20150502_160139Tento projekt je tak nějak „úplně mimo“. Není to ani vlak, ani autobus, ani nějaká kůlna do rohu. Je to 30 cm vysoký (v TT!) stavební věžový jeřáb československé výroby, označovaný jako MB-40.

Jeřábů bylo v posledních, řekněme, 50ti letech, u nás vyráběno celkem dost typů. Od malých MB10 až po velké MBbůhvíco. Já jsem zvolil jako předlohu typ MB40, protože podle přepočtu to byla ještě velikost, která se vejde na lepatný plech, aniž by byl plech nějak abnormálně velký. MB-40 je jeřáb ještě ze staré školy, kdy protizávaží bylo tvořeno štěrkem nasypaným v bedně. Novější jeřáby mají už protizávaží tvořené betonovými panely.

Dnes budu využívat hodně neodborných názvů, přeci jen jeřábnické názvosloví nemám rozhodně v malíčku. Není to vyloženě fotonávod, protože stavba mi šla tak rychle od ruky, že jsem v jejím zápalu nějak zapomněl začít fotit. Ale je na fotkách vidět vše podstatné, co je ke stavbě nutné vědět. Stavebnice není nijak složitá, obsahuje především základní nejdůležitější motivy jeřábu. Není to 100% detailní stavebnice, slouží spíše k ohromení publika než k ohromení počítačů nýtů. A můžu říct, že za posledních pár týdnů, co stál jeřáb v obýváku (do vitríny se mi nevešel), tak upoutal pozornost naprosto všech, co přišli na návštěvu – a to byli všichni „totální nemodeláři“.

Plech s díly. Mimo to jsou ve stavebnici ještě malé obtisky a karton řezaný laserem jako imitace pražců.

100_1804-001

Díly příhradové konstrukce.

100_1806-001

První budou kabiny. Ty jsou provedeny také velmi jednoduše.

100_1815-001

Stačí naohýbat a propájet.

100_1808-001

Zúžená patří dolů mezi jeřábovou konstrukci, rovná patří na vrchní plošinu.

100_1830-001

Plošiny – vlevo je horní plošina (s otvorem pro výlez ze žebříku) a vpravo je spodní plná.

100_1812-001

Bedny elektroinstalace.

100_1811-001

Opět jen ohnout – motivem výjimečně ven.

100_1833-001

Rám pojezdu. Střední díl a 4 nohy.

100_1813-001

Lze připájet nohy dle pozice jeřábu, byl-li by modelován v oblouku.

100_1831-001

Nad rám pojezdu může přijít podložka, a spoj s jeřábem provést jako otočný.

100_1835-001

Takto to bude vypadat kompletní pro jízdu jeřábu po rovině.

100_1837-001

Díly horní části rámu. Díly jsou zrcadlově shodné a je potřeba je propájet po celé ploše šířky cca 2 mm pro dobrou pevnost – je třeba se orientovat dle otvoru pro usazení pojezdu. Kde zbylo místo jsou kola lanového mechanismu, vždy 2 vnější kola a jedno menší mezikolo – tím vznikne věrné kolo s drážkou uvnitř a navíc je možné drážku využít pro upevnění modelových lan.

100_1814-001

Začátek pájení kostry.

100_1832-001

Přípájel jsem napevno k pojezdu.

100_1836-001

Tyto díly jsou různé plastické „ozdoby“ na konstrukci rámu, aby nebyla tak plochá a prázdná.

100_1809-001

100_1810-001

Další zbývající díly – vlevo nahoře dvě plastické ozdoby na spodní část rámu. Pod nimi v rámečku ozdoby horního navijákového systému. Ve velkém rámečku je rámeček pro vpájení do horní části stožáru, do něj přijdou dva držáky dvojkolí a do nich případně malá kola. Vpravo od nich ještě držák zadních kol v horní části – uvidíte dále. Úplně vpravo 4 spojnice dvou lanových kol, která patří cca do poloviny výšky nad navijáky.

100_1817-001

Krátký žebřík na spodní plošinu zvenku, dlouhý žebřík ze spodní plošiny na horní (zevnitř příhradové konstrukce).

100_1818-001

Připravil jsem si všech 8 dílů příhradové konstrukce.

100_1819-001

Díl nahoře (bez destičky) patří dozadu konstrukce, s destičkou dopředu – na ní přijde obtisk.

100_1820-001

100_1821-001

Boční díly jsou shodné. Na desky opět přijdou popisky o nosnosti atd.

100_1822-001

100_1823-001

4 díly ramene. Před pájením je dobré zkontrolovat boční díly, aby byly na obou stranách stejně dlouhé (na konec ramene s kolem patří ten delší konec dílu).

100_1824-001

Naohýbání je lepší dělat pomalu – dle úhlů ostatních dílů.

100_1825-001

100_1826-001

To samé platí u stožáru – lepší pomalu a s rozmyslem 🙂

100_1827-001

Bedna pro protizávaží.

100_1816-001

Bedna pro závaží naohýbaná – je potřeba jí upravit do takového tvaru a případné mezery zatmelitv nejlépe cínem.

100_1828-001

Bedna bohužel vyšla trošku rozměrově špatně 🙁

100_1829-001

6 vrstev na 1 podvozek – vnější díly s motivem a uprostřed naopak 2 díly naznačující kola podvozku.

100_1834-001

Příhradová konstrukce nosné části i výložníku je tvořena ze 4 dílů, které se k sobě pájí vždy kolmo na zámky. Je to velmi snadné, každý, kdo udrží pájku, to zvládne.

20150502_155504

Výložník se může spájet rovnou celý, ale nosná konstrukce ne. Do ní totiž přijde připájet několik detailů. Hlavně to bude horní kabina na podlážce.

20150502_155756

Nad horní kabinou ještě bude malý čtverec, na který se nasadí kola lanového mechanismu. U kabiny je potřeba řešit zásadní dilema. Buďto se může vpájet hned, ale pak se bude hodně špatně zasklívat. Nebo se může vsadit až na konci, ale pak je potřeba nechat zadní díl kompletně neosazaný až do konci.

20150502_155814

Ve výložníku jsou v místě uchycení s hlavní konstrukcí otvory, je tedy možno si postavit jeřáb funkční s pohyblivým výložníkem. Já jsem ho zapájel do pevné polohy.

20150502_155824

Zde je v horní části vidět malý prstenec, který bude tvořit výztuhu právě pro jedny z kol pro vedení lana.

20150502_155850

Horní část konstrukce je potřeba naohýbat tak, aby na špičce vznikl ideální prostor cca 1 mm pro další kolo pro vedení lana.

20150502_155920

Celý výložník. Na špičce opět musí zůstat místo pro vodící kolo.

20150502_155931

Ve spodní části je také podlážka, z ní vede po vnitřní straně konstrukce žebřík do horního patra. Pro účely focení jsem musel umístit dostatečné závaží do zadní bedny, zrovna byly při ruce nástroje do vrtačky.

20150502_155638

Kabina je lehce předsunutá, tady je předsunutá trochu moc, protože jsme si v plechu zapomněl udělat dostatek prostoru. To je již v aktuální verzi stavebnice opraveno.

20150502_155646

Uchycení konstrukce na pojezd je možné také vytvořit jako pohyblivé, je tedy možné jeřáb sklopit do transportní polohy. Ostatně, převozy jeřábu byly logicky běžné, tahačem jeřábu byly upravené Tatry 141 nebo Tatry 138. Jeřáb se osadil podvozkem s jednou nápravou a za horní špičku konstrukce se uchytil na speciální držák na zadní části Tatrovky. Jeřáb MB-40 se převážel nerozmontovaný, jen složený do přepravní polohy. Pokud byste někdo měli fotodokumentaci přepravy, velmi bych jí uvítal. Jedná se především o detaily uchycení na automobil a detaily jeřábového podvozku.

20150502_155707

Za spodní kabinou jsou na rámu osazené bedny zřejmě s elektroinstalací, a za tím je bedna na štěrk.

20150502_155719

Do prostoru mezi obě poloviny ještě přijdou osadit navijáky (jsou řezané z kartonu).

20150502_155945

Pod rám se osadi pojezdový „ježek“ jak já tomu říkám, protože mi to trochu připomíná ježka v kleci. Opět jsou připraveny otvory v rámu, tedy je možno jeřáb stvořit otočný na pojezdu.

20150502_155958

Pojezd se skládá z hlavního rámu, a na něj se pájí čtyři naohýbané „nožky“ pojezdu. Ty je možno také vytočit (jen jednorázově – spájet vytočené), pokud by někdo chtěl modelovat jeřáb postavený v oblouku. A na konce nožek se pak připájí 6 vrstev samotného pojezdu s koly. Kola se netočí, je to jen prosté vrstvení 6 pevných dílů. Na nožky se musí napájet natupo, ale to už snad nebude problém. Všeobecně u spodních částí nejsou moc nějaké zámky (není moc jak) takže je potřeba pájet občas i díly vůči sobě posazené natupo. Určitě je nutné jeřáb pájet, nedokážu si představit, že by hlavně spodní část držela slepená, je na ní vyvinut kvůli hmotnosti jeřábu poměrně velký tlak.

20150502_160009

Bedna na štěrk bude potřebovat opravdu zaplnit nějakým protizávažím, protože jinak jeřáb samozřejmě přepadá na výložník.

20150502_160018

Postačí nějaké matičky, šroubky, zbytky olova a tak podobně.

20150502_160030

Celá hlavní konstrukce. Mám problém tak velký kus rozumně fotit, aby se tak nějak vešel ještě do „hezkého“ pozadí.

20150502_160110

A zde je celý jeřáb téměř skompletovaný.

20150502_160139

Výška je opravdu cca úctyhodných 30 cm, délka výložníku je cca 20 cm. Jeřáb je určen především pro stavbu větších celků, rodinný dům si s tím asi stavěl málokdo, pokud zrovna nebyl ředitel metrostavu. Prostě je nutné při použití jeřábu do kolejiště přemýšlet, že takový jeřáb měl smysl jen tam, kde už nestačil mnohem pohotovější autojeřáb – např. větší budouvy (vysoké bytovky, paneláky), nebo průmyslové objekty, kde bylo například potřeba přesouvat těžší celky, na které už autojeřáb nestačil do výšky nebo únosnosti.

20150502_160238_01

Zde je porovnání s Tatrou 8155 PPLA (samozřejmě v TT), která jeřábu nesahá ani po první podlahu.

20150502_160328

A zde výškové porovnání.

20150502_160546

Již dokompletovaný spodek. Z vrstev kartonu jsou slepené navijáky.

20151217_001325

Celé jsem to prolil vteřiňákem, tak to nevypadá vábně, ale po namotání lana a povrchové úpravě to bude dobré.

20151217_001338

Zbytek detailů si každý doplní dle svého uvážení, jak moc detailní provedení bude chtít. Nějaká drobotina by se tam ještě dosadit dala, hodně však udělá hlavně náklad štěrku jako závaží.

20151217_001349

Na spodní plošinu už vede i žebřík.

20151217_001401

20151217_001733

20151217_001805

Už doplněný vršek jeřábu o kola pro vedení lan – vně i uvnitř konstrukce.

20151217_001412

Každé kolo je slepené ze tří vrstev – vrchní vrstvy jsou s motivem, a vnitřní vrstva je menší.

20151217_001426

Tím vznikne poměrně hluboká drážka pro namotání budoucího lana, aby v jeřábu drželo.

20151217_001440

Víc toho potřeba opravdu není, po spájení konstrukce už je to jen pár detailů a může se jít na povrchovou úpravu.

20151217_001501

A už hotový jeřáb vcelku.

20151217_001551_a

20151217_001625_a

A na úplný závěr ještě pohled, jak si s jeřábem ve „stojací“ i přepravní poloze výborně poradil kolega Zejmi. Více můžete vidět u něj na webu v jeho článku.

Součástí stavebnice je i kartonem řezané pražcové podloží, pruty kolejnic si na něj každý osadí z vlastních zásob přilepením, a jeřáb pak na koleje osadí ideálně připájením nebo jinou fixací. Jeřáb se kvůli své výšce má tendenci trochu „blembat“ ve větru, například když kolem něj někdo projde (a dupe). Prostě je to už poměrně velká a přitom jemná konstrukce, která pruží jak ve skutečnosti, tak i v měřítku 1:120. Součástí je také maličký aršík obtisků na cedule umístěné pod dolní podlahou (informace o max. nosnosti atd.).

Stavebnici můžete zakoupit na e-shopu MojeTT.cz >>>

11 komentářů k článku “Stavební jeřáb MB-40 – to je ale vejška”

  1. Anonym :

    je to super

  2. MirekTT :

    Jeřáby MB měly v oblibě i velké dřevařské podniky. Tento typu jeřáb má totiž velký akční radius v kombinaci s nosností. Autojeřáb nemůže s břemenem pojíždět a portálový jeřáb má zase omezený dosah. Proto se v těchto případech nasazovali embéčka, kde se možnost výškového zvedání jednoduše nevyužila, nicméně jeho efektivita tento nedostatek vyvážila. Akorát to chce u jednoho konce kolejí rozváděč a kabel mezi kolejemi. Bylo to na elektriku.
    Jinak samozřejmě parádní model.

  3. LachTTan :

    (Nejen) pro Mirka TT

    Ten „skládkový“ jeřáb býval většinou jiný typ, který měl zvýšený čtyřnohý rám a jinak výložník. Mj. v Zetoru u slévárny.

    Zajímavý námět by byla přeprava od výrobce. Přece jen tehdy tolik aut nebylo, ale nejdelší Nas/Res má v TT 166 mm. Předpokládám, že věž vozily rozdělenou.

  4. LachTTan :

    Tak jsem to našel. Ten „skládkový“ je MB 110-B

  5. Střelec :

    To půjde k panelákům od KBmodel. Co se týká štěrku v bedně – nenahradily ho později panely? Samozřejmě v původní, nebo lehce modifikované bedně. Jako malej harant jsem pozoroval na stavbách nejrůznější strojní vybavení a protizávaží u jeřábů se lišilo kus od kusu.

  6. VoVo :

    Nekomplikuj to 🙂 MB40 se štěrkem, novější typy s panely.

  7. Sey :

    Pěknej !
    Chválím nápad a obdivuji odhodlání něco takového vyprodukovat, takový pěkný kousek „nábytku“, ale bude to oříšek jej postavit do nějakého věrného prostředí, vymodelovat kolem něj takovou tu typickou „měsíční“ krajinu posetou spoustu stavebního harampádí, techniky a hlavně bláta, coby věrné průvodce panelákových staveb 80tých let.
    Kámen úrazu modelů jeřábu osobně vidím v napodobeninách lana, cokoliv svisle nevisícího, rádius kladek neakceptujícího či chlupatá nit, na jakkoliv pěkně vyvedeném jeřábu, přecijenom kazí dojem. Máš už vymyšleno co na lano použít ?

  8. Schotek :

    Já plánuji na imitaci elektrických rozvodů využít vlákna z opletení koaxiálního kabelu. Jsou celkem vhodně tenké a na rozdíl od běžného lankového vodiče jsou cínované, nemají měděnou barvu a až cín po čase zešedne, bude to mít správnou barvu. Možná by to šlo použít i na ten jeřáb. Pozor, v levných koaxech do 5 Kč/m je opletení většinou hliníkové se všemi mechanickými nevýhodami hliníku.

  9. pedrottop :

    Prima fotky.Už vidím,že jeřáby budou zapotřebí dva.Jeden stavební a druhý převozní.Převozní má nohy složené do obdélníku a špici výložníku složenou na boku.Pod jeřáb stačí jednoduchá náprava a uložení na auto je vidět na třetím snímku.Paráda.

  10. Ladis-63 :

    Jsem asi poslední, kdo si ten jeřáb postavil (koupil jsem poslední kus). Skládá se to celkem v pohodě i přes přiložený návod „nenávod“. Zámečky na příhradové konstrukci pěkně zapadají. Oříšek je zasklení kabin. Zasklívat to po nabarvení, jako Zejmi, bych asi nezvládl. Tak že jsem to zasklil předem a použil Maskol. S výsledkem jsem maximálně spokojený, i když ve mě byla malá dušička. Kámen úrazu je „lanoví“ a kladky.Na modelech VoVa i Zejmiho mi těžce neseděl vrch věže, tam přece musí být dvě kladky, když na horním držáku jsou taky dvě. Na co by byla ta druhá? Tak jsem hodně dlouho hledal až jsem našel stránky TRUCK-FORUM.cz a tam je jedeno vlákno věnováno věžovým jeřábům. Je tam asi 156 stránek s příspěvky a hlavně dost fotek, aby člověk to lanoví pochopil. Teď mi ovšem chybí malé kladky, abych vykouzlil alespoň zjednodušenou verzi, tak jdu prohledávat šrot a vymýšlet z čeho je vyrobit. Ale stvabnice je to krásná!!!

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..



Nově přijaté objednávky vyřídíme v týdnu od 22.4.2019. Děkujeme za pochopení. Skrýt