dsc_0346Pro tatranskou modulovku jsem už v zárodku uspořádal výběrové řízení na provedení trakčního vedení, abych měl jasno a dostatek času na přípravu. Dopadlo to jako obvykle – co si neuděláš, to nemáš.

Na trhu existují dva velcí výrobci trakčního vedení, a to Viessmann a Sommerfeldt. Oba se v základním sortimentu vpodstatě shodují. Pro potřeby ČSD jsou použitelné jejich běžné stožáry, které sice vychází z německé předlohy, ale velmi dobře odpovídají našemu typu „D“ vyvinutému EŽ v 50. letech. Druhým typem je příhradový stožár, který odpovídá našim „BP“. Díky tomu se dají vytvořit základní instalace odpovídající období 50. a 60. let, i když pro naše potřeby zbytečně monotónní ochuzené o trubkové stožáry „T“. Jejich stožáry jsou připravené pro instalaci trolejového drátu, tedy „výložníky“ – jak tomu říkáme my modeláři hlavně na základě německého překladu slova Ausleger – jinak řečeno držáky, mají trochu nemodelový tvar uchycení drátu s ohledem na funkčnost.

1 stožár od Viesmanna vyjde asi na 160 – 180 Kč. Příhradový stožár s napínáním vyjde do 500 Kč. Výložník je pouze jednoho typu. To jsou sice ceny strašidelné, ale pro malý layout snesitelné a při zohlednění funkčnosti snad ještě při bohatém prasátku akceptovatelné. Určitě se dají tyto sestavy doporučit pro toho, kdo hledá jednoduché a funkční vedení a neohlíží se tolik na finance.

Jeden vzorek tu mám (sic v H0) – je to právě ten typický příhradový stožár. Celý stožár je z kovu, což je velmi příjemné zjištění. Je to kov ohýbaný a tvarovaný, celý stožár působí opravdu pěkným dojmem.

dsc_0252

Místo pro uchycení držáku je jedno a slouží k jeho „zaháknutí“. Kvůli tomu je, jako u všech ostatních výrobků, potřeba uvažovat předem nad tvarem kolejového lože, aby byly výložníky ve správné výšce – není zde žádná možnost nastavení výšky.

dsc_0254

Patka s několika vyznačeními, zřejmě pro instalaci.

dsc_0256

I když je cena nejvyšší, na první pohled vypadá stožár opravdu dobře. Doporučuju určitě najít si někde TT stožáry a prohlédnout si je.

dsc_0255

Pro našince další využitelný je právě i Sommerfeldt. Jeho stožáry odpovídající typu „D“ stojí o několik desetikorun méně. Byl jsem až příjemně překvapený, jak hodně ty německé stožáry odpovídají těm českým svými rozměry.

dsc_0271

Stožár je stříbrně nastříkaný a je minimálně z části kovový, možná dokonce leptaný.

dsc_0273

V pořádné patce je zalitý dlouhý šroub pro prošroubování deskou.

dsc_0274

Držák je opět podřízený funkci, je ho jen jeden typ a ještě ne moc atraktivní.

dsc_0275

Navlečeny jsou standardní sommerfeldtovské izolátory z plastu.

dsc_0276

Stožár působí dobrým dojmem, dokonce má uvnitř mezi příčkami správně vynechané místo – prostě kvalita na průmyslovou výrobu podle mě slušná a za peníze, za které už skoro stojí za to si to koupit než si to vyrábět.

dsc_0277

Součástí je samozřejmě i matka. Šroub je trošku šejdrem, což může způsobovat problémy pro těsně navrtané díry.

dsc_0278

Dojem kazí právě ten zjednodušený držák. Jinak je stožár opravdu povedený.

dsc_0279

Ten je navíc v nerezu, čímž se nepřirozeně leskne, ostatně stejně jako celý stožár. Každý příčník je s naznačenými šrouby nebo nýty. Naše stožáry bývají svařované, a tedy takové spoje nemají. V nabídce je opět jen 1 typ výložníku, ale prodáván i jako zdvojený. To je vhodné pro úseky přechodu trolejového drátu.

dsc_0280

Ale za mě příjemné překvapení.

dsc_0282

Dále jsou v nabídce plastové izolátory. Těch je vždy 20 ks a stojí asi 80 Kč, tedy kus je za 4 koruny.

dsc_0284

Jsou lisované do zeleného plastu.

dsc_0285

Potřebují vždy trochu začistit, ale neměl by s tím být problém.

dsc_0286

V izolátorech jsou malé otvory pro protažení drátů.

dsc_0287

Dalším testovacím vzorkem je příhradový stožár. V nabídce jsou 2 výšky, jednak 77 mm, což odpovídá našim 9m stožárům, a 115 mm, což odpovídá výšce přes 14 metrů – ty jsou vhodné u nás už jen na extrémně vysoké stožáry pro lanové brány – kdo byl někdy například v Žilině na nákladové části nádraží, přesně ví, o čem mluvím.

dsc_0289

Uchycení je opět na šroubek, zde vč. podložky.

dsc_0288

Stožár je nechaný v barvě tmavě šedého plastu, a kvůli tomu působí zbytečně plastovým dojmem.

dsc_0290

Horní část moc neodpovídá československé/české předloze – nemá nahoře zesílený koncový profil a horní „čtverec“ je širší.

dsc_0291

Stožár působí docela masivně, a to hlavně z důvodu, že v plastovém těle je ještě strčená kovová konstrukce, zřejmě pro zajištění vodivosti nebo pevnosti.

dsc_0292

Tu lze vidět dobře například zde v podobě černého „čehosi“ po obou stranách, tím je zhoršený průhled skrz a tím vypadá stožár masivnější.

dsc_0293

Srovnání s jeho leptaným 9m ekvivalentem podle ČSD předlohy. Rozdíl není tak velký.

dsc_0294

Srovnání 11m stožáru, 9m stožáru (2x) a 7,5m stožáru.

dsc_0296

Opět musím říct, že je to dost slušná varianta, pokud někdo shání hotové řešení.

dsc_0297

Slušela by mu povrchová úprava, která se dá určitě dodělat doma.

dsc_0298

9m varianta je určitě ta nejuniverzálnější, takže pro naše tratě se dá v případě nouze vystačit pro všechny aplikace právě s touto výškou.

dsc_0299

Dalším typem izolátorů jsou tyto – mají jiné rozměry, a jsou v sadě 10 úzkých ale delších, a 10 kratších ale širších.

dsc_0300

Jsou pocitově jemnější (i rozměry tomu odpovídají) a tedy vhodnější pro TT.

dsc_0301

Plast je opět zelený, určitě si zaslouží povrchovou úpravu, naše bývají většinou hnědé.

dsc_0302

Srovnání obou verzí izolátorů.

dsc_0303

Dají se vůbec někde u nás sehnat izolátory? Jestli o něčem víte, dejte vědět do zpráv.

dsc_0304

Porovnání s pravítkem.

dsc_0305

Cenově je Sommerfeldt výrazně zajímavější – kompletní nabídku stožáru v TT jsem proto zadal do e-shopu, protože u nás je sehnatelnost znatelně omezená.

Přesto ani pro mě to není volba, kterou půjdu – to už teď vím. Důvod je podobný. U obou výrobců chybí větší variabilita pro individuální instalace. V těchto standardních provedeních to bude vždy kompromis, kdy se bude muset vše přizpůsobit samotnému vedení – například rozmístění stožárů, vzdálenost od kolejí i na nástupištích, dokonce výškové uložení kolejí atd. Pro můj případ naprosto chybí sortiment trubkových stožárů, které nutně potřebuji, delší výložníky pro nástupiště a další…

Další, kdo se o vedení pokoušel, alespoň ve smyslu vyplnit díru mezi stožáry německými, jsou ES Pečky. Ti nabízí trubkové stožáry ve variantě šrafovaného a nešrafovaného. Bohužel sehnat v Pečkách se už nedají, a tak zbývá pár posledních kusů u prodejců, kteří naskladnili včas.

dsc_0258

Výložník je jednoduchý a je celý z kovu. Podobá se tomu od Sommerfeldta, ale je lakovaný šedou matnou barvou, která je pro naše dráhy věrnější. Pro hovoří rozhodně příznivá cena za kus.

dsc_0259

Stožár je přesto podezřele vysoký. Schválně jsem zjišťoval, proč tomu tak je, a je to prý hlavně určeno jako doplněk starých stožárů (které už se dneska neprodávají), které byly vyšší. Dá se sehnat varianta s i bez šrafování.

dsc_0260

Nedávno jsem říkal, že připravuju i popis sortimentu MM, od čehož jsem ustoupil. Tak jen abyste věděli, že nebude. Šířku sortimentu a kvalitu provedení si můžete sami posoudit u nich. Ještě další vlaštovka tu skoro byla – v Nku vytvořily Honzíkovy vláčky stožár příhradový a k tomu vhodná břevna. Do Nka. Prý z důvodu nezájmu to však usnulo, do TTčka nedošlo ke zvětšení, a byl pro TT nabízen Nkový stožár jako alternativa. Určitě by ale rozdílná jemnost byla poznat, i když výška by odpovídala. Tak to nebude také ono. Pak je tu několik dalších výrobců, ale u každého je sortiment složen z několika málo druhů a se vzhledem jsem už nebyl spokojený a déle jsem je nezkoumal.

Tím tedy přehled končí, situace je taková uspokojivě neuspokojivá – základní prvky jsou, ale kdo se chce rozmáchnout víc, musí si poradit sám. Pokud dnes modelujeme nádražní budovy podle nejmenších detailů, vozidla podle nejmenších detailů, pak ani další věci (jako například trakční vedení) by neměly uniknout pozornosti. Počet dobrých elektrických lokomotiv dnes naštěstí na trhu stoupá, a tak je dobrá doba začít stavět i trakční vedení správně a ukázat, že to nemusí být složité a finančně likvidační.

Takže jsem se vrátil k rýsovacímu prknu a soustavu jsem si vpodstatě udělal znovu a sám. Výrobky zadávám postupně i do e-shopu, i když velký prodejní trhák neočekávám. Ale třeba někoho moje řešení osloví, a hlavně třeba najde v sortimentu něco, co jinde k sehnání není.

Pro pochopení podstaty jednotlivých produktů je potřeba odkázat na nedávný článek o teorii trakčního vedení, který jsem připravoval.

První a nejvýraznější prvek, i když již od všech předchozích zmíněných vyřešený, je stožár „BP“. Já jsem však potřeboval i výšku 7,5 metru, kterou nikdo nevyrábí. V nabídce tedy budou 3 nejběžnější výšky – 7,5 metru vhodné pro napínací mechanismy a 9 či 11 metrů pro napínání i středně dlouhé trolejové brány.

20160810_194524

Příhradový stožár „BP“ ve variantě devítimetrové.

20160810_210557

Pájení bude probíhat pomocí 4 samostatných dílů a zámků na nich. Pozor je potřeba dát na správné sestavení – spoje konstrukce se ani na jedno straně nesetkávají, vždy jsou cik-cak.

20160810_210610

7,5 metru, 9 metrů a 11 metrů pokryje většinu potřeb na běžných tratích.

dsc_0203

Vyšší stožáry není problém vyrobit, ale až na konkrétní zadání – využije je málokdo a je jednodušší proložit delší bránu jedním mezilehlým stožárem uprostřed kolejiště.

dsc_0205

Patky jsou opět připravené pro vsazení upínacího prvku.

dsc_0206

Toto je trošku tatranský úlet. Je to vlastně stožár „D“, ale vyšší (více příček). Byl osazovaný pro opravy TV po vichřici v minulém desetiletí. Na Slovensku se všeobecně tyto stožáry vycházející z typu „D“ používají nadále i pro nové stavby – nepoužívají se tam stožáry „DS“ jako u nás. Pro téměř shodné provedení s typem „D“ bude tento stožár asi nakonec vypuštěný z výroby. V úvaze byla i čtyřvrstvá varianta, ale šířka běžného stožáru je 13 (těch nových 14) cm, což po přepočtu do TT dělá 10,1 mm a to je spíše na tři vrstvy plechu o síle 0,3 mm + vrstva barvy.

20160810_194719

Z toho vznikl klasický stožár D. Klasika našich tratí. Také ze tří vrstev. U všech stožárů je automaticky patka pro napájení.

dsc_0159

Do patky se dá zevnitř uchytit různorodé kotvení stožáru do podložky. Patka bude mít vnitřní průměr 5,5 mm, vhodné tedy pro matky a šrouby M2,5, případně šrouby s kulatou hlavou M3. Mosazný spojovací materiál je možné do patky zapájet, jiný materiál zalít například epoxidem.

dsc_0162

Cílem takového uchycení je, aby stožáry byly velmi jednoduše odebíratelné z kolejiště při jejich poškození, výměně za jiný typ nebo pro údržbu kolejí. Řešení bude podobné tomu u Sommerfeldta, i když inspiraci jsem v něm nehledal, neb v době tvorby jsem o tomto ještě ani nevěděl.

dsc_0198

Až se nastříká, věřím, že vyleze jeho správná plastičnost vnitřní vrstvy.

dsc_0167

Rozměry většiny stožárů jsou převzaté z výrobní dokumentace a drobnosti jsou doměřeny v reálu, takže by měly být opravdu přesné. Pro stožár „D“ bude dostupná jedna výška. Jednak se dá uchytit držák výškově flexibilně, a zbytek půjde doladit vyšší betonovou patkou.

dsc_0168

Dalším typem je starý příhradový stožár, kterého byly od roku 1911 plné Tatry. Omlouvám se za fotku, příště nafotím líp. V roce 1911 nahradily „původní“ (tehdy přitom stále vpodstatě nové) stožáry dřevěné, částečně pozůstatky trolejbusového provozu. Část jich zmizela při rekonstrukci v 60. letech při výměně za tehdy používané typy „D“, část jich zmizela snad v 80. letech výměnou za trubkové „T“ a poslední část jich zmizela při vichřici, kdy jich byla velká část poškozená (různě zohýbané stožáry povalené stromy, i když stožáry samotné pořád držely pohromadě). Tyto stožáry se používaly jak pro samostatné držáky, tak pro uchycení trolejové brány. Shodné stožáry bylo možné najít však i jinde, například v ostravském tramvajovém provozu byly takovéto také k vidění, a velmi podobné snad i v pražském uzlu elektrifikovaném za první republiky.

20160810_194858

Brána pro staré příhradové stožáry. Také ze tří vrstev.

20160810_195046

A po sestavení to bude vypadat takto. Sestavení je u všech stožárů otázkou 2 minut. Přiložit, propájet, hotovo.

20160810_210302

Lepší je pájet, ale dají se stožáry i lepit vteřinovým lepidlem.

20160810_210829

Stožáry je potřeba spojit na více místech, tím získají perfektní pevnost. Při pájení cín bez problému zateče mezi jednotlivé díly.

20160810_210845

Trolejová brána ze staré příhradové konstrukce. Přesně tato je dělaná na míru do Tatranské Lomnice pro 2 koleje.

dsc_0352

To není zdaleka konec. Toto je stožár DS, tedy moderní koridorový kousek.

dsc_0189

Opět spájení ze tří vrstev otázkou chvilky.

dsc_0196

Stožáry nemají nikde žádné naznačení, kam se mají upínat držáky, protože toto je vždy velmi individuální s ohledem na výškovou polohu stožáru vůči TK.

dsc_0197

Stožár má u patky naznačené už zmíněné šroubové ukotvení alespoň kouskem profilu.

dsc_0201

Stožár s osazeným vhodným držákem bude vypadat asi takhle.

dsc_0306

Srovnání stožárů D a DS. Kromě výšky se liší vlastně jen nezúžováním stožáru DS v horní části a jiným (šroubovacím) uchycením do patky.

dsc_0199

Břevno.

dsc_0211_01

To je na složení asi nejsložitější, protože aby mělo správný tvar, musí se kolmé díly pájet zevnitř, nikoliv zvenku.

dsc_0212

Zvolil jsem fixní délku dílu 100 mm. Myslím, že není možné stanovit vhodnou jednu nebo více délek s ohledmen a konkrétní použít, ať už se jedná o 2, 3, 4 koleje, v rovině, v oblouku, nad nástupištěm…

dsc_0213

Nebo také podle vlastního měření či aby délka odpovídala normě NEM, která je v oblouku pro 2 koleje téměř shodná s délkou v přímce pro 3 koleje, nebo aby odpovídala skutečnosti, s tím související použitý stožár…

dsc_0217

Prostě těch faktorů je tolik, že se bude muset každý díl zkrátit na potřebnou vhodnou délku, nebo naopak nastavit dva za sebe.

dsc_0219

Sestavení jsem provedl na hraně prkna, kdy jsem na prkno položil jeden díl, a k němu zevnitř přitlačil kolmý díl a propájel.

dsc_0220

Nakonec to vyšlo, vypadá to dobře.

dsc_0222

Každé břevno bude u sebe mít 2 upevňovací prvky – trojúhleníkové konzole pro sešroubování s příhradovými stožáry.

dsc_0343

Stačí ohnout, připájet.

dsc_0344

A druhým koncem připájet na příhradový BP stožár.

dsc_0345

Druhá varianta je na dvojité trubkové stožáry (případně po odstřižení na jednoduchý) – opět připájet do trubičky, a břevno na něj položit a opět připájet. Postupně, jak to budu stavět, to budu zmiňovat.

dsc_0211_02

Takto nějak by vypadala brána vlevo se stožárem 9 m a vpravo se stožárem 11 m.

dsc_0224

Tím se dostávám k držákům. Dvoudílný vnitřní starý. Slouží k držení horního drátu. Spodní držák je jen lanový přímo ze stožáru.

20160810_195704

Vnější držák. Spodní drát je napínán lanem ze zahnuté části.

20160810_195710

Na vhodném stožáru to bude vypadat takto.

dsc_0351

Obyčejný univerzální držák pro jakoukoliv trať s trubkovým uchycením. Všechny tyto univerzální držáky budu vyrábět s očkem vnitřního průměru 2 mm. Pro osazení na stožár „T“ stačí využít mosazná trubička například z OBI nebo cokoliv z modelářského sortimentu. V sadě budou vždy 4 vnitřní a 4 vnější.

dsc_0141

Připájený držák na stožár D.

20160810_210636

Pro uchycení držáku do stožáru je potřeba ucvaknout (ustřihnout) velkou část oka pro uchycení na trubkový stožár, a připájet natupo ke stožáru. Toto řešení má 1 nespornou výhodu – je univerzální. Pro trubkové stožáry je uchycení připravené, pro příhradové lze stále využít část uchycení, ale držák jde hlavně připájet výškově přesně dle potřeby – nikoliv do předem definované výšky. Uložení stožáru se samozřejmě bude lišit od konkrétní situace, zda se jedná o ploché nádraží, svah nebo vysoký násep a tomu je třeba přizpůsobit výšku držáku.

20160810_210734

Lanový držák.

dsc_0120

Ještě ukázka, jak se dá snadno z novějšího lanového typu s horizontálním uchycením držáku vytvořit starší typ.

20160810_212013

Prostě jen ohnout na správném místě. Přijde mi to univerzálnější řešení, než vyrábět 10 typů lišících se v detailech.

20160810_212026

Po procínování to bude pevné naprosto dostatečně.

20160810_212144

Takto ohnutý držák přípájení na stožár „D“. Takto vypadalo trakční vedení v padesátých letech.

20160810_212758

Dnes jsou, jak už jsem minule zmiňoval, měněny tyto šikmé závěsy za horizontální.

dsc_0327

Dlouhý „tatranský“ držák se zahnutým držákem spodního drátu. Opět jako sada 3 vnějších a 3 vnitřních. Říkám jim sice „tatranské“, ale velmi podobné lze najít například v Praze na spojce mezi Hostivaří a Krčí vedoucí kolem Jižní spojky. Jejich využití je každopádně spíše sporadické.

dsc_0116

Takto vypadá ten zahnutý držák na mosazné trubičce, připájené za očka.

dsc_0257

Na tip kolegů jsem zkusil naznačit zesílenou trubku teplem smrštitelnou bužírkou – nevypadá to špatně, ale je to moc silné.

dsc_0324

Efekt je dobrý, ale rozměrově to stožár hodně „zbuřtovává“ a to asi nechci.

dsc_0332

Dlouhý nástupištní držák, opět v sadě 2+2. Vhodné pro vzdálenost os kolejí cca 9 metrů v reálu.

dsc_0115

Držák troleje z břevna.

dsc_0124

Složené vzorky.

20160810_211023_01

Vsazené dvě trubky do sebe nakonec asi nijak naznačovat nebudu.

dsc_0346

Pro kontrolu rozměrů jsem si vyrobil z překližky na laseru malou univerzální měrku. Je specifická pro TTm, pasuje do Nkových kolejí. Užší profil značí největší šířku vozidla používanou na síti TEŽ (2700 mm) pro kontrolu nástupištních hran.

20160810_215045

Širší výstupky pak značí minimální vzdálenost trakčního stožáru od osy koleje, která byla definována na TEŽ už v roce 1911 – jsou to 2000 mm od osy koleje. Protože i při rekonstrukcích se často využívaly staré původní patky, je možné, že je tento rozměr někde použitý stále i dnes. Výška měrky pak odpovídá standardní výšce trolejového vedení (5500 mm nad TK). Nad tuto výšku je potřeba instalovat držák trolejového drátu. Instalace se bude skládat ze dvou kroků – instalace stožáru, odměření výšky od temene kolejnice, a následné připájení držáku. Druhá varianta je hotovou sestavu vypodložit do terénu vyšší patkou. Protože samotný drát instalovat nebudu, musí být všechny sběrače fixované pod tuto úroveň, aby nebrnkaly o držáky.

20160810_215113

Zde vlevo ještě dosazené dva tatranské stožáry doplněné o držáky. Vše vyšlo parádně, vypadá to dobře.

20160810_211722_01

Takto vypadá kousek té zmíněné mosazné trubičky, vhodné pro tvorbu stožárů.

dsc_0331

Pro trubkové stožáry budou potřeba patky pro zapájení stožáru. Betonové hranaté, a mezi nimi jsou jen „očka“, která výškově vymezí stožár vůči zemi, a bude stačit stožár zapíchnout do připraveného otvoru.

dsc_0122

Patka se zase složí a rozměrově je shodná s ostatními.

dsc_0328

Takto se do nich pak zapájí trubičky.

dsc_0329

To samé pro dvojité trubkové stožáry – patky betonové, patky zapuštěné.

dsc_0132

Ty obdélníky jsou spojky obou stožárů k sobě, které se nachází v různých výškách.

dsc_0330

Složená patka, na šířku zase rozměrově shodná.

dsc_0334

Takto budou složené dvojité trubkové stožáry.

dsc_0335

Až se vše propájí, bude zase pevnost perfektní.

dsc_0340

Poslední díl – závaží pro napínací mechanismy. Z leptu jsem vytvořil kovové konstrukce, do kterých se nasunou kartonem řezaná závaží (která budou brzy).

dsc_0123

Upevňovat díly budu všechny stejně – přes patku pomocí mosazných šroubů a matek.

dsc_0207

Stačí vpájet nebo vlepit a je to.

dsc_0209

A to buďto zapájením šroubu nebo matky. Šroub je jistější, protože nemá vliv síla desky. V případě matky by se musela přesně vypočítat délka šroubu.

dsc_0210

Tím jsem za mě postihl vše, co budu potřebovat, a je to snad i většina toho, co se dá na běžných tratích potkat. Dá se najít spousta výjimek, specialit, různých kombinací již existujícího, ale to už je asi mimo nějaké možnosti „velkovýroby“ a nechává prostor pro individuální ztvárnění. Takovými specialitami mohou být různá speciální zakončení například v depu, napínání na stožárech D, břevna přes 1 kolej atd. Já jsem si tedy zatím svůj úkol splnil, a teď už to jen sestavit a zapíchat do kolejiště. Pokud budete mít někdo zájem o něco speciálního, zkuste se ozvat 🙂

4 komentáře k článku “Trakční vedení ČSD v TT – je z čeho vybírat (?)”

  1. Povstalec :

    No tak tohle je bezva!
    A zrovna se zeptám, kamarád chce stavět Kutnou horu V H0, stav těsně po elektrizaci. Je v plánu tento sortiment zvětšit i do Há Nulky?

  2. Milan L :

    Zdravím VoVo.
    Jsi bourák,to je věc co tu chyběla,krásná práce.Doufám, že se to co nejdřív objeví v E shopu za rozumnou cenu.

  3. Ferys :

    Nechtělo se mi drátovat jen kvůli bastardu 372, ale asi to přehodnotím.

  4. VoVo :

    Povstalec: V plánu vyloženě ne, ale když se domluvíme čeho kolik, tak se to dá vyrobit i v H0 – pro projekty jako Kutnou Horu rád zvětším 😉

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..



Omlouváme se, že z důvodu velkého pracovního vytížení reagujeme na zprávy se zpožděním. Skrýt