31
03/20

Před nedávnem se modeláři TT dočkali modelu jednoho ze stěžejních osobních vagonů našich drah, osmidvéřového vozu Bai. Model okamžitě rozproudil vášnivé diskuze, neb tovární model za relativně sebevědomou cenu trpěl mnoha vadami na funkčnosti. (Pokračování textu…)

Minule jsem sliboval elektrické zapojení, ale protože jsem zatím nesesbíral dostatek materiálu na článek, přeskočím na první sypané materiály do krajiny. (Pokračování textu…)

Rozhodl jsem se vytvořit postupně krátký seriál práce s programem Rocrail na ovládání kolejiště přes počítač tak, jak jsem ho zprovozňoval já. Koukneme na instalaci, vytvoření plánu a zprovoznění automatického provozu. (Pokračování textu…)

10
03/20

Moderní náhrada nádržkových „Rajek“ opět značená Uacs. Zatímco Rajky pomalu opouští provoz, kvůli svému vděčnému námětu nám na kolejištích ještě nějakou dobu rozhodně vydrží. Jsou pohledově velmi atraktivní a relativně krátké na to, jak dlouhý vlak dokážou opticky vytvořit. Ale je potřeba se už na tu budoucnost trochu chystat… (Pokračování textu…)

Před vánoci jsem si udělal radost, prolezl pár e-shopů (především u TTmodeláře, kde rád v poslední době nakupuju a tímto doporučuju) a snažil jsem se pohledat zbytky nějakých starších vozů, které mi „unikly“ během období, kdy jsem se nesoustředil na normálněrozchodné TT.

(Pokračování textu…)

24
01/20

Moc jsem Tilligovy novinky v poslední době nesledoval, o to víc mě překvapilo nenápadné uvedení novinky v sérii Start, tedy zjednodušených modelů, vozu Laaps. Netrvalo dlouho abych usoudil, že tyhle vozy nutně potřebuju. (Pokračování textu…)

11
01/20

Letí to, už je to skoro 10 let, co se začala psát nová éra rychlíků v TT, když Kuehn vypustil svoje první vozy Y – tehdy to byla revoluce. A jak to vypadá dnes? Pořád Kuehn stojí neporažen, nebo ho Tillig dohnal? (Pokračování textu…)

Minule jsem ukazoval servopřestavník v krásném provedení, který se koupí hotový a jen se přimontuje. Chtěl jsem si ale zkusit nakonec sestavit i vlastní přestavník – všichni, co to zkusili, nakonec říkají, že je to snadné. (Pokračování textu…)

Dneska dokončím pokládku spodního okruhu, aby se mohl projet první vlak dokola. To bude velká sláva, všude slavobrány, tleskající davy – prostě klasika, asi jako když přijel první vlak z Olomouce do Prahy. (Pokračování textu…)

Kvůli dodržení rozměrů od krajů kolejiště jsem začal pokládkou hlavního nádraží, nakonec nazvaného Vrané nad Vltavou. Kolejiště stanice je podobné, použiju staniční budovu 16/H, bude zde i skladiště, záchodky, vlečka, sklad uhlí, sjíždí se zde dvě tratě do jedné. Takže ten název vlastně nejlépe vystihuje samotnou stanici v rámci Pacifiku. (Pokračování textu…)

Dneska už se pustím do stavby samotného kolejiště – sestavím 4 segmenty a položím korek. Při uvažování o konstrukci rámů jsem vycházel z předchozích osobních zkušeností, protože jak se ukázalo, vlastní zkušenost (z TEŽ modulů) nic nenahradí. Můžete si o tom přečíst, ale dokud to sami nezkusíte, nezískáte vlastní hmatatelnou představu. (Pokračování textu…)

Tak jsem do toho zase praštil. Postavím si nové (další) kolejiště, takové to vysněné, co chci už mých deseti let. Bude normálněrozchodné a bude mít vše, co jsem na takovém kolejišti chtěl a přitom se budu snažit ho udělat ve slušné kvalitě. Pracovní název „Kolejiště Posázavský pacifik“ asi nenechá nikoho na pochybách o motivu. (Pokračování textu…)

U minulého projektu jsem byl nadšený z přestavníků MP1 od MTB. A tak byla volba pro nové kolejiště celkem jasná – proč by to neměly být opět MP1?! Přesto jsem si nechtěl nechat ujít další věc, o které slýchám samou chválu – o přestavnících z modelářských serv. A tak jsem zkusil servopřestavníky s digitálním dekodérem. (Pokračování textu…)

Pro dnešní inspirativní článek si vypůjčím plánek Milana Ferdiána s názvem Mankovice / Mankovičky. V hlavě pomalu oprašuji ideu normálněrozchodného kolejiště, kde by se daly provozovat nějaké klasické soupravy v rámci toho, co má člověk doma, a toto kolejiště mi, popravdě řeknu, učarovalo. (Pokračování textu…)

Novinka od Malé Železnice v podobě výsypného dvouosého vozu mně příjemně překvapila. Jedná se o vcelku specifický vůz pro české, potažmo československé železnice. Vozy St (dle ČSD UIC) spadají do IV. epochy mezi roky 1968-1981. Po přeznačení je od roku 1982 můžeme najít pod označením Fcc. Provozovatelem byly výhradaně ČD/ČSD a Ostravsko karvinské doly (po privatizaci OKD doprava). (Pokračování textu…)