23
08/12

Letos jsem poprvé navštívil TTvíkend v Pečkách. Ikdyž jsem tam byl hlavně pracovně, odpoledne se mi povedlo urvat od stánku a obejít taky ostatní. Atmosféra byla super, prodejci i návštěvnící byli družní a dneska si ukážeme suvenýr, který jsem si přivezl od stánku Malé Železnice.

Byl to jeden ze stánků, kde bylo po celý den plno lidí. Majitelé firmy ochotně všem ukazovali co je nového, radili jak jejich stavebnice nejsnáze složit a krom aktuálních novinek byly k vidění i připravované modely.  Těmi novinkami byly krom jiného patrové jednotky na přepravu aut, oplenový vůz Scmms a další současný vůz na transport kontejnerů Sggmrss. Právě ten na mě udělal největší dojem a tak jsem  hned dva kousky ukořistil. Jako všechny stavebnice vozů je i tahle nabízena ve variantách „základ“ a „komplet“. Základní varianty neobsahují dvojkolí, spřáhla a také vůbec neřeší jejich uchycení. K oběma variantám je tak jako tak potřeba dokoupit obtisk. Já pořídil základní variantu, k ní obtisk a už jsem se těšil domů, jak to všechno krásně spatlám dohromady.

Model představuje vlastně dva vozy. Narozdíl od jednotek na auta jsou ale obě sekce spojeny přes třetí podvozek a nejsou rozpojitelné. Vagon je na našich kolejích poměrně nový a začal se používat na přelomu V a VI epochy. První vozy takového typu u nás začal provozovat Metrans, o něco později je začaly do svého parku zařazovat i České Dráhy a dnes samozřejmě spadají pod ČD Cargo. Narozdíl od vozů Metransu, které jde nakládat jen 20´ a 40´ kontejnery a vzniky v Popradu, tyhle vozy vyráběl Lostr a jdou nakládat vším možným. Na pohled jdou snadno rozpznat, protože u obou typů je odlišná konstrukce rámu vozů. Kontejnerová dvojička byla už dlouho v mém hledáčku a dokonce jsem se o ní pokoušel i svépomocí, celý projekt ovšem zapadal prachem a teď to za mě naštěstí rozsekli u stánku MŽ. No, hurá do toho, MŽ je zrovna jedna z firem, kde téměř s každým modelem přichází něco nového co stavebnici posouvá zase o kus dál od předešlé, takže jsem se na stavbu neuvěřitelně těšil. V balení se tedy zrovna žádná revoluce nekoná 🙂

Sáček je ale tentokrát pěkně plný. Jsou v něm totiž vlastně dva vozy a ještě k tomu dva 40´ kontejnery.

Takhle to vypadá všechno vybalené. Stavebnice obsahuje nárazníky, závaží a nově i mosazná pouzdra uložení náprav vlastní výroby. S jízdními vlastnostmi tedy tentokrát nebude nejmenší potíž. Všechny díly jsou čistě vypálené laserem do několika tlouštěk plastikových destiček a papíru. Ačkoliv se papíru dost lidí pořád bojí, musím zopakovat že s ním nejsou při stavbě modelu ani provozu žádné problémy. Ani karton nepouští chlupy a namáhanější části jde napustit vteřinovým lepidlem.

Dalším vylepšením oproti starším modelům, které bylo představeno poprvé právě na TTvíkendu je metoda „gravírování“. Ta umožnila papír místy zeslabit (jako je to třeba u leptů) a ikdyž povrch není dokonale hladký, u malých ploch to je zanedbatelné a u stavebnic budov to naopak velice dobře imituje hrbolatou omítku. Na tomto modelu jsou tímhle zlepšovákem opatřené masky podvozků a odpadá tak lepení z více vrstev a také detaily jsou jemnější.

Ostatní díly jsou už zpracovány tradičně. Na vratech kontejneru je krásně vidět že i z papíru jdou vytvořit tenké detaily a čisté tvary.

Před stavbou je akorát dobré díly prohlédnout a případně vyšťocuhat z malých otvorů výpalky, které tam zůstaly. Ty totiž po přilepení dílu na model nejdou tak snadno odstranit…

Jako rozcvičku jsem si zvolil složení kontejnerů. Ikdyž mám dva stejné vozy, jeden jsem postavil s předstihem a druhý jsem začal až když jsem věděl jaká vylepšení kde udělám a co bude výhodné upravit ještě na neslepených dílech. Závaží je u tohohle vagonku umístěno v kontejnerech, takže jako první jsem ho přilepil zevnitř vteřiňákem na díl podlahy.

Jinak jsem všechny plastikové dílky k sobě lepil agamáckým lepidlem na plastikové modely.

Díky zámečkům v jednotlivých součástech je skoro nemožné něco přilepit jinak než to má být. Papírové díly jsem na plastový základ tentokrát lepil perchlórem. Sice to víc smrdí, ale jinak je práce mnohem pohodlnější. Je ale potřeba perchlórem nešetřit, díly jím pořádně prosytit a pečlivě přitlačit. Suché je to prakticky hned a nijak to nenaruší strukturu papíru, což je paráda.

Při polepování kontejneru papírem jsem přišel na první nepřesnost. Je stejná jako u kontejneru 1C, totiž boky a střecha jsou delší o necelý milimetřík a je třeba je zastřihnout. Při lepení papír na papír už ke slovu musí přijít Herkules.

Kontejnery by jsme měli a vrhneme se na samotný vůz. Stavba obou sekcí je stejná, vzájemně se liží pouze v místě jejich propojení, kdy návod rozlišuje A a B článek. Jinak je konstrukce shodná. Přiložený návod je přehledný, ale některé věci v něm nejsou a místy se rozchází se skutečností, takže to chce i trochu vlastních nápadů. Stejně tak model vozu je místy zjednodušený a ty největší nepřesnosti jsem se rozhodl napravit. Vím že vy co si to teď čtete si zase budete říkat jaký nejsem blázen, já už jsem si ale na tu svojí pozici vyděděnce běžné společnosti celkem zvyknul 🙂 Navíc mám v záloze ještě další šílenosti, takže si nemyslete, že všechen arzenál vystřílím dneska a příště nebude čím překvapit.

Ta nejhorší chyba stavebnice se musí odstranit hned teď a zároveň je to práce pěkně blbá. Mě to ale za to stojí a vzhled vagonku to celkem výrazně změní. Ještě chci uvést že i bez úprav samozřejmě stavebncie složit jde a na kolejišti s tím spolehlivě jezdit můžete, já jsem ale blázen a ještě se s tím chlubím na internetu…  Takže: vnější podélníky rámu (ty lichoběžníkové díly) jsou vyšší než by měly být. Ony jsou vyšší celé, ale to je místy technologická nutnost konstrukce modelu, takže tam zasahovat nejde. Já odstraním pouze nadsazení spodních částí, aby vůz nedrhnul břichem o koleje (budu totiž snižovat i uložení podvozků). Tenhle obrázek tedy ukazuje podobu dílů jak jsou ve stavebnici.

Druhý rámeček s díly rámů vypadá takto:

… a tenčí tabulka s podložkami a díly točnice asi takhle:

No a teď už to dobrodružství. Jak jsem před chvílí upozorňoval na ty hlavní díly, tak teď si všimněte, že na nich přibyly drážky nožem. Ty jsou podle pravítka a necelé dva milimetry od kraje dílu. Důležité je udělat je na všech dílech rovnoběžně a nějak stejně.

Teď se drážky projedou nožem silou a vypadnou ty skoro dvoumilimetrové proužky.

Ještě je dobré upravit zkosení jedné šikmé hrany. Tady jsem to ale udělal opačně než u prvního vozu, ubral jsem úkos blíže středu vozu a měl jsem ubrat ten blíž krajním podvozkům. No nic, taková tragédie to není.

Očištěné a vylámané díly tvoří pěknou hromádku. Naštěstí se v tom dá celkem snadno zorientovat.

Stavbu rámů jsem začal složením středových žeber. Tady pozor na otočení jednotlivých příček, středový kanál pro brzdovou soustavu musí být u všech stejně.

K základu se přilepí boky rámu s trny na kontejnery a po doplnění čelníků do celku vložíme zbývající příčky a plochy tvořící uložení podvozků.

Celé to otočíme vzhůru nohama a ujistíme se, že vybrání pro brzdové hadice je všude jak má být.

Na čela přijdou doplnit díly točny středového podvozku. Je třeba lepit přesně a zároveň poctivě, aby se nám vagon zase za pár dní nerozpadnul.

Krajní podvozky přijdou vložit do pouzder, které postupně vytvoříme přilepením první vrstvy. Tenhle díl taky nesmíte otočit, jeho tvar není souměrný a kopíruje zakřivení rámu.

Další hromádku dílů tvoří papírové ozdoby rámu. Jako první jsem připevnil vrchní desku. Opět to chce poctivé plošně napuštění perchlórem.

S ní lícují plastické ozdoby bočnic…

… a vyplyne potíž vzniklá úpravou výšky dílů. Takže postup bude následující: přilepit dobře díly tam kde s plastem lícují…

… a zbytek ořezat jako je to na obrázku. Komu se dobře lepí vteřiňákem, napustí odřízlou hranu vteřiňákem a tím jí taky přilepí k upravené hraně dílů. Jde to samozřejmě ale i perchlórem. Tak jako tak je ale po přilepení třeba hranu vteřiňákem napustit, přecijenom tím odřezáváním a upravováním trochu zkřehne.

A výsledek je tu. Nakonec se to dá zvládnout, ikdyž u první hrany jsem si nadával i já do čeho jsem se to zase pustil. Ty další už ale člověk zmákne snáz.

Po barevné úpravě to bude vypadat takhle fešně. To ale předbíhám, důležité poselství téhle fotky je v tom, že ikdyž se něco nepovede přilepit úplně čistě, po dokončení to stejně není vidět…

Když je hotový základ rámů vozů, chce o taky nějaké ty brzdy. To je ale další slabina stavebnice. Základy rozvodů sice obsahuje, jsou ale převzaté z vozu Sgnss a moje dvojička to má ve skutečnosti úplně jinak. Takže jsem papírové pákoví rozstříhal na části zhruba se podobající výkresům vozu a vyrobil vzduchojemy a brzdové válce. Všechno je soustružené ručně ve vrtačce ze špejlí.

No a teď to všechno nějak naaranžovat pod vůz… Samozřejmě je to zjednodušené, takže to neodpovídá přesně, jde o to to ale jenom naznačit aby při průhledu vozen nebylo pod rámem podezřele prázdno.

Mělo by to vypadat nějak takhle. Všechno je to lepené vteřiňákem. Při rozmísťování výstroje je třeba nesplést si vzájemně sekce vozu, ta s kolem ruční brzdy má vybavení zdvojené, ta bez kola brzdí jenom jeden krajní podvozek.

A z vrchu je tedy viditelné toto. Myslím že to bude stačit.

Na řadu přišly poslední doplňky modelu. Stavebnice obsahuje ještě kryt točnice středového podvozku, rošty stupaček, schránky na dokumenty a kotvičky. Kotvičky jsem nahradil leptanými od Hekttora a přidám ještě leptaný H0 žebřík od DK-modelu.

Ve stavebnici byly i lisované nárazníky vlastní výroby. Na mě ale působily takovým „chcípáckým“ dojmem a v porovnání s nárazníky od SDV modelu se myslím začaly samy stydět. Krom toho stavebnice neobsahuje podkladnice pod nárazníky (ikdyž v návodu zakreslené jsou), takže přišla akorát vhod novinka SDV, sada 12 nárazníků pro nákladní vozy (jsou to ty samé nárazníky jako byly v prodeji doteď, tohle je akorát větší a levnější balení).

Tady už je jeden článek komplet dokončený. Opatřil jsem ho krycím plechem (napřed napuštěný vteřiňákem), který jsem přilepil přímo na vůz bez použití podkladového dílu. Na plech přišly ohnuté kousky žebříku coby stupačky a samozřejmě přibyly kotvičky a kola ruční brzdy. Další věcí co jsem si vysnil bylo zpracování některých detailů jinak, aby vůz ztratil dojem poskládaných 2D ploch. Zajímavým detailem jsou kotvící trny pro kontejnery, ve skutečnosti jsou sklápěcí a do pracovní polohy se vyklopí ty, které se zrovna hodí (ve stavebnici jsou to trny pro dva 20´ kontejnery). Takže ty vztyčené jsem zakulatil nožem a vedle nich přilepil sklopenou destičku z kousku papíru.

No a ty co aktuálně nejsou ptřeba jsem nařízl nožem na bocích a spodní hranu vytáhl ven. Karton se rozpadne na vrstvy, takže to pořád drží pohromadě, i tak se to ale musí zpevnit vteřiňákem. Zde vidíte, že levý trn je pořád neupravený a pravý už je vyhnutý. Mezi nimi je jeden připravený pro nakládku.

A už je upraven celý vůz. Přibyly schránky na dokumenty a také z kousků papíru jsem nalepil na boky desky brzdových přestavovačů. Dál jsem nahradil původní madlo pro posunovače vlastním naohýbaným ze struny.

Tím jsou rámy vlastně hotové a hurá na pojezd. Tady vidíte rozdíl obou sekcí v místě spojení. Zatímco jedna má vpodstatě jenom oko, druhá má v čepu zalepenou kovovou matku, do níž přijde upevnit šroub (vše součástí stavebnice) držící pohromadě celou jednotku a středový podvozek.

Pohled zespodu odhalí ještě přilepení poslední vrstvy uchycení krajních podvozků.

Podvozky vypadají rozložené takhle. Zatímco ty ze starších stavebnic se mi vůbec nelíbily, tyhle jsou tvarově upravené a řekl bych že nejsou nějak ošklivé nebo nemodelové. To mě příjemně překvapilo, takže jsem se rozhodl je použít.

Základ podvozku tvoří zase plastiková kostra.

Na ní přilepíme papírové masky a kryty ložisek.

Takže slepit kostru a ještě před nalepením papíru jívybavit mosaznými ložisky. Jdou osadit docela ztuha, takže jsem díry v rámech napřed naleptal lepidlem. Dalším postřehem je to, že je třeba ložiska zatlačit trochu hlouběji do rámu než jenom hrana k hraně. Je dobré po zkompletování podvozku se všemi ozdobami zkusit vsadit dvojkolí dokud není vše ztuhlé a případné nedostatky poladit.

Když je všechno dobře a je jasné že s ložisky se už nebude hýbat, je možné je uzavřít pomocí krytů z papíru. Papírové kryty jsem trochu zmáčknul, aby nebyly tak vystouplé a přilepil Herkulesem.

Doteď byly podvozky montážně stejné, ale přijdou rozlišit krajní a středový pomocí podložek. Tady je vyrovnané vedle sebe co kam pasuje.

Takže vypodložit (jde to i nasucho) a osadit do vozu.

Jenomže ouha… Vůz sedí příliš vysoko. Je potřeba tedy ubrat podložky aby to jednak nevypadalo divně a taky aby byly náraznky správně vysoko. Levá sekce už je upravená, pravá zatím ne.

Ze středového podvozku jsem odebral velkou podložku a opěrné kluznice nasunul přímo do rámu. Z krajních podvozků zmizel podložkový příčník, kruhové podložky zůstaly (ty klidně můžou být ještě o zhruba 0,3 – 0,5 mm podloženy). Teď přijdou obě sekce spojit. Na šroubek navlečeme podložku, trubičku, podvozek, jednu sekci a to celé zašroubujeme do sekce druhé. Je to krásně jednoduché a čisté řešení, za tohle výrobce chválím.

Takhle to tedy zatáčí. Pohyb jsem osazením žebříčků trochu omezil, ale R310 to pořád projede i s bohatou rezervou.

On sice tenhle uzel vypadá na skutečném voze úplně jinak, ale upravovat se mi to nechtělo a nějak jinak to vyřešit moc ani nejde, aby to pořád bylo schopné normálního provozu.

A nadešel slavnostní moment, kdy je všechno hotovo. Takhle tedy vypadá ta hromada dílů z první fotky, když jí drží po kupě lepidlo. Jdeme tedy do lakovny.

Celý model přišel napřed nastříkat Sidoluxem. Ten totiž krásně uzavře povrch a papírové díly dál nesají. Zároveň ukáže, jestli je všude všechno správně přilepeno a nic se nekroutí. Když je tohle v pořádku, na díly co budou ve finále světlé jsem nastříkal bílou základovku ve spreji, ostatní rovnou lihovými Agamami. Podvozky černá, rámy červenohnědá…

… a pomalu se dostáváme k další vrstvě Sidoluxu a obtiskům. Ty MŽ prodává zvlášť v balení s návodem.

Aršík je celkem bohatý, obsahuje vrze ČD nebo ČDC a dvě provozní čísla vozů. Osobně bych se ale přimlouval za schéma  rozmístění ve větším rozlišení, některé obtisky jsou si totiž dost podobné a ve schématu se rozdíly ztrácí, proto jsem jel hlavně podle fotek. Logo ČD už MŽ opravila, tvar je teď správný, ovšem logo je pořád menší než na těchto vozech bývá, proto jsem oba obtisknul logy ČDC.

Obtisky na kontejnery ale nikde neseženete, takže jsem si nakreslil loga a popisky rejdařských společností, které vozí kontejnery i k nám a zároveň umožňují tisk v domácích podmínkách na laserové tiskárně.

Zanedlouho bylo obtisknuto a už jsou dotřené i detaily. Obtiskům na kontejnery od MŽ se moc nechtělo přilnout, protože jsou prolisy dost členité. Podařilo se to zamaskovat lakem, ale po patině to zase trošku vylezlo.

To s obtisky na vozech nebyl naopak naprosto žádný problém.

Všechno je krásně čitelné (některé popisky jsou rozměrově nadsazené, ale do očí to nebije) a nanášení bylo naprosto pohodové.

Barvami jsem dmaloval co šlo, aby vagon nevypadal chudě.

Takže jsem si neodpustil ani bíle proužky označení typu ložisek a páčky přestavovačů.

Po dalším laku jsem šel do olejovek. Tentokrát jenom lehký wash a matný lak s trochou pigmentů na podvozcích. Přecijenom jsou tyhle vozy pořád skoro nové.

Tentokrát mě ale hodně podusil právě matný lak. Vallejo totiž došel, takže jsem se vydal pro další. Ten ale zrovna neměli, tak jsem se rozhodl jít do značky Lifecolor. Na internetu jsem zjistil, že to používaj kitaři, tak jsem si říkal že to nemůže být nic špatného. Lak se ředí opět vodou a je téměř bez zápachu, schne rychle. Takže jsem vozy nastříkal a po chvíli se zděsil. Lak totiž po zaschnutí zbělal (ale ne vyšisoval, to matné laky dělají, že barvy utlumí, jako lesk naopak barvy oživuje), místy do vydatné krycí bílé. Matný povrch byl ale nejmatnější co jsem kdy viděl, to se musí uznat. Říkal jsem si co s tím… Na internetu Lifecolor všichni chválili a já mám teď dva vozy se sadou kontejnerů v bílém unifiku. Když jsem díly zkusil navlhčit, opět barvy ožily, ale po zaschnutí jsme zase hráli starou známou písničku z bílého alba. Napadlo mě teda přestříkat to celé znova Sidoluxem, což pomohlo. Řešil jsem čím lak rozředit, aby tolik nebělal. Na internetu jsem se dočetl akorát že Lifecolorky se v žádném případě nesnesou s žádnými akrylovými barvami jiných výrobců ani jejich ředidly. Už jsem to začínal vzdávat, když se povedlo vyhrabat zapadnutý příspěvek jednoho letadýlkáře, který do barvy dával kapku Sidoluxu, aby mu tolik neprášila. To mě potěšilo v tom, že se Sidolux a Lifecolor chemicky snesou. Ovšem co to udělá s odstínem a kvalitou povrchu, když se má jednat o závěrečnou vrstvu anavíc ne s pouhou kapkou nikdo nepsal. Nebylo už ale co zkazit, takže jsem rozmíchal Sidolux s matem Lifeclor 1:1 a zkusil stříkat. Kupodivu všechno dopadlo dobře a ještě jsem díky tomu získal „příjemnou lesní vůni“ propagovanou na flašce Sidoluxu. Takže pokus dopadl dobře a světe div se, povrch je pořád matný!!! Nakonec to tedy zachránil starý dobrý lak na parkety z drogerie za pár kaček, třikrát mu budiž sláva. Zatím to vypadá, že povrch je kvalitní a nebude se ani loupat,  jak se to občas stávalo u Valleja.

Zbývá už tedy vyřešit jenom uchycení spřáhel. Osadil jsem dvojkolí s průměrem 7,7 mm a kinematku složil ze stavebnice SDV model. Do šachty samozřejmě přišlo nové spřáhlo Tillig.

Ve voze není nic třeba upravovat, kinematika sedne krásně, akorát je potřeba její rohy trošku opižlat, aby se mohly podvozky více natáčet. Taky je potřeba trochu zkosit vnitřní hrany rámu vozu, aby nevadily sníženým podvozkům.

S podvozkem to vypadá takhle. Když je nainstalovaná kinematika, už nejdou podvozky vyndavat klasickým pootočením, ale musí se vypáčit jejich čep z rámu. Takže doporučuju mít usazení podvozků a průjezd oblouky vyřešené ještě před zalepením kinematik. Podvozkům také kvůli kinematikám musíte vyříznout jedno čelo.

Konečně je hotovo. Kontejnery jsou samozřejmě patinované, některé víc, protože je při cestách na moři nahlodává slaná voda a jejich životnost ani v reálu není nijak dlouhá.

Jízdní vlastnosti modelu jsou s mosaznými ložisky velice dobré, takže tenhle krok byl rozhodně správný. Stejně tak papírové masky podvozků se povedlo dotáhnout na úroveň ostatních výrobků, takže po vzhledové stránce už to není „vo ty bych si ani nevopřel vidle“…

Ikdyž jsou tyhle vozy vlastně jenom podložka pod kontejnery, rozhodně se na nich jde vyřádit a dokážou na kolejiště udělat parádu jak s nákladem, tak samostatně.

Zkoušel jsem vagonky provozovat i bez kontejnerů a jízda byla v pohodě, ikdyž neměly modely vlastně žádné závaží.

Takže konec prací a jsem opravdu zvědavý čím Malá Železnice zase překvapí. Na stánku v Pečkách to vypadalo, že si z příští akce určitě zase něco zajímavého odvezu.

Na modely jdou samozřejmě nakládat i starší 20´ kontejnery Zeuke i BTTB. Pár jsem si jich taky přestříkal a na vagony bez problémů pasují.

Za model tedy MŽ zase nevyhnutelně schytá pochvalu. Je sice škoda, že je pořád stavebnice s nějakými chybami, rozhodně ale není nesestavitelná a každý si může model postavit jak se mu zachce. V každém případě stavba příjemně utíká a nabízí opět vítané oživění vozového parku. Mě zkrátka stvabnice od MŽ baví a kvůli čemu jinému to všechno děláme když ne kvůli zábavě? 🙂

Obtisky můžete zakoupit na e-shopu MojeTT.cz >>>

22 komentářů k článku “Sggmrss: kontejnerové dvojče od MŽ”

  1. PedroTT :

    Super!!!
    Když se člověk podívá na tvou reportáž odzadu, jen těžko uvěří, že se jedná o papírový model. Fakt nádhera!!!

  2. Johan :

    Hodně dobrá práce vypadá to super

  3. mrkwik :

    Luxusní. Je třeba vybírat takové vagony, které nemají žádné prolisy, pak je tahle technologie na 1* 🙂

  4. Zlámalík :

    Palec nahoru, to je super dílo! Precizní stavebnice a promyšlená stavba.

    K Lifecolorkám: to zbělání nastane, když je laku najednou moc. A dělá to jen ten mat, na který jinak nedám dopustit. Chce to stříkat tenkou vrstvu. Ovšem opět pochvala – za vynález postupu, jak to spravit.

  5. Tomáš :

    To prostě nemá chybu,opravdu detailní práce,nechcete mi prosím zaslat aršíky nápisu na kontejnery? 🙂 opravdu se vám totiž povedly,klobouk dolů.

  6. Jarda Dluhonice :

    Ahoj, moc pěkná práce, opravdu se to MŽ povedlo. Samozřejmě i zhotovitele výsledného modelu je třeba pochválit, pěkná prácička.

  7. Zejmi :

    Pěkná práce, vypadá to perfektně! 🙂 Zbělání způsobuje i matný/polomatný lak od Valleja. Při aplikaci do nich vždy dám kapku Sidoluxu a není žádný problém. Jednou jsem na Sidolux zapomněl a při použití matu od Valleja v silnějších vrstvách mi model zbělal taktéž. I zde pomohl přestřik Sidoluxem. Mám nově ještě matný lak od Mr. Hobby předpokládám stejné vlastnosti jako u obdobných výrobků.

  8. Rosťopiš :

    Tak především díky všem za pochvaly 🙂 K těm lakům ještě tohle: S lakem Vallejo jsem neměl problém. Při nástřiku sice povrch modelu při větší vrstvě zmléčněl, ale při schnutí se to ztratilo a výsledek byl dobrý. U Valleja se mi ale stávalo (a nejsem sám), že se začal loupat na některých hranách a podobně, tam kde se na model šahalo.

    Lifecolor mi ale zbělal a to mnohem výazněji než Vallejo. A nedalo se to ovlivnit ani tenkostí stříkané vrstvy, vždycky se v zákoutích objevila bílá usazenina. Až sidolux tohle spolehlivě odstranil. Hlavní je, že povrch je pořád krásně matný (dokonce o něco matnější než Vallejo) a nikde se nic neloupe. Smrad se téměř žádný nekoná ani u jednoho laku, doba schnutí je taky shodná. Po vyřešení bělání u mě vítězí Lifecolor, za tu trošku větší námahu při stříkání ten výsledný povrch prostě stojí.

    A k obtiskům na kontejnery: je možné něco vytisknout a poslat poštou, případní zájemci nechť se ozvou za mail 🙂

  9. Jan :

    Mohu poprosit o mail kvůli obtiskům? Díky..

  10. Rosťopiš :

    Ještě jedna technická: mohlo mě to taky napadnout dřív. Je to nastavené tak, že každý nový komentář pod článkem se odešle na mail příslušného autora. Je tedy ihned možné odepsat danému člověku soukromě, pokud má nějaký konkrétní dotaz netýkající se obecně článku (jako jsou to třeba teď obtisky). Takže ikdyž to vypadá, že se tu nic neděje a na dotazy nikdo neraguje, děje se a už je odepsáno 🙂 A ještě druhá technická: při vkládání komentáře je potřeba uvést svůj e-mail. ten se potom zobrazí v autorově mailu (nikdo jiný ho neuvidí) a je možné hned odpovědět. V opačném případě se moc reagovat nedá.

    Tak, a teď už zase o modelech 🙂

  11. Twyggy :

    Nutno říci, že tady se MŽ trefila do mého gusta. A Rosťo po tvém „doteku“ jsou z toho perfektní kousky. A vyjímečně i celkem čisté 😀 Každopádně se ti povedly, moc se mi to líbí. Jo a obtisky na kontejnery bych taky nějaké pobral 😉 Díky

  12. Zudenek :

    Musím konstatovat že super model i práce. A ty kontejnery paráda. Je někdy až zarážející co lze vyrobit v dnešní době z papíru. Někdy mám pocit, že Tillig a ostaní ani nechtějí, vyrábět tak parádní modely, mám na mysli přesnost detailů.

    Zdeněk

  13. Zlámalík :

    Poprosil bych taky o pár kousků, ale napiš mi prosím ještě na mail, rád bych něco probral. Díky.

  14. Jakub :

    Tyto vozy jsou velice pěkné, jak stavebnice, tak i zpracování.
    Prosil bych také o obtisky na kontejnery, stačilo by mi to i poslat nevytištěné na mail. Díky.

  15. Jirka1 :

    Pěkné vozy. Taky by se mi nějaké obtisky na kontejnery hodily, můžu poprosit? Díky

  16. Číra :

    Pěkná práce,jen mě překvapuje ořezání hlavních podélníků,
    měly nesprávný rozměr,nebo to je nutnost pro bezproblémový provoz na kolejišti?
    A obtisky na kontejnery je perfektní inspirace.

  17. Rosťopiš :

    No, pro mě je ořezání podélníků nutnost 🙂 Pokud se stavebnice postaví tak jak je dodávaná, vagonek spolehlivě jezdí. Ovšem jsou tu dvě nepřesnosti oproti skutečnosti: vůz sedí příliš vysoko nad podvozky. Když se tohle opraví, potom podélníky skoro drhnou o koleje. Samozřejmě i podélníky jsou vyšší než by měly po přepočtu být, takže následovala logicky úprava. I po tomhle ořezání jsou podélníky vyšší než ve skutečnosti, ale aspoň už to tak nebije do očí.

  18. Tomex :

    Luxusní model opět od MŽ, ani mne to nepřekvapuje. Jde vidět, že mistři z MŽ se podepsali na modelářském trhu, jde vidět, že desítky let existence jen dokládá, že jméno malá železnice je zasloužené. Jde vidět, že nestřílí náměty jen tak od pasu, ale že se v železnici vyznají. Těším se na další výrobky. Sleduji moje tt, ale také jejich novinky, kdy se objeví zase něco nového. Pečky jsem letos nestihl, ale jak čtu, že tam bylo plno, tak by se na mě ani s kontejnerákem nedostalo 🙂 Hodně štěstí!

  19. malá železnice :

    I na tuto recenzi navážeme:

    Výška nárazníku po slepení bez jakýchkoliv úprav byla cca 9,4mm což je stále v normě ( musíte brát v potaz i jízdní vlastnosti nejen tohoto modelu! ) Po přečtení této recenze jsme vůz Sggmrss 90´ předělali a snížili na výšku nárazníků 8,6mm i výšku bočnic jsme taky patřičně upravili.

    Modeláři:
    musíte si uvědomovat, že při takových stavebnicích a hlavně vozů to není jednoduchá konstrukce.
    Musíte si uvědomit, že každý modelář lepí způsobem sobě vlastním, každý má kolejiště “ v jiné kvalitě co do konstrukce a geometrie kolejí „. Hodně z Vás má protichůdné názory co se týče konstrukcí. Snažíme se “ udělat průměr “ z Vašich názorů na konstrukci. Jsme rádi za každý názor či připomínku. Děkujeme

  20. Rosťopiš :

    MŽ: Já proti vašim stavebnicím nic nemám, kdybych měl, tak je nestavím a už vůbec bych o nich nepsal 🙂 Ikdyž většinou něco upravuju k obrazu svému, je to právě tohle, co se mi na nich líbí. Člověk dostane do ruky solidní základ, na kterém se může vyřádit jak se mu zlíbí, nebo ho prostě jenom vyřeže, slepí a hotovo (nikdy jsem netvrdil, že prostým seskládáním nejde postavit pořádnýmodel). Obvykle volím první možnost a nestěžuju si – dobře mi tak.
    Co se týče výšky nárazníků a vozů obecně, aby to tak nějak odpovídalo normě a nevypadalo blbě vedle ostatních vagonů je jasná věc, podle toho se to musí odvíjet. Já ale spíš než přesné přepočítávání reálných rozměrů a naprostou striktnost praktikuju metou „vod voka“. Mám takovou zásadu, že když člověku model sedí na pohled, nemá už vůbec potřebu ho přeměřovat šuplerou a hledat chyby. Když tam ale něco vadí, hned má člověk nutkání si tyhle věci ověřovat. To píšu jako celkový názor, vůbec ne přímo jako kritiku stavebnic MŽ. Ikdyž právě výška „karoserie“ vagonku nad podvozky je věc, nad kterou se vždycky zamyslím. U vašich stavebnic ale stačí nepoužít jednu podložku a je to jak to chci mít. Tím se oklikou dostávám zase k tomu, že mi tenhle styl konstrukce vyhovuje.
    Že je konstrukce modelu pracná věc na dlouhou dobu a člověk pořád přemýšlí jak to udělat aby se zavděčil většině modelářů je jasná věc. Sám totiž na vývoji modelů pracuju a něco už za sebou mám. O tom, jak to všechno vzniká a že cesta k jednomu „blbýmu vagonku“ trvá i rok bych rád sepsal článek, ale zatím nebudu nic vynášet. Takže díky za tyhle stavebnice, a pokud vám články od nás modelářů k něčemu jsou a dokonce na ně reagujete úpravami už hotovývh modelů, díky dvojnásob!

  21. Michal :

    Zdravím,

    mohl bych poprosit o poslání obtisků na kontejnery Maersk Sealand (stačí elektronicky). A info, jaká šedá na ně byla použita jako podklad. Předem díky.

  22. Zlámalík :

    Doplním poznámku ke snižování výšky na podvozcích, jiné řešení téhož problému:

    – středový podvozek nechat jak je vč. podložky, jen kluznice (ta kolmá široká T) seříznout od prostředka tolik, aby se mezi ně vešlo oko jedné poloviny vozu (dolní půlka tím pádem leží přímo na podložce a o kluznice se opírají „uši“ horní půlky – nebojte, ani na R310 nespadnou)

    – kruhové podložky pro krajní podvozky jsem vynechal, ty obdélníkové zúžil na šířku cca 6 mm (aby se podvozky mohly kývat), zbylý prostor mezi zúženou podložkou a postranicemi podvozku jsem vylepil páskem cca 5 x 3,5 mm z tenčího plastu, než je podložka (zbytek z jiné části vozu). Bez tohoto zesílení je podvozek dost měkký a postranice se vytlačují ven.

    Vše lehce namazat práškovým grafitem (v praxi postačí i měkká tužka a plochy s ní hustě počmárat), aby se to všude točilo jak má.

    Taky je dobré v čelech zúžit otvor pro spřáhlo a přeplácnout ho imitací upevnění tažného háku – třeba viz zde: http://vozy.cdcargo.cz/editor/image/produkty1_galerie/tn_zoom_obrazek_135.jpg

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..