Tato dieselová lokomotiva se stala nerealizovaným projektem konstrukčních kanceláří ČKD z přelomu 60. a 70. let minulého století. Byla vyrobena v počtu dvou kusů. Jednalo se ve své době o nejrychlejší, nejvýkonější a nejmodernější lokomotivu vyrobenou v tehdejším ČSSR, ale i ve světě. Vzhledem k jistým mezinárodním úmluvám tehdejšího společenského zřízení nebyla nakonec realizována sériová výroba. V současné době je zachován jediný nefunkční stroj. (čerpáno ze stránek www.prototypy.cz)

Když jsem si pořizovat tuto stavebnici od fy. Kuber, byla tato firma jejím jediným výrobcem.  V současné době lze tuto stavebnici zakoupit  i od fy Cekul.

Vlastní lept vypadá poměrně jednoduše, u stavebnice je opět absence  jakéhokoliv návodu, řadových tabulek, obtisků, nákresů, pouze jsou přiloženy odlitky masek podvozků,  ale i přes to jsem se  pustil do stavby.

Začal jsem vyjmutím dílů skříně a obou stanovišť strojvedoucího. Tyto díly jsem ihned začistil a naohýbal,  zkusmo jsem je přiložil k sobě, přitom mne to příjemně překvapilo, že díly k sobě dobře pasují.  Plášť skříně jsou vlasně obě bočnice a střecha dohromady, takže střešní partii jsem do požadovaného zakřivení vytvaroval  podle trubky vhodného průměru (např. trubka vysavače, apod…), díly stanovišť strojvedoucího jsem vytvaroval a ihned spájel, v době stavění jsem málem zapomínal fotit, takže se mi některé kroky stavby nepodařilo ani zadokumentovat.  Do střešní části jsem vletoval výztužná žebra,  vyztužil jsem bočnice rámu vnějšími díly, pak jsem připasoval stanoviště strojvedoucího a tato následně zaletoval.

Dalším krokem bylo uzavření stanovišť střechami, které bylo nutno předtím opět vytvarovat. Celou skříň jsem začistil od přebytečného cínu.

Dále jsem si z planžety stavebnice připravil drobné díly – rámy dvířek, rámečky světel, mřížky, čelníky a háky. Tyto dílky jsem postupně vletoval  na skříň.

Ještě jsem si připravil střešní madla, madla kolem vstupních dveří do stanovišť strojvedoucího a na čela pod okna a nad nárazníky. Taky jsem si připravil kliky na dvířka. Opět jsem postupně skříň osadil.

Z kousku trubičky jsem vyrobil osazení středového dálkového reflektoru (díky netradičnímu umístění  získala tato lokomotiva svoji přezdívku).

Ještě vytvaroval a  připájel  pluhy  a jako doplněk nainstaloval podle fotografií skutečného stroje stupačky z doplňkové sady od Hekttora.

Stavbu jsem přerušil a začal se věnovat vytvoření  pojezdu, jehož základem je opět již známá V 100. Zase jsem přeřízl rám a prodloužil ho na požadovanou délku pomocí měděných hranolků. Rovněž jsem  počítal s využitím původních kinematik spřáhel.  Na rám podvozku jsem ještě z leptu vyrobil  obě nádrže a z trubičky vzdušník.  Nádrže jsem vyplnil plátky olova a následně vše přilepil. Potom již následovala povrchová úprava.

Z krytů podvozků jsem odřízl původní masky, které jsem nahradil odlitými přiloženými maskami ke stavebnici.

Po dokončení  pojezdu jsem provedl finální povrchovou úpravu skříně do klasického modro žlutého  zbarvení.  Skříň jsem doplnil popisy a tabulkami lokomotivní řady, dopravce  a  výrobce.  Po zalakování jsem okna skříně zasklil a čelní vybavil stěrači.

Na pojezdu jsem  ještě provedl instalaci  čelního osvětlení  lokomotivy, světla jsem „zasklil“ Clearfixem a stroj zkompletoval.  Ještě byly osazeny nárazíky.

Dokončení jsem provedl instalací spřáhel do původních kinematik pomocí vytvarovaného pásku plechu s nalepeným upraveným spřáhlem původně na perko.

A to je asi tak vše, na doplnění ještě, k osvětlení jsem využil SMD  diody odletované z původního plošného spoje z V 100, který jsem jak je patrno použil. Do hlavního reflektoru jsem osadil vysoce svítivou diodu o prům. 3 mm. Stroj si zachovává výborné jízdní vlastnosti původní V 100 ještě umocněné zvýšením hmotnosti při úpravě rámu.

17 komentářů k článku “Nebojte se leptů od Kubera – Kyklop (T499.0)”

  1. airwar :

    Moc pěkná práce.

  2. Berny :

    Zrovna dělám Špagetu téhož výrobce a taky ji musím pochválit.

  3. Tomcat :

    No až na to že je to lept to vypadá hezky 😀

  4. Jirka1 :

    Ahoj, model pěkný.
    Jenom takový drobný dotaz: nejsou ty podvozky poněkud krátké? Kyklop má oproti ostatním lokomotivám ČKD jako jediná rozvor podvozků 2600 mm (ostatní „jenom“ 2400 mm). 🙂

  5. Pietro :

    Já bych tedy oželel 1,7 mm rozvoru na každém podvozku v zájmu výborných vlastností dárce. Dobrá práce!! 🙂

  6. airwar :

    To Jirka1, Když bude opravdu precizní, tak V100 má rozvor 2400, takže i tam proti tipické vzdálenosti lokomotiv ČSD něco schází.
    Podvozky mají v modelu rozvor 19,2 mm, pro Kyklopa by bylo potřeba 21,7 mm. Možná by šlo najít přesnější řešení než V100, Hekttor má podvozky přesně 20 mm (ovšem ten v době stavby modelu ještě nebyl na trhu), BR 180 či BR 218 mají rozvor tuším 2800 mm a v modelu tedy 23,3 což je moc. V době stavby modelu byl podvozek z V100 určitě nejlepším řešením pokud jde o cenu, dostupnost a jízdní vlastnosti. A za maskama se ta odchylka v pohodě schová, důležité jsou skvělé jízdní vlastnosti.

  7. Jirka :

    Kluci, díky za pochvalu, je to přesně jak uvádí airwar a Pietro, navíc odlitky masek podvozků přiložené ke stavebnici byly ty s rozvorem 2400mm, což mě trochu zmátlo a když jsem skoro hotový model a zjistil to, už fakt nebyla síla to předělávat. je to trochu i o kompromisech, jinak to prostě nejde.

  8. Suvis :

    Já jsem slyšel, že na Kyklopa sedí rozměrově podvozky Možná i celý pojezd) z Herkulesa. Nevím, neměřil jsem – nemám doma ani jedno. Ale Herkules se dá koupit za celkem slušné prachy…

  9. airwar :

    To Suvis: to je celkem možné, ale člověk nemá logicky všechny mašiny od výrobců poměřené, a krom toho ta V100 je cenově velmi výhodná.

    To Jirka: chvála je na místě, mimochodem jsem viděl fotky 556 štokra na stránkách výrobce, včetně řešení pojezdu a dost mě to nadchlo, takže trochu lituji že sjem do objednávky pojezdu nešel s tebou, počkám jak se stím popasuješ ty, ale to co je na stránkách DK-model vypadá velice dobře.

  10. Suvis :

    Airware, Herkules od Pika se dá koupit za cca 1200 kč… Od Kuehna za 2100 kč.

  11. rakman :

    Moooc pěkný, koukám, že jsi se rozhodl letovat 🙂 Pohoda ne? 🙂

  12. Jirka :

    To rakman: Já už letuju asi tak čtyři roky, ale příspěvky píšu jen občas, většinu volného času věnuju modelaření, něco rodině, ale určitě je to super pohoda a hlavně báječnej relax od všeho stresu.

  13. honza :

    Zpracování je moc pěkné jenže čelo lokomotivy neodpovídá zkutečnosti. Honza

  14. talgo :

    Opravdu mě může nazlobit kritika předchůdce, který ani neumí správně česky psát. Pokud něco vytýkáš, tak alespoň ukaž správné řešení, jinak to vypadá na bohapustou závist, že se jeden snaží a druhej se taky snaží, ale jen pohanět ….

  15. Anonym :

    Jirka1
    S těmi podvozky nemáš pravdu,v technickém výkresu jsou rozvory také 2400.
    http://parostroj.net/vozidla/T499/T499.htm

  16. Zejmi :

    Anonymní :
    první podvozek dle výkresu sice vykazuje známky 4, ale druhý je jasná 6, mašina má v reálu rozvor náprav opravdu 2600 mm. Je potřeba data ověřovat a nevěřit bezhlavě výkresům. 🙂

  17. Roman :

    Mašina jak lusk. Velmi dobrá práce. Co se týče rozměrů podvozků a dalších: Délka přes nárazníky: 17840mm, Vzdálenost otočných čepů: 10000mm, Rozvor podvozku: 2600mm, Šířka lokomotivy: 3090mm, Výška loko nad TK: 4646mm, Průměr kol (nových): 1000mm. Zdroj informací: ŽM Atlas vozidel 2.díl Motorové lokomotivy ČD,ZSSK a průmyslu,rok vydání cca 2002. Zde je to zcela jasné, včetně typového výkresu, který je velmi dobře čitelný se všemi rozměry.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..