dsc_0275Nastal čas zapojit přestavníky. V mém výběru byly dva druhy, z toho jeden elektromagnetický a jeden motorický. Už jsem ukazoval ten elektromagnetický, ale dneska se chci věnovat podrobněji tomu motorickému, a to od MTB.

Na přestavníky jsem slyšel samé dobré reference, takže jsem se vydal je do Peček koupit relativně na jistotu. Přestavník mě hned překvapil malými rozměry a malou hmotností. Velmi se mi líbí manuál, který je ke stažení na internetu a kde jsou pochopitelně popsané všechny základní úkony pro seřízení.

dsc_0271

Součástí je trn 50 x 1 mm. To bude stačit pro přestavení naprosto všeho.

dsc_0272

Na jedné straně je malá svorkovnice.

dsc_0273

Ke svorkovnici bych měl snad jedinou výtku, že je vhodná pouze na tenké vodiče, a to ještě ideálně plné dráty. Montovat do něj více vodičů, nebo dokonce licny, je složité. Svorkovnice vyžaduje i při plném rozevření dost velký tlak pro zatlačení vodiče. Původně jsem plánoval využít svorkovnici pro rozbočení některých vodičů, abych ušetřil nějaké spoje navíc, toto však kvůli těmto faktorům padá.

dsc_0274

Masivní jezdec je nastavitelný podélně a s dobře nastavitelným otvorem pro trn.

dsc_0275

Líbí se mi i popis přímo na přestavníku. Napájení 9-14 V DC nebo 12-15 V AC.

dsc_0276

Zespodu jsou úchyty pro šroubování do desky, a 3 malé vruty.

dsc_0278

Jediné, co mi u popisu chybí, je snad jen popis toho, který přívod je přepnutý při které poloze přestavníku. Zde pod logem MTB je připravené místo na případný druhý přepínač, který sem lze dosadit – pokud je vnitřní přepínač použit pro přepínání srdcovky, tento vnější může být například pro zpětné hlášení.

dsc_0279

Nejprve jsem se pustil do nastavení rozsahu přestavníku. Ten je z výroby nastavený na pohyb 6 mm, což je pro moje potřeby opravdu moc. Pro TT je to moc také, a snad i pro H0 je to moc. Určitě je v tom nějaký důvod, ale nejsem si jistý, jestli není víc zákazníků, kteří by spíš využili z výroby rovnou ty 3 mm než 6 mm. Takže odšroubovat malé vruty. Není třeba se bát, toto je oficiální postup z manuálu, nejedná se o žádný pirátský vstup do přestavníku.

dsc_0280

Za chvíli z přestavníku odpadne dno a jezdec.

dsc_0281

Tímto děkuji řetězci Lidl za perfektní sadu minišroubováků, která asi za 180 Kč je pro takové práce naprosto špičková a překvapivě se ani šroubovací nástavce zatím vůbec „nepižlají“ jak se stává u levných materiálů.

dsc_0282

Kdykoliv během práce je možné vsadit jezdec povolením prostředního šroubu.

dsc_0283

Stačí vsunout a opět přitáhnout.

dsc_0284

Kromě otvoru pro tento 1mm trn je na druhé straně dílu ještě menší otvor pro tenčí trny, například pro pružnější tenčí struny.

dsc_0285

Pomocí dvou krajních šroubů se dá posunout poloha trnu v jezdci pro finální ladění polohy trnu.

dsc_0289

Povoleno, přesunuto doprava, a opět utaženo.

dsc_0290

Takto vypadá přestavník rozebraný celý. Elektrická část je vcelku a není nijak šroubovaná do přestavníku, takže jde volně vyndat. Vlevo dole to malé červené jsou pacičky pro spínaní vypínačů.

dsc_0286

Tělo samotného přestavníku je z měkčího plastu.

dsc_0287

Druhá část krytu přestavníku. Ta je snad ještě z měkčího plastu, pro šroubování to nevadí, ale trochu pruží pří zašroubování a místy úplně nedosedá.

dsc_0292

Pro ovládání přepínačů jsou jen takové malé jazýčky.

dsc_0288

Elektrická část – minimotorek s převodovkou, malý plošný spoj s usměrňovacím můstkem, dva minivypínače (1 pro odpojení od proudu po kompletním přestavení a 1 pro přepínání polarity srdcovky), a svorkovnice jako součást desky. Díky můstku lze přestavník bez úprav napájet jak stejnosměrným napětím (digitální dekodéry a různé malé 12V napájecí zdroje) tak střídavým napětím (FZ1 výstup na příslušenství). I to považuju jako dobrý krok k „blbuvzdornosti“ přestavníku.

dsc_0291

Ozubený převod s hřídelí pro vypínání přepínačů. To malé je pohon jezdce s trnem.

dsc_0293

V této vnitřní poloze bude přestavovací pohyb 3 mm.

dsc_0294

Pokud by se ťuflíček přesunul do otvoru na okraji, bude pohyb 9 mm (to je vhodné snad tak na Gčko), v samostatném otvoru na druhé straně to bude 6 mm (tam je z výroby).

dsc_0324

Ťuflíčky se dodávají k přestavníku i náhradní, pokud by došlo ke ztrátě. Některé ťuflíčky tam drží dobře, některé vypadávají samy – při rozebírání přestavníku je potřeba hlídat ztráty.

dsc_0323

A sesazeno během 10 vteřin zpět. Pohled do útrob mi ukázal, jak jednoduché a geniální řešení to je.

dsc_0295

A sešroubovaný kryt zpět.

dsc_0296

Tady je právě vidět, jak se spodní kryt trochu kroutí po zašroubování a nedosedá všude dokonale.

dsc_0325

Přestavník je tedy připravený na osazení. Drobné doladění jde řešit i pod deskou, jen musí být přístup ke šroubkům.

dsc_0297

Pro vyzkoušení a nastavení jedné krajní polohy je vhodné si přestavník vždycky zapojit ještě před osazením a otestovat. Jednak pro najití „správné“ polohy, a jednak pro otestování – popíšu níže, ale doporučuju tak 10-20 cyklů vyzkoušet před montáží.

dsc_0300

Takže jsem do svorkovnice zapojil 3 přestavovací vodiče – prostřední je společný a krajní dva jsou pro přestavení do obou směrů.

dsc_0298

Na vyzkoušení stačí 9V baterie.

dsc_0301

Pri vyzkoušení, který funkční vstup je nyní aktivní, jsem použil svou „odporovou“ metodu – kde je odpor, tam je kontakt. Při přestavení bílým vodičem je propojený krajní funkční vstup (červená) s výstupem pro srdcovku (černá)

dsc_0304

Pokud tedy pro digitál budu uvažovat, že přímý směr se ovládá bílým vodičem, pak připojím do srdcovky přívod z krajní (červené) svorky (a obráceně).

dsc_0305

Funkční výstupy lze samozřejmě použít i obráceně – pro zpětné hlášení polohy výhybky. V tom případě se společný vodič přivede do výstupu pro srdcovku (ten s pojistkou 0,5A) a z obou horních výstupů povedou vodiče k LEDkám na panelu, přičemž při každé pozici bude svítit právě jedna z diod.

dsc_0306

Tady je popsané připojení funkčních vstupů s ohledem na ovládací pozice.

poz1-2

Zapojení výhybky pro izolovanou srdcovku bude snad naprosto jasné z tohoto obrázku. Pro přestavení do přímého směru je tento vodič z dekodéru/pultu zapojen do vstupu poz1. Zároveň se první horní vstup použije pro napájení vyznačené obloukové kolejnice výhybky. Napájená je pak celá horní část, tedy horní kolejnice i celá srdcovka, vlak jede přímo a stále jsou správně napájeny obě jeho kolejnice správnou polaritou. Uvádím to zde jen jako nákres jedné z možnosti toho, jak zapojení pojmout a vyzkoušet (zapojení vodičů záleží na poloze přestavníku vůči výhybce). Toto zobrazení není ani tak pro ty, kteří ví jak na to, ale pro ty, kteří se toho naopak bojí a mají představu, že je to nad jejich síly – tak nebojte, je to opravdu snadné, vyžaduje to jen zapojit na 10 vteřin mozek 🙂

poz1-vyhybka

Ještě samozřejmě něco k funkci, i když ta se tak dobře nefotí 🙂 Pohyb jezdce si musí každý vyzkoušet sám na svých výhybkách, jestli je pro něj vhodnější menší nebo větší pohyb a zároveň jestli je vhodný menší nebo větší průměr trnu. Zároveň to záleží i na síle desky a pružnosti zvoleného trnu. Mám desku síly 12mm, nechal jsem původní 1mm trn a přestavovací vzdálenost nastavil na 3 mm. Výhybky Peco Streamline N. Přestavuje to ideálně.

Já budu přestavník zapojovat v digitálu. Přestavník potřebuje delší spínací impulz. Výrobcem uváděná doba přestavení 0,7 s rozhodně neplatí plošně a nemůžu posoudit, jestli je vůbec možné jí dosáhnout, přestavník potřebuje u mě alespoň 2 vteřiny napětí, pro jistotu 2,5 vteřiny (z dekodéru mám výstup cca 10,5 V ss, při napájení 12V ss se rychlost přestavování znatelně zrychlila), což dekodér pro elmag přestavníky vyvinout neumí. Já mám naštěstí dekodéry, kde je čas a způsob napájení výstupu programovatelný, a pro MTB přestavník tedy nastavuji výstup jako by se jednalo o dvousvětelné návěstidlo – do výstupu jde proud stále, a koncové vypínače v přestavníku se postarají o jeho odpojení po přestavení. I zapojení se spíše podobá návěstidlu se společným + pólem. Nelze tedy tento přestavník považovat z pohledu zapojení za motorický a koupit pro něj dekodér pro motorický přestavník.

Jiné motorické přestavníky mají pouze dva přívodní vodiče a napětí se v nich otáčí už před vstupem do přestavníku (jako by se prohazovala polarita v běžném elektromotoru). Pro ty musí být speciální dekodéry, nebo tzv. reverzační moduly. Prostě zase komplikace.

Pro analog je výhoda, že lze snadno zaměnit za původní „cvakací“ přestavníky bez nutnosti výměny kabeláže.  Jen je pak potřeba pohlídat, že při přestavování se drží tlačítko dost dlouho, lepší jsou páčkové přepínače. Zároveň pro ovládací panely vybavené přepínači je velkou výhodou jeho zapojení koncových vypínačů, které pouští do přestavníku proud pouze po potřebnou dobu přestavení. Dokončení přestavení lze v přestavníku rozeznat slyšitelným cvaknutím vypínače.

Chod přestavníku je takový bzučivý, ale ne úplně nepříjemně hlučný zvuk, s několika cvaknutími (jak se vypínají a zapínají oba vnitřní přepínače). Celkově je to nerušivý zvuk a pohled na pomalu se přestavující výhybku je příjemný. Zatím nemůžu moc referovat, protože ještě pořádně nejezdím.

dsc_0308

Teď by se dala rozvířit debata například nad servy jak přestavníky, různými cvakacími relátky atd. Cílem ale nebylo porovnávat různé varianty. A troufám si tvrdit, že ani jedna z těch jiných možností absolutně nedosahuje právě té uživatelské přívětivosti jako tento přestavník, i když třeba jinými parametry může být lepší.

Já si pro osazení zatím přilepím oboustrannou pásku, a po zkušebním osazení je zafixuji jiným způsobem, nejspíš tavným lepidlem.

dsc_0326

Přesto jsem na 1 problém narazil. Dva z šesti přestavníků nějak odmítaly přestavovat. Pár cyklů udělaly, pak najednou dojel jezdec „na konec“, cvaknul, a zpátky už se nerozjel. Strávil jsem s tím několik hodin, myslel jsem, že je problém v instalaci. Pak jsem podezříval, že se nedocvaknul koncový vypínač. Nakonec to tipuju, že přestavník se vypnul o trošku dřív, než dojelo ozubené kolo do vodorovné polohy, zřejmě z důvodu mechanického odporu (možná moc natěsno motor natlačený na hřídel). A motorek už pak nebyl dost silný na to, aby přestavník v tomto bodě zase „rozjel“ zpět. Při postrčení prstem se přestavník zase rozjel.

dsc_0369

Na druhou stranu motorek dohnal osu přesně doprostřed – na této straně to fungovalo bez problému.

dsc_0370

Přestavník se už předtím projevoval pomalejším přestavováním proti ostatním (mám zapojené 2 přestavníky na 1 vývod z dekodéru pro párové výhybky, a při spuštění ve stejnou chvíli tento přestavník dojel na konec o půl vteřiny později). Jeden přestavník jsem vyreklamoval – s reklamací nebyl problém, kupoval jsem v Pečkách, za rychlé vyřízení tímto děkuji 🙂 Druhý, u kterého se tato chyba projevovala sporadicky, dostal ještě šanci a problém už se později (zřejmě po záběhu?) neprojevuje. Přestavníky mi jinak svými funkcemi vyhovují natolik, že jsem měl velký zájem je všechny rozchodit. Na druhou stranu se při ovládání přes PC musím na přestavník 100% spolehnout, protože ve chvíli, kdy mi počítač pošle vlak proti jinému vlaku na obsazenou kolej (z důvodu nepřestavení přestavníku po vydání povelu, což si už počítač u mě nedokáže zpětně ověřit), je problém na světě.

K tomu bych dodal jen takovou všeobecnou poznámku – reklamujte. Pokud je problém na straně výroby, nebojte se toho. Toto byl evidentně případ, kdy to může jednak ovlivnit rozebrání kvůli změně vzdálenosti posunu (což je ale součástí manuálu, tedy se nejedná o žádný neoprávněný zásah dovnitř), a jednak to nemusí být objeveno při výstupní kontrole. Výstupní kontrolu si u takového přestavníku představuju jako „sem-tam-sem-tam dobrý přestavuje to“, ale když mi přestavování vypadávalo třeba po 5 nebo 10 cyklech, tak se na to nemusí přijít – to docela chápu.

Někdo to nechává být a zboží „vyhazuje“ s tím, že by byl jen číslo do tabulky, příště už si to prostě nekoupí. Pak ale podle výrobce produkt funguje v pořádku a není třeba nic řešit. Nejhorší odpověď je pak „nikdo to ještě nereklamoval, takže to přeci musí fungovat i vám“. Ale přesně v dnešní době, kdy se všechno sumíruje do tabulek, jsou ta jednotlivá čísla hrozně důležitá. Až, když se v tabulce počet reklamací třeba meziročně zvýší, je to pro výrobce dobrý argument, proč se něčemu má smysl věnovat a opravavat to. Tím nikoho nenabádám, aby reklamoval záměrně, ale má-li to smysl, je to určitá forma zpětné vazby pro výrobce, kteří se tomu můžou přizpůsobit. Zlobil bych se s tím další dva dny, možná bych nakonec někde něco zbrousil a možná by to fungovalo. Takto jsem sice musel vynaložit nějaké úsilí a cestu zpět do obchodu, ale mám teď díky tomu fungující kus.

I tak na mě ale přestavník zanechal dobrý dojem. Kdo hledá kvalitu bez kompromisu „prdnout pod desku a jezdit“, měl by tento přestavník zařadit určitě v užším výběru. Nejsem zrovna expert na sortiment přestavníků, ale já jsem z něj nadšený. Řekl bych, že je to „přesně to, co modelář potřebuje“ se všemi funkcemi, možnostmi a uživatelskou přívětivostí, které se opravdu při instalaci a zapojování ocení. Jsou vzaty v úvahu různé způsoby využití, zapojení, napájení i mechanického připojení a uchycení. Navíc ani cena není vůbec špatná v porovnání s ostatními přestavníky. Také není nikde řečeno, že nutně musí člověk využívat zpětné hlášení nebo napájenou srdcovku – a kdo umí zapojit klasický starý elektromagnetický přestavník, umí pak snadno zapojit i tento.

Doplněno těsně před vydáním článku: Na trhu se v listopadu objevily první informace o novém typu přestavníku MP5, jehož největší výhodu spatřuji právě v bezšroubové odpojovací svorkovnici (je možno si kabely napojit v klidu bokem a pak jen svorkovnici ve stísněném prostoru do přestavníku zacvaknout) a druhém koncovém vypínači vhodném právě třeba pro zpětné hlášení.

16 komentářů k článku “Moje setkání s MTB přestavníkem MP1”

  1. RomanK1972 :

    Vypadá to zajímavě. Já budu včil o svátcích testovat jiný systém,a to SP 2v1 od http://www.alchladice.cz .
    Je to i pro analog i pro DCC.
    Slyšel jste o tom?
    Váš názor?

  2. Broněk :

    taky jsem tenhle přestavník testoval, ale vadila mně na něm jedna věc, nejmenší vzdálenost přestavení jsou 3mm, ale na modelové výhybce od Tilliga je vzdálenost jazyku od opornice pouze 1mm, takže jsem přestavník zbavil vlastních mikrospínačů, čímž se z toho stal obyčejný motorek s převodem a pohybem jezdce po přímce stále dokola, aby to pak dělalo to, co má, tedy docházelo k vypnutí v krajní poloze a přepnutí do dalšího směru, doplnil jsem zvenku k přestavníku nové mikrospínače, které zajišťovaly pouze milimetrový posun jezdce, tedy došlo k dostačujícímu přitlačení jazyku k opornici a ne k jakémusi přetlačování, u původního přestavníku se ale objevovala stejná chyba, jakou popisuješ, což je škoda, prože ten přestavník svými rozměry a svým pomalým chodem je něco nádherného, ale bohužel ta nespolehlivost a přidáním mikrospínačů, i větší rozměr, vedl k tomu, že jsem od něj upustil, další možnou variantou by bylo do čela převodového kola vyvrtat ještě jeden otvor pro trn jezdce a to právě na kratší vzdálenost přehození, ale od toho jsem upustil,já jsem si vybral jako další způsob přestavení pomocí serva od navestidla.cz, ale zatím jsem ve fázi testování, takže konečný verdikt ještě nepadl 🙂

  3. Zabiják Bob :

    A kde se to da koupit 😀

  4. RomanK1972 :

    Broněk – a použit tenčí strunu při chodu 3 mm,která by se v koncových polohách vždy o milimetr napružila? Držela by jazyky na svém místě bez přílišného násilí. Místo pro tenší strunu tam dle Vova je.
    Mně právě z toho důvodu imponuje mnou výše zmíněné SP 2V1. Jsou tam tří režímy přestavování (výhybka,mech.navěstidlo,závora),pět rychlostí a hlavně možnost naprogramování obou koncových poloh. A lze použít jak v analogu,tak i v DCC. Po drobné úpravě serva je i koncové vypínání,je tam optická signalizace,dva relátka na každé servo atd.atd.

  5. Broněk :

    RomanK1972-použít slabší strunu by šlo, ale pak právě dochází k tomu zmiňovanému přetlačování, což asi na životnost přestavníku nebude to pravý ořechový, ale vyzkoušené to nemám, ale docela mě zaujal ten tvůj přestavník, asi na zkoušku jeden pořídím a podrobím zkoumání 🙂

  6. Petr :

    Petr: pánové, skromný dotaz. Šel by ten přestavník od MTB použít jako pomalý pohon závor v TT. Závory z leptu od Hektora a tenhle přestavník .

  7. Broněk :

    Petr: Jestli ti můžu poradit, tak se podívej na odkaz od RomanaK1972
    http://www.alchladice.cz . je tak krásný video s pohonem závor

  8. VoVo :

    No použít by to určitě šlo, má to tovární zdvih 9 mm, což je už dlouhá dráha, a pak už záleží na propojení se závorami.

  9. RomanK1972 :

    Vovo – a rychlost?

  10. Mirek :

    Informace pro Petr. Toto řešení jsem použil – lept závory Jeník , pohon MTB přestavník -zdvih 9 mm. Rychlost je trochu větší – viz video https://youtu.be/0j-wJKoQoYc

  11. VoVo :

    Mirek – skvělé, díky za odkaz! S tou rychlostí to podle mých zkoušek závisí právě na napětí, zkusil bych (např. jednouše přes za sebou zapojené diody – úbytek na každé diodě je asi 1 V a „nic z toho“) napětí snížit. Já mám při těch cca 10V přestavovací čas asi 2 vteřiny, což je výrazně pomalejší, než zobrazené video. Zkusil bych klidně jít i pod 9V – co to udělá… Jako ve skutečnosti to pomalé nebude nikdy, ale nebude to „drc“ a hotovo.

  12. Mirek :

    VoVo , díky za nápad se snížením napětí. Nyní to běhá na 12V ss.

  13. Anonym :

    Petr: Mirku, máš to hezké, taky do toho pudu. Zajímalo by mně, jestli je to pomalejší při snížení napětí, jak doporučoval vovo.

  14. Radek Strnad :

    Já mám těchto MTB přestavníků na kolejišti 50 ks a zatím bez jakéhokoliv problému. Ovládám s nimi výhybky většinou EW2, ale také několik EW1 a EW3, včetně obloukových a angličanů. Z vlastní zkušenosti vím, že ten nejmenší rozsah 3mm je pro výměny spíš málo. Pokud má dolehnout spolehlivě a vodivě jazyk k opornici, pak je lepší 6mm(v TT). Ty 3mm stačí na přilehnutí jazyka, ale ta vodivost už zaručena není. Používám tedy i pólování napětí do srdcovek a v SN mám k přestavníku ještě přišroubovány mikrospínače pro zpětné hlášení. Tam jsem narazil na jedinou technickou nedokonalost: Krátký chod přestavníku nesepne přídavný mikrospínač, neboť tak daleko, aby stlačil jeho kontakt, prostě nedojede. V tomto případě přijde na řadu vhodně naohýbaný plíšek, který se zastrčí mezi dvě červené části přestavníku, utáhne se to(šroubky tam jsou) a pak to spíná naprosto spolehlivě. Těmito přestavníky ovládám i mechanická návěstidla(jednoramenná a seřaďovací), ale tam jsou ty 3mm už moc. Je třeba vyvrtat v červeném terči nový otvor pro čep tak, aby byl chod přestavníku cca 2,5mm. Návěstidla mám od DK- model a stačí jenom navléknout na tenké táhlo ramene návěstidla bužírku(a zalepit), aby bylo táhlo tlustší a šlo upevnit do přestavníku. Přestavník je v tomto případě upevněný na L-nosiči(nějaká malá konzolka), aby byl ve svislé poloze. Tedy za mně: Palec nahoru. Když uvážím cenu elektromagnetického přestavníku od Tilliga, který je spolehlivostí naprostá katastrofa, tak toto je velmi zdařilý počin.

  15. Raďula 63 :

    Krásně napsaná recenze i návod k montáži, bezva.
    Jen dodám důvod, proč nejsou označeny přepínací kontakty přídavného přepínače (srdcovka či ohlas polohy). Důvod je jednoduchý a prostý… Pro rozsah 3 a 9 mm je to stejně, ale rozsah 6mm je na opačné straně oběžného ozubeného kola a tudíž v tom případě je jejich funkce otočena oproti rozsahu 3 a 9 mm. Proto si musí uživatel zjistit , která část přepínače je zrovna aktivní.

  16. Jiří Šmíd :

    Dobrý den, nikde nemohu najít rozteč upevňovacích šlicových otvoru mezi sebou. Doměřil jsem se 36 mm, ale po vypálení laserem podkladových plechů mi 36 mm přijde málo. Vypadá to na rozteč cca 36,2 mm. Že by MTB použili takové chlupaté číslo? Je někdo schopen rozteč zjistit u výrobce nebo přesně změřit? Děkuji velice. S pozdravem Jiří Šmíd

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.