13
11/14
rubrika: Recenze, autor: Rosťopiš

DSC_0644Hektor od Tilliga už je na trhu pár let, vlastně to ani není vysloveně novinka. To ale rozhodně nebrání tomu, aby jsme se na něj podrobněji podívali. Hektorovi jsem neodolal ani já, takže materiál na zdokumentování by byl.Od té doby, co je Tilligův model na trhu už uplynulo pár let. Na to, jak je tenhle model pro modeláře přínosný jsem se ale nesetkal s nějakými obšírnými recenzemi. Akční byl pouze jako tradičně kolega Trainmaniak, později možná i někdo další (teď z hlavy fakt nevím a nerad bych někomu křivdil) a vskutku aktuálně teď tak činím já 🙂

Hektor je v TT taková tradiční lokomotiva. Díky tomu, že jej v nabídce měla už firma Zeüke někdy od šedesátých let, stal se nedílnou součástí snad každého kolejiště. Tenhle model byl nepochybně pro výrobce zajímavý i díky tomu, že se skuteční Hektoři jako řada V75 (později BR107) vyváželi i do Německa. V nabídce po léta byly stálicemi modrá T435 ČSD a červená V75 DR, vzniklo ale i několik dalších variant. Dodnes není vzácnost tyhle modely potkat nebo koupit, současným nárokům na kvalitu modelů ale jaksi neodpovídají (ve své době to ale byly parádní kousky). Přiznám se, že já starého BTTB Hektora nikdy nevlastnil, což je nejspíš dost podivné, protože to byla jedna z mála továrních mašin podle ČSD předlohy, co se dala sehnat. Proto jsem vlastně ani nebyl tak u vytržení, když firma MBM Sebnitz ohlásila jako chystanou novinku novou verzi toho samého modelu. Vývoj ale trval dost dlouho a uvedení na trh bylo několikrát odloženo. Hektoři najednou vyjeli pod značkou Tillig snad dokonce po čtyřech letech od ohlášení. Vypadali pěkně, ale nějak mě stále nechávali chladným. Nějak jsem si ani nevšimnul, že je to vlastně po několika desítkách let první model, který je podle československé předlohy a vůbec první takový nové konstrukce. Až potom přišli Brejlovci, Bastardi, Zamračené… Navzdory nesporným kladům se i tehdy kolem modelu řešily na fóech různé nesrovnalosti s předlohou, takže tohle debatování nad blbostmi je už folklórem.

Pár dalších roků uplynulo a já se pomalu začal zajímat i o modely spadající pod ČSD. V tom momentě bylo jasné, že už se Hektorovi prostě nevyhnu, jenom jsem čekal na vhodnou barevou mutaci. Tillig nelenil a vypustil verzi T435 0094 v unifikovaném nátěru z roku 1982 a ta se mi na první pohled zalíbila jak povedenými odstíny barev, tak celkovým zpracováním. Časem jsem sbírku rozšířil i o model T435 0116, která také bude předmětem dnešní recenze. Nebude to v pravém slova smyslu recenze, protože zevrubně všechno popisovat už je asi zbytečné. Na oplátku ale zmíním pár tipů na vylepšení modelu pár nenáročnými úpravmi. Jdeme tedy na věc.

DSC_0606

Model je balen v krabičce, která je dnes pro Tilliga standardem. Někteří jí zatracují pro zbytečně obludnou velikost, což je celkem opodstatněná připomínka. Pokud bych modely skladoval po krabičkách, moc by se mi jich do skříně nevešlo. Naproti tomu je ale prakticky vyloučené jakékoliv poškození modelu při přepravě a z tohohle hlediska je krabička dokonalá.

DSC_0607

Po odsunutí víka a vyndání molitanového lůžka..

DSC_0608

…chvilka napětí…   …vyndáme další molitanové lůžko! 🙂

DSC_0609

Potom už ale můžeme vytáhnout samotný model. I ten je ale opratřen dalšími tuhými molitanovými vycpávkami zamezujícími deformaci zábradlí.

DSC_0611

Kompletně vyproštěno z obalovacího materiálu, jdeme recenzovat! Na fotkách je model ve stavu jak ho vyndáte z krabičky i vy. Proč jsem šel do téhle mutace? Je to trochu zamotanější. Prvního Hektora jsem záměrně pořídil v takovém nátěru, aby šel poupravit do stavu, v jakém tyhle stroje najížděly poslední kilometry pod ČD. Dalšího už jsem ani neplánoval, ale když jsem uviděl první fotky vyrobených 435 0116, názor jsem rychle přehodnotil.

DSC_0612

Tenhle model je totiž skutečně vychytaný. Troufám si říct, že je to vlastně první tovární Hektor (i pokud zahrnu H0 modely) ve správných barvách. Je to až s podivem, kolik firem se nechalo unést současnými rádoby retronátěry lokomotiv a vypustilo vpodstatě pitomost. Do toho spadá třeba H0 model T435 od PMT a také evidentně jím inspirovaná první ČSD verze TT modelu od Tilliga.

DSC_0613

Skuteční Hektoři totiž opravdu vyjížděli z továrny v takto tmavé modré. Na dnešní poměry se to sice zdá „až moc“, ale musíme si uvědomit, že Hektoři T435 jsou vlastně současníci parních lokomotiv. Tmavá modrá jde doložit na několika továrních fotografiích, jenom se člověk nesmí nechat zmást některými zkreslenými snímky. Pro nevěřící Tomáše můžu třeba zmínit ukázkově zrestaurovanou T435 003 Posázavského Pacifiku, která má také odpovídající barvy, pouze bílá je nahrazena metalickou barvou. Pro továrně zbarvené sériové Hektory je zkrátka typická tmavě modrá skříň a doplňky střechy, bílé linky a střecha, černý rám i s horní částí čelníků a šedý pojezd. To model od Tilliga plně respektuje a odpovídá i provedení ozdobných proužků.

DSC_0614

Zatím zmiňuju hlavně fakta týkající se téhle mutace, ne až tak provedení modelu samotného. Ten je ale jako celek velmi zdařilý a ikdyž se nějaký ten nedostatek skutečně najde, drtivá většina věcí je zachycena správně a celkový dojem je na výbornou. Do oka to prostě člověku padne a žádné disproporce na karosérii nejsou.

DSC_0615

Všechny partie modelu jsou náležitě promodelovány a vzbuzují dojem plasticity tak akorát. Detaily vystupují nad okolní povrch také přirozeně. Zpracování je téměř bezchybně čisté. Bílá střecha je stříkaná barvou, ozdobné pruhy jsou řešeny potiskem. Díky tomu jsou pravidelné a dokonale čisté, kryvost je naprosto vyhovující. Ani barevná úprava dalších částí a potisk nijak nezaostávají.

DSC_0616

Zespodu vidíme tohle. Model je vybaven kinematikou, ale nejsou osazeny pluhy. Je pravda, že tohle je nemilé, nicméně řešit to jde, což ukážu později.

DSC_0617

Provedení kabinky umožňuje volný průhled, okénka jsou dokonale čirá a jednotlivé tabule skla jsou oproti sobě přesazené, stejně jako u předlohy, kde jsou části posuvné.

DSC_0619

Jediné, k čemu mám trochu výhrady jsou masky podvozků. Ty jsou až příliš robustní a mohly by mít i jemnější detaily, nicméně zase tak rušivé to není.

DSC_0620

Dokonalost sama. Tohle je ten správný „ksicht“ Hektora. Červená hvězda na čele má tenoučký žlutý lem, soutisk je absolutně přesný.

DSC_0621

Na opačném konci kabina s perfektním zasklením. Modrý tenký proužek na střeše není chyba, takhle tenký byl i ve skutečnosti.

DSC_0622

Nejspíš nadešel čas podívat se mašince pod kapotu. Takže kapotu sundáme. U Hektora je to trošku netradičně řešené, nejdřív musíte sundat naftovou nádrž a následně protlačit zobáčky na kterých držela skrz rám nahoru, čímz vytlačíte celou karoseri. Tahat za karoserii se mi nezdá moc dobré, může se tak snáz poškodit zábradlí na ochozu. První demontáž kabiny je trochu boj kvůli několika vŕstvám barvy na rámu i zámečcích, takže se celkem hodí zobáčky pod kapotou trochu ztenčit, aby nešly do rámu zbytečně ztuha. Kabinka jde odebrat i bez sundavání kapoty strojovny, takže kdo nedigitalizuje, kapotu ani sundavat nemusí.

DSC_0624

Pojezd vypadá takhle. Tilligácká ověřená klasika, motor Mashima se setrvačníky a kovový rám. Podvozky komplet plastové. Tišťáky jsou provedené pěkně kompaktně, kabinka má volný průhled. Můžete si všimnout i dvou LEDdek na bocích horního tišťáku. Proč tam jsou? Lokomotiva má prosvětlené i boční tabulky s číslem lokomotivy, což je milý detail v TT poměrně vzácný. Samozřejmostí je běžné koncové osvětlení červená/bílá, které se přepíná se směrem jízdy. LEDky jsou pěkně utěsněné, takže neprosvítají kam nemají.

DSC_0625

Co jízdní vlastnosti? Záleží jak to vezmu. Když mi totiž tenhle Hektor přišel, musel jsem ho reklamovat (což jsem dělal vůbec poprvé u modelu, ať už se jedná o jakéhokoliv výrobce). Mašinka totiž už u Tilliga někomu upadla (krabička totiž poškozená nebyla a byl jsem první kdo jí otevíral), takže byly zlomené jedny schůdky a nalomené zábradlí na opačném čele. Mimo to při jízdě kabinou napřed pravidelně pocukávala. Sice ne nijak drasticky, zřejmě by se to zajetím srovnalo, ale v kombinaci s ostatními závadami to při téhle ceně modelu bylo reklamování nejlogičtějším řešením. Výrobce reklamaci řešil stylem „kus za kus“ a nově dodaná lokomotiva už je v naprostém pořádku, jak montáž, tak kvalita dílů a jízda je bezvadná od samotného počátku, stejně jako u mého druhého Hektora. Ještě se asi sluší zmínit že model není nijak extra těžký (není ani velký), nicméně díky dvěma bandážovaným kolům dokáže s přehledem utáhnout zátěž odpovídající i reálnému nasazení.

DSC_0626

Radši než popisování toho co kde je mám radši akční modelařinu, takže tu pro vás mám pár tipů na vylepšení modelu. Jak už bylo zmíněno, pár míst skutečně snese trochu úprav, které jsou přitom ale poměrně jednoduché.

DSC_0627

První věcí, kterou jsem se rozhodl upravit, je nedokonalené usazení kabiny na rámu. To je způsobeno přehlédnutou chybkou při dělení 3D předlohy do forem a následně vzniknutím rovné hrany tam, kde má být vybrání. Na modelu to pak způsobí známý jev: boční zábradlí se před kabinou trochu zvedá do kopce, ikdyž má být rovně a mezi bokem kabinky a rámem je drobní škvírka.

DSC_0628

Dá se to odstaranit jednoduše odřezáním přečnívajícího materiálu. Jedná se o drobné výstupky v rozích kabiny. Na výlisku je vidět, že je na bocích u spodní hrany drážka, která má pokračovat přes celou délku budky, avšak končí před zaoblením. Na fotce nahoře je budka před úpravou, dole už bíle zvítí odřezaná místa. Jde to udělat krásně i obyčejným odlamovacím nožíkem. Aby tyhle plošky po sestavení nesvítily, přetřel jsem je černou barvou, což ale není nutnost.

DSC_0629

Další úpravou je vylepšení podvozků. Jak už jsem psal, působí mohutněji než by měly. Pod skutečným Hektorem jsou utopené,ale tady jsou skoro zároveň se schůdky. Masky jdou z podvozků odebrat…

DSC_0630

…což jsem taky udělal a jejich zámky jsem snížil jak na masce podvozku, tak na skříni podvozku. Řezání by bylo zdlouhavé, takže jsem to vzal frézkou. Jak vidno, ani nemusíte hledět moc na eleganci, vidět to stejně nebude.

DSC_0631

Taky jsem ale frézou ztenčil spojovací tyče brzdových špalíků na úplné minimum. To už vyžaduje trochu cviku, ale jde to. Brzdy jsou z houževnatého plastu. Pokud se vám někde povede dostat skrz a tyč přerušíte, vlasně to ani moc nevadí, protože to pak zůstane schované za maskou. Před frézováním se ale určitě přesvědčte, jestli jsou brzdy za oba konce k podvozku skutečně přilepené. Kdyby nebyly, můžou se při frézování uvolnit a v tu chvíli skrz určitě projedete. Po úpravě se vám povede masky podvozků připlácnout ke kolečkům o 1 mm blíž a to podle mě už za tu námahu stojí. Rozhodně to potom vypadá líp a oněco víc to vynikne u mašin, co mají rám stejné barvy jako podvozky.

DSC_0632

Když už je mašinka rozložená, můžeme pohodlně dolepit i dodávané doplňky. Sada obsahuje dva plné pluhy, sadu dlouhých a krátkých madel a klasické Tilligácké výlisky z háky a hadicemi.

DSC_0634

Malá madla přijdou po dvou na čelníky a střechu. Dlouhá madla budou dvě na rozích budky. Tažné háky přijdou zastrčit do otvorů v čelníku (musel jsem je trochu sbrousit, otvory byly moc těsné díky více vrstvám barvy, u druhého Hektora to bylo ok). Zbydou tedy jen pluhy, které ale nejdou osadit, pokud jsou na čelech spřáhla. Stejně tak brzdové hadice.

DSC_0635

Na pluzích mě trápila ještě jedna věc. A sice že byly bílé, kdežto na všech snímcích mají barvu rámu. Nevím proč to tak u Tiliga udělali, když jsou stejně stříkané a vyměnit barvu v pistolce nebo najít fotku mašiny na googlu není žádný problém..

DSC_0636

No co už, pluhy jsem nastříkal světlou šedou sám. Nastříkal jsem jí i přes tištěný dekor. Protože barvu jsem použil lihovou, zaschlé pluhy jsem v místě potisku přejel hadříkem namočeným v lihu a bezchybná povrchovka je na světě. Taky jsem natřel na bílo dvě madla dosazovaná na střechu, tak jak mají být.

DSC_0638

Následně jsem v pluzích vyřízl mezeru odebráním dvou horních příček mezi svislými tyčkami a takto upravené pluhy jdou na mašinu nasunout i přes spřáhlo. Na sestaveném modelu je vidět, jak se krásně po dopasování kabiny srovnalo zábradlí.

DSC_0639

Místo už zbývalo jenom pro drobné úpravy. Například si můžete všimnout toho, že na čelnících svítí horní bílá hrana. Ta má být černá, takže jsem jí tak domaloval.

DSC_0641

Je zřejmé, že se tvůrci modelu silně inspirovali H0 modelem stejné lokomotivy od ČStrainu (dnes v nabídce firmy PMT). Tahle inspirace přinesla klady (dosazovaná čelní mříž ventilátoru, pod níž prosvítá samotný ventilátor), ale i zápory, jako je tahle blbost: u obou lokomotiv jsou na střeše výfuky plné válce, zřejmě tvůrci moc netušili k čemu co na mašině je. To je ale pitomost, skutečný výfuk je vlastně trubka usazená v nástavci karoserie. Takže jsem vzal vrtáček a do výfuku navrtal důlek jako naznačení díry. Taky vidíte, že pluh zůstal z velké čístíi zachován i při použití spřáhla. Šířku vykousnutí si ale nejlíp zjistíte zami podle zkoušek na vastním kolejišti.

DSC_0643

A tady už máme pohromadě oba moje Hektory. Na obou jsou provedené stejné úpravy a s oběma jsem maximálně spokojen.

DSC_0644

Ten unifikovaný má sice o poznání jednodušší nátěr, mě se ale líbí stejně. Díky tomu, že nemá tolik dílů barvených, šly některé dolepovací díly do otvorů snáz.

DSC_0645

Kinematika samozřejmě pracuje přesně tak jak má. Na rovině je spojení těsné a v oblouku spolehlivé.

DSC_0647

A tady už Hektor uhání s dalším typickým vozidlem československých tratí, tohle je zrovna Kbkks s dřevěným nákladem z limitované série SDV. Na kolejích vypadá stroj parádně a v čele vlaků se patřičně vyjímá.

DSC_0648

Tahle fotka ukazuje to, o čem jsme si mohli ještě před pár lety nechat zdát. Kdo by byl čekal, že bude možné sestavit soupravy přesně podle domácích předloh a to z modelů dostupných na  běžném trhu. Modely Hektorů to nenápadně odstartovaly a odvahu postupně sebrali další výrobci.

DSC_0649

Model Hektora tedy nemůžu než doporučit. Je to zkrátka stroj vhodný prakticky kamkoliv a na kolejiště modelující jakýkoliv kout Československa se až neuvěřitelně hodí. Je pravda, že cena modelu není z nejnižších, je ale vyvážena zpracováním a celkovým vystižením skutečné lokomotivy. Pokud budete pečliví při výběru na prodejně, do rukou se vám dostane model, jehož koupě litovat nebudete. Já tedy uděluji palec nahoru a nezbývá než doufat v další modely našich vozidel od výrobců, kteří vědí co dělají a řemeslo mají zmáknuté.

20 komentářů k článku “Hektor od Tilliga kolem a kolem”

  1. VoVo :

    Model jsem viděl naživo, ta modrá možná „dle RAL“ odpovídá, ale je tak tmavá, že za jakéhokoliv slabšího osvětlení působí jako černá. Jedna věc je kopírovat skutečné odstíny a druhá věc je v takto extrémním případě vzít v úvahu takové to modelé zesvětlení. Je to určtě vždycky dilema, ale tady je to prostě jako černé.

  2. Střelec :

    V 70. letech jezdil v Chebu stroj v hnědém zbarvení s béžovými doplňky (z výroby asi byly původně bílé, ale časem ztmavly), zvaný (patrně pro své zbarvení) „Jezevec“. Mám dokonce pocit, že dekorace na předku měla užší základnu a možná i zakončení pruhů dotvarované směrem dolů (či zakončené do oblouku), takže silně připomínala emblém obchodů ze sítě „Pramen“. Patrně nešlo o nejnovější stroj, patina drážního šmíru byla velmi výrazná – hlavně na světlých dopňcích.

  3. jirka :

    Co na to říci – recenze pškná, můj náhled na tenhle model je taková, že většina modelářů si stěžovala na kvalitu zpracování hlavně pojezdu, ty „tiligovští hektoři“ prostě kulhaly, to mě odradilo od nákupu tohoto modelu a dal jsem raději přednost vlastní stavbě z leptu. Když jsem měl doma tovární model na nějakou úpravu, tak jsem dal rodině jeden ze svých strojů k porovnání s továrním, přitom jsm jim o tom vůbec neřekl, zcela laicky jednoznačně daly přednost stavěnému modelu hlavně díky jemnosti detailů, které v továrním zpracování prostě nejdou…ale třeba se časem „nechám zlomit“, kdo ví…

  4. Láhev 8 :

    Taky jsem si postavil lept. A musím říci, že vypadá věrohodněji, než tovární model. Ale možná, kdybych vyměnil zábradlí a nátěr, tak by tovární mohl leptu konkurovat.

  5. Ferys :

    Dlouho jsem s nákupem tohoto modelu váhal, nakonec mi skončil ve vitríně hektor 094 v unifiku. Trochu i z nostalgie, ještě začátkem 90. let jsem na nich v Mostě sloužil. Zde uvedené náměty na drobné úpravy jsou fajn, zvedající se zábradlí mě docela trápí a masky podvozků jsou opravdu zbytečně masivní. Uvažuji o leptu, ale zbroušení zámků možná problém vyřeší. Co by stálo za úvahu, je přestříknutí rámu a masek tmavším odstínem šedé, anebo provedením lehké patiny – působí trochu „plastovým“ dojmem. Jinak model určitě ozvučím, Jackův projekt nemá chybu.

  6. Zlámalík :

    Modelařina pěkná, díky za tipy na dlouhé zimní večery.
    U mne má však Tillig (resp. MBM Sebnitz, jako autor) za tento model velké mínus. A to zejména za jízdní vlastnosti. Záleží na tom, jak se sejdou výlisky, ale dost modelů „pajdá“ – obvykle se podvozek nad jednou vnitřní nápravou zvedá, ovšem jen v jednom směru. Je to dáno příšernou kvalitou ozubených koleček a „zemědělskými“ vůlemi – holt, když se potkají špatná kolečka, problém je na světě. Dá se řešit rozebráním, a buď pootáčením kolečka o pár zubů, až se to „sejde“, nebo výměnou za kolečko jiné. Dělal jsem to pro nejmenovaný konkurenční obchod (VoVo promiň :-)) a skóre bylo z 6 náhradních koleček jedno dobré, tak si jich objednejte víc…(http://ttmodelar.eu/index.php?route=product/product&product_id=2168)

  7. Rosťopiš :

    No, taky jsem váhal nad stavbou téhle mašiny z leptu, ale nakonec u mě zvítězil tovární model čistotou zpracování všech vychytávek, které bych musel řešit doma jinak svépomocí. Těch pár mušek mě od nákupu neodradilo a všechny jsou celkem jednoduše řešitelné.
    Co se jízdních vlastností týče byl první hektor (094) v pořádku, druhý (116) na jeden směr lehce pocukával, nicméně po reklamaci (která byla vyřízena vcelku překvapivě rychle) nový kus jede taky parádně. Oba hektory co se jízdy týče řadím k tomu nejlepšímu, co doma mám a to mám ledacos od několika výrobců. V případě potíží se tak nebojte reklamovat a navíc je dnes snad už ve většině kamenných obchodů možnost nechat si mašinu projet ještě před zakoupením a hned vidíte na čem jste…

  8. Radek Strnad :

    Pěkná modelařina, o tom žádná. Mám čtyři tyto mašinky(dva modré, Agrárníka a klubového červenožlutého) a asi jsem měl štěstí, neb jsem vyměnil jen u jedné jedno šmajdající dvojkolí. Jinak u všech mám nahrazené bandážované dvojkolí klasickým. Podstatně se zlepší sběr proudu a pokud netahám vlak o dvaceti vozech, tak tažná síla stačí. Ovšem model T435.116 si asi nekoupím. Prostě mi to přijde tmavé. Hektoři byli z výroby lakováni ne dle RAL, ale dle ČSN a to pařížskou modří střední ČSN4700. Pruhy byly u první série stříbrné u dalších, což je tento případ, pastelově šedé ČSN1010(ta stříbrná se těžko v provozu udržovala). Pojezd šeď střední ČSN1100, rám, nárazníky atd černé. Tilligův model je řazen do epochy IV., tedy ne po vyjetí z fabriky, ale až 70-tá až 80-tá léta. Nechci zde vyvolávat vášnivé diskuze, ale mě tato barva přijde už moc černá, snad něco jako RAL5004černomodrá. Prostě tam ta modrá skoro není vidět. U toho skutečného Hektora u Pacifiků, tam ta modrá na první pohled je.

  9. Rosťopiš :

    Je to přesně tak, dřív se lakovalo podle barev ČSN, které se navíc často od svého normovaného odstínu lišily a po nanesení si žily vlastním životem. U Tilliga je problém s jakoukoliv „neRAL“ barvou, prostě jinak to neudělá, takže věřím, že tohle byl vcelku boj to zvolit. Stojím si za tím, že tahle barva odpovídá továrním hektorům nejvíc ze všeho, co tu dosud bylo a špatná mi rozhodně nepřijde. Oproti tomu minulé provedení modrého hektora (140) je naprostá ptákovina vycucaná z prstu.
    Jedna věc je, jaký je model a druhá věc je to, co Tillig napíše do katalogu (občas jsou tam neuvěřitelné nesmysly), tenhle hektor 116 je zcela určitě III epocha, všechny nápisy i nátěr tomu odpovídají. Pro ilustraci jedna fotka z prototypů (ikdyž jde o stroj jiné série), kde je vidět jak tmavost tehdy používané modré, tak popisy a snímek bych rozhodně do IV epochy nedatoval…
    http://www.prototypy.cz/zobrobr.php?filename=720016d.jpg

  10. Radek Strnad :

    Já mám samozřejmě prototypy prostudované. Tahle fotka je skoro do černé. Ale zrovna na prototypech je o kousek vedle fotka 057 z výstavy a je to modroučké a to je fotka už z roku 1960. Podle literatury o Hektorech by měl být ten 0116, pokud je to tedy ep.III, na světlých plochách pastelově šedý a podvozky stř.šedé. Těžko takto soudit, kdy se který Hektor dostal do dílen a na lak a kdy došlo ke změně třeba na modrou nebo rovnou na červenou. Muselo by se do archívu, existuje-li, a dohledat to které číslo. Jinak mám dva zvukové(jeden bez a jeden s tlumičem) a je to bomba(samozřejmě zvuky od Jacka). Výhoda tohoto v podstatě malého modelu spočívá také v tom, že se malý reproduktor vejde po vyříznutí části zátěže dopředu a kabina zůstává nadále průhledná a lze ji doplnit figurkou fíry popř. naznačením vnitřního zařízení.

  11. petr :

    ad.Rosťopiš ten hektor,to je 016 na záloze u nás v M.Boleslavi v 70.letech.mám ji ve sbírce…od jednoho staršího kolegy

  12. Ladis :

    Vážení přátelé, musím se přiznat, že jsem z tohoto příspěvku poněkud v rozpacích. A prosím vás ať mi vysvětlite danou situaci. Mám doma dva „Hektory“ jeden je hodně starý a má „pensylvánské“ podvozky. Z doby, kdy se v zatáčkách natáčely jen první a poslední kolečka na podvozcích, ty prostřední byly pevné. A pak mám dalšího s „kývačkovými“. Koupený asi předloni. Na ten nedám dopustit! Jezdí perfektně, svítí podle směru jízdy (červená-bílá, podsvětlené i typové štítky na bocích), Zábradlí je jemně zpracované z plastu, žádný výlisek z plechu. Jestli jsem to dobře pochopil, tak zde recenzovaný model je ještě nějaký další produkt od Tilliga. Taky mi není jasné jak to vlastně s těmi podvozky bylo doopravdy. Které mašiny měly pensylvánský a které kývačkový. Z článku na „prototypech“ jsem toho moc nepochopil.
    Každopádně ale uváděné modely volají, přímo řvou, po patině, zvláště ten červený.

  13. Sey :

    Tmavé je to dost, není tak prostor pro případnou vyváženou patinu, tedy spíše bude vidět jen na světlých částech, když už to tak je, myslím si, že by pomohlo udělat tu kastli alespoň lesklejší, rozbilo by to šedou jednolitost rámu a kapoty, ta modrá, která tam má být, by více vylezla a mohlo by to vypadat jak z fabriky.
    Jízdní vlastnosti mne kdysi zklamaly, ostatně jako provedení celé tehdejší 0140 a do koupě další jsem se již neodvážil, šlo totiž o tilligovu čínskou prvotinu na ochutnání, my jim to sežrali a tak nás od té doby dál krmí podobnými různě „povedenými“ kousky, bohužel za ještě povedenější ceny 🙁
    Jinak dle jedné barevné fotky, 0116 byla ještě v dubnu 1974 v tomto typu nátěru (již dost opotřebeném, začínal první unifik, takže to tak o moc déle nevydrželo), jen čelník byl celočerný (šedý-zašpiněný?), modrá o poznání modřejší a bílá spíše krémová (taky zašlá špínou), rozhodně né šedá.

  14. Radek Strnad :

    Pro Ladise. Oba prototypy 001 a 002(vyrobené částečně z komponentů předchůdců T434.0/436.0,kruhový střešní ventilátor),první série 003-016 + 018-043, druhá série 017,044-086 a třetí série 088-138 měly pensylvány. Kývačkový prototyp 087 a čtvrtá série 139-145 měly kývačky. První tři série byly modré, čtvrtá a 087 měla zelenou barvu.

  15. Rosťopiš :

    Přesně jak píše Radek, kývačkové podvozky byly rozšířené jenom málo. Těch rozdílů mezi sériemi je víc, každopádně podvozky jsou nejmarkantnější. Nemůžu si pomoct, tahle tmavá modrá mi prostě přijde dobově nejsprávnější z toho co je k dispozici. Pomoci patinou se tomu barevnému podání určitě dá, nemáme přece jenom černou a hnědou barvu. Na tom červeném se ještě vyřádím, modrá 116 ale zůstane jenom lehce líznutá jakožto muzejní.
    Sey: je ta fotka někde veřejně ke shlédnutí? Docela by mě zajímala a asi nejenom mě… Třeba ta veletržní z prototypů je dost přepálená a tak těžko jí bezmezně věřit, na všech ostatních fotkách jsou hektoři tmaví a i na černobílých není vůbec mezi karosérií a rámem rozdíl. Já se naopak snažil fotky dělat nějak rozumně, aby se neztrácely detaily v bílé. Na denním světle je modrá rozpoznatelnější.
    Ladis: nene, existují jenom dva modely, starý Zeuke/BTTB a nový MBM Sebnitz/Tillig. Mezitím nic nebylo, jenom domácí kutění z odlitků nebo leptů, případně úpravy BTTB (náhradní kastle se dají dodnes koupit).

  16. Sey :

    Ladisi, Hektoři popsaní v článku jsou další barevné mutace toho na kterého nedáš dopustit.
    Další rozdíly byly ve větracích otvorech v bočních dvířkách, do 087 se používalo drátěné síto, dále pak už rovnou vylisované peřejkové otvory.
    Jenom pro zajímavost, zrovna oba „exklusivní“ hektoři – 087 a 053 mají na kastli, oproti své skutečné předloze, chybně dveře novějšího provedení .

  17. Sey :

    Rosťo, veřejně ne, ale je v knize o Sergejích, na straně 137, předmětem fota je sice Sergej, ale vedle stojí ještě Singrovka a zmíněný Hektor, obzvláště porovnání ofic. bílé a krémové na M240.0 mi přijde zajímavé.

  18. Ladis :

    Děkuji za objasnění. Takže můj „Hektor“ T 435 0140 je vlastně paskvil. Má správně kývačkové podvozky, ale měl být zeleno-krémový a ne modro-kremový, jak ho mám já. Asi proto byl tehdy ve slevě.

  19. Radek Strnad :

    Rosťopiš: Modely Hektorů byli tři: 1.Zeuke – pouze čelní plastové zábradlí, hnaná nejprve jen jedna později dvě nápravy jednoho podvozku(verze modrá ČSD a červená DR – V70) 2. BTTB – zábradlí kovové na čelech i ochozech, hnaná vždy jedna vnitřní náprava u každého podvozku (verze modrá ČSD, červená DR BR107, zelená SŽD). A třetí je ta současná Tillig. Kromě Hektorů pro ČSD byly ještě i stroje určené pro vlečky a ty byly patrně všechny kývačkové. Dále vrácené mašiny z NDR, nejspíš tmavě zelené s kývačkami. Ladis: T435.140 možná až tak špatně není. Podle některých indicií byly zelené po nějaké době přelakovány na modrou. Ovšem které a kdy??? Je to už 50 let.

  20. Víťa :

    Podle mne byly Hektoři z vyroby lakováni barvou dle ČSN „Modř pařížská tmavá“ a ne střední. Ta byla hodně tmavá. Ve Žďáře nad Sázavou jezdil na starém nádraží Hektor, který byl vlivem údržby naftou prakticky černý. A ta krémová byla tmavší, trochu do žluta.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..