06
10/13
rubrika: Nákladní vozy, autor: mrkwik

IMG_3374.thumbnailDomácí výrobu ze Sobína už asi všichni dobře znáte. Nejinak je tomu i se stavebnicí vozu ES, která je tady už tolikrát propraná, že možná nosím dříví do lesa. V tomto článku popíšu novinku, tedy vůz ES 13. konstrukční skupiny.

Výroba vozu byla ukončena v roce 1990 a nese označení 555 6 a vyšší (nevím, kde přesně končí). Na první pohled se odlišuje od vozů 11. skupiny upraveným čelem s trojúhelníky ve spodních rozích a úzkým středním dílem čela. Pod bočnicí skříně jsou umístěné pouze 2 páky přestavovačů. Na druhý pohled se odlišuje vzorem a průměrem dvojkolí (920mm) a možná několika dalšími detaily, o kterých ale nic dalšího nevím:-)

Nyní k samotné stavebnici. Krabička obsahuje (jako vždy) všechny díly potřebné ke stavbě, a to bočnice a čela, rám, rozsochy, podlahu, plastová kola, náklad, kinematiku včetně spřáhla, nárazníky, sadu leptaných doplňků, obtisky, závaží, návod na sestavení vagonu i kinematiky. Leptaný plech je univerzální pro více variant vozu ES.  Také jsou na něm některé doplňky navíc, které využijete při ztrátě nebo poškození anebo zbudou na stavbu jiného vozu.

1

5

 Prvním krokem bylo očištění od nálitků. Práce pohodová a netrvá to dlouho. Jelikož je to můj 3. model ES, chtěl jsem jej udělat i s promačkanými plechy skříně. Všechny 4 díly skříně jsem před slepením zevnitř přejel minifrézkou s brusným kamenem v místech mezi výztuhami skříně.

2

Do čel jsem vyvrtal díry pro osazení madel.

3

Pak jsem slepil páry – bočnice a čelo (získal jsem 2x L)a nechal je trochu zavadnout. Následně jsem vše slepil k sobě tak, že horní hrana skříně byla položena na podložce, aby vše bylo ve shodné výšce. Dokud bylo lepidlo ještě „živé“, vsadil (nelepil) jsem dovnitř podlahu kvůli zachování kolmosti.

Aby skříň z venku nevypadala ploše, nakydal jsem na boky mezi výztuhy vteřinové lepidlo v několika vrstvách a nechal každou vrstvu zavadnout. Tohle lepidlo už rozhodně neslepí nic ani za 100 vteřin, ale uplatnění našlo. Chce to hodně větrat, dost, fakt dost to páchne. Na obrázku je vidět osazený lept dvou přestavovačů.

4

Vůz je již osázen leptanými doplňky z přiloženého aršíku. Chtěl jsem vyzkoušet, jak budou vypadat leptaná (nekulatá) madla. Oproti drátěným, které jsem dával na předchozí 2 modely, jsou tyto robustnější a vypadají, světe div se, tak nějak hranatě. Po nástřiku barvou se ale opticky zakulatí. Na dalších modelech budu osazovat drátek, je přecejen jemnější a vypadá pro oko detailisty lépe. Madla pod nárazníky postačí leptaná.

Pojezd mi zatím vždy vyšel o něco málo širší. Prkennou podlahu jsem musel zúžit až téměř ke koncům prken. Pak jsem přilepil závaží, rám a rozsochy. Přečnívající žebra rámu jednoduše odříznu skalpelem. Rozsochy osazuji mosaznými ložisky. Ne, že bych neměl důvěru v leptané plíšky, ale nemám 🙂

6

Pojezd i skříň projde lakovnou. Velice kvituji barevnou úpravu stavebnice. Není sice na první pohled vidět, kde jste již model přestříkali, ale lze aplikovat skutečně tenkou vrstvu barvy, aniž by to bylo zásadně poznat. Tyčka, na které skříň drží, je prostě vlepena vteřiňákem do vnitřku skříně do místa, kam se vkládá podlaha. Skříň je červenohnědá agama 22L…

7

…a pojezd s podlahou je revell antracit 9 matná.

8

Pro aplikaci obtisků používám vodičky adhesol a tensol. Není to nezbytné, lze je v pohodě a rychleji aplikovat i bez nich. Matný lak Tamiya mi při trochu větší dávce vytvoří rozpraskaný povrch, což není na škodu.

IMG_3082b

IMG_3085b

IMG_3079b

Na závěr trocha patiny. Podlaha nějakou šedou barvou metodou suchého štětce, pak stejnou metodou trocha olejovky umbra přírodní a antracitová matná revellka (9). Skříň zevnitř i zvnějšku je též zapatlána antracitovou revellkou (9). Určitě jsou pro patinaci lepší a reálnější postupy. Na ES 11 od MŽ jsem použil olejovku sienu pálenou a stíral. Zůstala tam, kde měla a vypadá to o kus lépe než toto. Navíc je na fotkách vidět flekatost vozu, což ale v reálu postřehnutelné není.

IMG_3374

IMG_3372

IMG_3513b

Zde poslední úprava – jemný nástřik ředěnou antracitovou. Trochu opraveno, ale asi byl vůz používán někde v uhelných dolech a hodně dlouho. No příště raději ty olejovky a velmi jemný nástřik poté a ruce pryč.

IMG_3699b

Shrnutí: Děkuji firmě SDV za to, že vyrobila tento typicky Český vůz a hned v tolika variantách. Lze si s ním „pohrát“ na několik způsobů a vytvořit ze stejné stavebnice několik rozdílných variant vozů. Už teď se těším na další produkty z její dílny. Jen tak dál výrobče 😉

Všechny stavebnice můžete zakoupit na e-shopu MojeTT.cz >>>

14 komentářů k článku “Šťastná 13 Es od SDV”

  1. Sey :

    To jsou ale krasavci ! Ty otlučený bočnice jsou dost dobrý doplněk, který továrním modelům bude bohužel vždy chybět. Dost dobrý Mrkwiku.;-) Sey.

  2. Zlámalík :

    Tak toto teda hodnotím! Skvělý nápad, jak docílit reálného vzhledu!
    Bacha jen na jednu věc s obtiskováním, nověji natřené vozy (což by asi měl být i tento, když má logo ČD-C) mají značky ložné plochy a objemu umístěné (převážně) vedle sebe, viz
    http://www.goederenwagens.nl/gallery3/index.php/Type-E/Es-Wagens

  3. Rosťopiš :

    Otlučené bočnice jsou super věc. Jediná nevýhoda toho celého je ale dost podstatná: všechny neotlučené uhláky vedle toho vypadají tak nějak debilně 😀 Já místo vteřiňáku na bočnice zvenčí kapu Surfacer, ten vypadá ještě o něco realističtěji. Už jsem o tom chtěl psát článek, ale Mrkwik byl rychlejší, tak mám alespoň o práci míň. Zajímavé mi tady přijde taky to rozpraskání barvy po lakování. Na tomhle voze se mi to líbí a mě se to zatím nikdy „nepovedlo“. Možná by stálo za to sepsat nějaký seznam barev a značek jak na sebe co reaguje, aby se toho dalo patřičně zneužít jako tady.

    S těmi obtisky má Zlámalík pravdu. Je to způsobené tím, že obtisk obsahuje loga ČD i ČDC na výběr a tak je to druhé pole uspořádané univerzálně, aby odpovídalo oběma provedením. Tohle přehazování značek je záležitost až poslední doby a i dneska jdou pořád často potkat vozy s popisy jako má obtisk. Taky pozoruju novou módu u vozů rodiny Eas, tam jsou z pohledu popisů navzájem přeházená rovnou celá dvě levá pole.
    Stejně to strašně letí. KDdž jsem znovu začnal s vláčky, zrovna vznikalo cargo a říkal jsem si jak to budu mít všechno krásně aktuální. Za těch pár let ale stejně proběhlo několik změn (dost řad vozů i mašin zmizelo z provozu, nastoupil Najbrt i pro osobku…) a najednou je aktuálnost zase v tahu… Začínám chápat ty, co dělají ČSD 😀

  4. Mrkwik :

    Tak to mně to strupatění dělá vždycky, když tam vrznu trochu víc matného laku Tamiya. Tady na tom mi to nevadí, naopak. Ale jsou modely, kde je to nežádoucí jev. Asi zlatej tvuj Sidolux, Rosťo:-) Ještě musím doladit tu patinu, nějak s s ní netykám zatím. Furt nic nic a najednou je toho tam moc nebo zase špatná metoda a na fotce to vypadá děsně… Přes obtisky nejsem odborník, ale díky, že to někdo hlídá, abych věděl pro příště. A pravda, že ty nepromačkané bočnice pak vedle tohohle vypadají hovadsky 🙂

  5. Zlámalík :

    Jo, epochy. Dělám aktuální, V./VI., a co nový model, to nové nátěrové schéma či jiná novinka, a jak Rosťo píšeš, kolikrát, než člověk model dokončí, už není v provozu 🙂

  6. jirka :

    Pěknej uhlák, a ty otlučené bočnice tomu dodávají takový šmrnc…

  7. František :

    Ahoj nerad otravuji, pustil jsem se konečně do stavby této stavebnice dal jsem dohromady podvozek tak nějak podle návodu a podle tvých fotek , a mám menší problém podvozek jezdí dost stuhle, zkoušel jsem rozsochy mírně roztáhnou, ale pořád málo. použil jsem stejná mosazná ložiska a dvojkolí průměr 7,7mm. nějak my nejde do hlavy kde dělám chybu, ložiska maš s zároveň s plastem ?? nebo je máš víc zahloubené???Předem moc děkuji za tvou odpověď tvé rady.
    Dík Ferry & František

  8. mrkwik :

    Ahoj. Kolečka se mi také hůře otáčí, ale pro další stavebnice zahloubím ložiska trochu hlouběji. Zde jsou o desetinu milimetru vystouplé z plastu. Délka osičky je stejná jako u plastového dvojkolí ze stavebnice, takže problém musí být jedině v síle materiálu ložiska resp. hloubce ložiska. Proto je zřejmě nutné jej dát více do hloubky rozsochy. Další možností je, že se nezačistí žebra rámu – středový díl. tím vyjdou rozsochy dále od sebe a doufám, že právě o tolik, aby se kola točila bez problémů. Zas to nesmí být moc volné, protože se vůz pak kolíbá.

  9. Zlámalík :

    Dovolím si taky přispět – taky jsem použil ložiska Peho, přední strana misek je s rovinou plastu a točí se to uspokojivě. Abych jen nekecal, tak jsem to změřil – šířka mezi vnitřními stranami rozsoch (a tedy i předními stranami misek) je u mě 16,5 mm.

  10. jirka :

    Chlapi, k tomu, aby se to točilo volně přeci slouží ten slabší vrtáček ze sady, tím se“začistí “ ložisko zevnitř. Zkouším dvojkolí, a když to jdetíž, tak tomu prostě pomůžu tímto vrtáčkem v akuvrtačce a trochu to prohloubím, ale je potřeba průběžně kontrolovat.

  11. VoVo :

    Taky jsem si už i u výrobce stěžoval, že se mi zdají ty rozsochy dost blízko sebe, ale samozřejmě „marně“ 🙂 Mám v tom svém jen plastová kolečka (nejezdím) a točí se to dobře, ale kovová jsem tam nebyl vůbec schopný ani nacpat. Někdo vyrábí kola s užší osičkou – snad Loco to dodávalo. Kdysi jsme to s výrobcem diskutovali když se to kreslilo, posílal jsem i NEM normu na šířku dvojkolí, ale přijde mi to, že to udělali „trochu od oka“ a trochu menší. Co jsem už někde zmiňoval, že v některých vozech jsem zaznamenal rozdíly mezi „dvojkolími třetích stran“ a „továrními“ (Modmueller, Luck) protože byly osičky u těch ostatních o trochu delší než tovární kola Tillig (který by to měl snad kupovat od Lucka) a ve vozech, kde to bylo natěsno, to udělalo velmi znatelný rozdíl ve volnosti chodu. Byly to snad zrovna Es od Tilliga.

  12. František :

    Ahoj všem a dík za rady, problém vyřešen vzal jsem ruční vrtačku a pomalinku v klídku upravoval usazení osiček v mosazných pouzdrech, a už se to konečně točí jak má, jako tovární výrobek, dá se to dokonce volně zpouštět a jede to jako drak, jen si to chtělo tak cca. hodinku pohrát… 🙂 práce na píííííí , ale co se dá dělat chci aby to jezdilo tak jsem musel, použil jsem na to různé průměry až do 0,6mm. Ty originál jsem si nekupoval nechtělo se my, když mám vrtáčků doma dost, ale asi to udělám, pokud my to ulechčí a urychlí práci. Ještě jednou moc dík Ferry & František

  13. Rosťopiš :

    Problém je v tom, že díly modelu a rozteč ložisek jsou skutečně podle normy, dokonce s drobnou rezervičkou. Takže pokud vznikne nějaká potíž, nejspíš to vznikne při stavbě (boky rámu nejsou kolmo k podlaze nebo je moc ohlodaný střed rámu). Nevím jak k tomu mohlo dojít, já stavěl uhláků možná už přes 30 a u žádného se to nestalo. A můžu libovolně prohazovat kovová i plastová kola, vždycky to jede dobře.

    Je potřeba si s ložisky Peho pohrát. Nestačí to jenom bez zkoušení zalepit. Každopádně pokud někdo sází do rozsoch ložiska Peho, určitě musí být minimálně zároveň s plochou, možná i trochu hlouběji,ale to už se ladí právě začišťovacími vrtáky. Jinak je taky klidně možné, že jsou ložiska co kus to originál (jinak by asi ani nenabízeli ten začišťovací vrták)….

  14. František :

    Ahoj no vda zase jsem o něco chytřejší, jak se říká chybama se člověk učí, a učenej z nebe nespadnul, až budu stavět třicátej tak my to půjde jako po másle……. 🙂
    Ještě jednou moc dík za rady a připomínky

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..