100_7035Pokrok nezastavíš. Částečně ze zvědavosti, částečně z momentální nutnosti jsem koupil úplně základní digitální start set, abych si mohl digitál zkusit na vlastní kůži. O digitálu, jeho funkcích, vlastnostech, výhodách a nevýhodách už toho byly popsány stohy papíru, proto se budu věnovat jen mému testování.

Je to sice H0, ale na velikosti v tuhle chvíli nezáleží. Protože jsem na H0 vyrostl, trochu jsem si zavzpomínal 🙂 Set obsahoval BR215 od Roco, která je naštěstí jedna z mála německých lokomotiv, která se mi i vzhledově líbí.

100_6978

V porovnání s TT máte pocit že držíte v ruce lokomotivu ve velikosti 1:1, ten rozdíl je opravdu markantní.

100_6966

Nemůžu si pomoct, ale když je člověk zvyklý na TTčko, H0 mu přijdou jako přerostlé plastové hračky. Tím se samozřejmě H0kářů dotknout nechci, ale co byste od Tčkaře čekali, že 🙂

100_6970

Popisky jsou čitelné až až.

100_6977

Celý rám je odlitý z kovu, lokomotiva by se dala v pohodě prohodit při demonstraci oknem, když dojdou dlažební kostky.

100_6973

Lokomotiva má už z výroby v nádrží zabudovaný dekodér ESU V124.

100_7004

Propojení je pomocí 8pinového dekodéru.

100_7007

V setu byly i dva vagóny, které jsou sice ve start verzi, ale i tak jim to celkem sluší – plošiňák s kontejnerem a krytá „Zetka“.

100_6069

Oba vozy mají kinematiky s výměnným spřáhlem a kovová dvojkolí. Takový ekvivalent Tilligových uhláků ze start setů.

100_6988

To by se to na vagónech dělaly detaily…

100_6983

Ovál kolejí s podložím Roco poloměru R2.

100_7011

Rovná kolej s konektorem do digitální centrály.

100_7023

A konečně ta podstatná část – digitální sad Roco obsahující zdroj…

100_7026

…centrálu (která sice není pravou centrálou, ale pro zjednodušení tomu tak lze říkat)…

100_7030

…a ovladač Lokmaus2.

100_7037

Zapojení je opravdu snadné. Propojit kabel od centrály do zdroje, od kolejí do centrály a ovladač k centrále.

Pak už jen posadit lokomotivu na koleje a jít jezdit. A tady celý můj příběh začíná…

Není žádným tajemstvím, že digitál vyžaduje dokonale čisté koleje i kontakty na vozidlech pro 100% přenos signálu. Pokud je někde nějaká nečistota a dojde k přerušení signálu, dekodér se „resetuje“ čímž zastaví lokomotivu a poté jí znovu rozjede. To se mi ze začátku celkem stávalo.

Jízda je alespoň v tomto případě plynulejší a o poznání tišší než na obyčejném analogu, ale pulzní ovladač funguje na stejném principu jako digitál, takže digitál není naprostá a jediná spása k lepším jízdním vlastnostem. Navíc co motor to jiné vlastnosti.

Výhodou je, že lze světla rozsvěcet nezávisle na jízdě, světla se poté přepínají dle směru jízdy. Světla zde reprezentuje jedna dioda, ze které se světlo táhne do čelních světel i do zadních červených (výsledkem je, že svítí celá lokomotiva).

100_6993

Provoz více lokomotiv najednou jsem vyzkoušet nemohl, protože jsem jich více neměl.

Pomocí programování dekodéru se dá nastavovat spousta parametrů od minimální voltáže rozjezdu, křivky zrychlení a brždění až po maximální rychlost. Zde ovšem naráží právě Lokmaus2, který má možnosti notně omezené. Nevýhoda těch nejlevnějších systémů.

100_7040

S „továrním“ dekodérem vše jezdilo celkem slušně, programování bylo v pohodě.

100_6997

Díky nastavení minimálního napětí lokomotiva chvíli stojí a pak „vykuckne“ a najednou jede. Musím říct,že nějaká naprosto pomalá jízda se moc nekonala a V100 Tillig na analogu je proti tomu šnek co se týče rychlosti, při které už plynule zabírá. Ani funkce „posun“ mě příliš nenachla, myslel jsem že jde o něco víc než jen poloviční rychlost a pomalé jízdy jsem si také moc neužil (rozhodně ne v mezích, pod kterými si představím pojem „posun“).

100_7042

A tak jsem zkusil dát do lokomotivy Lenz Gold. Lokomotiva sice reagovala, ale zrychlovala velmi skokově. Po pokusu přenastavit některé hodnoty výrazně zpomalila (ač byla rychlost nastavená stejně jako předtím) a velmi špatně reagovala na změnu rychlosti. Poté už se pro jistotu nerozjela vůbec a s dekodérem už jsem ani nehnul. Takže se potvrdila další pravda = ne všechny lokomotivy se snesou se všemi dekodéry a občas je to loterie.

Navíc i zde platí, že čím víc elektroniky, tím větší je šance, že nebude něco fungovat.

Je potřeba si ještě před hurá akcí „jdu koupit digitál protože je to teď IN“ uvědomit, co všechno pro provoz potřebujete. Po dvou večerech zkoušení jsem si udělal obrázek o digitálu a utřídil si svoje dojmy v závislosti na mých plánech…

100_7035

Výhody digitálu s drobnými „ale“:

– lepší jízdní vlastnosti (lze docílit i pulzním regulátorem)

– nastavování křivek plynulého zrychlení (lze docílit i pulzním regulátorem)

– lze ovládat více lokomotiv najednou (na plánovaném jednokolejném okruhu s nádražím o třech kolejích zbytečný luxus bez smysluplného využití)

– lze ovládat osvětlení zvlášť (vzhledem k mému vztahu k elektronice nic pro mě)

– lze ovládat příslušenství jako návěstidla a výhybky (pro mě opět při mých plánech zbytečný luxus který zvládnou dvě „klávesnice“)

– lze automatizovat a synchronizovat provoz přes PC (nutná pořádná centrála s propojením k PC, program na PC atd., takže další spousta peněz)

Nevýhody digitálu:

– ztrácíte ten „cit“ v ovládání, kdy na analogu má každá lokomotivu svůj specifický způsob ovládání a na starém dobrém FZ1 si hodně vyhrajete při regulaci rychlostí

– při ztrátě signálu lokomotiva zastaví, kdežto v analgou (pokud má setrvačníky) projede pouze s mírným „zavlněním“

– místo ježdění trávíte večery dalším testováním a laděním

– spousta další elektroniky navíc, kterou je potřeba programovat a nastavovat pokud chcete využít všech možností (koupit si za tisíce digitál a pak se bavit jen změnou adres lokomotiv mi přijde jako opravdu velký luxus)

– ne vždy je vše kompatibilní se vším, čili zaděláno na další problémy

– no a v neposlední řadě finanční náročnost, která také není u mnoha z nás zanedbatelná

Pokud hodláte stavět velké kolejiště, je digitál jistě výhrou a velkým ulehčením. Pokud vás navíc baví programování a nastavování, ideálně chcete celé kolejiště automatizovat přes počítač, pak lze digitál jedině doporučit a možná i já budu tuto vlastnost v budoucnu vítat. Ale pro běžné ježdění, které plánuji prozatím já, kdy je po většinu času většina modelů schovaná ve vitríně před prachem, jsem se prostě rozhodl že zatím zůstanu u starého dobrého analogu. Možná časem pořídím pulzní regulaci, i když i na ní už jsem slyšel stížnosti především na hlučnost motorů. Svojí roli v rozhodování zda analog či digitál jistě hraje i moje neelektrikářská duše, kdy raději modely tvořím než zprovozňuji. Na závěr tedy snad jen to, že každý dle svého gusta…

18 komentářů k článku “Já vs. digitál – kdo s koho?”

  1. HanzTT :

    Pěkně sepsaný článek, výhody i nevýhody jsou 50 na 50 ale já bych zůstal u analogu. 1.Mám malé kolejiště 2.Mám plechové kolejivo 3.Digitál jsem zkoušel (Do svého herkulese od „PIKA“ jsem dal dekodér od kámoše zapojili jsme to lokomotiva se hnula o pár cm a konec a to zřejmě kvůli kolejivu ) takže u mě!!! ANALOG FOREVER !!!

  2. Zudenek :

    Je to jako vše v životě, člověk pro digitál musí uzrát. Bránil jsem se tomu asi 6 let a popravdě hlavně kvůli ceně. Jednou mně syn ukecal a začali jsme s Uhlenbrockem a když jsem pochopil príncip a možnosti řekl jsem dobrý. Jsme doma v digitálu, ale kolik peněz je jenom v dekodérech…. Syn studuje elektroniku a už si staví vše kromě dekodérů do mašin sám, jezdí i přez PC prostě prima. Já mám v ruce ovladač a jedu krajinou, on staví cestu a řídí zbytek. Takže jsem pro digitál protože jsem uzrál!
    Zdeněk

  3. Ruda TT :

    Zdravím,
    Díky za článek o digitálu.Konečně někdo kdo jen nechválí,ale našel i nějaké chyby.Umě též vítězí analog.Myslím si,že přes pulsní regulátor a upravené pohony (výměna motorů), je jízda na profilu taky skvělá.

  4. Martas-TT :

    Zdravím.
    Já jsem zase pro kombinaci obou. Lokomotivy samozřejmě digitál a ostatní staré dobré tlačítka a přepínače.
    Lokomotivy: Pulsní regulátor má část podobných vlastnosti jako digitál ( jak píše autor ), ale zdaleka ne všechny. Je fakt, že je hlučnější, píská.
    Další možnost nabízejí dekodéry vícefunkční. Právě stavím brejlovce z leptu na pojezdu V 100 s ovládáním světel, dálkového reflektoru a osvětlení kabiny. A taková pára 437 od Tilliga s digitálem na profilovém kolejivu je prostě super.
    Příslušenství: Chci si předně hrát a nedovedu si představit přepínání třeba 20ti vyhybek ze jízdy na Multimausu. Jiná věc by bylo řízení přes PC, ale nevím, jesli by mně to ještě bavilo. Nejdřív programovat a pak se jen dívat.

  5. Honza TT :

    Já také po digitálu netoužím i když jsem povoláním elektronik (možná právě proto). Analog má své kouzlo a spolehlivost danou jeho určitou jednoduchostí…pro menší domácí kolejiště je digitál zbytečnou a dosti drahou módní hračkou. Když k tomu připočítám nutnost „vrtat“ do několika desítek již hotových loko, tak u mě analog vítězí na celé čáře.

  6. Martin Kocourek :

    Ono je to celkem jednoduché. „Analog“ versus „digitál“ na kolejišti se dá přirovnat třeba ke kalkulačce versus počítač.
    S kalkulačkou si člověk může taky docela pěkně pohrát, naučí se ji ovládat skoro každý a její možnosti jsou… no asi jako u toho „analogu“.
    Když si sedne člověk poprvé k počítači, je z toho mimo, snaží se na něm hledat „funkce“ z té kalkulačky, kterou už zná, a zvládne využít asi tak 1% jeho možností. S digitálním řízením kolejiště je to stejné. Když o tom člověk nic neví, setkal se s tím maximálně v reklamních letácích a jediné, co kdy dostal do ruky, je jakýsi tvrdě očesaný „demo“ start-set, tak to je pak těžké… 🙂
    A to nemluvím o tom, že to pravé kouzlo digitálu si člověk osahá až ve chvíli, kdy se vykašle na utrácení desetitisíců korun za předražené a funkčně omezené „profi“ výrobky a postaví si pár hejblátek sám. Bohužel pro spoustu běžných modelářů to ovšem chce pokročilé znalosti z elektroniky, jednočipů a programování. Ale pánové věřte, že výsledek OPRAVDU stojí za to.
    A řízení provozu skrze PC opravdu není o tom, že se něco „naprogramuje“ a pak se jenom znuděně kouká. Tohle můžete vidět tak maximálně na výstavách nebo předváděčkách výrobců. A dost, to by bylo spíš na samostatný článek… 🙂

  7. Honza TT :

    Martin Kocourek: Tak jednoznačné to není…rozhodně je třeba zmínit zásahy do kolejiště a především do mnohdy nemalého množství loko.
    Upravit na digi novější tovární loko která již má přípravu je snadné…překopávat desítky ručně stavěných modelů kde kvůli dostatečné zátěži a setrvačníkům není kousek volného místa je nejen složité, ale někdy i nemožné pokud oblíbený model nechce modelář zničit a stavět znovu. O kolejišti platí mnohdy to samé… Já ze sebe říkám, že samoúčelné cpaní dekodérů a řízených světel do loko jen proto, že je to módní nemá u malého kolejiště opodstatnění. U velkého modelu osazeného moderními vozidly se jistě využije, ale u domácího plánu s několika izolovanými úseky ne. Porovnání s počítačem dost kulhá…to není o tom, že by to člověk neznal, nebo se toho obával a neuměl to použít…to je především o vlastnostech toho systému a podmínkách pro jeho použití (jak tu právě zaznělo v článku). O tom, že někdo prostě jen preferuje analogové ovládání ani nemluvím 🙂

  8. Michal H0 :

    Koukám, že digitál má docela zásadní odpůrce a jejich odůvodnění často pramení z jeho neznalosti. Nejsem tvrdým zastáncem ani jednoho, ale uvažuju jako většina lidí ekonomicky.
    Pro malé kolejiště s několika málo lokomotivami a málo izolovanými úseky je levnější a jednodušší analog a nedivím se, že zde málokdo chce digitál. Nadruhou stranu s rostoucí velikostí kolejiště a jeho složitostí se misky vah začnou převažovat k digitálu (spolehlivost, ale i složitost řídící elektroniky), a nedej bože u modulů, kde se kolejiště skládá pokaždé do jiných provozních podmínek, kde je už dnes digitál téměř nezbytností.

    Také bych asi nezasahoval do hotového kolejiště, protože zde je to opět nová investice.

    Ještě se zmíním o jedné věci, která mě fascinuje. Psal to tu Martas TT. Kombinace analog / digitál. Když už investuju do nejdražších komponent digitálu – centrála a zesilovač, tak proč příslušenství ovládat analogově, tedy pokud to nejsou jen jednoúčelové vypínače a přepínače. Ale pokud chci nastavit nějaké závislosti výhybek, semaforů a dalších udělátek, pak bych jednoznačně vše řešil digitálem. A na internetu je spousta zajímavých řešení DCC, která jsou levnější než „profi“ řešení.

    Takže já pro mojeho bratra, který má maličké kolejiště se třemi loko stavím analog a pro sebe, když chci prohánět cca 10 loko a chci mít vazby a možnost řídit kolejiště více uživateli současně stavím digitál.

  9. Jirka :

    Rad bych pridal par komentaru a postrehu, ktere mam s „digitalem“ presneji s rizenim pomoci DCC (dale jen digital) ve velikosti TT.
    K digitalu jsem se dostal nahodou a pomerne pozde. A sice kdyz me jeden znamy pozadal o zakoupeni dekoderu od firmy Digitax v zahranici a to i presto, ze o elektroniku se zajimam vice nez 25 let a je to i moje profese. Jen tak na zkousku jsem si vzal jeden dekoder, ten uplne nejlevnejsi, s tim, ze jej vyzkousim. Jako DCC centralu jsem zakoupil Digitrax Zephyr. Volba na tuto centralu padla proto, ze umi ridit i „analogove“ modely. Zkratka pokud by me pokusy nebyly uspesne,tak bych ji v nejhorsim pripade pouzil jako „drazsi“ FZ1. Tato centrala ma mimo jine klasicky ovladac/knoflik podobny FZ1. Ja osobne pouzivam pulsni regulaci od svych 13 let a FZ1 nepovazuji za optimalni regulator k rizeni modelu.
    Prvni zkouska systemu DCC probehla se „sergejem“ od Tilliga na starem kolejivu od Zeukeho a prislo zklamani. Potize viz vyse, model jezdil trhave, obcas zastavil atd. Nedalo mne to, koleje jsem poradne vycistil a sestavil tak, abych minimalizoval prechodovy odpor koleji a vysledek se dostavil. Od te doby zadne potize a vysledek je slusny. Nastoupil pokus c.2 a sice pokus o digitalizaci 40 let stareho modelu NOHAB od Zeuke. A ten dopadl lepe nez jsem pri sve skepsi ocekaval. Model jezdi daleko lepe nez pri FZ1. Samozrejme „rachot“ a „tres“ stareho modelu zadny digital nevyresi, ale ma nejvetsi obava a hlavne duvod proc nepouzivat digital byla,ze stare motorky of firmy Zeuke zarusi dekodery natolik,ze jsou nepouzitelne. Po teto zkousce padl z meho pohledu hlavni argument proti a dodnes se divim, ze jsem digital respektive system DCC nevyzkousel drive….
    Nyni jeste par poznamek k „proti“, ktere tady zaznely.
    1) Mam male kolejiste a jednoduchy zpusob provozu, vystacim si s par vypinacema a klavesnici…. Presne to byl muj duvod „pro“ proc si digital poridit. Chtel jsem svym synum postavit jednoduchy okruh s par vyhybkama,ale zaroven provozovat vic nez jednu lokomotivu soucasne. Pritom jsem nechtel zadne izolovane useky, spoustu kabelu, vypinacu a klavesnic, byt se jedna o jednoduchy oval. A prave centrala Digitrax Zephyr nabizi co potrebuji, pomoci 2 „dratu“ pripojim centralu a jezdim respektive moji synove. Z pohledu cloveka neznaleho digitalu, uplne stejne jako s FZ1, jen muzu ovladat vice modelu soucasne bez delenych useku a navic regulace je kvalitativne nesrovnatelna s FZ1.Jen pro uplnost je ale srovnatelna s pulsnim regulatorem.
    2) ovladani pres PC je slozite a komplikovane, musi se programovat atd….. Rozsirenim o ovladani pomoci PC jsem nahradil klasicky ovladaci pult popr. zname klavesnice. Opet ten hlavni duvod bylo usetrit mnozstvi kabelu,ale zaroven mit moznost ovladat vyhybky jinak nez pomoci klavesnice z centraly DCC – Digitrax Zephyr, protoze si clovek musi pamatovat adresu kazde vyhybky.Takto si clovek sestavi panel pomoci software na obrazovce a vyhybky ovlada pomoci mysi.
    3) Digital je drahy…Samozrejme nic neni zadarmo, zde musi clovek zvazit sve moznosti, tedy zda koupit hotovou centralu, v pripade Digitrax Zephyr ca 200USD nebo si ji sestavit sam. Dekodery pouzivam od firmy Digitrax v cene ca 25-30USD. Navic dekoderu clovek muze zakoupit jen par a sdilet je podle potreby. Vhodny pocitac se da poridit pomerne levne,protoze vyhovi temer cokoliv, v mem pripade staricke Pentium na 750MHz s Windows 2K. Software na ovladani lze poridit legalne zadarmo.
    4) Dekodery se nevejdou do nekterych modelu… Pokud clovek pouziva dekodery (konkretne od Digitrax serie DZ..), ktere jsou urceny pro velikost Z (velikosti, nikoliv elektr.parametry) , myslim ze je lze nainstalovat do jakehokoliv seriove vyrabeneho modelu TT. Tyto dekodery maji dostatecnou proudovou kapacitu (1A) i pro stare motorky Zeuke.
    Na zaver:
    Digital v podstate vyresil temer vse co jsem ocekaval, tedy jednoduchost, mit moznost kolejiste pomerne rychle rozebrat a zase slozit (kvuli detem), zadne kilometry kabelu, netravim hodiny sveho casu programovanim, ladenim systemu, pajenim a hledanim „studenaku“ atd. (toho mam v praci vic nez dost) a hlavne radost z toho, ze „deti si maji s cim hrat…“ Dodnes se divim,ze jsem digital nevyzkousel drive.

    Jeste par technickych poznamek. Zminuji system Digitrax,se kterym mam osobni zkusenost,ale je samozrejme mnozstvi dalsich vyrobcu.Dekodery serie DZ mne prisly jako cenove nejvyhodnejsi a podle dlouholetych zkusenosti kolegu ze zahranici jsou pomerne robustni.Dobre zkusenosti mam i s dekodery od firmy TCS.
    Centrala Digitrax Zephyr umi ridit i modely bez dekoderu (1 kus na kolejisti bez izolovanych useku) spolecne s modely s dekoderem. Nicmene zde je potreba upozornit, ze analogove modely na systemu DCC pri zastaveni vydavaji „piskot‘, „vrceni“, ktere je dano zpusobem rizeni.
    Jedna nevyhoda tu preci jen je a sice,ze system Digitrax respektive sbernice LocoNet neni kompatibilni se systemem Roco/Lenz. Samozrejme dekodery Digitrax popr. ostatnich vyrobcu jsou vzajemne kompatibilni a lze je provozovat na libovolne centrale DCC.
    Postrehu je vice, pokud bude o ne zajem, rad se o ne podelim.

    S pozdravem Jirka

  10. airwar :

    Ahoj Jirko: tvůj docela dlouhý příspěvek se před několika měsíci stal důvodem proč jsem o digitálu začal také uvažovat a začal se o něj zajímat, jako dítě jsme kolejiště ovládali „skokovým“ zdrojem FZ1, před rokem jsem si při rozhodnutí že se k vláčkům vrátím ajko první věc vyrobyl nový zdroj i s pulzní regulací a musím říct že ten šok ze zlepšených jízdních vlastností stařičkých lokomotiv byl obrovský. V minulém týdnu mě domu dorazila základní sada od Roco – Multimaus + zdroj a centrála, a protože včera dorazili i první dekodéry a první digitalizovaná lokomotiva (nová němka 555 od Tilliga) začal jsem okamžitě testovat… a zkončil v cca. 2 ráno. 🙂

    Během večera jsem nakonec nainstaloval i dva dekodéry do Tilligových startek V100 abych měl tři digitalizované loko a mohl si pořádně vyzkoušet co všechno se s tím dá dělat. A nutno říct že moje první zkušenosti hodnotím že je to fantazie. Děsně jsem si s tím vyhrál, nejdřív jsem ladil nastavení rozjezdů, maximální rychlosti, posunu a podobně a pak jsem hodiny různě kroužil po cca. 6 metrovém oválu, lokomotivky jezdily za sebou, dokáněli se a zase si ujížděli, jezdili proti sobě, pak zase za sebou, neustále jsem při jízdě vypínal a zapínal osvětlení… prostě jsem blbnul jako když nám rodiče koupili autodráhu.

    Každopádně když si odmyslím tohle blbnutí, tak jsem si už během prvních pár hodin zkušeností ověřil, že potenciál digitálu je jen pro ovládání železničních modelů obrovský. Kdybych to měl dát na časovou osu tak FZ1 by byla nějaké 15 století, pulzní regulace pak přelom 19. a 20. století a digitál to už je století 21.

  11. Jirka-Brno :

    V textu jsem se dočetl, že lze Software pro ovládání kolejiště DCC sehnat legálně zadarmo. To se mi zatím nedaří, máte nějaký tip, který by mi pomohl?
    Děkuji

  12. Piiry :

    Jirka-Brno: Pravda, nějaké programy se sehnat dají. Třeba jeden je zde: http://houmrovyvlaky.bluehost.cz/Galerie/DccPC/img00018.htm. A ještě jeden zde: http://houmrovyvlaky.bluehost.cz/Galerie/DccPC/img00008.htm. Ale určitě by se toho někde našlo víc. Ale u Houmra už asi ne. 😉

  13. Filip :

    Pánové, nacpu to sem, ale byl by mě někdo schopný odpovědět na toto? http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=6&t=3661

  14. JM :

    Filip-dekodér tam je-přímo na plošňáku. Myslím, že je to dost jasné i z popisu-Gold mini-tudíž světla by neměla být problém. Ale není nic jednoduššího, než se zeptat prodejce.

  15. Filip :

    Díky, bohužel v době založení toho tematu tam bylo u popisu pouze iniverzální deska, já sem na to taky už před chvilkou koukal znova a že to tam je přesně popsané, že tam ten dekodérek je, ale přesto dík za reakci.
    Vojto, kdyžtak to prosím smaž, ať nenabourávám rozjetá témata 😀

  16. Jirka :

    zde jsou linky na software pro ovladani DCC

    http://jmri.sourceforge.net/
    http://wiki.rocrail.net/doku.php

  17. 123 :

    lze ještě sehnat lokmaus 2, lokmaus R3 a routecontrol

  18. Jaroslav :

    Všiml jsem si poznámky autora článku o budoucím použití pulzního zdroje k napájení lokomotiv. Ano má to svoje pozitiva při provozu zvláště lokomotiv v náročném stoupání kolejiště či v jejich nepříliš dobrém stavu a bez dekodéru.. Chtěl bych ale upozornit na bohužel zásadní chybu všech „analogových“ modelářů, a totiž že nelze použít k ovládání lokomotivy vybavené dekodérem v režimu analog k napájení impulsní zdroj. Dekodér nerozliší pulzy jako analogové napájení (to správné má 0 až 12 V stejnosměrných !) a dojde k jeho nevratnému poškození a takovou to reklamací prodejci neuznávají. Pozor na to !

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.