DSC_0585 Už je to delší čas, co jsem tu nastínil plán vytvoření základu provozu JHMD v TT. Přestože je to rok a půl od prvního článku o podvalníčcích, vize v prachu nezapadla a dnes je tu takové volné pokračování. On vlastně celý článek bude pojat trochu volně. Nebude to totiž přímo popis stavby konkrétních vozidel, ten zmíním jenom okrajově. Hlavním poselstvím budou různé triky a tipy, jak se nejlíp vypořádat s nachytávkami, které vás potkají v případě, že se pustíte do stejné šílenosti jako já. Je to takový výpis všeho, na co jsem za tu dobu narazil. V článku je proto rozebráno víc vozidel, včetně lehkého nastínění provozu.

Abych to tak nějak shrunul: jedná se o modely vozidel úzkorozchodky v okolí Jindřichova Hradce. Všechny prvky chci mít pokud možno funkční, aby nic nebylo jenom tak narafičené a například se daly sestavovat libovolné soupravy. Tohle celé je zhotoveno v klasickém TT, v odborných kruzích se to ale označuje TTe (malé písmenko označuje rozchod kolejí, TTm by platilo pro rochod reálných 1000 mm a TTe je pro 760 mm. S tím samým se můžete setkat jako H0m a H0e). Rozchod kolejí, které toto měřítko využívá je 6,5 mm, což odpovídá velikosti Z. Kolejivo téhle velikosti ale moc nedoporučuju, protože pak vychází pražce absurdně malé a blízko sebe. Zase je to ale vyvážené tím, že je k dispozici kompletní systém, ze kterého lze sestavit cokoliv. Přiznejme si to, v čechách je TTe naprosto okrajovou záležitostí pár nadšenců, proto tovární výrobky prakticky neexistují a co si kdo neudělá, to nemá. Jediným výrobcem, který se TTe dotknul byl dnes už zaniklý Plastikom, dnes už výrobu drží jenom DK-model. Zde se dají v podobě leptaných stavebnic sehnat základní vozidla za rozumné ceny a pěkně zpracované. Ve výrobě je také základ kolejiva.

Asi už tušíte, kam se bude článek ubírat. Drtivá většina mých modelů je ze stavebnic DK-model. Vzhledem k tomu, že stavebnice už jsou v prodeji nějakou dobu, sem tam obsahují nějakou chybu nebo nedotaženost, jinak jsou ale velice solidní. Rozhodně je to to nejlepší, co na české TTe můžete sehnat. Modeluju současný provoz, takže jsem nakoupil pár typů stavebnic a to co chybělo, jsem si vyrobil sám.

Základem parku jsou lokomotivy. U mě zatím jedna lokomotiva, a sice T47.011. Je to model sestavený z leptu TU47 2. série a odpovídá jedné ze dvou dodnes provozovaných lokomotiv v původním stavu (druhá je T47.021). Pak je tu muzejní T47.006, ta ale spadá do první série lišící se bočnicemi. I tohle provedení stavebnice ale DK-model nabízí. Provoz JHMD dnes prakticky stojí jenom na modernizvaných T47, jejich stavebnice se snad časem taky dočkáme.

DSC_0580

Největším úskalím tu byl pojezd. Říkal jsem si, že na to moje sváteční ježdění nepotřebuji nic extra, takže jsem za pár kaček sehnal starou mašinku PIKO velikosti N a pojezd překopal. Překopávka není zase tak náročná, ale bohužel ikdyž se snažíte, jezdit hezky to nikdy nebude. Mě to sice jezdí, ale tak všelijak, možná si to ještě sedne po zajetí. Snad se tedy do budoucna naskytne nějaká lepší možnost. Pojezd je v mašince nacvakávací, takže ho můžu kdykoliv vyměnit.

DSC_0581

Dál už ke stavebnici samotné. Vyleptaná je krásně jemně a detailně. Síta na bocích strojovny jsou průhledná, za nimi prosvítá příhradová konstrukce kastle. Stejně tak pod střešním větrákem je vidět vrtule. Stavebnice obsahuje kastli, masky podvozků a univerzální obtisk. Součástí obtisku jsou i pruhy, ovšem bílé a T47.011 je má zrovna žluté. Takže jsem si pruhy vyrobil ještě jednou žluté a přetisknul jimi původní pruhy. Stejně tak ve stavebnici nejsou loga JHMD, ty jsem si taky tisknul sám. Kdo by měl zájem, ozvěte se, mám jich dost.

DSC_0583

Součástí stavebnice taky není střecha. Není tak složitá, ale protože časem plánuju mašinek víc, vyrobil jsem si jednu a tu nechal odlít. Taky mám pár kusů navíc, kdyby někdo chtěl. Na téhle fotce je dále vidět pár dalších věcí stojících za zmínku. Ve stavebnici byly chyby a sice: prostřední ze tří čelních oken je moc široké, takže jsem sloupky vyřízl a připájel blíž k sobě. Potom jsou také kruhové otvory chlazení v obou bočnicích, což je ale taky nesmysl, takže jedny jsem zatmelil a přebrousil. Další věc je, že stavebnice odpovídá výrobnímu provedení, dnes se ale používají pluhy trochu jiného tvaru. Musel jsem je tedy v rozích nastavit.

DSC_0585

Jinak ale stavba probíhala celkem hladce a jednoduše. Ohýbání čel a pluhů musíte trefit sami a případně díly trochu zastřihnout, ale jde to. Poslední nástrahou bylo to, že žádná ze stavebnic nijak neřeší spřáhla. Celkově ani TTe nemá žádný standartní typ spřáhel. Proto jsem si vyrobil spřáhla vlastní, pracují na principu BTTB očkových spřáhel, ale vzhledvě jsou co nejvíc přiblížené tvaru skutečných „bosenských“ spřáhel. Spřáhla jsou jednoduchá a nemají žádnou středovou aretaci, v provozu jsou ale spolehlivá a nerozpojují se. Znak ČKD na čelech je od pana Banka, ve stavebnici byl příliš veliký.

DSC_0586

Další důležitou část tvoří osobní vozy. V současnosti vlastně používají úzkorozchodky jenom jeden typ vozu a sice Balm/ú (všimli jste si správně, JHMD dodnes zůstávají věrné původním řadovým označením). Narozdíl od mašiny jsou tohle takřka kompletní stavebnice, protože obsahují jak karoserii, tak podvozky, ale i dvojkolí a odlitek střechy. Jediné co jsem doplnil jsou spřáhla a obtisky. Sestavení vozu není složité (ostatně všechny tyhle lepty jsou celkem jednoduché), jde jenom o to si hlídat celkovou geometrii.

DSC_0587

První vůz je v „polomáčeném“ nátěru. Všechny odstíny jsem si míchal od oka sám, docela se to povedlo trefit. Napřed celý vůz krémovou, pak zhruba vymaskovat vršek a spodek fouknout hnědočervenou, střechu střední šedou a nakonec na boky hliníkový proužek.

DSC_0588

Stavebnice obsahuje i okenní rámečky a vnitřní přepážky. Zasklení proběhlo hladce pomocí fólie. Obtisky u stavebnice jsou bohužel ale jenom pro ČSD verzi (což by samo o sobě tolik nevadilo) a ke všemu žluté. JHMD mají na všem popisky bílé, takže jsem trochu improvizoval. Logo a řadové označení je moje vlastní a ostatní popisky jsou ze sady na 810/Btax PicoLoco. Leptané dvojky jsou ze stavebnice, leč větší než by měly být. Docela se mi osvědčilo tyhle doplňky na karoserii lepit Sidoluxem. Nezanechá to žádné stopy, krásně se to chytne…

DSC_0589

I tahle stavebnice bohužel obsahuje chybu, a sice ozdobná lišta na čela je delší než by měla být. Takže jsem jí uprostřed přestříhl a zkrátil a teprv pak na vgonek nalepil.

DSC_0591

Na spodku je uchycen podvozek (je docela oříšek ho chytit, otvory jsou dost malé, já to vyřešil drátkem zajištěným zalepenými bužírkami), spřáhla a to celé je k přepážkám v interiéru chyceno šroubky.

DSC_0592

Druhý vůz vychází z továrního nátěru, kdy je červená o něco světlejší a dole jsou navíc podvěsy nechané v krémové barvě. Jinak se stavba od předchozího modelu neliší. Všechny moje TTe modely mají reálnou předlohu, takže odpovídají detaily i patina.

DSC_0593

Takhle je to vidět tváří v tvář a při spojení očkovým spřáhlem. Spřahování je sice trochu složitější (není to úplně automatické jako u velkých vláčků), ale je to spolehlivé a vypadá to modelově.

DSC_0594

Takhle to vypdadá v oblouku. Celkově bych tuhle stavebnici vyhodnotil asi jako nejlepší a nejsnazší ze všech dnes zmiňovaných, ovšem je taky nejdražší.

DSC_0595

Pomalu se dostáváme k velice zajímavému tématu a tím je nákladní přeprava na úzkokolejce. Úzkorozchodky totiž vlastní nákladní vozy až na výjimky nemají, proto se používají normální nákladní vozy naložené na podvalnících. Protože ale takový naložený vagon vlastně jede na nebržděných podložkách, musí být souprava proložená takzvanými brzdícími vozy.

DSC_0596

Ty mají na čelech jak úzkorozchodná spřáhla, tak normální šroubovku i nárazníky. Vždycky jsou jimi napodvalníkované vozy jištěné z obou konců. Protože jsem tohle chtěl v modelu určitě zachovat, dlouho jsem si lámal hlavu co s tím. Nakonec to nebylo tak složité, ale než to člověka napadne… 🙂 Brzdící vozy jsou celkem ošuntělé, moc se nepoužívají, protože nákladní doprava na úzkokolejkách už taky není co bývala. Jeden je oloupanější a má na střeše doplněný komín od kamen (leč již zaslepený), na což taky upozorňuje „k“ v řadovém označení.

DSC_0597

Druhý je v o poznání lepším stavu, evidentně prošel nějakou opravou, takže má velké logo a odebraná kamna. Oba vozy mají patinu metodou „vymyté soli“. Tyhle stavenice obsahují opět kastli a pojezd. Dvojkolí si musíte sehnat sami a stejně tak spřáhla a nárazníky (tady jsou klasické nákladní od SDV).

DSC_0599

Tady vidíte, jak je to se spřáhly. Dole se nachází úzkorozchodné bosenské, nad ním, ve výšce odpovídající napodvalníkovanému vozu je v otočné šachtičce upevněn ohlodaný základ nového spřáhla Tillig. Tillig spřáhlo nemá pohyblivý třmen (nevešel se) a je zkrácená vodící packa. Provozu to ale nebrání, vozy jdou stejně spolehlivě spojit.

DSC_0600

Jiný pohledna to samé…

DSC_0601

…a další 🙂 Jako uchycení toho ohlodaného Tilliga je použit doplňkový lept „tažné závěsy“ od pana Štěpničky, do něj je strunkou chycené ořezané spřáhlo, aby se mohlo natáčet do stran. Zespodu je taktéž zeštíhlené, jednak aby pasovalo do závěsu a taky aby bylo dost místa na spodní spřáhlo.

DSC_0602

Stavebnice bohužel neobsahuje žádné detaily na spodek vozu. Z různých zbytků co jsem doma sehnal jsem tedy doplnil vzduchojemy, brzdové válce, přestavovače a dynamo. Bez nich to vypadalo fakt chudě. Specialitkou jsou tady i dvojkolí. Musíte totiž přerozchodovat kolečka N na rozchod 6,5 mm, je to kvůli délce osy.

DSC_0603

Vozy totiž vypadají tak nějak divně a je to způsobeno tím, že byly původně vyrobené na rozchod 1000 mm do exotických končin, ovšem ze zakázky sešlo, tak zůstaly u nás. Po úpravě a přerozchodování jsou v provozu v Jindřichově Hradci. Proto jsou rozsochy dál od sebe a skříň neodpovídá našim zvyklostem. Na stavbě modelu není krom spřahování nic záludného, snad jenom první dva díly, které tvoří základ celé karoserie. Jsou totiž rozděleny na dvě čási, přičemž šev vychází vprostřed střechy. Doporučuju napřed oba díly k sobě na rovné podložce pořádně spájet z obou stran a teprve potom plášť ohýbat. A spoj střechy přebrousit až nakonec.

DSC_0604

Další na řadě jsou podvalníky. Ty jsou komplet vlastní výroba. Narozdíl od „konkurenčních“ podvalníků DK-model jsou tyto plně funkční jdou na nich převážet vpodstatě libovolné vozy. To sice s podvalníky DK taky jde, ovšem jízda končí v první zatáčce.

DSC_0608

Tady už máme napodvalníkovaného našeho figuranta, Es 13 SDV. Vagonek je na podvalnících prostě jenom položen, drží vlastní vahou.

DSC_0609

Jak vidno, výška nárazníků zhruba sedí (každý vůz má teď jinak vysoké okolky). Mezera mezi nárazníky je větší, ale víc stěsnat celé ústrojí prostě nešlo.

DSC_0611

Můžeme tedy připojit lokomotivu…

DSC_0614

…z druhé strany uhlák…

DSC_0616

…a pak klidně další uhlák. Vozily se i vlaky složené ze tří Es. Já mám provoz vyzkoušený zatím jenom se dvěma uhláky, došly podvalníky 🙂

DSC_0617

Na konci opět musí souprvau krýt brzdící vůz.

DSC_0618

A pokud chceme smíšený vlak (provozovaný výjimečně i dnes), na konec zapojíme ještě osobák. Osobní vozy bývají řazeny jako poslední, protože by jejich konstrukce nevyrdžela síly potřebné k vedení nákladních vozů.

DSC_0620

A takhle to vypadá v „provozu“, zatím je to celé takhle improvizované na kousku kolejí. Zkušební vláčky ale projely téměř libovolné oblouky bez převrhání, takže to vypadá celé docela slibně.

DSC_0627

Klasický osobáček JHMD…

DSC_0628

A nákladní vlak. I Rajka jde bez problémů naložit, jeden čas se na JHMD skutečně vozily. Dnes už nákladní přeprava spočívá jenom na občasném převozu šrotu ve vozech Eas-u.

DSC_0630

Koleje jsou tady sestavené do odlitých pražců DK-model, které vypadají naprosto luxusně, a kolejových prutů Peco IL-1. Vypadá to pěkně a je to spolehlivé. Zatím nemám úplně jasno jak budu dělat výhybky, DK-model taky nějaký základ pro stavbu nabízí, ovšem na to je času dost. Výhledově budu chtít zkusit i kolejovou splítku, tak uvidíme co z toho nakonec vyleze…

DSC_0631

Tak toto je zhruba všechno, co jsem za ten rok a půl spáchal. Tyhle modely mě neuvěřitelně bavily, jednak je to něco trochu jiného a jednak si může každý vpodstatě vymyslet vlastní řešení, protože není tolik věcí daných normami a ostatními vozy. Základní plán vozového parku je ale splněn a do budoucna už to bude jenom rošiřování, hlavně modernizovanými lokomotivami a podvalníky. Pro dnešek tedy děkuji za pozornost a za nějaký ten rok se těším zase u úzkokolejky na shledanou 🙂

Stavebnice podvalníků můžete zakoupit na e-shopu MojeTT.cz >>>

22 komentářů k článku “JHMD 1:120 – projekt úzkorozchodka pokračuje”

  1. vojtasTS29 :

    no nějak mi to nejde do hlavy… Ten pojezd v mašince má na tvojí fotce rozchod 9mm a pak na dalších fotkách jezdí po 6,5mm proto se tě zeptám jak jsi řešil zmenšení ozubeného kola, neboť nápravy v těchto pojezdech jsou řešeny dosti podivně.

  2. Zlámalík :

    No toto je fakt slušný! Vidím, že se nenudíš a fantazie tě neopouští. Držím palce!
    Sleduješ na K-repu občasné fotky kolegy Murtena? Ti dělají něco podobného, ale technické detaily jsem nestudoval – viz http://frbb.jimdo.com/

  3. Rosťopiš :

    vojtaTS: no, originální pojezd sice má rozchod 9 mm, ale já celé podvozky rozřezal a by odpovídal rozvor i rozchod 6,5mm. Kolečka jdou z náprav snadno sundat a po ubroušení jejich sběracího žlábku na vnitřní straně máme po nasunutí zpět rozchod přesně 6,5 mm 🙂 Změna rozchodu byla u pojezdu to nejmenší. Průšvih je pak to celé sestavovat, protože originální pojezd má prasácké vůle prakticky všude a to nedělá dobrotu, takže jako provozorium ok, ale pro opravdové ježdění to chce pojezd jiný.

    Jo, fotky z K-reportu znám je to udělané pěkně. Kolega do toho cpe pojezdy modelů Z Märklin, takže to nepotřebuje moc úprav a rozchod sedí hned, jenomže tady se moc vláčků Z sehnat nedá a když už, tak celkem draho. A kupovat na rozebrání model za cenu skoro dvou brejlovců se mi nechce…

  4. Urba :

    Zdravím všechny nadšence.Jen malá poznámka:lokomotivy by měly už obsahovat odlévané střechy,protože jsem jich p.Košťálovi asi před rokem několik odlíval.Co se týká pojezdu,mělo by být rychlejší předělat rovnou pojezd vel.Z.Stačí ho říznout a nadstavit o 10mm,aby seděl rozvor otočných podvozků.Za rozumno cenu se dají sehnat třeba na modely-sisel.cz nebo někdy i na aukru.Jo,jinak krásná práce!!!

  5. Rosťopiš :

    Moje střechy jsou odlévané už před víc než rokem, tehdy je stavebnice neobsahovaly a třeba někdo má doma lept taky ze starší doby, takže proto jsem se do toho pouštěl.

    Jasně že pojezd Z je rozhodně v současnosti nejschůdnější cesta, ale nemohl jsem ho nikde za rozumnou cenu (kolem 1000 dejme tomu, když by stál za to, stačily by podvozky) sehnat. Sislí stránky ho taky nemají a nikdy jsem ho tam zatím nezahlídnul. Takže zatím je situace taková, že vyčkávám až se něco naskytne a pak to kdyžtak předělám…

  6. starsivlk :

    Opět jedno velmi příjemné překvapení. Marně se neříká:“Zlaté české ručičky“ a v tomto případě to platí stopro. Líbí se m to,moc dobrá práce,tak ať se ti daří dál.

  7. maayaa :

    co jsem slyšel,tak na TU-čko se hodí pojezd ze 101,ale sám jsem nezkoušel.Prý to je na to rozměrově připravený.
    Jinak spřáhla většinou co vim se používají Kadee 903.a jsou i nějaké normy co se modulovky týká

  8. Rosťopiš :

    Že jsou normy na moduly je jasný, ale to se mě zatím netýká a asi ani týkat nebude, budu rád když vybuduju nějakej domácí okruh a tím to hasne.

    O spřáhlech Kadee jsem slyšel, ale myslel jsem to tak, že pro TTe není dané žádné „standartní“ spřáho, jako třeba pro klasickéTT je teď standart Tillig/Kuehn. Proto pro mě bylo nejjednodušší udělat si svoje, nad které se vejde i ten Tillig u D/ú.

    Pojezd ze 101 mi moc neříká. Nešla by aspoň uvést železniční správa, výrobce nebo upřesnění BR101/V101 a podobně? Docela mě zajímá jak si s tím kdo poradil a kolik ho to zhruba stálo, protože zatím fakt nic přijatelnýho nenalézám…

  9. Miroslav :

    Super tieto TUčka jazdili aj na trati Ružomberok – Korytnica s tym pojazdom to bude marne ceny tych Z kovych modelov su vysšie ako by sme si priali. Teda aspoň v porovnani s TT.

  10. maayaa :

    Měla by to být elektrika BR101 (DB) od Maerklina.jsou i nějaký pokusy postavit pojezd doma,bohužel zatim ne u mě,ale snad se k tomu časem dokopu.
    Co se spřáhel týká,mám doma lept TUčka který je má u sebe vyleptaný a jedná se o nějakou zmenšeninu TT spřáhla s očkem.nejspíš je to jedna z prvních verzí.další lept TU už to nemá a dvounápravový vagony jsou přímo připravený na Kadee

  11. maditel :

    Rosťo, v klubu máme na TU47 spodek ze Z Tauruse od Marklina. Mašinka je nevyužitá, třeba by ses s Martinem domluvil. Klubová úzká půjde v nejbližší době stejně pryč.

  12. Rosťopiš :

    Lept TU47 měl skutečně několik verzí. Ta nejstarší neměla třeba průhledné sítě na bocích a tak dál. Moje stavebnice je kupovaná zhruba rok a půl zpátky. Spřáhla u ní nebyly, otvor v pluzích byl dost malinký na cokoliv, i pro ty svoje očka jsem ho zvětšoval.

    Maditel: velmi zajímavá nabídka 🙂 Budu muset s Martinem hodit řeč….

  13. Vezik :

    Prosím tě jak to, že tvé podvalníky zatáčí a DK ne?

  14. Rosťopiš :

    Zatáčí oba typy podvalníků, problém je v tom, že podvalníky DK jsou kvůli úplně jiné konstrukci mnohem víc vratké. Sám se divím že je v tom takový rozdíl, když například moje podvalníky mají domácí nepřesná kolečka a ty od DK je mají soustružená, bude to ale dané asi tím úplně jiným rámem a uchycením normálního vagonku…

  15. štěpán :

    hezké

  16. mefail :

    dnes nám zde jezdí 4 nové šedivé stvůry (navrhli je architekti z Liberce), jedna sedadla zády k oknu, které neotevřete, randál od motoru…škoda mluvit, staré tažené vagóny = Rolls-Royce proti dnešnímu pohodlí

  17. Túčko47 :

    Moc krásná stavba úzkých vozidel. Sám jsem si koupil stavebnici Tu 2. série tam sice střecha je ale pouze čistá jen s otvorem pro větrák a reflektor. Výfuk tam není. Bočnice je v pořádku síta pro chlazení jsou již na jedné straně. Ale to spojování vozů to mě strašně vrtá hlavou a nevím jak to udělat. Vy máte dobrý nápad. Mohl bych poprosit o radu jak si upravit nebo vyrobit bosnu.

  18. PavelK :

    Zdravím Rosto, chtěl bych se zeptat jaký je nejlepší použít kolejový pruty na koleje a výhybky tratě JHMD, zamýšlím si postavit tuto dráhu, ale zatím dávám dohromady rady a tipy a ty máš už určitě zkušenosti a ještě bych se rád zeptal na tu prepravovanou rajku Heidelberg, jak jsi dělal šedý nátěr na vrchu cibulí, pár pokusů jsem zkusil,ale s výsledkem jsem nebyl nikdy moc spokojený, tak jsem prozatím od tohoto nátěru upustil, ale rád bych jej realizoval.

  19. Rosťopiš :

    Tak zkušenosti určitě nemám 🙂 V této fázi, kde končí článek jsem se prozatím zaseknul a postupuji jen maličkostmi, jako například výměna pojezdu v T47 za Tomytec. Kolejiště stále nemám, ikdyž jsem realizaci blíž a blíž. Jako kolejivo jsem si vybral pražcová pole TTe od DK modelu a stavebnice jejich výhybek, do nich jsem koupil kolejové pruty IL-1 od Peco. Vypadá to hodně dobře, ikdyž je jasné, že s výrobou výhybek bude trochu práce (veškeré díly kolejí si člověk musí nařezat a vybrousit z prutů sám). Zatím jsem ale žádný sjízdný pevný úsek nepostavil, všechny zkušební jízdy probíhají na flexikoleji. Takže krom zkusmo sestavených DK kolejí nemám moc s čím porovnávat. TTe je pro mě takový vedlejší projekt, takže se ani do velkého bádání pouštět nechci.

    S cibulemi na ČMC rajce je to následovně: nastříkám je na bílo a mezitím si připravím z pevné samolepící fólie šablonky. Je to obyčejný neurčitý čtverec a v něm vyříznutý přesný kruh (jde to vyseknout průbojníkem, ale ručně vykrouhat to taky jde). Důležité je, aby byla fólie pevnější než normální izolepa a nechtěla se kroutit a aby kolem kruhu bylo dost materiálu, co ho drží pohromadě. Pak nezbývá, než tuhle šablonku nalepit na cibuli co nejvíc doprostřed (to se odhaduje pravda celkem blbě) a získáme samolepkový čtverec, ze kterého trčí jenom vrchlík cibule. Čtverec netřeba lepit všude, stačí chytit jenom po obvodu kruhového otvoru, zbytek plandá kolem cibule. Ten vršek se pak stříkne šedou a je hotovo. Ovšem chce to pak většinou ještě doretušovat štětcem, protože se střed chytá fakt pitomě (nesehnal jsem průhlednou fólii). Výhodou ale je, že se ta šablona dá použít víckrát, takže to není až tak náročné.

  20. PavelK :

    Rosto děkuju za odpověď,návod a vysvětlení, zkusím dle tvého doporučení vyseknout vyrážečem. Ještě mne napadlo,udělat mustr s vyseknout otvorem do nějž by se cibule zespodu zasunula a pak po nástřiku jen vytlačila zas ven a dala by se používat opakovaně stále dokola, jen hledám vhodný materiál na vyzkoušení pokusu,ale rozhodně teď vyzkouším tvoji radu, kterou už máš vyzkoušenou ty, děkuju.

  21. VoVo :

    Na to by byl vhodný nějaký tenký plast (aby se neprohýbal, ale zároveň aby netvořil „čáru“ za kterou to nezafoukne, vespodu případně oblepit nějakou „výztuží“ třeba z molitanu, aby se rakev nekývala?!

  22. Modelář :

    Děkuji za inspiraci Rosťopiši 🙂

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..