    VoVo > do cela mi to presne z duvodu nutnosti pozicovani neprijde optimalni … teda ono by to slo v pripade, ze by se jednalo o dva moduly, co budou vzdy ve stejne konfiguraci vedle sebe (typicky tedy dve poloviny nadrazi), konektor v jednom cele umistit napevno, moduly spojit, nastavit pozici druheho konektoru a zalejt to tavnym lepidlem. Ale i tak bych se bal toho, ze drevo bude vlivem vlhkosti pracovat a ze by se to mohlo hnout.
    Proste dat to do zebra a pripravit si univerzalni propojovaci kablik je jistota.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..